Obce

Obec je povinna v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi pečovat o potřeby svých občanů. Jednou z těchto potřeb je i pohřbívání svých blízkých a činnosti s tím související, tedy i provozování veřejného pohřebiště. Právní úprava ukládá provozovatelům mnoho různých povinností, ať už v případech provozování historických hřbitovů či při vzniku nového pohřebiště. Tento článek si bere za cíl seznámit obce s celým rozsahem těchto povinností a zodpovědět tak na otázky často kladené obcemi – provozovateli pohřebišť.

Od 1. 1. 2026 nastane významná změna ve financování činnosti školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Tato změna je zakotvena v tzv. „velké novele“ školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb. ) a představuje významný krok směrem k modernizaci a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků ve vzdělávání. Podstatou této změny je, že finance na práci nepedagogů a na financování ostatních neinvestičních výdajů budou školy dostávat od zřizovatele, který bude mít možnost aktivně ovlivňovat nepedagogické personální a provozní zajištění škol.

Řadě obcí komplikují jejich činnost požadavky dané zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon podle mého názoru výrazně straní žadatelům o informaci a obce mají minimální možnost se těmto žádostem bránit. A to i v případě, že je zřejmé, že smyslem žádostí není získat informaci, ale pouze zahltit úřad zbytečnou prací. Tento článek se zabývá vyvážením mezi právem na informace a právem na ochranu osobních údajů, přičemž analyzuje, jaké případy mohou vést k odmítnutí poskytnutí údajů v souladu s českou a evropskou legislativou.

Tento článek se zaměřuje na klíčový aspekt nového systému – bytová podpůrná opatření, která zahrnují bydlení s ručením, podnájemní bydlení a podporované obecní bydlení. Tato opatření nejenže poskytují rozmanité možnosti pro osoby ohrožené bytovou krizí, ale také motivují soukromé vlastníky nemovitostí k aktivnímu zapojení do systému, čímž rozšiřují dostupné kapacity pro ty, kdo nejvíce potřebují stabilní a bezpečné bydlení.

Práva občanů obce představují základní pilíř demokratického zapojení veřejnosti do správy a rozvoje místního společenství. Český právní řád umožňuje občanům nejen volit své zástupce a účastnit se místního referenda, ale garantuje jim také právo vyjadřovat se přímo k projednávaným otázkám na zasedání zastupitelstva a nahlížet do důležitých dokumentů obce. Aktivní účast občanů na rozhodování v obci je podpořena širokým spektrem práv. Možnost vyjádřit stanovisko k rozpočtu či jiným dokumentům obce posiluje transparentnost samosprávy. Zákon jasně stanovuje proces podávání podnětů a návrhů občanů, které musí obec řádně řešit.

Podle § 178 školského zákona, je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních, a také zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona . Jedním z možných způsobů, kterým tato povinnost může být naplněna, je zřízení školy.

Cílem tohoto článku je poskytnout stručný návod k rozhodování, zda určité dodání nemovité věci podrobit dani či nikoliv, a to podle podmínek platných od 1. 7. 2025. Snažíme se vysvětlit nejen záležitosti změněné novelou ZDPH , ale také i celý rozhodovací proces (včetně otázek, v jakých situacích by dodání nemovité věci vůbec nemělo být předmětem daně). Poznámka autora: Článek byl zpracován ještě před avizovaným vydáním Informace k aplikaci DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025. Je pravděpodobné, že se k určitým bodům bude nezbytné následně vrátit po jejím vydání.

V následujícím příspěvku bychom pokračovali v problematice finančních investic u vybraných účetních jednotek se zaměřením zejména na obce a příspěvkové organizace. V minulém příspěvku s názvem Finanční investice u vybraných účetních jednotek jsme se zaměřili zejména na vymezení jednotlivých případů finančních investic. Nyní bychom se věnovali již účtování jednotlivých případů finančních investic, účetnímu oceňování a také zdanění souvisejících výnosů.

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Společně s tzv. flexinovelou zákoníku práce došlo i ke změně několika dalších zákonů, které se změnou v oblasti pracovněprávní souvisí. Změny se dotýkají i poskytování pracovnělékařských služeb, které jsou s ohledem na povinnost zaměstnavatelů i ve veřejné správě podstatné. Každý zaměstnavatel, ty ve veřejné správě nevyjímaje, má povinnost soustavně vytvářet vhodné podmínky pro výkon práce a zajišťovat bezpečnost a zdraví při práci. K prověření zdravotního stavu zaměstnanců využívá pracovnělékařské služby. Tento článek se podrobně zaměřuje na aktuální právní úpravy pracovnělékařských prohlídek, povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k prevenci a ochraně zdraví při práci a změny týkající se vstupních lékařských prohlídek.

Diskuse o tom, na jaké informace a o kom má zastupitel právo při výkonu své funkce, jaké informace tedy může požadovat, jsou nekončící. Tyto debaty se obvykle vedou ve vztahu k zákonu o obcích Je ale třeba si uvědomit, že většina požadovaných a následně zpracovávaných informací obsahuje osobní údaje. Je proto třeba zohlednit také pravidla stanovená Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR ).

Nejvyšší správní soud se zabýval sporem mezi Krajským úřadem Středočeského kraje a městem Čáslav, který se týkal otázky, v jakém režimu je vydání nesouhlasu krajského úřadu s odvoláním tajemníka obce, a tedy zda a jaký může být použit opravný prostředek. Nejvyšší správní soud konstatoval, že sdělení ředitele krajského úřadu o nesouhlasu s odvoláním tajemníka obce zasahuje do práv obce při výkonu samosprávy. Toto rozhodnutí není rozhodnutím dle § 67 správního řádu vydaným ve správním řízení, ale je jiným správním úkonem dle části čtvrté správního řádu ; materiálně naplňuje znaky rozhodnutí dle § 65 odst. 1 soudního řádu spvního a obec se proti němu může bránit žalobou proti rozhodnutí, nikoli žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

S výkonem mandátu člena zastupitelstva jsou spojeny určité nároky v podobě odměny či dalších plnění, která stanoví právní úprava. Odchodné představuje vedle odměny za výkon funkce a mimořádné odměny třetí druh plnění (odměny) související s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Nárok na odchodné je spojen se zánikem mandátu člena zastupitelstva, odvoláním nebo vzdáním se funkce v obci, přičemž musí být splněny další zákonné podmínky. Do právní úpravy byl institut odchodného zakotven novelou zákona o obcích provedenou zákonem č. 99/2017 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018. Odchodné nahradilo odměnu poskytovanou při skončení funkčního období, zániku mandátu, odvolání či vzdání se funkce vymezené v zákoně v průběhu funkčního období zastupitelstva obce.

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s mandátem. Mandát představuje oprávnění, pověření či zmocnění dané osoby vykonávat funkci člena zastupitelstva obce, kterou mu svěřili voliči, s níž jsou spojena zákonem předepsaná práva a povinnosti. Mandát zastupitelů obcí je časově omezený. Zastupitelský mandát vzniká zvolením ve volbách a opravňuje zastupitele vykonávat zákonem stanovená práva a povinnosti, tedy zejména účastnit se rozhodování příslušných orgánů, podávat návrhy, podněty a dotazy, hlasovat o předložených návrzích a zastupovat voliče v souladu se složeným slibem. Právní řád upravuje klíčové atributy mandátu zastupitele, tedy jeho vznik, trvání, zánik a vlastní výkon mandátu, tedy práva a povinnosti zastupitele. Právní úprava je obsažena zejména v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o obcích . Obsah mandátu, práva a povinnosti zastupitele přibližuje následující příspěvek.

Musí obce a školy jako zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, když počet jejich zaměstnanců je větší než 25?

V následujícím příspěvku se podrobně podíváme na odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a povinnosti její náhrady. V článku naleznete podrobné informace o rozsahu náhrady újmy zaměstnavatelem, a to jak újmy majetkové, tj. škody, tak újmy nemajetkové. Pozornost věnujeme všem druhům náhrad, ke kterým může být povinen zaměstnavatel v případě vzniku škody při plnění pracovních povinností zaměstnance, v souvislosti s nimi a v dalších případech, včetně náhrady za poškození zdraví, či dokonce smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Upozorníme i na prevenční povinnosti zaměstnavatele, který musí zajistit pracovní podmínky eliminující riziko škod a pravidelně kontrolovat jejich dodržování, přičemž i zaměstnanec má povinnost upozorňovat na nebezpečné podmínky.

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Zákon však stanoví podmínky, za kterých se rada v obci nezřizuje a nevolí. Pravomoci jsou pak rozděleny mezi ostatní obecní orgány – zastupitelstvo a starostu.

Ministerstvo financí vydalo v lednu 2025 metodiky ke změnám v rozpočtové skladbě. Koncepční změna je v režimu přesunu náhrad z výdajů do příjmů, a to do transferů. Článek se věnuje zejména náhradám a zatřídění termínových vkladů a spořících účtů.

Obec, plátce DPH, provozovatel vlastního vodovodu, po 10 letech od kolaudace daruje část vodovodu do majetku dobrovolného svazku obcí (plátce DPH, jehož je obec členem). Musí se z hodnoty darovaného majetku odvést DPH? Při pořízení tohoto vodovodu bylo DPH odečteno.

Mateřská školka, zřízená obcí, příspěvková organizace. Má vlastní školní kuchyň, kde vaří paní kuchařky (počet: pět zaměstnankyň včetně vedoucí ŠJ). MŠ vaří pouze pro své žáky a zaměstnance. Dozvěděli jsme se, že pokud MŠ vaření pro své zaměstnance (nikoliv však pro další cizí strávníky - příchozí), měla by se mzdovými náklady právě na kuchařky podílet i nějakým procentem obec, tedy kuchařky by neměly být placeny pouze z MŠMT. Je toto tvrzení správné? Kde bychom mohli najít oporu v zákoně, resp. ve vyhlášce? Abychom spočetli, jaký objem finančních prostředků budeme jako příspěvková organizace po obci pro rok 2025 žádat, je možné např. udělat součet všech mzdových nákladů na kuchařky za rok 2024 (hrubé mzdy, odvody za zaměstnavatele, FKSP, zákonné pojištění): počtem celkových obědů (pro žáky i zaměstnance) a tuto částku pak v roce 2025 vynásobíme počtem odebraných obědů pro zaměstnance. Touto částkou by nám měla pak obec přispět pro paní kuchařky? Znamená to tedy, že 100% úvazek paní kuchařky se bude zčásti hradit z MŠMT (např. z 90 %) a ostatní část úvazku (např. 10 %) uhradí obec? Obci se to vůbec nelíbí a nerozumí tomu, že by měla část platu kuchařek hradit, a proto děkuji za případné odkazy na právní normy.