ESG - strana 2

Zprávu o daních z příjmů za účetní období jakožto zprávu související s účetní závěrkou sestavuje samostatná účetní jednotka, pokud je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu. Tuto zprávu sestavuje poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

Na cirkulární ekonomiku lze pohlížet ze dvou perspektiv. První z nich je perspektiva obecného konceptu ekonomiky a ekonomie jako celku, který je nadřazený procesům, jež probíhají v souladu s filozofií cirkulární ekonomiky. Na druhé straně je možné pohlížet na cirkulární ekonomiku a její pilíře jako na podmnožinu environmentálních procesů a cílů, které je snaha postupně rozšiřovat a naplňovat v souvislosti se směrnicí CSRD. V rámci příspěvku bude představen koncepční rámec cirkulární ekonomiky a jeho vztah k nové směrnici CSRD.

ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, což jsou tři klíčové faktory, které se používají k hodnocení dopadu společností na životní prostředí, společnost a správu a řízení podniků. Faktory ESG tak hrají stále důležitější roli v oblasti akvizic, dotací, investic či úvěrů. Společnosti, které mohou prokázat dobré výsledky na poli ESG, budou mít konkurenční výhodu. Náš průvodce ESG tematikou vám pomůže se v této problematice lépe orientovat.

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) upřesňují informace, které mají podniky vykazovat ve zprávě o udržitelnosti a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) 1) . Standardy ESRS by měly vést ke zveřejňování relevantních, spolehlivých a srovnatelných informací o udržitelnosti.

Srdečně vás zveme na naše online semináře týkající se problematiky ESG. Těšit se můžete hned na tři webináře, v rámci kterých se pokusíme shrnout vše podstatné, co je potřeba k ESG znám a na co je potřeba se připravit.

Na základě přijetí směrnice CSRD (2022/2464/EU) bude mít stále větší počet podniků povinnost vykazovat informace o udržitelnosti, a to postupně od roku 2024. Obsah těchto informací stanoví standardy Evropské komise pro vykazování udržitelnosti ESRS. Jedná se o standardy průřezové pro všechny podniky, tematické dle oblastí a odvětvové. Důraz je u nich kladen na dvojí významnost a také na hodnotový řetězec.

Stejně jako má své standardy finanční výkaznictví, má své standardy i ESG reporting. Zatímco předchozí poskytování nefinančních informací podle požadavků směrnice NFRD 1) nebylo v zásadě standardizováno, uvádění informací o udržitelnosti již standardizováno ve velké míře je. V oblasti udržitelného reportingu převzala Evropská unie iniciativu a zavádí pro uvádění informací o udržitelnosti své vlastní standardy, a to i přesto, že existuje poměrně značná nabídka již existujících standardů pro uvádění informací o udržitelnosti.

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.

Se vstupem do 21. století došlo k výrazným změnám. Zásadní nárůst obyvatel Země a s tím související spotřeba pitné vody, potravin a základního zázemí ovlivnila životní prostředí a sociální prostředí. Geografické uspořádání planety některým obyvatelům umožňuje žít a čerpat dostatek přírodních zdrojů, někteří obyvatelé bohužel ve snaze získat zdroje pro svůj život, negativně ovlivňují enviromentální prostředí. Lze přerozdělovat zdroje a potřeby celosvětově? Organizace spojených národů (OSN) přišla v roce 2000 s iniciativou Global Compact pro rozvoj udržitelnosti, ke které se připojila i Česká republika. Cíle OSN vedou Evropskou komisi také ke koncipování ESG (environmental, social, governance) strategií a vznášení požadavku na podniky, aby pravidelně publikovaly zprávy o udržitelnosti, tedy o tom, jaký je způsob jejich vedení ve vztahu k ochraně životního prostředí, k vlastním zaměstnancům a společnosti jako celku. Evropská unie vytvořila směrnice, nařízení a standardy, které umožní sledovat, korigovat a možná zlepšovat ESG faktory udržitelného rozvoje. Pojďme se této oblasti věnovat.

Součástí komplexního balíčku předpisů Evropské unie, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti, je i tzv. nařízení o taxonomii. Toto nařízení se týká zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a stanoví obecný rámec pro určení toho, jakým způsobem a do jaké míry se činnosti podniku kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Ve skutečnosti to znamená, že finanční instituce posuzují při uzavírání smluv jednotlivá rizika vyplývající z činnosti jednotlivých smluvních partnerů a vyhodnocují, zda se jedná o udržitelnou investici. Povinnost vykazovat tyto informace se především vztahuje na subjekty, které mají povinnost uvádět nefinanční informace podle NFRD, respektive budou v budoucnu podávat zprávu o udržitelnosti podle CSRD. Po implementaci požadavků CSRD do české legislativy se od roku 2025 významně rozšíří rozsah působnosti nařízení o taxonomii, a to především o obchodní společnosti, které spadají do velikostní kategorie velké účetní jednotky podle zákona o účetnictví. Nyní se zaměříme především na nefinanční podniky.

Nefinanční reporting, tedy zveřejňování informací z oblastí ESG (environmental, social a governance), bude tvořit významnou součást výkaznictví stále většího počtu podniků, pro něž se stane povinným. Finanční i nefinanční informace se prolínají a je důležité pro rozhodování posuzovat je ve vzájemných souvislostech.

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Trendy v managementu organizací jsou spojeny s vyhledáváním nových adaptivnějších a efektivnějších způsobů organizování společností. Nejprve si vymezme pojem řízení, který vnímám jako proces vytváření a udržování prostředí, v němž lidé jako jednotlivci, skupiny či týmy dosahují organizačních cílů určité organizace.

ESG je zkratka pro Environmental, Social and Governance, což jsou tři klíčové faktory, které se používají k hodnocení dopadu společností na životní prostředí, společnost a správu a řízení podniků. Faktory ESG tak hrají stále důležitější roli při transakcích, jako jsou akvizice nebo IPO. Společnosti, které mohou prokázat dobré výsledky v oblasti ESG, mají v takových transakcích často konkurenční výhodu.

Dne 14. prosince 2022 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464. Pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, je známá pod zkratkou CSRD. V oblasti ESG reportingu se tak jedná o významné navýšení počtu povinných subjektů a zásadní posun směrem ke standardizaci vykazování ESG informací na úrovni Evropské unie. 

Přibližně poslední rok přinesl poměrně velké turbulence na nemovitostní trh. Problémy s financováním a růst cen energií či materiálů, to jsou jen některé faktory, které vnáší do dříve relativně poklidných vod nové výzvy. V přehledu uvádím i nové technologické, investiční, legislativní či právní trendy.

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“. Jedná se o problematiku, která se týká otázek životního prostředí, společnosti a řízení. Jde o zodpovědné chování firem ve vztahu k udržitelnosti a řízení rizik.

V čísle 3/2022 jsme informovali o vzniku Rady pro Mezinárodní standardy o udržitelnosti (dále jen „Rada“), která byla ustavena v rámci Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation, dále také „Nadace IFRS"). Cílem tohoto příspěvku je poukázat na vývoj v rámci činnosti Rady v průběhu uplynulého roku a odpovědět na otázky, které jsou s existencí a činností Rady spojeny.

Dne 3. 11. 2021 oznámila Nadace pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS Foundation) vytvoření nové Rady pro tvorbu mezinárodních standardů týkajících se udržitelnosti (udržitelného rozvoje – sustainability). Cílem tohoto nově vytvořeného subjektu je vytváření mezinárodních standardů zaměřených na zveřejňování informací o udržitelnosti. Zároveň Nadace IFRS změnila svou vnitřní strukturu tak, aby do ní byla nově vytvořená ISSB včleněna. Nyní tedy existují dvě Rady pro tvorbu standardů: IASB (zaměřená na standardy účetního výkaznictví) a ISSB (zaměřená na standardy o udržitelnosti). V době vzniku tohoto příspěvku byla nová ISSB stále ve stavu zrodu. V prosinci 2021 byl jmenován předseda Rady – Emmanuel Faber, bývalý ředitel společnosti Danone. V lednu 2022 byla jmenována místopředsedkyně – Sue Lloyd, která od 1. 3. přešla do ISSB z IASB. Očekává se jmenování druhého místopředsedy a jedenácti členů rady (výběrová řízení byla zahájena v únoru 2022; očekává se, že rada bude kompletní ve třetím čtvrtletí 2022). Celkem tedy bude mít Rada 14 členů.