Finanční činnost

Společnost je plátce DPH a mimo svou ekonomickou činnost poskytla dvěma společníkům, kteří jsou právnické osoby, úročenou zápůjčku. Jedná se o příležitostnou nepravidelnou činnost, ale mám dotaz, zda i jako taková je předmětem DPH a je osvobozená bez nároku na odpočet nebo není vůbec předmětem DPH? A pokud je předmětem a je osvobozená bez nároku na odpočet, ale podle §76 odst. 4 se nezapočítává jako příležitostná do koeficientu, tak jak velký je problém, když toto osvobozené plnění nebylo uvedeno v přiznání k dani z příjmů za měsíc, kdy byly úroky vyčísleny? Společnost má jako účetní období hospodářský rok končící 30.6. a k tomu datu vyčíslila úroky. Doporučujete v případě, že má být uvedeno v přiznání k DPH podat za červen opravné nebo přiznat např. až nyní za srpen nebo je problém nepřiznat vůbec, když reálně na daňovou povinnost toto plnění nemá žádný dopad? 

Společnost je neplátcem DPH, doposud uskutečňovala pouze plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet, v r. 2024 překročila obrat 2 mil. Kč. Od r. 2025 bude uskutečňovat i plnění s nárokem na odpočet DPH. Plátcem DPH by se měla stát podle ustanovení § 6 odst. 3 písm. b) bod 3 zákona o DPH, tj. dnem následujícím po dni uskutečnění plnění, u kterého by měl nárok na odpočet daně. Jak správně určit DUZP u jednotlivých služeb? 1) U služby obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem (součástí majetku je investiční nástroj). Odměna za službu obhospodařování se skládá z fixní odměny, výkonnostní odměny a vratky pobídek. Kalkulováno čtvrtletně, 2 měsíce po skončení čtvrtletí, tedy v okamžiku, kdy jsou obvykle známy vstupní údaje pro kalkulaci odměn. Kalkulace fixní i výkonnostní odměny vychází z hodnoty portfolia. Portfolio obsahuje cenné papíry jejichž hodnota ke konci příslušného čtvrtletí je známá až např. 2 měsíce po skončení daného čtvrtletí nebo i déle. Vratky pobídek získáváme z provizních sestav třetích stran, které máme k dispozici obvykle rovněž až 2 měsíce po skončení příslušného čtvrtletí. Je možné stanovit DUZP pro službu obhospodařování až na konci 2 měsíce po skončení příslušného čtvrtletí, za které se odměna kalkuluje (tj. např. 30. 11. za 3. čtvrtletí)? 2) DUZP u provizí za zprostředkování obchodu a distribuci cenných papírů. Tyto provize zahrnují i provize za obchody uskutečněné v rámci služby obhospodařování, které by od 1. 1. 2025 měly být zatíženy DPH. Výše provizí se odvíjí od ceny sjednaných cenných papírů. Jak stanovit DUZP a postupovat v případě, že výši provize zjistíme až po termínu odevzdání daňového přiznání za příslušný měsíc / čtvrtletí? Jak stanovit DUZP u provizí za 4. čtvrtletí, kdy provizní sestavy od jednotlivých protistran přicházejí v průběhu ledna, února a někdy i později? Vzhledem k tomu, že nyní sledujeme okamžik vzniku plátcovství DPH, budou provize za obchody uskutečněné v rámci služby obhospodařování za 4. čtvrtletí 2024 už podléhat DPH, resp. je nějaké časové ohraničení, kdy by provize za 4. čtvrtletí mohly být ještě osvobozené? Provizní sestavy od jednotlivých protistran přicházejí v průběhu ledna, února a někdy i později.

Podle § 76 odst. 4 písm. b) zákona o DPH se do výpočtu koeficientu nezapočítává poskytnutí finančních služe..., a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. Pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně není v zákoně definován. K obdobně znějícímu ustanovení byl zpracovám v roce 2006 KOOV 130/31.05.06, který vycházel z judikatury ESD C-77/01 a C-306/94. Základním cílem judikátů je vyloučením některých vedlejších transakcí ze jmenovatele koeficientu eliminovat negativní dopady na osobu povinnou k dani ve vztahu k odpočtu daně a naplnit pravidlo neutrality garantované obecným systémem DPH. Jak uvádí druhý judikát, k narušení daňové neutrality by došlo v případě, že do jmenovatele koeficientu budou zahrnuty veškeré výnosy z finančních činností osoby povinné k dani, i když tyto činnosti nevyžadují použití zboží a služeb podléhajících DPH, resp. požadují jejich velice omezené použití. Holdingová společnost má nejvyšší příjmy z dividend (89 % příjmů). Dále má příjmy z prodeje služeb (5 % příjmů) a z úroků (6 % příjmů). Je možné příjmy z úroků nezahrnout do výpočtu koeficientu?

Společnost s r. o. vykonává finanční činnost, která je osvobozená od DPH. Hodnota této finanční činnosti činní za 12 měsíců po sobě jdoucích 1,9 mil. Kč. Dále podnajímá další společnosti prostory, které má v nájmu. Z těchto má příjem 200 000 Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích. Zahrnuje je podnájem do obratu pro DPH? Má povinnost je registrovat k DPH? Je podnájem také osvobozen od DPH stejně jako nájem?

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v krátícím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Firma – plátce DPH uzavřela koprodukční smlouvu, kde vystupuje jako koproducent. Firma dostala od producenta fakturu: koprodukční vklad – financování nákladů na výrobu filmu. Ve faktuře je uvedené základ DPH, částka DPH a částka celkem s DPH. Natáčení filmu bude dokončeno v roce 2023, ve stejném roce film bude v kinech. Z pohledu účetnictví základ DPH bude nákladem příštích období? Firma má nárok na odpočet DPH? 

Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP, DPH osvobozená činnost dle § 57 Finanční činnosti, příjem překračuje částku pro povinný obrat (ale neregistruje se, vzhledem k tomu, že má pouze osvobozenou činnost). V r. 2022 si na svůj rodinný dům, který nemá v podnikání, nechal namontovat FVE do 10KW - nemá licenci. Na dodávku elektřiny do sítě má s ČEZ smlouvu. Očekává, že v létě r. 2023 nějaké množství elektřiny do sítě dodá, za což dostane od ČEZ úhradu. 1) Nebude se muset registrovat k DPH, když dodá elektřinu do sítě, nebo tam bude limit pro registraci těch 30 000 Kč osvobození dle § 10 ZDP? 2) Protože FVE nemá v podnikání bude příjem do 30 000 Kč osvobozený od daně dle § 10 ZDP? 3) Bude příjem z dodané elektřiny opravdu zdaňovat dle § 10? Když se dodání elektřiny smlouvá s ČEZem za účelem dosažení zisku a předpokládá se, že dodání není nahodilé, ale vlastně když svítí sluníčko a vyrobená elektřina se nespotřebuje, tak dodání je soustavné. A může si k tomuto příjmu § 10 (půjde-li to zdanit podle § 10) odečíst nějaké náklady, např. pořízení FVE = odpisy - 240 měsíců? 

Dne 13. dubna 2022 podepsal prezident republiky oběma komorami Parlamentu České republiky schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 7. 2021 ve věci C-695/19 Rádio Popular

Pokud se plátce DPH rozhodne koupit majetek k těžbě kryptoměn, je možný odpočet DPH z tohoto majetku? Těžba kryptoměn je v DPH podle § 54 Finanční činnosti? Jak je to případně se spotřebovanou elektřinou a ostatními náklady, které se účtují jako zásoby = pořízení kryptoměny, je nárok na odpočet DPH?

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. března 2021 ve věci C-48/20 UAB „P.“

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.

Zlepšila současná krize pohled společností na controlling a finanční řízení firmy? Změnili majitelé a manažeři své dosavadní vnímání role účetnictví ve finančním řízení a manažerský pohled na něj? Jaké nástroje finančního řízení jim zafungovaly? Co se ve firmách dříve automaticky vyhodnocovalo a nyní je vnímáno jako neefektivní? Promítají se dopady pandemie koronaviru také do způsobu využívání controllingových nástrojů? Přinášíme konkrétní návody vycházející z autorčiny konzultační praxe.

Myslím si, že skoro každý rád využije službu, která je praktická, přehledná a vhodná pro daný typ podnikání. Za takovou službu považuji také palivovou resp. fleetovou kartu různých českých i zahraničních společností – např. CCS, DKV, EuroShell atd.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 17. října 2019 ve věci C-692/17 Paulo Nascimento Consulting

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2019 ve věci C-42/18 Cardpoint

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 25. července 2018, ve věci C-5/17 , DPAS, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Finanční činnosti patří mezi vyjmenovaná plnění, na něž se vztahuje podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH "), osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Finanční činnosti, na něž se podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "směrnice o DPH "), vztahuje osvobození od daně, jsou vymezeny v § 54 zákona o DPH . Ve vymezení finančních činností byly provedeny novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 371/2017 Sb. , dílčí změny, a to v návaznosti na zákon č. 370/2017 Sb. , o platebním styku (dále jen "zákon o platebním styku "), který nabyl účinnosti v návaznosti na příslušnou směrnici EU od 13. 1. 2018. Od tohoto data nabyla účinnosti také novelizace § 54 zákona o DPH . V úvodní části článku jsou vymezena základní pravidla pro vymezení předmětu daně a místa plnění pro finanční služby. Další část článku je věnována problematice finančních služeb, a to se zaměřením na vymezení finančních činností, u nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. V závěrečné části článku jsou stručně shrnuta pravidla pro uplatňování odpočtu daně ve vztahu k finančním činnostem.

Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), je nutno rozlišovat dva rozdílné druhy plnění osvobozených od daně, a to: – plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V tomto článku se zaměříme na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. U těchto plnění se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (viz § 72 odst. 1 ZDPH ), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je podle § 72 odst. 6 ZDPH oprávněn u tohoto přijatého zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, přičemž příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se v tomto případě stanoví postupem podle § 76 ZDPH , který upravuje způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši.