Pořizovací cena - strana 6

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2019, čj. 7 Afs 365/2018-62

Firma s. r. o. pořídila nové vozidlo do podnikání: 18. 9. 2019 bylo sjednáno zákonné a havarijní pojištění na 1 rok, 20. 9. 2019 došlo k převzetí vozidla, byly nakoupeny PHM, započalo užívání vozidla s převozovou značkou, 23. 9. 2019 proběhla registrace vozidla, zaplacení poplatku 800 Kč, 27. 9. byla doplnění registrace tažného zařízení (zapomněli jsme při registraci SPZ), poplatek 50 Kč. Jaká bude pořizovací cena a kdy zařadím vozidlo do užívání? Jestliže je v zákoně o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. a) uvedeno, že k pořizovací ceně patří i náklady s pořízením související a bez zákonného pojištění by nám neprovedli registraci, patří do pořizovací ceny kromě registračních poplatků i zákonné pojištění v celé délce sjednání 1 roku? A PHM do doby zařazení jsou provozním nákladem? Kdy mohu vozidlo zařadit, už 23. 9. nebo až 27. 9. 2019?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vlastní jako fyzická osoba auto. V technickém průkazu nemá zapsáno IČO. – Jakým způsobem lze vložit auto do obchodního majetku OSVČ, stačí založit pouze kartu k majetku, kde bude uvedeno datum vložení (= pořízení)? – Auto je starší než 1 rok, pořizovací cena bude stanovena dle zákona o oceňování. – Musí se změna (doplnění IČO) uvést v technickém průkazu? – Majetek v hodnotě nad 40 000 Kč jde do výdajů formou odpisů. Majetek do 40 000 Kč jednorázově – stačí v deníku uvést do uzávěrkových úprav? – Lze dát do výdajů i náklady na stanovení pořizovací ceny tohoto majetku nebo případně přiradit k hmotnému majetku, a dále jako fyzická osoba uvádím hodnotu tohoto vkladu do daňového přiznání?

Článek se snaží zaplnit určitou legislativní mezeru v oblasti účtování kryptoměn, tedy oblast, které se prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví speciálně nevěnují, a zatím v této věci nebyly schváleny ani jiné vhodné dokumenty, které by mohly alespoň částečně nahradit účetní standardy v této oblasti, tj. například interpretace Národní účetní rady. Článek se pak na kryptoměnu dívá jak z pohledu způsobu jejího pořízení, tak i s přihlédnutím k jejímu plánovanému způsobu užití. Navazuje i na předchozí zveřejněný článek, který řešil problematiku zdaňování kryptoměn, a jeho cílem je tak nejen doplnit metodiku pro tuto oblast, ale především navýšit právní jistotu uživatelů účetnictví. Závěrem pak zmiňuji i možný legislativní vývoj v této oblasti, především předpokládanou metodickou činnost Národní účetní rady související s kryptoměnami.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2019, č. j. 5 Afs 307/2017-33

Firma, plátce DPH, nakoupila osobní automobil ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH, a nemá tak nárok na odpočet. Zahrne tedy do vstupní ceny částku celkem včetně daně. Vzhledem k tomu, že auto nebylo na místě, zaplatila dále 22 000 Kč za převoz automobilu odtahovým vozem. Dále pak automobil nechala firma za 7 000 Kč namontovat tažné zařízení, za 4 200 Kč si nechala auto přihlásit na české značky, a ještě zakoupila zimní kola (disky) za 6 000 Kč. Co všechno patří do vstupní ceny? Myslím si, že všechno, ale v literatuře vylučují disky a na internetu ještě vylučují službu přihlášení vozu. Prosím o Váš názor co zahrnout do vstupní ceny pro odepisování.

Firma s. r. o. koupila od jiné s. r. o. do majetku automobil v prosinci 2018 za 180 000 Kč bez DPH, nepodléhalo DPH. Tento rok ho chce prodat za 250 000 Kč. Bude při prodeji podléhat celá částka DPH nebo jen přirážka k ceně pořizovací nebo se DPH neuplatní? 

Lze při nákupu zemědělského pozemku zemědělcem zaúčtovat provizi spojenou s tímto nákupem do nákladů? Nebo vstupuje do ceny pozemku, a tedy, jelikož se pozemky neodepisují, nebude tento náklad nikdy uplatněn? 

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečná daňová řešení, která zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů, a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Společnost s r. o. koupila v prosinci 2018 nemovité věci za účelem pronájmu. Nemovité věci byly zařazeny do majetku dle znaleckého ocenění. Nyní FÚ zpochybnil znalecký odhad kvůli dani z nabytí nemovitých věcí a bude vypracován nový posudek. Tím se ale změní poměr ceny mezi oceněním a kupní cenou. U stavby nyní vychází vyšší pořizovací cena a u pozemku nižší. Jak zadat změnu v letošním roce do karty majetku? Jako zvýšení a snížení ceny? A rozdíly zaúčtovat na MD 021/D 031? Rozdíl daně z nabytí nemovitých věcí lze účtovat přímo do nákladů?

V článku se zaměříme na otázky účetního a daňového posouzení daní, jež nějakým způsobem souvisí s (dlouhodobým) hmotným a nehmotným majetkem, a jejich eventuálního zahrnutí do ocenění tohoto majetku. Pro hledání řešení s tím spojených praktických otázek je třeba nejdříve vyjít z příslušné právní teorie a konkrétní právní úpravy, která je v některých oblastech poměrně složitá a nejednoznačná.

V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)

Je součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku též cena za znalecký posudek, který byl vypracován až po zařazení majetku do užívání? Lze cenu za tento posudek účtovat přímo do nákladů?

Firma, neplátce DPH, obdrží fakturu ze Slovenska, faktura je v Kč a je zde vyčísleno DPH 20 %. Do skladu zaúčtuje cenu nákupní (vstupní) ve výši DPH 20 %. Jak postupovat, když se firma stane v únoru plátcem DPH a část neprodaného zboží zůstane na skladě?

Společnost pořídila nemovitou věc na hypoteční úvěr, na základě zápisu do katastru zařadila majetek do užívání ke dni 15. 11. 2018. Poplatek za poskytnutí úvěru byl bankou sražen až 20. 11. 2018. Zřejmě by měl být součástí pořizovací ceny, ale nevím, zda i v případě, kdy byl uhrazen později. Nemovitá věc byla pořízena přes realitní kancelář, služba byla uskutečněna před zařazením do užívání, ale faktura byla vystavena později. Bude se účtovat ke dni zařazení majetku na dohadné účty nebo po zařazení přímo do nákladů? 

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci plánuje„koupit“ pozemek se stavbou na úvěr či hypotéku za účelem podnikání a vše vložit do obchodního majetku. Jak správně postupovat z hlediska ocenění a odpisování? Je-li nemovitá věc pořízena na úvěr, stává majetkem fyzické osoby a odpisuje se dle zákona o dani z příjmu? Jsou splátky úvěru daňově uznatelným výdajem? Nemovitou věc je nutné kompletně zrekonstruovat. Některé opravy si fyzická osoba udělá sama. Stačí, když oceníme tyto opravy sami, např. dle faktur za nakoupený materiál nebo je nutné nechat takto vzniklý majetek ocenit znalcem?

Fyzická osoba (Jan Novák) koupil od jiné fyzické osoby v roce 2018 starší byt (jednotku) jako podíl na družstvu za 3 mil. Kč. Ještě v roce 2018 podal žádost na družstvo o převod do osobního vlastnictví. Ve smlouvě o převodu vlastnictví jednotky je uvedena kupní cena ve výši 200 000 Kč, která byla uhrazena zápočtem členského vkladu v bytovém družstvu (datum původní platby není znám, pravděpodobně před více než 5 lety). Převod proběhl a byt byl zapsán do katastru nemovitostí v roce 2018. Jan Novák tento byt pronajímá a uvádí v příjmech z § 9 a uplatňuje náklady ve skutečné výši. Z jaké částky bude počítán odpis? Z částky 3 mil. Kč nebo 3 200 000 Kč nebo z částky 200 000 Kč, které byly uhrazeny zápočtem?

V souvislosti s odpisováním bylo potřeba stanovit reprodukční pořizovací cenu bytu v Praze. Znalec provedl ocenění dle zákona o oceňování, tato cena byla o 1 mil. Kč nižší než tržní cena nemovité věcvi, tj. cena, za kterou se stejný byt v domě prodává. Je možné, aby reprodukční pořizovací cena byla tak výrazně nižší než cena, za kterou lze byt prodat nebo je ocenění chybné? Cena stanovená znalcem byla dokonce nižší, než cena, za kterou byl byt pořízen před deseti lety, kdy byl byt v původním stavu před rekonstrukcí.  

V následujícím textu je pojednáno o tom, zda daň z nabytí nemovitých věcí má být součástí daňově uznatelných nákladů, nebo zda má být součástí pořizovací ceny nabytého majetku. Závěry předkládané v tomto článku vycházejí z diskuse na zasedání Národní účetní rady.