Dokumenty

Pojem „veřejný pořádek“ slýcháme v běžném životě poměrně často. Obvykle jej používáme automaticky a nezamýšlíme se nad jeho definicí či upřesněním jeho obsahu. V právním prostředí je však nutné dát mu konkrétní hranice i obsah. Tato potřeba je žádoucí všude, nejčastěji však v oblasti komunálního práva.

V letošním roce vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů 1) . Tato metodika se samozřejmě musí projevit i při posuzování kamerových systémů v bytových domech. Ostatně metodika obsahuje vzor Balanční test kamerového systému, příklad řešení škod v bytovém domě.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele souvisejících s ukončením zaměstnání je odhlášení zaměstnance kódem „O“ u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od skončení zaměstnání na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Tímto krokem zaměstnavatel sděluje, že od data uvedeného na formuláři přestává být za zaměstnance (pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny) plátcem pojistného. Na základě tohoto postupu tak vzniká pro pojištěnce nutnost individuálního řešení jeho pojistného vztahu, a to nejdříve v kalendářním měsíci, jenž následuje po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno.

Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.

Jednou z činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) je provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu alespoň jeden subjekt veřejného zájmu.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Poslanecká sněmovna i Senát schválily návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení (někdy také nazývaný „zákon o hromadných žalobách“). Návrh zákona byl na konci května postoupen k podpisu prezidentovi republiky. Návrh zákona implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. 11. 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice o zástupných žalobách“).

Téma práce na dálku není novým tématem. Právní úprava tohoto institutu byla v určité podobě obsažena již od účinnosti stávajícího zákona 1) a jako úprava podmínek výkonu práce takového zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tato úprava však neodpovídala skutečným potřebám praxe, zejména neupravovala veškeré otázky, které v souvislosti s výkonem práce tímto způsobem vznikají. V průběhu pandemie covid-19 se práce z domova rozšířila, využívali ji mnozí zaměstnavatelé. Dlouho očekávanou právní úpravu přinesla až tzv. transpoziční novela zákoníku práce 2) .

Veřejný sektor odpovídá přibližně za 5 až 10 % celkové konečné spotřeby energie v Evropské unii. Veřejné orgány utratí ročně přibližně 1 800 mld. EUR. To představuje přibližně 14 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Veřejný sektor proto představuje důležitou hybnou sílu pro stimulaci přeměny trhu směrem k účinnějším výrobkům, budovám a službám a k odstartování změn v chování občanů a podniků při spotřebě energie. Snižování spotřeby energie na základě opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti dále může uvolnit veřejné zdroje pro jiné účely.

Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je definován termín „průměrná mzda“ (viz dále). Jaký je praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Jak zkušenosti ukázaly, otázky v souvislosti se zpracováním osobních údajů se objevují nejen v běžné praxi obcí, ale v případech činnosti, která není tak obvyklá a která je prováděna jen jednou za čas. Poměrně často řešenou otázkou, zejména v období voleb, je možnost nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev. Jaké osobní údaje jsou v souvislosti s registrací kandidátní listiny zapsány? Kdy je možné údaje poskytnout bez souhlasu subjektu údajů?

Od nového roku došlo k rozsáhlým novelizacím v oblasti pracovního práva. Změnám v oblasti agenturního zaměstnávání a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jako i dalším dílčím otázkám, jsme se podrobně věnovali v minulých vydáních časopisu UNES v letošním roce. V tomto čísle bychom rádi upozornili na některé změny týkající se nelegální práce.

Legislativní radě vlády byl předložen k projednání návrh nového zákona o účetnictví po zapracování připomínek vznesených v rámci připomínkového řízení, a to včetně důvodové zprávy, tezí vyhlášek, rozdílové tabulky a přehledu vypořádání všech připomínek. Návrh nového zákona o účetnictví se týká všech účetních jednotek, a tedy i nestátních neziskových organizací. Pro porovnání přibližuje následující článek oblasti týkající se nestátních neziskových organizací v aktuálně platném zákoně o účetnictví , ale také změny obsažené v navrhovaném novém zákoně o účetnictví .

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, jehož předchozí části jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2 a 3/2024. Problematiku účetní závěrky uzavřeme zveřejněním a ověřením účetní závěrky a výroční zprávy auditorem, jejich schválením k tomu příslušným orgánem, zveřejněním ve veřejném rejstříku, věnovat se budeme také archivaci. Na konci se můžete těšit na znalostní test.

Od 1. 1. 2024 je účinná novela zákona zaměstnanosti, která přináší některé změny v oblasti zprostředkovávání zaměstnávání agenturami práce. Asi nejvíce zájemci o povolení pocítí zpřísnění podmínek pro jeho získání. Žadatel o vydání povolení musí nově prokazovat svou bezdlužnost, bezúhonnost nebo také odbornou způsobilost, či dokonce v některých případech skládat kauci. Tato pravidla se ovšem dotknou i stávajících agentur. Pojďme se nyní společně podívat na nejdůležitější novinky.

Předkládáme vám devátý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2024 tedy částka 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují, tedy sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Přestože již byl v mnoha obcích bytový fond z větší části zprivatizován, přesto některé byty zůstávají k dispozici obci, které je pronajímají. Bez pochyby při této činnosti dochází ke zpracování velkého rozsahu osobních údajů. Rozsah zpracovávaných osobních údajů je tím větší, čím více podmínek pro přidělení bytu obec stanoví. Obec může pronajímat byty komerčně bez dalších požadavků nebo také může pronajímat tzv. byty zvláštního určení, kde jsou požadavky na sdělení některých informací namístě.