Evropská unie (EU)

Uvádění informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD1) a souvisejících ESRS2) se v této době nachází ve značné legislativní nejistotě, a to jak z pohledu evropské legislativy, tak i z pohledu implementace do české legislativy, která na přehlednosti rozhodně nepřidala.

Naše firma A (Dič CZ) má registraci na Slovensku k DPH podle §5.... A nyní nakoupila zboží v Itálii, které je dodáno přímo na Slovensko. A protože jsme registrováni k DPH na Slovensku nemůže jít o třístranný obchod a fakturace proběhne následovně. Faktura z Itálie je vystavena na naše slovenské DIČ a my následně fakturujeme z našeho slovenského DIČ zákazníkovi na Slovensku (plátce DPH). Jak správně fakturu za zboží zákazníkovi vystavit, zda bude mít slovenskou DPH či nikoliv... a na kterém řádku ve slovenském DPH bude uvedena?

Obdržela jsem fakturu v 04/2025 za službu na které je uvedeno DIČ odběratele (Francouzské firmy) i DIČ CZ (Tax ID) odběratele - naší firmy. Na dokladu je základ daně, DPH 21% a částka celkem. Na základě tohoto dokladu jsem zaúčtovala jako reverse charge, vstup, výstup celkovou částku s DPH.Tento postup mi přišel jako nejsprávnější. Jak se má správně postupovat? Mám takových případů více. V tomto případě jsem dodavatele požádala o opravu dokladu a v období 06/2025 mi přišel úplně nový doklad, jiný variabilní symbol, částka bez DPH, datum vystavení v 06/2025, bez jakékoliv informace, že nahrazuje doklad z dubna, jen s poznámkou, že uhrazené DPH nám firma vrátí. Mám nyní v období 06/2025 v kontrolním hlášení stornovat - minusem uvést částku zapsanou v dubnu, datum DUZP 4/2025. A zároveň dát do KH nový doklad, který jsem obdržela? Storno špatného dokladu z 04/2025 jako takového k dispozici nemám. Nebo mám dát opravné kontrolní hlášení za duben a nový doklad s DUZP 06/2025 uplatním až v 06/2025? Zároveň, jak bychom měli postupovat, pokud jsme dostali fakturu ze EU, která již obsahovala DPH ve výši 21 procent pro CZ. Bohužel dodavatel nechce fakturu změnit, abychom mohli využít reverse charge. Je možné si v tomto případě DPH uplatit na vstupu a nárokovat zpět?

Jsem český plátce, který pořídil zboží z Velké Británie a bude jej následně fakturovat odběrateli na Ukrajině. Pohyb zboží je následující: zboží je odesláno z Velké Británie na celní sklad v Litvě a odtud je následně dodáno na Ukrajinu. Jak se s tím mám vypořádat z hlediska DPH? Domnívám se, že vykážu dovoz zboží, který bude v českém daňovém přiznání k DPH uveden v řádku 7 a následně vykážu vývoz, ale tento nebude osvobozený, protože přeprava nezačíná v ČR. Bude tedy zdaněn českou DPH a vykážu jej na řádku 26 českého daňového přiznání. Je můj názor správný, nebo tomu je jinak?

Při jakých transakcích se stáváte osobou identifikovanou k dani? Kdy máte povinnost se registrovat ze zákona? A pokud tuto povinnost máte, do kdy musíte podat přihlášku k registraci a jaké další povinnosti z tohoto titulu se na vás budou vztahovat? Na tyto a další otázky vám poskytne odpovědi náš chytrý checklist. Ověřte si, že postupujete správně a že na nic důležitého nezapomenete.

„Kristova léta“ zákona o účetnictví : Dne 1. 1. 2025 uplyne 33 let od nabytí účinnosti zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, který byl přijat 12. 12. 1991 Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní republiky (FS ČSFR) a je dosud v platnosti. Dovoluji si poznamenat, že přijetí zákona jsem byl přítomen a FS ČSFR tenkrát zasedalo v polistopadovém složení po volbách v roce 1990 a v jeho řadách byli například herci Jan Kačer, Milan Kňažko nebo Rudolf Hrušínský. V následujících letech byl zákon pochopitelně novelizován, doba si žádala své, ať již zdařile, nebo ne. Nabídla se tak vhodná a patrně poslední příležitost připomenout si „křížovou cestu“ zákonné úpravy v čase. Do dnešního dne nebyl zákon „ukřižován“, neboť návrh nového zákona o účetnictví prodělal (a zřejmě ještě prodělá) několik „zastavení“, než nahradí dosavadní zákon. Dost bylo biblických přirovnání, přistupme k věci.

Dotaz Firma z GB, není registrovaná v členském státu EU, dovezla do EU=holandského skladu zboží a proclila je v Holandsku. Na JSD vystaveném v Holandsku nefigurují klient= český plátce DPH a ani jeho dopravce jako deklaranti, pouze v záhlaví je uveden britský prodejce. Hodnota procleného zboží v EUR není totožná s částkou uvedenou na faktuře při prodeji zboží českému klientovi. Klient odebral ze skladu zboží a dovezl je na vlastní náklady prostřednictví dopravce do ČR. Britská firma vystavila fakturu na prodej tohoto zboží českému klientovi . Jak má postupovat český klient, plátce v ČR, když nemá doklad o pořízení zboží do ČR, a má pouze fakturu o prodeji zboží od firmy z GB s přiloženým dokladem z celnice o proclení v Holandsku.. Zboží bylo dovezeno v celním režimu 4200 mezi subjekty z GB, dále subjekty z Francie a z Holandska. Klient odebral zboží z Holandska. Potřebuji vědět, jak má klient dále postupovat, na základě jakého dokladu má provést pořízení zboží z jiného členského státu do ČR, jak a zda odvést v ČR DPH a uplatnit odpočet, a jak zadat tyto údaje do přiznání k DPH.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. ). Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč), musí zaměstnavatel odvést v roce 2024 za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. ), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také například bez ohledu na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, přičemž se nepřihlíží k období případné nemoci, k dohodnutému neplacenému volnu či vykázané neomluvené absenci apod.

Členství České republiky v Evropské unii výrazně usnadňuje pohyb našich občanů mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení Evropské unie (viz dále), ať už je motivem tohoto počínání výkon výdělečné činnosti, nebo třeba jen cestování, či studium. Podívejme se nyní blíže na některé varianty, které mohou nastat v případech, kdy český občan začne být výdělečně činný v „evropském“ prostoru.

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 , o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004, obě ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 , ze dne 22. 5 2012. U všech výše uvedených předpisů budeme v dalším textu uvádět pojem „Nařízení“. Smyslem pravidel je především určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a navazující poskytování dávek. Není cílem jednotlivé evropské systémy sociálního zabezpečení sjednocovat, což by ostatně vzhledem k jejich různorodosti bylo velmi problematické, nýbrž je koordinovat. Nařízení fungují tím způsobem, že u migrující osoby v závislosti na její konkrétní situaci určí, podle předpisů kterého státu má nárok například na poskytnutí zdravotní péče, nemocenské či důchodu.

Návrh rozsáhlé novely zákona o přeměnách navazující na změny evropské legislativy, která nyní čeká na projednání vládou ČR, si klade za cíl mj. snížení administrativní zátěže a zapracování podnětů z praxe. S vítanými změnami, které přibližují byrokratické procesy přeměn k principům dnešního digitalizovaného života, jsou však spojeny i kontroverzní snahy navrhovatelů, díky nimž se návrhu již začalo přezdívat Lex ČEZ.

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Daň z příjmů je náklad, který si většina podnikatelů nepřeje zveřejnit. A když ano, tak jen jako jedno absolutní číslo, které se vyskytuje ve výkazu zisků a ztráty. Jak byla tato choulostivá položka vypočítána, je ukryto v daňovém přiznání právnických osob dané obchodní korporace a je utajeno v informačním daňovém systému. Až dosud bylo chráněno před očima třetích osob. Komise EU dospěla k závěru, že „nyní není doba pro obvyklá řešení“ a je potřeba „reagovat na volání občanů Unie po spravedlnosti a transparentnosti.“

Tento příspěvek bych rád věnoval velmi zajímavé a neméně praktické oblasti, a to shrnutí daňových dopadů výstupu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Evropské unie (dále jen „EU“). Blíže bychom se zaměřili zejména na oblast daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, clo a další souvislosti.

Smyslem článku je poukázat na některé komplexnější právní problémy související s uplatňováním práva Evropské unie při aplikaci zákona o DPH . Aplikace směrnice se totiž nevyčerpává prostým nahrazením vnitrostátní normy, která není slučitelná s právem EU, normou práva EU jasně vyplývající ze směrnice. Takovýto přímý střet je jevem spíše ojedinělým. Problémy, jimž čelí praxe, bývají nepoměrně složitější. Tyto složitější situace aplikace unijního práva článek demonstruje na příkladech zadržování nesporné části nadměrného odpočtu a úroku z neoprávněně zadržovaného nadměrného odpočtu. V závěru článku poukazuji na důsledky uplatňování Listiny základních práv Evropské unie, které složitost vztahu vnitrostátního a unijního práva ještě umocní.

Pokud celý život pracujete u českého zaměstnavatele v České republice nebo v ČR podnikáte a ani jinak nemáte v úmyslu vykonávat výdělečnou činnost v rámci evropského prostoru, pak se na vás vztahuje česká legislativa a otázku příslušnosti k pojištění řešit nebudete. Avšak když vstoupí do vašeho života tzv. mezinárodní prvek v tom smyslu, že se rozhodnete pro výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, pak se již primárně musíte řídit právem Evropské unie.