Dokumenty - strana 4

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), v § 4 odst. 12 nařizuje vedení účetnictví v české měně, ale u vyjmenovaného majetku a závazků stanoví použít vedle peněžních jednotek české měny současně i cizí měnu. Při ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně vznikají kurzové rozdíly. Základní ustanovení pro zjišťování kurzových rozdílů jsou obsažena v zákoně o účetnictví , zejména v § 24 odst. 6 až 9, a v § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Pružné rozvržení pracovní doby není v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce (dále jen „zákoník práce “), ničím novým. V uplynulých letech se využití pružné pracovní doby stalo ve většině administrativních profesí už v podstatě automatickým nastavením, které zaměstnanci i zaměstnavatelé očekávají. Neznamená to ovšem, že by tento institut nebyl bez praktických aplikačních obtíží nebo že by se jednalo jen o bezvýhradný zaměstnanecký benefit, jak se někdy traduje. Pružná pracovní doba sice přináší zaměstnancům řadu výhod, ovšem nejde o institut výhodný jen jednostranně – na straně zaměstnavatele může přinést mimo jiné řadu úspor spojených s náhradou mzdy nebo platu za překážky v práci na straně zaměstnance. Účelem toho textu je podrobněji pružné rozvržení pracovní doby představit, identifikovat problematická místa právní úpravy a načrtnout jejich možná řešení.

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.

Předpokládám, že zde shrnuté poznámky, snažící se připomenout vývoj penalizace, resp. úroku z prodlení při správě daní, a jisté nalézání souladu i s obdobnými ustanoveními v oblasti plateb na pojistné na sociální zabezpečení, nebudou obsahovat pro vás, čtenáře, zásadní informace. Nicméně zkrácený vývoj úrokových sazeb za neplnění daňových povinností, potažmo do jisté míry i za neplnění povinností na pojistném na sociální zabezpečení od roku 1992, není bez zajímavostí.

První díl článku po teoretické stránce přiblížil čtenáři institut námitky coby prostředku ochrany při správě daní. Již v prvním díle autor zdůraznil, že správce daně je dle § 159 odst. 1 in fine zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), povinen osobu zúčastněnou na správě daní poučit o možnosti uplatnění námitky, pokud ji vyrozumívá úkonu o při placení daně. Právě poučení o možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany postupně přinese jeho četnější používání ve správní praxi. Ačkoli se v současné době jeví postup správní praxe při vyřizování námitky jako bezproblémový, správní praxe v důsledku četnějšího uplatňování tohoto prostředku ochrany bude zcela jistě narážet na různé nesrovnalosti, které bude nezbytné následně řešit. Zatímco první díl článku nastínil základní východiska a možnosti uplatnění tohoto prostředku ochrany a navrhl řešení některých souvisejících problémů, druhý díl čtenáře postupně seznámí s možnostmi a způsoby vyřízení tohoto prostředku ochrany a nastíní řešení různých nedostatků ve správní praxi, ke kterým bude postupně docházet. Druhý díl článku také shrne nad rámec souvztažnost námitky dle § 159 daňového řádu se správními žalobami.

Dotaz Rezerva na pěstební činnost se vytváří ve výši předpokládaných nákladů potřebných na vypěstování nového lesního porostu. Výši této rezervy si účetní jednotka stanoví tak, že vytvoří rozpočet pěstebních prací na činnosti vyjmenované v příloze zákona č. 593/1992 Sb. Znění § 9 výše uvedeného zákona neuvádí žádné jiné podrobnosti týkající se tvorby a čerpání rezerv na pěstební činnost. Kvůli rozsahu kůrovcové kalamitní těžby je nutné vytvářet rezervy ve významných částkách a na delší časová období. Vzhledem k aktuálnímu a předpokládanému vývoji inflace zcela určitě vznikne situace, kdy rozpočet nákladů na pěstební činnost a dle něj vytvořená rezerva bude naprosto nedostačující. Je v souladu se zákonem vytvořenou rezervu v průběhu jejího čerpání aktualizovat, tedy zvýšit? Lze případně postupovat tak, že se rezerva zruší a vytvoří se nová podle aktuálního rozpočtu nákladů? Je možné rozložit riziko a finanční prostředky ve výši vytvořené rezervy uložit na více bankovních účtů? Mohou být finanční prostředky k více rezervám uloženy na jednom bankovním účtě?

Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy.

Daň z přidané hodnoty je daní, kterou je možné charakterizovat těmito slovy: všestranná, univerzální, globální, nepřímá (není možné dopředu určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude ve skutečnosti daň platit), stěžejní (z pohledu financování státu) a dynamická (reagující na aktuální trendy v ekonomice a ve společnosti). Autor tohoto článku si pro následující řádky vybral k diskusi ty skutečnosti, které spadají pod množinu globální a dynamická.

Osoba povinná k dani se stává plátcem ze zákona nebo dobrovolně za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Plátcem daně se může stát pouze osoba povinná k dani, která je vymezena v § 5 zákona o DPH ve vazbě na čl. 9 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V posledních letech byla pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně novelizacemi zákona o DPH upravována. Poslední doplnění pravidel pro registraci plátců daně bylo provedeno novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 355/2021 Sb. , která nabyla účinnosti od 1. 10. 2021. V článku jsou shrnuta aktuálně platná pravidla pro registraci plátců daně v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Nejprve je vysvětleno vymezení osob povinných k dani a návazně pravidla pro jejich registraci ze zákona, a to zejména při překročení limitu obratu. Návazně jsou vysvětleny další případy, kdy registrační povinnost vyplývá ze zákona a podmínky pro dobrovolnou registraci.

Uzavírání, otevírání účetních knih a podíly na zisku u podnikatelů Ing. Alena Kochová Uzavírání účtů Účetní závěrka a účetní uzávěrka Jedná se o dvě zcela rozdílné činnosti v oblasti...

Institut námitky dle § 159 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), je sice klasickým, avšak ne příliš často užívaným prostředkem ochrany při správě daní, a to zejména ve fázi při placení daně. Důvodem nízké četnosti jejího uplatňování ve správní praxi je nízká povědomost osob zúčastněných na správě daní o tomto institutu. V návaznosti na novelizaci § 159 odst. 1 daňového řádu účinnou od 1. 1. 2021 provedenou zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je správce daně povinen poučit osoby zúčastněné na správě daní o možnosti uplatnit námitku dle § 159 daňového řádu , a to v případě, že je vyrozumívá o svém úkonu, proti kterému je možné tuto námitku uplatnit. Do budoucna tak tento prostředek ochrany vejde v širší známost a lze tak očekávat, že bude užíván častěji. Článek je rozdělen do dvou dílů. Cílem prvního dílu je přiblížení tohoto prostředku ochrany z teoretického hlediska a seznámit tak čtenáře se základní charakteristikou tohoto prostředku ochrany. Díl druhý se následně zaměří na praktické aspekty tohoto prostředku ochrany, a to zejména na procesní postup při vyřízení námitky.

Dotaz Situace č. 1: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Dne 18. 10. 2021 podal zástupce daňové přiznání znovu a již se všemi povinnými přílohami. Správce daně nevydal do 18. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 daňového řádu . Ve který den je daňové přiznání platně podáno s ohledem na případný vznik pokuty dle § 250 daňového řádu ? Situace č. 2: Daňový subjekt (právnická osoba) zastupuje neomezeně daňový poradce, který podává přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2020 (daňové přiznání nebylo podáno do 31. 3. 2021). Lhůta pro podání tohoto daňového přiznání by uplynula podle § 136 odst. 2 písm. b) bod 2. dne 1. 7. 2021. Zástupce (daňový poradce) podal dne 1. 7. 2021 žádost o (individuální) prodloužení lhůty pro podání podle § 36 odst. 4 daňového řádu do 30. 9. 2021. Správce daně mu plně vyhověl. Zástupce podal daňové přiznání dne 30. 9. 2021, ovšem bez účetní závěrky, tj. povinných příloh (rozvaha, výsledovka a příloha). Správce daně vydal dne 21. 10. 2021 výzvu k odstranění vad dle § 74 odst. 1 písm. b) daňového řádu (podání má materiální vady – je neúplné, není tak způsobilé k projednání). Správce daně stanovil na odstranění vady lhůtu 8 dnů, která měla uplynout dne v pondělí 8. 11. 2021. Daňový poradce dne 7. 11. 2021 požádal o prodloužení této správcovské lhůty do 20. 11. 2021. Správce daně dne 15. 11. 2021 vydal rozhodnutí o prodloužení této správcovské lhůty (plné vyhovění a prodloužení správcovské lhůty plynoucí z výzvy k odstranění vad do 20. 11. 2021 dle žádosti daňového poradce). Toto vyhovující rozhodnutí bylo ale daňovému poradci oznámeno (doručeno) až 25. 11. 2021, tzv. náhradním způsobem, uplynutím lhůty dle § 44 daňového řádu . Tedy ve lhůtě do 20. 11. 2021 nebyly vady (úplnost) daňového přiznání odstraněny a správce daně považuje původní podání (daňové přiznání) podané dne 30. 9. 2021 dle § 74 odst. 4 daňového řádu za neúčinné. Dne 24. 11. 2021 správce daně vydal výzvu k podání daňového přiznání za rok 2020. Lhůta podle správce daně uplynula dne 30. 9. 2021 a daňové přiznání je neúčinné. Je postup správce daně správný? Dle § 101 odst. 5 je rozhodnutí vůči příjemci účinné až oznámením. Na druhou stranu si lhůtu 20. 11. 2021 určil v žádosti samotný daňový poradce a správce daně vydal rozhodnutí do doby, o níž měla být lhůta podle žádosti prodloužena, resp. do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel (§ 36 odst. 2 daňového řádu ).

Dotaz SVJ chce prodat nebytové prostory (sušárnu, prádelnu) v domě zájemci o zrekonstruování na bytovou jednotku. Za jakou cenu je může prodat? Může vycházet ze současné ceny zjištěné u realitní kanceláře, prostřednictvím které to bude prodávat? Jaké povinnosti z toho plynou jednotlivým vlastníkům? Několik vlastníků si chce odkoupit část společné chodby před svým bytem a zvětšit si o ni bytovou jednotku. Za jakou cenu by se měla tato část prodat současným vlastníkům (jedná se asi o 3 až 5 m2)?

Dotaz Obchodní zástupce si koupil celoroční jízdenku MHD v Praze (občanská karta + roční občanské jízdné). Objíždí takto klienty v Praze. Jinak má služební auto. Je tato jízdenka daňově uznatelná? Jak ovlivní cestovní náhrady místo výkonu práce a pravidelné pracoviště sjednané v pracovní smlouvě?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

V tomto článku uvedeme základní aktuální informace o povinnostech OSVČ v souvislosti s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021“ (dále jen „Přehled“) a o placení záloh na důchodové pojištění v roce 2022.

Na počátku roku 2022 nabyly účinnosti zákony, které novelizují pravidla platná pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Detailněji se budeme věnovat zákonu č. 371/2021 Sb. , který bývá nazýván jako správní novela. Popíšeme i dopady zákona č. 286/2021 Sb. , kterým byl novelizován exekuční řád . Zmíníme i zkušenosti s prvním rokem fungování paušální daně. V neposlední řadě budou popsány i dopady změn cizineckých zákonů na zdravotní pojištění. Na úvod zařazujeme tradiční zvýšení parametrických částek.

Plyn a elektřina jsou pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) chápány jako specifické druhy zboží. Při uplatňování DPH při jejich dodání se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání plynu a elektřiny je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění a také uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění. V souvislosti se skokovým zdražením plynu a elektřiny na podzim roku 2021 bylo přijato rozhodnutí, kterým mělo být toto zvýšení cen dočasně kompenzováno. Stalo se tak rozhodnutím bývalé ministryně financí, kterým byla prominuta DPH v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 za dodání elektřiny nebo plynu. Toto rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji 34/2021 ze dne 20. 10. 2021. V navazující informaci GFŘ k vyúčtování elektřiny a plynu, která byl zveřejněna koncem října 2021, je uveden podrobnější výklad k tomuto rozhodnutí ministryně financí.

Vláda České republiky svým nařízením č. 405/2021 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 15 200 Kč na 16 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2022.