Dokumenty - strana 3

Sestavením účetní závěrky bohužel činnosti osob, které za tuto oblast zodpovídají a zpracovávají ji, nekončí. Po sestavení účetní závěrky je nutné přejít k plnění dalších souvisejících povinností. Zcela zásadní věcí v případě, že tato povinnost vyplývá z legislativy, je zajištění ověření účetní závěrky auditorem, následuje vyhotovení výroční zprávy a dalších dokumentů, jakými jsou zpráva o platbách vládám a informace o nepeněžních operacích, a dále pak zajistit splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opomenout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a zajistit úschovu účetní závěrky. V tomto příspěvku si nyní podrobněji projdeme a připomeneme všechny výše uvedené povinnosti, které jsou bezprostředně spojené s účetní závěrkou podnikatelů.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 366/2022 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, byly provedeny v některých ustanoveních zákona o DPH , která upravují podávání kontrolních hlášení dílčí změny. Povinnost podávat kontrolní hlášení je uložena plátcům od začátku roku 2016 podle § 101c až 101k zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z § 101c až 101f zákona o DPH . Tato pravidla se od 1. 1. 2023 nezměnila. V další části textu jsou vysvětleny praktické dopady změn, které byly novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 provedeny v navazujících ustanoveních zákona o DPH , která upravují postup při neplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením a související sankční postihy.

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob je poplatník podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“) povinen podat. Pokud se na poplatníka nevztahuje zákonná výjimka z uvedeného pravidla, pak se povinnost na podání daňového přiznání vztahuje i na případy, kdy poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Z povinnosti podat daňového přiznání je podle § 38mb ZDP zcela vyjmuta veřejná obchodní společnost a dále společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Za stejných podmínek nemá povinnost podat daňové přiznání ani veřejně prospěšný poplatník, pokud současně nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP.

V předchozím díle článku byl v obecné rovině představen institut vyrozumění o výši nedoplatků a následcích spojených s jejich neuhrazením. Bylo zde zdůrazněno, že ačkoli vyrozumění o výši nedoplatků je fakultativním nástrojem správce daně, není správce daně oprávněn při jeho vystavování postupovat libovolně, nýbrž v určitých situacích je povinen vyrozumívat daňový subjekt o výši těchto nedoplatků před nařízením daňové exekuce. V této souvislosti byly předestřeny různé situace, kdy by měl být daňový subjekt vyrozuměn o výši nedoplatků. Aby samotné vyrozumění o výši nedoplatků bylo pro daňový subjekt smysluplné, musí nejdříve obsahovat určité náležitosti. Těmto náležitostem se věnuje druhý díl tohoto článku. Zde se článek zaměří na různé způsoby uvedení jednotlivých nedoplatků v samotném vyrozumění a u nesrovnalostí navrhne možnosti řešení. Jednoznačné a předvídatelné náležitosti vyrozumění o výši nedoplatků daňovému subjektu umožní na toto správně reagovat. Druhý díl článku se z tohoto důvodu zabývá i způsoby, kterými daňový subjekt může reagovat na vyrozumění o výši nedoplatků. V závěru dílu tohoto článku bude věnována pozornost situacím, kdy by správce daně neměl vyrozumívat daňový subjekt o výši nedoplatků.

Portál MOJE daně, který je dostupný na adrese www.mojedane.cz, byl spuštěn v průběhu roku 2021 v rámci projektu MOJE daně. Zkratka MOJE je tvořena slovy MOderní a JEdnoduché. Někdy je portál MOJE daně nazýván také jako „Online finanční úřad“. Cílem portálu MOJE daně je přinést zjednodušení, zrychlení a vyšší komfort elektronické komunikace daňových subjektů s finančními úřady. V tomto článku si shrneme základní funkcionality portálu MOJE daně a pak novinky ve vztahu k dani z nemovitých věcí, kterých je pro rok 2023 docela dost.

Dotaz Svatební salon, společnost s ručením omezeným, nakupuje svatební šaty. Tento nákup účtuje jako drobný dlouhodobý hmotný majetek, do nákladů jde jednorázově při pořízení na účet 501. Nastávají tyto varianty: – šaty jsou jenom půjčeny, – šaty jsou půjčeny a pak se nevěsta rozhodne, že si je i koupí, – šaty si koupí ihned. Pokud se jedná o koupi šatů, tak se stane, že některé šaty byly v minulosti již zapůjčeny. Účtujeme správně nákup šatů jako pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku? Nikdy dopředu nevíme, jestli budou šaty jen půjčeny, půjčeny s odkupem, nebo prodány.

Dotaz Společnost s r. o. asi 10 let nevykazuje žádnou činnost, zůstatky v účetnictví jsou pouze peníze na pokladně (211 AKTIVA) oproti účtu 411 a 429 (PASIVA), na obou stranách je celkem 25 000 Kč. Likvidátorem je ustanoven jednatel, ale neví, jak firmu zlikvidovat. Jaký je postup při likvidaci firmy a vymazání z obchodního rejstříku?

S účinností od 1. 2. 2023 se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele zákonem č. 216/2022 Sb. , kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákona o pojistném“). Cílem této úpravy je podpořit zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek těch zaměstnanců, kteří obtížně hledají uplatnění na pracovním trhu. Sleva proto náleží zaměstnavateli jen na stanovený okruh zaměstnanců (jen na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru) a při splnění stanovených podmínek. Nepodporují se proto všechny zkrácené pracovní úvazky, v zákoně se pamatuje i na souběhy zaměstnání u téhož zaměstnavatele nebo i u různých zaměstnavatelů.

Od 1. 1. 2023 se mění hranice příjmů platná v nemocenském a důchodovém pojištění a v pojistném na sociální pojištění, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy. K valorizaci těchto hranic příjmů dochází každoročně vždy od 1. 1. Dnem 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon, kterým se zavádí sleva na pojistném na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele na zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem. Jsou navrhovány další změny, jejich účinnost se předpokládá v průběhu roku 2023; informace o nich bude uveřejněna až po jejich schválení.

V první části příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu jsme se zaměřili na jednodušší formy ukládání volných finančních prostředků nepodnikajících fyzických osob splňujících podmínku rezidence, tj. na vklady v bance, stavební spoření, III. pilíř a soukromé životní pojištění. Nyní se budeme věnovat těm složitějším, kde způsob zdanění není úplně jednoduchý.

Vnitřní předpis je písemně vyjádřené pravidlo, které řadíme mezi vnitřní organizační normy. Tyto normy předepisují chování určitého okruhu osob, které mají společné cíle a motivaci, a to v rámci konkrétní organizace. Obecně je úkolem těchto předpisů rozpracovat jednotlivé činnosti a vztahy uvnitř organizace, nastavit jednotný postup při řešení určitých situací, a tím zajistit, aby organizační procesy fungovaly pružně a efektivně. S vnitřními směrnicemi se setkáváme v organizacích nejrůznějšího typu a zpravidla v nich upravují celou řadu činností, které v organizaci probíhají.

Zkušební doba je tradičním institutem pracovního práva a přináší jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům možnost otestovat vzájemnou spolupráci. Z pozice zaměstnanců si ji obvykle spojujeme zejména s vysokou mírou nejistoty, je proto účelné si připomenout, že právo se zkušební dobou spojuje i jiná pravidla než jen možnost bezdůvodného skončení pracovního poměru. Specifika zkušební doby jako přechodné fáze budou předmětem tohoto textu.

Od 1. 1. 2023 by měl být zvýšen dosavadní limit obratu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V souvislosti s tím se zvýší také odpovídajícím způsobem výše obratu pro možnost zrušení registrace na žádost plátce daně. S těmito legislativními změnami bude zřejmě spojeno častější podávání žádostí o zrušení registrace plátce, který splní novelizované podmínky pro zrušení registrace. V souvislosti se zrušením registrace je přitom plátce povinen podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), snížit odpočet daně, který uplatnil u majetku, jenž je součástí jeho obchodního majetku ke dni zrušení registrace. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na očekávané změny, které by měly být provedeny s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost, která by se novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 měnit neměla.

„Věřitelé mají lepší paměť než dlužníci.“1) Tímto výrokem Benjamin Franklin trefně popsal důvody, proč se daňové subjekty, vůči kterým byla nařízena daňová exekuce pro neuhrazení daňových nedoplatků, často ptají, zda správce daně byl povinen je vyrozumět o jejich nedoplatcích a upozornit je na riziko nařízení daňové exekuce předtím, než přistoupil k nařízení této daňové exekuce. Samotná právní úprava tohoto vyrozumění o nedoplatcích před nařízením daňové exekuce je obsažena v § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), které stanoví: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Správce daně tak učiní vždy, jedná-li se o nedoplatek, který má být poprvé vymáhán; to neplatí, byl-li daňový subjekt o nedoplatku již dříve vyrozuměn, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by vyrozumění bylo zjevně neúčelné.“ Z tohoto ustanovení je zřejmé, že zodpovězení výše položené otázky tudíž není s přihlédnutím k obecnosti právní úpravy jednoduché, neboť závisí na mnoha okolnostech a dále i na správním uvážení správce daně. Článek by měl postupně přinést odpověď na výše položenou otázku. Článek také upozorňuje na různé nedostatky právní úpravy, správní a soudní praxe a rovněž navrhuje některé možnosti řešení. Podle § 153 odst. 3 daňového řádu může správce daně vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Z doslovného výkladu tohoto ustanovení by vyplývalo, že záleží toliko na volné úvaze správce daně, zda před nařízením daňové exekuce vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků. První díl článku jednak pojedná o tom, zda skutečně záleží na volné úvaze správce daně, zda tento vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků, či nikoli. V této souvislosti tento článek také představí jednotlivé funkce vyrozumění o výši nedoplatků dle § 153 odst. 3 daňového řádu .

Dne 1. 1. 2023 má nabýt účinnosti novela zákona č. 169/2013 Sb. , o mezinárodní spolupráci při správě daní. Tato novela zavádí nový typ automatické výměny informací, společné daňové kontroly a další instrumenty pro zefektivnění mezinárodní spolupráce při správě daní.

Daňové odpisování hmotného majetku je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jedná se o způsob, jak uplatnit v základu daně jeho pořizovací cenu. Vždy je na rozhodnutí poplatníka, jaký způsob daňového odpisování zvolí, a zároveň je i na jeho uvážení, zda daňové odpisy v základu daně uplatní. Jedná se tedy pro poplatníka o možnost, nikoliv povinnost, pokud však ZDP nestanoví jinak. Režim daňových odpisů, kdy poplatník musí daňové odpisování zahájit, je vždy výslovně uveden v ZDP jako speciální způsob daňového odpisování spolu s dalšími podmínkami. Jedním ze speciálních způsobů daňového odpisování jsou také i mimořádné odpisy hmotného majetku vymezené v § 30a ZDP .

Zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, byl z hlediska jeho novelizací poměrně stabilní. Lze říci, že novely tohoto zákona nebyly zásadní. Ve většině případů se jednalo o změny formálnějšího či upřesňujícího charakteru, které neměly nikterak zásadní dopad do vymezení předmětu daně či výše daně. Jednou z výjimek byl zákon č. 299/2020 Sb. , kterým se měnily některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, a zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byla u vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 t (kromě osobních automobilů) snížena sazba daně cca o 25 %, a to od zdaňovacího období roku 2020.

Jistě nebude na škodu, budeme-li věnovat těchto pár řádek ujasnění, či spíše zopakování několika pravidel, která se dotýkají situace, ve které se osoba zúčastněná na správě daní, zejména daňový subjekt, rozhodne využít možnosti nechat se zastupovat zmocněncem při jednání se správcem daně na základě smluvního vztahu. Mělo by toto připomenutí být o to užitečnější, oč nesourodější jsou úpravy této možnosti smluvního zastoupení v jednotlivých právních předpisech. Dnes bych se již nevěnovala tolik tomu, kdo bude za daňový subjekt jednat, ale spíše tomu, jak bude vymezen rozsah zastoupení.

Aktuální změny ve zdravotním pojištění Mgr. Tomáš Červinka Lex Ukrajina Ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace přinesl několik změn i u zdravotního pojištění. Nejvíce změn...

Řeč bude o nepodnikajících fyzických osobách (tzn. osobách, které nejsou OSVČ) splňujících podmínku rezidence v České republice, které mají volné finanční prostředky k investování. Abychom se mohli bavit o zdaňování jejich příjmů plynoucích z investic, musíme si nejprve shrnout, jaké možnosti finanční trh nabízí. V případě, že tato fyzická osoba investuje své prostředky tak, že dochází k navýšení jeho majetku, ať už v průběhu investice nebo při jejím ukončení, podléhá tento kladný rozdíl mezi penězi vloženými a získanými zpět zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Přitom platí, že při dodržení určitých podmínek může být toto navýšení majetku u fyzických osob od zdanění osvobozeno. V první části příspěvku se zaměříme na investice, které jsou na finančním trhu nabízeny fyzickým osobám už delší dobu a zdaňování příjmu případně jeho osvobození od daně je tak patřičně legislativně upraveno.