Elektronická evidence tržeb

Nově se tvořící vládní koalice zveřejnila v rámci návrhu programového prohlášení své priority v oblasti daní. Jedná se např. o plošný závazek nezvyšování daní, neomezování zastropování volnočasových benefitů u zaměstnanců, snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 19 %, znovuzavedení EET 2.0 při vyloučení drobných živností a příležitostných přivýdělků. Zásadní novinkou by mělo být také osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům v gastronomii od daňové zátěže či zavedení povinné dokumentace k převodním cenám pro nadnárodní podniky. Připravují se dále i změny v zákoně o investičních pobídkách a Digitalní daňová kobra pro boj s daňovými úniky za podpory pokročilé analytiky. Finanční správa upozorňuje na nové vlny podvodných e-mailů a SMS, které mohou obsahovat nebezpečné odkazy na falešné stránky. Nejdůležitější identifikační znaky těchto podvodů zahrnují časový tlak a odesílatele z neevidovaných domén.

Článek se zabývá aplikačními aspekty vracení plateb provedených omylem podle § 165 daňového řádu . Podrobně rozebírá podmínky a limity spojené s podáním žádosti, problematiku blanketních žádostí, test vratitelnosti přeplatku i možné překážky na straně daňového subjektu a třetí osoby. Součástí textu jsou rovněž příklady z praxe a úvahy de lege ferenda, které poukazují na problematická místa současné právní úpravy a naznačují možné směry jejího dalšího vývoje.

Článek se zabývá situacemi, kdy třetí osoba omylem provede platbu za daňový subjekt. Článek v této souvislosti přináší podrobnou analýzu § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), který na tuto situaci dopadá a nabízí řešení některých nesrovnalostí, které přináší správní praxe. Samotný článek je rozdělen do dvou dílů. První díl článku se nejdříve zaměřuje na novelizaci § 165 odst. 3 daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021. Tato novelizace s účinností od 1. 1. 2021 byla provedena zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Předmětná novelizace byla přijata v návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která liberalizovala podmínky pro vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek se zaměřuje na komparaci § 165 odst. 3 daňového řádu s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2020. Následně článek poskytuje odpověď na otázku, v jakém okamžiku dojde k zaevidování platby do evidence daní ve smyslu § 165 odst. 2 daňového řádu . Poté se článek věnuje lhůtám pro podání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem obsaženým v § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . V této souvislosti článek uvádí některé výkladové nesrovnalosti a poskytuje návrh na jejich řešení. Nakonec se první díl článku věnuje podmínkám, které musí třetí osoba splnit, aby správce daně mohl vyhovět žádosti dle § 165 odst. 3 daňového řádu . Článek se zaměřuje na situace, ve kterých správce daně je či není oprávněn vrátit platbu provedenou za daňový subjekt omylem, pokud správce daně eviduje na osobním daňovém účtu daňového subjektu či třetí osoby nedoplatek.

Další díl článku z cyklu plných mocí vymezuje způsoby, kterými lze učinit plnou moc vůči správci daně. Nejdříve článek pojednává o způsobech činění podání dle § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “). Poté se článek zaměřuje na specifické způsoby činění plných mocí a v této souvislosti se zabývá také judikaturou Nejvyššího správního soudu, která způsoby činění plné moci při správě daní liberalizovala. Následně se tento článek zabývá formálními požadavky na podpis plné moci při správě daní.

Zjednodušit pravidla, podpořit poctivé podnikatele, zlepšit pracovní podmínky a přitáhnout zpět mladé lidi do oboru. Hospodářská komora přichází s konkrétními návrhy, které mohou české gastronomii otevřít cestu k její modernizaci a udržitelnému rozvoji.

S problematikou inventarizace, mank a škod na zásobách a vyřazení zásob velmi úzce souvisí další téma a tím jsou přirozené úbytky zásob a ztratné v maloobchodě, včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Pracovník měl v roce 2024 příjmy od zaměstnavatele v ČR a současně měl od tohoto zaměstnavatele příjmy ze zahraničí (Slovensko) a to v rámci jeho stálé provozovny. Pracovník bude za rok 2024 podávat daňové přiznání k dani z příjmu FO? K daňovému přiznání budou doloženy potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani z ČR a potvrzení o příjmech, které byly zdaněny slovenskou daní. Smlouva o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem uvádí metodu zápočtu, bude využita možnost dle § 38f odst. 4, tj. bude uplatněna metoda vynětí, protože vychází u pracovníka výhodněji. V daňovém přiznání bude vyplněna příloha č. 3.(1). Je tento postup správný? Je povinnost vyplnit i přílohu § 38f odst. 10 přiznání?

Cílem tohoto článku je poskytnout přehled vybraných právních novinek týkajících se především podnikatelské sféry, které platí v roce 2023 a které by vám rozhodně neměly uniknout.

Článek seznamuje s hlavními novinkami roku 2023 a podrobněji se věnuje změnám v daních z příjmů a DPH.

V tomto prvním letošním vydání legislativních novinek bychom Vám rádi poskytli souhrn legislativních změn v účetní a daňové oblasti, které nabývají účinnosti od 1. 1. 2023. Zejména přinášíme stručné shrnutí ke zrušení elektronické evidenci tržeb, zrušení bezplatné poštovní poukázky A, informace ohledně energetické krize ve vztahu k převodním cenám a informace k datovým schránkám, kde dochází k rozšíření okruhu osob, které je využívají.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a ruší další související právní předpisy, což znamená, že systém EET nebude od 1. ledna 2023 funkční. Tato právní úprava již nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy, a to ani pro dobrovolně evidující podnikatele. Pokud by i po tomto datu byly zaslány údaje o tržbě z pokladního zařízení, nebudou zaevidovány a pokladní zařízení neobdrží od správce daně fiskální identifikační kód (FIK).

Návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023, dnes schválila Poslanecká sněmovna. To znamená, že se od příštího roku již nevrátí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby, která byla téměř dva roky pozastavena v důsledku covidové pandemie. Zákon teď míří k projednání v Senátu.

Návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023, dnes projednala a schválila vláda. To znamená, že se od příštího roku již nevrátí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby, která byla téměř dva roky pozastavena v důsledku covidové pandemie.

Elektronická evidence tržeb byla sice pozastavena do konce roku 2022, průběžně však naskakují výsledky soudních sporů, které se jí týkají. Dnešní výběr z judikatury je věnován zajímavým rozsudkům z této oblasti.

V první části příspěvku publikovaném v minulém čísle expertních příspěvků, který se týkal daňových podvodů v souvislosti s účetnictvím, byly zmíněny nejčastější případy, kdy účetnictví slouží k tomu, aby byly daně minimalizovány, případně neplaceny vůbec. Jak již bylo zmíněno v závěru první části, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. Následující článek se vybraným opatřením věnuje blíže.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2021, čj. 6 Afs 274/2020-41

Daňové úniky se často objevují ve spojení s vedením účetnictví. Trestní zákoník v § 254 uvádí, že nevedení účetních knih či uvedení nesprávných informací v účetních zápisech je trestné, pokud dané jednání ohrozí včasné a správné vyměření daně. V praxi se nejčastěji vyskytuje například manipulace s účetními doklady, které se využívají jako podklad pro stanovení daně (vystavení fiktivních faktur, nezaúčtování přijatých faktur), převod zisku mezi spojenými osobami (převodní ceny) nebo karuselové podvody v rámci DPH a další. Trestné je i vylákání daňové výhody například ve formě nadměrného odpočtu nebo neodvedení daně či plateb sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Krácení daně je trestné i ve fázi přípravy (§ 240 trestního zákoníku ). Cílem tohoto příspěvku je na ty nejkřiklavější daňové podvody, které se zpravidla provádějí formou manipulace s účetnictvím, upozornit. 1)

Na základě smlouvy o spolupráci jsme pověřili k evidování tržeb dle § 9 odst. 1 zákona o EET pověřence. Pověřenec vybírá poplatky pro pověřujícího jeho jménem. Není nám jasné, kdo má být uvedený na účtence - daňovém dokladu, zda my jako pověřující nebo pověřenec. V případě, že by tam byl uvedený pověřenec, zřejmě by musel odvádět DPH. Pokud bychom na účtence byli uvedeni my jako pověřující, nemusel by DPH vůbec řešit a jenom převedl vybrané poplatky a my odvedli DPH.

Firma s. r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, poskytuje služby zákazníkům v oblasti telekomunikačních služeb. V rámci své činnosti provádí montážní pracovníci různé instalační a opravárenské práce přímo v bytech zákazníků. Jsou montážníci povinni na místě vydat zákazníkovi při zúčtování prací vytištěný EET doklad nebo jej firma může doručit následně jiným způsobem (e-mailem, poštou atd.)? Platí termín zavedení 1. 1. 2021 pro 3. a 4. fázi?