Pořizovací cena - strana 7

Právnická osoba s. r. o. koupila osobní vozidlo, které zařadila do užívání v 10/2018. Ve 12/2018 bylo rozhodnuto, že se nechá domontovat tažné zařízení za 12 000 Kč. Navyšuje tato částka pořizovací cenu, anebo jde přímo do nákladů? 

Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

V sérii navazujících příspěvků se budeme zabývat významnými rozdíly věrného a poctivého obrazu vymezeného českými účetními předpisy (dále jen „ČÚP“) a pohledem věrného zobrazení v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“). Záměrem je prezentovat významné rozdíly ve vypovídací schopnosti těchto dvou účetních systémů, které mohou představovat pro různé široké skupiny uživatelů účetních výkazů a reportovaných účetní informací důležité informace směrem ke zvýšení kvality jejich rozhodování na podkladě reportovaných dat společností.

Podle § 24 odst. 7 písm. b) se nabývací cena obchodního podílu u nepeněžitého vkladu určí u fyzických osob obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu dle § 3 odst. 3, tj. dle posudku znalce. Zároveň se tam píše, že pro majetek zahrnutý v obchodním majetku se použije zůstatková cena a u majetku, který nebyl v obchodním majetku a byl pořízen ve lhůtě do 5 let pořizovací cena. Znamená to tedy, že cena dle § 3 odst. 3 se použije jen v případě, že vložený majetek nebyl v obchodním majetku a zároveň byl pořízen dříve než 5 let před vložením?

Vyhláška č. 410/2009 Sb. v § 55 písm. e) ukládá do pořizovací ceny nově zřizovaného dlouhodobého majetku zahrnout zůstatkovou cenu vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení. Co je míněno stavbou? Vše, co společnost vede na účtu 021, nebo pouze dle definice stavebního zákona nebo nového občanského zákoníku ? Společnost na účtu eviduje veřejná osvětlení, herní prvky, odpadkové koše, lavičky pevně spojené se zemí... Zůstatková cena těchto vyřazených prvků, které se vyřadily z důvodu revitalizace prostranství, se zahrnuje do pořizovací ceny technického zhodnocení nebo pořizovací ceny nového majetku?

Společnost s. r. o. koupila nemovitou věc s pozemkem, ve znaleckém posudku mám zvlášť vyčíslenou daň pozemek a budovy. Jak tuto daň zaúčtovat do pořizovací ceny a je to náklad daňově neuznatelný?

Firma nakupuje zboží, účtuje přímo na účet 504. Dopravu nakupovaného zboží účtujeme také na účet 504. Jak postupovat na konci roku - musíme poměrnou část, která se týká zboží na skladě k 31. 12., odúčtovat z nákladů? 

Příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zdravotnictví si smluvně dohodla pořízení zdravotnického materiálu, který dodavatelská společnost nedodala do termínu dle kupní smlouvy. Z důvodu nutnosti použití zdravotnického materiálu bylo sjednáno dodání zboží u jiné společnosti, která dodala stejné zboží, ale za cenu vyšší o cca 20 000 Kč. Jakým způsobem je možno řešit kompenzaci zvýšené ceny u původního obchodního partnera (museli jsme nakoupit dražší zboží)? A jak se tato kompenzace zaúčtuje?

Fyzická osoba na vlastním pozemku tři roky svépomocí postupně staví domek. Po dokončení kolaudace a užívání 6 měsíců. Neshody v manželství, rozvod, prodej domu z důvodů vypořádání. Není splněn časový test 2 roky bydlení? Podle všeho nastupuje zdanění rozdílů prodejní ceny a ceny pořízení, ale cena pořízení není známá - materiál dnes bez dokladů, vlastní práce neocenitelná ... Jak dále postupovat?

Cílem příspěvku je poskytnout základní přehled o oceňování a oceňovacích metodách u vybraných účetních jednotek, tedy účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

Firma koupila nový nákladní automobil 30. 5. 2018. Před odebráním od prodejce ještě byla namontována schránka na nářadí, sud na vodu včetně pumpičky a autorádio (vše pevně zabudováno), další položkou na dokladu je voskování rámu a příslušenství. Uvažujeme správně, že schránka na nářadí, autorádio a sud na vodu vstupují do pořizovací ceny a voskování je náklad na udržování, i když v té době nebylo auto uvedeno do užívání?

Pokud dne 5. 4. 2018 pořídím automobil, dám ho 11. 4. 2018 na STK a emise (v rámci přepisu) a koupím nové pneumatiky, mám o tuto hodnotu zvyšovat jeho pořizovací cenu? 

Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.

Klient koupil v roce 2017 na hypotéku byt do OV. Zařídil ho běžným nábytkem a kuchyňskými spotřebiči a bude ho pronajímat. Příjmy do DPFO dle § 9 s uplatněním skutečných výdajů. Jsou úroky z hypotéky součástí výdajů nebo se přičítají k pořizovací ceně bytu? Nábytek evidujeme jako materiál, ale mám obavu, že kuchyňské spotřebiče, které jsou zabudovány do celé kuchyňské linky vč. napojení na odpad a vodu, by měly být technickým zhodnocením bytu. Znamená to, že by byla technickým zhodnocením celá kuchyňská linka, i když se jedná o jednotlivé skříňky, které nejsou spojeny se zemí ani se zdí (volně stojící).

V listopadu 2017 kupní smlouva, zápis do katastru, zařazení do užívání a úhrada pořizovací ceny. V únoru 2018 zaplacena daň z nabytí. Kdy vstupuje tato daň z nabytí do pořizovací ceny nemovitosti? Měla by vstoupit tehdy, až je zaplacena, tedy až v roce 2018 - jako zvýšení pořizovací ceny nemovitosti? V roce 2017 se odpisy počítají pouze z pořizovací ceny, která se rovná kupní cena a ostatní náklady související s pořízením - bez daně z převodu nemovitosti?

Občan koupil v roce 2017 družstevní byt, který během měsíce byl převeden do osobního vlastnictví. Tento byt chce pronajímat, může ho odpisovat? 

Společnost s. r. o. s obchodní činností nakupuje zboží na sklad. Někteří dodavatelé jim poskytují slevu na nakupované zboží, což je praktikováno tak, že na faktuře jsou jednotlivé položky v normálních cenách dle ceníku a jako poslední položka faktury je vyčíslena s minusovým znaménkem jednou částkou za celou fakturu sleva na fakturované zboží. Společnost dosud účtuje tak, že tuto minusovou částku účtuje do pořizovacích nákladů, které se měsíčně rozpočítávají na prodané zboží (dopravné, poštovné, clo apod.). Je to takhle správně, nebo existuje správnější způsob zaúčtování?

Klient má byt, který pronajímá dle § 9 ZDP. Účetní mu vede daňovou evidenci a v kartě majetku byt odepisuje, ale při podání daňového přiznání k DPFO byl uplatněn paušál ve výši 30 %. Skutečné výdaje při uplatnění odpisů přesahují výrazně částku výdajů použitých v paušálu. 1) Je možné podat zpětně za 3 roky dodatečné daňové přiznání z paušálu na skutečné výdaje? 2) Je možné použít pro odpisy jako pořizovací cenu kupní cenu z roku 2010, kdy byl byt koupen prostřednictvím RK a ihned pronajímán? 3) Pokud by bylo nutno použít reprodukční ceny, může to být cena z kupní smlouvy od realitní kanceláře nebo je povinnost zajistit si odhad soudním znalcem? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci má povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob. Tento údaj zapisuje do tabulky D v příloze č. 1 daňového přiznání na řádek 4 Zásoby. Ve stavebnictví tedy provede inventuru materiálu na skladě k 31. 12. 2017, a to v pořizovacích cenách? 

Plátce DPH (s. r. o.) dne  29. 12. 2017 zakoupil fotoaparát PC bez DPH 47 000 Kč od tuzemského plátce, nárok na odpočet DPH uplatněn v 2017/12. 17.1.2018 přiznán firmou Nikon nárok na cash back ve výši 2 000 a tato částka byla dne 24. 1. 2018 připsána na běžný účet. 1. Podléhá cashback vrácení DPH? Pokud ano, DUZP je datum přiznání nároku na cash back dne 17. 1. 2018 nebo až přijatá platba dne 24. 1. 2018? DPH si dopočítám sama shora bez dokladu? 2. O částku cash backu musím snížit pořizovací cenu hmotného majetku?