Obce

V oblasti práva na přístup k informacím existují situace, kdy obce mohou poskytování informací omezit, avšak nikoli zcela odmítnout. Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v aplikace Dauč (viz QR kód na konci článku) a zaměřuje se na specifické případy v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., které umožňují omezení v přístupu k informacím. Zvláštní pozornost je věnována definování vnitřních pokynů a podmínkám, za nichž informace nelze poskytnout v plném rozsahu. Dále se článek věnuje kontroverznímu tématu zneužití práva na informace, ukazuje na komplikace, které se mohou objevit v praxi, a zdůrazňuje, jak důležité je rovnoměrné nastavení práva vůči povinným subjektům i žadatelům.

Nájemní vztahy jsou jedny z nejčastějších právních vztahů v obci – obec jako každá jiná právnická osoba v rámci nakládání se svým majetkem může majetek prodat, darovat, půjčit či s ním jinak disponovat. Častým způsobem dispozice obce s majetkem je právě nájem. Cílem příspěvku je poskytnout úplný a přehledný pohled na nájem, pokud je jednou ze smluvních stran obec. Zaměříme se na právní regulace, které obce dodržují při uzavírání nájemních smluv, a na to, jak mohou tyto smlouvy prospět jak obecní pokladně, tak i místní komunitě. Prozkoumáme specifické právní mechanismy, které se uplatní, když je obec jednou ze smluvních stran, a vysvětlíme výhody i úskalí, které tento proces obnáší.

Podle § 2 odst. 2 zákona zákona o obcích obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Mezi aktivity obecních úřadů patří již tradičně i do jisté míry společenská záležitost, kterou je blahopřání občanům k životním jubileím, ať již se jedná o významnější „kulaté“ narozeniny nebo třeba výročí svatby. V souvislosti s rozšiřováním povědomí o právní úpravě ochrany osobních údajů postupně tato aktivita ustupovala již za účinnosti starého zákona o ochraně osobních údajů. V posledních letech ale zase nabyla na oblibě. Tato činnost je často považována za podstatnou pro udržování dobrých vztahů v rámci komunity. Došlo proto i k úpravě zákona o obcích, který obsahuje výslovné zmocnění oceňovat významné životní události svých občanů.

Obecní úřad je jedním z orgánů obce, který je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem obecního úřadu a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti obce. Jeho velikost, struktura a počet zaměstnanců do něj zařazených se odvíjí od rozsahu činností a agend, které úřad v samostatné a přenesené působnosti vykonává a zajišťuje. Tento článek přináší detailní vhled do mechanismů, které utvářejí obecní úřady napříč ČR, včetně právních a praktických aspektů, jakými jsou personální pravomoci a organizační změny.

Řadě obcí komplikují jejich činnost požadavky dané zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon podle mého názoru výrazně straní žadatelům o informaci a obce mají minimální možnost se těmto žádostem bránit. A to i v případě, že je zřejmé, že smyslem žádostí není získat informaci, ale pouze zahltit úřad zbytečnou prací. Tento článek se zabývá vyvážením mezi právem na informace a právem na ochranu osobních údajů, přičemž analyzuje, jaké případy mohou vést k odmítnutí poskytnutí údajů v souladu s českou a evropskou legislativou.

Tento článek se zaměřuje na klíčový aspekt nového systému – bytová podpůrná opatření, která zahrnují bydlení s ručením, podnájemní bydlení a podporované obecní bydlení. Tato opatření nejenže poskytují rozmanité možnosti pro osoby ohrožené bytovou krizí, ale také motivují soukromé vlastníky nemovitostí k aktivnímu zapojení do systému, čímž rozšiřují dostupné kapacity pro ty, kdo nejvíce potřebují stabilní a bezpečné bydlení.

Obec je povinna v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi pečovat o potřeby svých občanů. Jednou z těchto potřeb je i pohřbívání svých blízkých a činnosti s tím související, tedy i provozování veřejného pohřebiště. Právní úprava ukládá provozovatelům mnoho různých povinností, ať už v případech provozování historických hřbitovů či při vzniku nového pohřebiště. Tento článek si bere za cíl seznámit obce s celým rozsahem těchto povinností a zodpovědět tak na otázky často kladené obcemi – provozovateli pohřebišť.

Od 1. 1. 2026 nastane významná změna ve financování činnosti školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. Tato změna je zakotvena v tzv. „velké novele“ školského zákona (zákon č. 267/2025 Sb. ) a představuje významný krok směrem k modernizaci a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků ve vzdělávání. Podstatou této změny je, že finance na práci nepedagogů a na financování ostatních neinvestičních výdajů budou školy dostávat od zřizovatele, který bude mít možnost aktivně ovlivňovat nepedagogické personální a provozní zajištění škol.

Práva občanů obce představují základní pilíř demokratického zapojení veřejnosti do správy a rozvoje místního společenství. Český právní řád umožňuje občanům nejen volit své zástupce a účastnit se místního referenda, ale garantuje jim také právo vyjadřovat se přímo k projednávaným otázkám na zasedání zastupitelstva a nahlížet do důležitých dokumentů obce. Aktivní účast občanů na rozhodování v obci je podpořena širokým spektrem práv. Možnost vyjádřit stanovisko k rozpočtu či jiným dokumentům obce posiluje transparentnost samosprávy. Zákon jasně stanovuje proces podávání podnětů a návrhů občanů, které musí obec řádně řešit.

Podle § 178 školského zákona, je obec povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních, a také zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona . Jedním z možných způsobů, kterým tato povinnost může být naplněna, je zřízení školy.

Cílem tohoto článku je poskytnout stručný návod k rozhodování, zda určité dodání nemovité věci podrobit dani či nikoliv, a to podle podmínek platných od 1. 7. 2025. Snažíme se vysvětlit nejen záležitosti změněné novelou ZDPH , ale také i celý rozhodovací proces (včetně otázek, v jakých situacích by dodání nemovité věci vůbec nemělo být předmětem daně). Poznámka autora: Článek byl zpracován ještě před avizovaným vydáním Informace k aplikaci DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025. Je pravděpodobné, že se k určitým bodům bude nezbytné následně vrátit po jejím vydání.

V následujícím příspěvku bychom pokračovali v problematice finančních investic u vybraných účetních jednotek se zaměřením zejména na obce a příspěvkové organizace. V minulém příspěvku s názvem Finanční investice u vybraných účetních jednotek jsme se zaměřili zejména na vymezení jednotlivých případů finančních investic. Nyní bychom se věnovali již účtování jednotlivých případů finančních investic, účetnímu oceňování a také zdanění souvisejících výnosů.

V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.

Společně s tzv. flexinovelou zákoníku práce došlo i ke změně několika dalších zákonů, které se změnou v oblasti pracovněprávní souvisí. Změny se dotýkají i poskytování pracovnělékařských služeb, které jsou s ohledem na povinnost zaměstnavatelů i ve veřejné správě podstatné. Každý zaměstnavatel, ty ve veřejné správě nevyjímaje, má povinnost soustavně vytvářet vhodné podmínky pro výkon práce a zajišťovat bezpečnost a zdraví při práci. K prověření zdravotního stavu zaměstnanců využívá pracovnělékařské služby. Tento článek se podrobně zaměřuje na aktuální právní úpravy pracovnělékařských prohlídek, povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k prevenci a ochraně zdraví při práci a změny týkající se vstupních lékařských prohlídek.

Diskuse o tom, na jaké informace a o kom má zastupitel právo při výkonu své funkce, jaké informace tedy může požadovat, jsou nekončící. Tyto debaty se obvykle vedou ve vztahu k zákonu o obcích Je ale třeba si uvědomit, že většina požadovaných a následně zpracovávaných informací obsahuje osobní údaje. Je proto třeba zohlednit také pravidla stanovená Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR ).

Nejvyšší správní soud se zabýval sporem mezi Krajským úřadem Středočeského kraje a městem Čáslav, který se týkal otázky, v jakém režimu je vydání nesouhlasu krajského úřadu s odvoláním tajemníka obce, a tedy zda a jaký může být použit opravný prostředek. Nejvyšší správní soud konstatoval, že sdělení ředitele krajského úřadu o nesouhlasu s odvoláním tajemníka obce zasahuje do práv obce při výkonu samosprávy. Toto rozhodnutí není rozhodnutím dle § 67 správního řádu vydaným ve správním řízení, ale je jiným správním úkonem dle části čtvrté správního řádu ; materiálně naplňuje znaky rozhodnutí dle § 65 odst. 1 soudního řádu spvního a obec se proti němu může bránit žalobou proti rozhodnutí, nikoli žalobou na ochranu před nezákonným zásahem.

S výkonem mandátu člena zastupitelstva jsou spojeny určité nároky v podobě odměny či dalších plnění, která stanoví právní úprava. Odchodné představuje vedle odměny za výkon funkce a mimořádné odměny třetí druh plnění (odměny) související s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Nárok na odchodné je spojen se zánikem mandátu člena zastupitelstva, odvoláním nebo vzdáním se funkce v obci, přičemž musí být splněny další zákonné podmínky. Do právní úpravy byl institut odchodného zakotven novelou zákona o obcích provedenou zákonem č. 99/2017 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018. Odchodné nahradilo odměnu poskytovanou při skončení funkčního období, zániku mandátu, odvolání či vzdání se funkce vymezené v zákoně v průběhu funkčního období zastupitelstva obce.

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s mandátem. Mandát představuje oprávnění, pověření či zmocnění dané osoby vykonávat funkci člena zastupitelstva obce, kterou mu svěřili voliči, s níž jsou spojena zákonem předepsaná práva a povinnosti. Mandát zastupitelů obcí je časově omezený. Zastupitelský mandát vzniká zvolením ve volbách a opravňuje zastupitele vykonávat zákonem stanovená práva a povinnosti, tedy zejména účastnit se rozhodování příslušných orgánů, podávat návrhy, podněty a dotazy, hlasovat o předložených návrzích a zastupovat voliče v souladu se složeným slibem. Právní řád upravuje klíčové atributy mandátu zastupitele, tedy jeho vznik, trvání, zánik a vlastní výkon mandátu, tedy práva a povinnosti zastupitele. Právní úprava je obsažena zejména v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o obcích . Obsah mandátu, práva a povinnosti zastupitele přibližuje následující příspěvek.

Musí obce a školy jako zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, když počet jejich zaměstnanců je větší než 25?

V následujícím příspěvku se podrobně podíváme na odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci a povinnosti její náhrady. V článku naleznete podrobné informace o rozsahu náhrady újmy zaměstnavatelem, a to jak újmy majetkové, tj. škody, tak újmy nemajetkové. Pozornost věnujeme všem druhům náhrad, ke kterým může být povinen zaměstnavatel v případě vzniku škody při plnění pracovních povinností zaměstnance, v souvislosti s nimi a v dalších případech, včetně náhrady za poškození zdraví, či dokonce smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání. Upozorníme i na prevenční povinnosti zaměstnavatele, který musí zajistit pracovní podmínky eliminující riziko škod a pravidelně kontrolovat jejich dodržování, přičemž i zaměstnanec má povinnost upozorňovat na nebezpečné podmínky.