Mzda minimální

S účinností od 1. ledna 2026 dochází ke změnám jak v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě s dopady do placení pojistného jednotlivými skupinami plátců. V dalším textu se zaměříme na nejdůležitější změny, které přímo ovlivňují postupy zaměstnavatelů, dále tzv. samopláteckých skupin (tj. osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů) a státu, platícího pojistné za tzv. státní pojištěnce, jakož i občanů – pojištěnců nebo zaměstnanců.

Zaměstnáváme pracovníka na částečný úvazek s hrubou mzdou 20 500 Kč. Měsíčně dopočítáváme ZP do minimální mzdy 20 800 Kč. V říjnu byl zaměstnanci poskytnut nepeněžní benefit ve výši 400 Kč, který podléhá zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Oblast zdanění a odvodu sociálního pojištění je nám jasný. Z jakého vyměřovacího základu se bude počítat zdravotní pojištění? Posuzujeme benefit a hrubou mzdu z pohledu ZP dohromady? ZP se bude počítat: a) z částky 20 900 Kč, tj. hrubá mzda 20 500 Kč navýšena o benefit 400 Kč, nebo b/ z částky 21 200 Kč, tj. hrubá mzda navýšena na minimum pro odvod ZP 20 800 Kč + 400 Kč benefit?

V roce 2026 bude spuštěn systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), což představuje zásadní změnu v předávání dat z mzdové agendy a státními úřady. Jedná se o zcela nové řešení a nejde jen o náhradu některých formulářů, které dnes musí zaměstnavatelé samostatně předávat na různá místa, jedním formulářem, ale o zcela nový systém. I když systém JMHZ jako takový bude spuštěn až od dubna 2026, je nutné, aby se na něj zaměstnavatelé s dostatečným předstihem připravovali. Cílem tohoto článku je pochopení systému JMHZ jako takového a nikoli podrobný výklad jednotlivých podání, která budou muset zaměstnavatelé nově odesílat.

Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek u dvou firem. Ve firmě A má 10 000 Kč hrubého a ve firmě B má 11 000 Kč hrubého. Musí u jedné z firem doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Nebo stačí, že v souhrnu vyměřovacích základů (A+B) by bylo odvedeno zdravotní pojištění z minimální mzdy? Jak by se ale tyto dvě firmy domlouvaly? Každý měsíc by musela jedna z firem nahlašovat té druhé vyměřovací základ? Jak se toto dělá v praxi?

Zaměstnankyni každý měsíc dopočítává program automaticky částku do minimální mzdy. Její platové zařazení dle tabulek je 12/2, tj. na 100 % úvazek mzda ve výši 20 180 Kč. Její úvazek je pouze 25 %. Průměr na dovolenou je 161.80 Kč. V měsíci květnu odpracovala 36 hod. + dva svátky + čerpala 2 dny dovolenou, tj. čerpala 4 hod dovolené. Na pásce program vypočítá: základní plat 4 586 Kč, doplatek do minimálního mzdy - 141 Kč, 647 Kč dovolená, a to je tedy celkově 5 374 Kč. Jaký je správný postup výpočtu v tomto konrétím případě? Počítá program mzdu správně?

Máme u našeho zaměstnance hodinovou mzdu, celkem má 126,80 Kč/hod. V únoru zaměstnanec odpracoval všechny dny: 20 dnů, 160 hodin. Celkem mu tedy vyšla mzda 20 288 Kč. Musíme dorovnat hrubou mzdu na minimální měsíční mzdu tzn. na 20 800 Kč, nebo postačí, že hodinová mzda je vyšší než 124,40 Kč (min. hod. mzda pro rok 2025)?

Přijali jsme do pracovního poměru zaměstnankyni na zkrácený pracovní úvazek. Její měsíční hrubá mzda činí 8.000,- Kč. Při tomto pracovním poměru zůstává stále v evidenci Úřadu práce (tzv. nekolidující zaměstnání). Musíme doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná o státního pojištěnce? Jakým kódem včetně P bychom ji měli přihlásit na zdravotní pojištění?

S příchodem nového roku přichází i řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život poplatníků daně. V tomto článku shrnujeme vybraná čísla – limity, zálohy, sazby a náhrady, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2025, včetně vybraných důležitých lhůt. Co je tedy dobré vědět?

Je skutečností, že ke dni 1. 1. 2025 se pro zaměstnavatele změnily podmínky pro placení pojistného a při plnění oznamovací povinnosti u dohod. Zvýšila se minimální mzda jako minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a nové jsou u dohod i rozhodné částky příjmu. Které další změny platí pro rok 2025?

Stalo se již víceméně pravidlem, že k datu 1. 1. se ve zdravotním pojištění mění základní parametry, jako je minimální vyměřovací základ zaměstnance (navázaný na výši minimální mzdy), průměrná mzda a od ní se odvíjející výše rozhodných částek příjmů, například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, či minimální záloha OSVČ. Průběžně se zvyšuje (a nadále podle nastavených pravidel i zvyšovat bude) vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, přičemž tato hodnota současně představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance, ovšem při splnění specifických podmínek. Datum 1. 1. 2025 není v tomto směru výjimkou. Podívejme se v dalším textu blíže na nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění od tohoto data účinné, mezi které patří např.: zvýšení minimální mzdy na 20 800 Kč, zvýšení maximální přípustné částky příjmu v tzv. nekolidujícím zaměstnání, tedy při souběhu zaměstnání s evidencí zaměstnance na úřadě práce, na 10 400 Kč , zvýšení platby pojistného osobou bez zdanitelných příjmů na 2 808 Kč, nové rozhodné částky příjmu v hodnotách 4 500 Kč a 11 500 Kč, zvýšená platba pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí, na 2 127 Kč měsíčně, nová částka odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance 15 749 Kč, kdy odpočet může uplatnit pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to pouze u zaměstnaných poživatelů invalidního důchodu.

Tento tradiční příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2025 oproti roku 2024 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohly z nějakého důvodu zajímat. Mezi ty nejdůležitější patří: zvýšení minimální mzdy na 20 800 Kč měsíčně a 124,40 Kč na hodinu, zrušení zaručené mzdy pro zaměstnance v podnikatelském sektoru, zavedení limitu pro zdravotní zaměstnanecké benefity 46 557 Kč, zvýšení limitu pro ostatní benefity, úprava maximální částky pro aplikaci srážkové daně u DPP a DPČ na 11 499 Kč a 4 499 Kč, zavedení slevy na pojistném pro pracující důchodce 6,5 %, – zvýšení základní výměry důchodu na 4 660 Kč a procentní výměry důchodů o 0,6 %, zvýšení stravného a náhrady za použití vlastního vozidla, pokles průměrných cen PHM, omezení možnosti navýšení nezabavitelné částky při srážkách ze mzdy o částku na manžela či manželku dlužníka, zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti na 26 163 Kč resp. 29 320 Kč při rekvalifikaci.

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Minimální mzda je nejnižší povolená výše odměny za práci zaměstnance. Platí pro všechny zaměstnance v podnikatelské sféře, kteří pracují na základě pracovního poměru nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká samostatně v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Přijali jsme do hlavního pracovního poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek - 10 hodin týdně 5.500,- HM měsíčně dne 18.11.2024. Do 17.11.2024 byla v evidenci na Úřadě práce. Musíme dopočítat do minima zdravotní pojištění za 13 kalendářních dnů (18.11.24-30.11.24) nebo je zdrav. pojištění už odvedeno ÚP, kde byla pojištěna jako státní pojištěnec? Od prosince už vždy budeme dopočítávat do minimální mzdy, ale nejsme si jisti u toho přechodu v listopadu, kdy k nám do pracovního poměru nastoupila.

Dne 18. 9. 2024 schválila vláda změnu ve výpočtu minimální mzdy. Pro rok 2025 a dále bude nově minimální mzda stanovena na základě valorizačního mechanismu, konkrétně koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Lze tedy předpokládat, že výpočet bude takto přehlednější a intuitivnější. 

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).

Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, obzvláště pro zaměstnavatele, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část. Od 1. 1. 2024 se zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této hodnoty. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být v roce 2024 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč, zaokrouhleno na celou korunu nahoru), případně alespoň z poměrné části tohoto minima v situacích vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Je možné, aby si společníci a zároveň jednatelé zaměstnaní v jedné firmě na HPP a DPP vypláceli extrémně vysokou hodinovou odměnu? Např. 400,-Kč za stavební a úklidové práce? Je pravda, že kdyby si tyto práce firma nechala dělat dodavatelsky, tak u stavebních prací by asi zaplatila více. Ale zajímá mě zda firmě něco v takovém případě hrozí. Vím jen, že musí být dodržena rovnost zaměstnanců. Pokud by dodržena nebyla, hrozí postih od inspektorátu práce. Ale z principu: je např. u uklízečky možné ji takto nadprůměrně platit, nebo existuje nějaký strop?