Žaloba

Nejvyšší správní soud optikou shora uvedených závěrů posoudil stěžovatelkou žalované „zásahy“, přičemž dospěl k závěru, že stěžovatelka netvrdí žádné výjimečné okolnosti, ze kterých by bylo možné dovodit přípustnost podaných žalob. Ostatně z nich Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka zásah do svých subjektivních práv netvrdila vůbec. Z podaných žalob i jejich doplnění je patrné, že stěžovatelka popisuje domnělé nezákonnosti v postupech žalovaného, aniž by však jakkoli jeho jednání vztáhla k porušení svých veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud připomíná, že k podání žaloby podle § 82 s. ř. s. je aktivně legitimován každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem. Žaloba proti nezákonnému zásahu není nástrojem permanentního dohledu nad zákonností počínání správních orgánů.

Stěžovatelka v kasační stížnosti zejména obsáhle namítá, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, neboť jí nebylo umožněno nahlížet do daňového spisu po dobu plynutí lhůty pro podání žaloby. Na tomto místě je třeba vyjasnit, že krajský soud (a tím méně Nejvyšší správní soud) se v nynějším řízení nemůže zabývat námitkami stěžovatelky vůči jakémukoliv postupu žalovaného (či jiného orgánu finanční správy), který následoval poté, co nabylo žalobou napadené rozhodnutí právní moci. Předmětem soudního přezkumu je totiž právě a pouze rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2020. Na jeho zákonnost nemůže mít z povahy věci jakýkoliv vliv to, jak žalovaný nakládal se správním spisem po pravomocném ukončení daňového řízení. Skutečnost, do jaké míry bylo stěžovatelce (respektive její zástupkyni zplnomocněné po vydání rozhodnutí žalovaného) objektivně znemožněno se i přes vynaloženou snahu seznámit s obsahem správního spisu, však může být relevantní při hodnocení postupu krajského soudu při vypořádávání žalobních bodů. Případná objektivní absence možnosti seznámit se s obsahem správního spisu totiž pochopitelně může znesnadnit právní pomoc (kvalifikovanou přípravu žaloby) v žalobním řízení, a zasáhnout tak do práva na spravedlivý proces. Nastanou-li takové okolnosti, lze od krajského soudu očekávat, že připustí případné významnější doplnění obecněji formulovaných žalobních bodů poté, co bude žalobci umožněno se se spisovým materiálem řádně seznámit bez ohledu na běh lhůty pro podání žaloby. K rozvinutí uplatněného žalobního bodu může ostatně žalobce přistoupit i po uplynutí lhůty pro podání žaloby, zvláště odůvodňují-li takový postup objektivní okolnosti.

Potvrzení dle § 81 odst. 4 písm. c) zákona o DPH není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. , ani ve smyslu § 9 správního řádu . Jedná o tzv. jiný úkon správního orgánu podle části čtvrté správního řádu a má charakter osvědčení. Proti jeho nevydání se tak lze po bezvýsledném vyčerpání prostředků ochrany bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti.

Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také nazývaný „zákon o hromadných žalobách“). Návrh zákona byl na konci května postoupen k podpisu prezidentovi republiky. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“).

Městský soud měl tedy na základě obsahu správního spisu nejprve vyhodnotit, jaký žalobní typ měla stěžovatelka správně zvolit a také jaká právní úprava se v projednávané věci aplikuje. Následně měl posoudit, zda jsou splněny podmínky řízení o tomto žalobním typu. Pokud by městský soud dospěl k závěru, že podmínky řízení splněny byly, měl stěžovatelku poučit, že zvolila nesprávný žalobní typ (zde zásahovou žalobu), a poskytnout jí prostor k případné úpravě žaloby. Povinností městského soudu tedy bylo předestřít stěžovatelce, jak na povahu napadeného postupu (či nečinnosti) žalované nahlíží (včetně odkazu na právní úpravu či judikaturu), a umožnit jí upravit žalobní tvrzení a petit.

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, čj. 8 Afs 167/2023-64

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2023, čj. 7 Afs 321/2021-23

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, čj. 8 Afs 41/2021-38

Krajský soud tedy ani nezpochybňoval, že tuto argumentaci stěžovatele nelze považovat za nový žalobní bod a že jde o konkretizaci včas uplatněného žalobního bodu, mýlil se však, pokud vycházel z toho, že by uplynutí lhůty k doplnění žaloby o nové žalobní body ve smyslu § 72 odst. 1 ve spojení s § 71 odst. 2 s. ř. s. zároveň bránilo žalobci rozvinout argumentaci v rámci žalobního bodu, který předtím řádně a včas v řízení před krajským soudem uplatnil. Z dikce zákona i z již citované judikatury vyplývá opačný závěr.

Krajskému soud lze dát zapravdu v tom, že většina žalobních námitek se shodovala s námitkami odvolacími. Pokud se žalovaný s těmito námitkami pečlivě vyrovná a soud shledá závěry žalovaného správnými, je možné, aby si tyto závěry osvojil, namísto aby se pokoušel jinými slovy říci totéž. Nepostačí však převzít obecnou část odůvodnění správních rozhodnutí a případně doplnit strany správního rozhodnutí, na kterých žalovaný vypořádal obdobně znějící námitky, jako námitky žalobní. Ačkoliv stěžovatelčina žaloba je rozsáhlá a ve velké míře obecná, obsahuje i konkrétní žalobní námitky, na něž krajským soudem citované části správních rozhodnutí nedávají odpověď.

Tvrdí-li stěžovatelka, že zřízením zástavního práva došlo k zásahu do jejího vlastnického práva zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod , musí mít možnost dovolat se ochrany svého práva u soudu. Na rozdíl od daňové exekuce (viz § 179 daňového řádu ) právní úprava neumožňuje osobě odlišné od daňového subjektu, která tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno k věcem v jejím vlastnictví, možnost obrany přímo v daňovém řízení. Tato mezera v právní úpravě, která nepočítá s možností omylu ve vlastníku věci při zřizování správcovského zástavního práva, nemůže jít k její tíži a vést k odepření přístupu k soudu. Soud proto dospěl k závěru, že stěžovatelka byla oprávněna podat žalobu přímo proti rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva, aniž by měla vyčkávat na výsledek (případného) odvolacího řízení.

Změna žalobního typu v průběhu řízení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z...

Novoty v řízení o ochraně před nezákonným zásahem JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a. s. K tomu je nutno dodat, že v řízení o žalobě na ochranu před...

Na závěr a nad rámec nutného odůvodnění považuje Nejvyšší správní soud za nutné vyjádřit se k procesnímu postupu městského soudu. Městský soud si byl vědom, že v situaci, kdy se žalobce domáhá toho, aby soud zakázal žalovanému správnímu orgánu pokračovat v zásahu, a zásah v průběhu řízení skončí, je povinen žalobce vyzvat, aby na tuto skutečnost procesně zareagoval (upravil žalobní návrh – k poučovací povinnosti správních soudů srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 2019 sp. zn. III. ÚS 2634/18 ). Takto měl městský soud postupovat i v projednaném případě poté, co zjistil, že daňová kontrola byla ukončena vydáním platebního výměru.

Může soud z nějakých důvodů zamítnout žalobu na zrušení podílového spoluvlastnictví?

Pro případ podání žaloby proti pojistiteli (tedy příslušné pojišťovně) fyzické osoby, která způsobila dopravní nehodou újmu poškozenému, postačí dle mého názoru s poukazem na § 2779 odst. 2 obč. zák. zažalovat pouze pojistitele – pojišťovnu. Někdo však zastává názor, že je i nadále z důvodu procesní opatrnosti potřebné zažalovat i fyzickou osobu – řidiče, který způsobil zranění. Je to opravdu nutné?

Odkladný účinek významným způsobem zasahuje do právních poměrů, přičemž tento zásah se prohlubuje, odkládají-li se účinky již pravomocného a vykonatelného rozhodnutí jako je tomu v případě přiznání odkladného účinku podané správní žalobě. Správní soudy v poslední době přiznávají odkladný účinek častěji. Tento příspěvek se na uvedenou problematiku dívá z pohledu správního orgánu, který vydal „odložené“ rozhodnutí, a který se musí vypořádat s celou řadou nevyjasněných problémů, které s sebou přiznání odkladného účinku nese, a v neposlední řadě pak v případě úspěchu ve věci s výkonem rozhodnutí, který bude „zpožděn“ o dobu vedení soudního řízení.

Definice žalobního bodu JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2014, sp. zn. 9 Afs 24/2013, www.nssoud.cz K předpisům: - §...

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.2.2013, sp. zn. 7 Afs 97/2012 . www.nssoud.cz

Minimální obsah žaloby Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2011, sp. zn. 5 Afs 56/2011. www.nssoud.cz K předpisům: * § 71 odst. 2 SŘS, *...