Jan Stejskal - strana 2

Počátkem března tohoto roku se na půdě Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo veřejné slyšení na téma Budoucnost financování neziskového sektoru. V rámci veřejného slyšení se senátoři, zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci neziskového sektoru dozvěděli informace o dlouhodobém rámci podpory nestátních neziskových organizací (dále jen „NNO“), ale také byly diskutovány problémy daňových a dalších legislativních podmínek pro dlouhodobou udržitelnost fungování neziskového sektoru. V rámci této problematiky byly prezentovány i závěry vyplývající z exkluzivních dat poskytnutých k tomuto účelu Ministerstvem financí ČR.

1)Celá společnost v České republice s napětím v posledních dnech sleduje „zápolení“ politické reprezentace o prosazení potřebných zákonů, které jsou nezbytné k tomu, aby nový občanský zákoník mohl být od 1. ledna následujícího roku aplikován v praxi. Nejinak je tomu i u nestátních neziskových organizací.

I v tomto vydání časopisu UNES budeme pokračovat v již započatém seriálu příspěvků, jež se zabývají dopady nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"). Tentokrát bude tématem zápis spolků do veřejného rejstříku. Doprovodný zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou v posledním jednacím dni, tedy 12. 8. 2013.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. ) s sebou přináší mimo jiných změn v oblasti soukromého práva i nejrozsáhlejší změnu právní úpravy, která se dotýká nestátních neziskových organizací. Podobně velkou změnu nestátní neziskový sektor nepamatuje od doby revolučních změn na počátku 90. let 20. století. Tehdy vzniklý zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů představoval základní kámen neziskového sektoru a umožňoval dotehdy potlačované občanské právo sdružovat se k realizaci vlastních zájmů. Toto právo je ukotveno v článku 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod .

Činnosti NNO podle nového občanského zákoníku doc. Ing. Jan Stejskal Ph.D., Mgr. Petr Pavlok K činnostem spolků S blížící se účinností nového občanského zákoníku, který zcela mění právní úpravu...

V současné době se stále víc a víc diskutuje o transformacích občanských sdružení do právní formy obecně prospěšné společnosti (dále jen „OPS“). Napomohl k tomu i nově přijatý zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost1) (podrobné informace v č. 4 časopisu UNES, redakční poznámka: Časopis Účetnictví neziskového sektoru vydává nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s., více na www.ucetnikavarna.cz/unes/). Celý problém se týká vymezení činností, které podle nového občanského zákoníku mohou vykonávat upravené, resp. nové právní formy -spolky a ústavy.

V současné době se stále víc a víc diskutuje o transformacích občanských sdružení do právní formy obecně prospěšné společnosti (dále jen "OPS"). Napomohl ktomu i nově přijatý zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost1 (podrobné informace v č. 4 časopisu UNES). Celý problém se týká vymezení činností, které podle nového občanského zákoníku2 mohou vykonávat upravené, resp. nové právní formy - spolky a ústavy.

V posledních dnech se velmi aktuálně diskutuje o návrhu nového zákona o veřejné prospěšnosti, který byl zpracován v souvislosti s novým občanským zákoníkem1 a z něj vyplývající změnou týkající se právní úpravy nestátních neziskových organizací. Vzhledem k tomu, že zákon ještě nebyl schválen, jsou v tomto příspěvku představeny základní teze zákona předložené k diskusi široké odborné veřejnosti.

V této části seriálu pojednám o nově vzniklé právní formě, tedy o ústavech. Jejich úprava začíná v novém občanském zákoníku paragrafem 402. Ústavy mohou v mnoha ohledech nahradit současnou právní formu obecně prospěšné společnosti, kterou nebude po účinnosti této nové úpravy možné zakládat.

Iniciativou neziskových organizací a poslanců Parlamentu ČR vznikl nový zákon č. 68/2013 Sb. , o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis vznikl proto, aby umožnil občanským sdružením snadnou transformaci na obecně prospěšné společnosti, pokud se tak svobodně rozhodnou.

V této části seriálu pojednám o skupině nestátních neziskových organizací, které jsou novým občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "NOZ"), nazývány hromadně "fundace". Patří sem takové právnické osoby, které jsou tvořeny majetkovou podstatou, jež je vyčleněna k určitému účelu. Do této skupiny jsou zahrnuty nadace, přidružené fondy nadací a nadační fondy.

V tomto dílu seriálu, který se věnuje změně právní úpravy nestátních neziskových organizací vlivem nově přijatého a od 1. ledna 2014 účinného zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "nový občanský zákoník") bude rozebrána nová úprava organizace spolku, tedy jeho orgány a problematika zrušení spolku, resp. jeho fúze či rozdělení.

Přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) dochází k dlouho diskutovaným změnám v oblasti tzv. spolkového práva, které doposud upravoval zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sdružování občanů"). Ten představoval od roku 1990 základní stavební kámen výkonu občanského práva sdružovat se k realizaci vlastních zájmů (dle čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tento zákon se účinností nového občanského zákoníku zrušuje.

Pojem veřejná prospěšnost se v neziskovém sektoru stal dlouholetým fenoménem. Proběhlo již mnoho pokusů, jak tento pojem "zaškatulkovat", svázat jej definicí, respektive postihnout ho tak, aby s ním bylo možné pracovat jako s jasně daným pojmem, který všichni chápou stejně. Bohužel se to do dnešní doby nepodařilo, a v současné praxi přesto stále dochází k různým koncepčním a strategickým změnám, které s pojmem pracují, a rozdělují tak neziskové organizace do různých skupin, přidělují jim různá práva a oprávnění, respektive předjímají, zda bude ta či ona organizace moci čerpat prostředky z veřejných rozpočtů, či nikoliv.

Dne 1. července 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 117/2001 Sb. , o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných sbírkách"). O novelu se snažily nestátní neziskové organizace již víc jak osm let. Ve svých připomínkách vycházely z vlastních zkušeností, které získávaly prostou aplikací zákonných pravidel v praxi. Základním požadavkem bylo zjednodušení administrativy, odstranění nevyhovujících a zbytečně omezujících pravidel týkající se veřejných sbírek, ale také zpřesnění role veřejné správy coby kontrolního orgánu. Novela přináší také novinky, kterými je mj. změna v ukončování a obnovování sbírek, snížení nákladů pořadatelům veřejných sbírek a rozšíření možností, jak naložit s výnosem sbírek.

Nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO"), které vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU"), a návazné vyhlášky č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. "), zpracovávají v rámci své účetní závěrky i tzv. Přílohu k účetní závěrce. Ta je dána § 18, odst. 1 písm. c) ZU.

Nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO") veřejně prospěšným charakterem své činnosti přispívají k rozvoji celé společnosti a tudíž mohou využívat i různé úlevy od daní a poplatků, které jim stát nabízí. Jedním z příkladů je i osvobození od správních poplatků. S přenesením určitých působností, resp. oprávnění k výkonu správních činností, na jiné subjekty než jsou organizace státu, vznikají situace, kdy nestátní neziskové organizace přicházejí o své úlevy a osvobození jim není přiznáváno.

Účetnictví nestátní neziskových organizací v otázkách a odpovědích Ing. Jan Stejskal Ph. D. Otázka Chtěla bych se zeptat, je každé občanské sdružení povinno vést účetnictví? (resp. účetnictví v plném...

Jednoduché účetnictví skutečně ještě úplně nevymizelo, i když si to mnoho lidí myslí. Nejedná se ani o jiný název k často zaměňované „daňové evidenci“. Je stále legálně používanou podobou účetnictví vybranými formami nestátních neziskových organizací.

Jednoduché účetnictví skutečně ještě úplně nevymizelo, i když si to mnoho lidí myslí. Nejedná se ani o jiný název k často zaměňované „daňové evidenci“. Je stále legálně používanou podobou účetnictví vybranými formami nestátních neziskových organizací.