Články - strana 310

Bezúročná půjčka akcionáře Ing. Jiří Vychopeň Ve společnosti s ručením omezeným je možná bezúročná půjčka společníka společnosti bez jakýchkoli daňových dopadů. Je možná tato obdoba v akciové společnosti? Může...

V praxi stále častěji dochází k poskytování tzv. nepřímých bonusů, kdy dodavatel poskytuje bonus jiné osobě, než která od něj odebírá zboží a služby. V této souvislosti často vznikají dohady, zda v tomto případě má dodavatel snížit základ daně a daň či nikoliv. Trochu světla do této oblasti přináší nedávno zveřejněné stanovisko Generálního finančního ředitelství.

Předmětem mediálního zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.

Tento článek navazuje na článek k novele od 1. 1. 2012 a od 1. 1. 2013 zveřejněný v čísle 12/2011 časopisu, který byl zaměřen na změny sazeb DPH a související, zejména přechodná, ustanovení. V tomto článku uvádím postupně ostatní důležité změny, které, jak jsem uvedl v předcházejícím článku, byly doplněny do novely v průběhu projednávání jako poslanecké pozměňovací návrhy, protože bylo důležité, aby tyto změny vstoupily v platnost dnem 1. 1. 2012.

Dne 1. 1. 2012 nabývá účinnosti zákon č. 351/2011 Sb. (dále též jen „novela“), který novelizuje zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ či „ObchZ“). Novela měla mít původně spíše technický charakter, ale význam změn (částečně zařazených až v rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů) z ní činí novelu poměrně zásadní. Nově tak bude v obchodním zákoníku upraven souběh funkcí statutárního orgánu, oprávnění vzdát se práva na náhradu škody před jejím vznikem či důsledky odstoupení z funkce statutárního orgánu u společnosti s jediným společníkem. Změna se dotkne i sídla podnikatele a rejstříkového řízení. Obchodní zákoník byl ovšem novelizován i několika dalšími zákony, z nichž nejvýznamnější změny přinesla novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Níže informujeme o podstatných změnách.

V odborné veřejnosti vyvolala značný zájem dvě rozhodnutí Ústavního soudu, která se týkala důvodů pro zahájení daňové kontroly. Po prvním rozhodnutí Ústavního soudu1 se jevilo, že je konec daňovým kontrolám, zahajovaným bezdůvodně, pouze z preventivních účelů. Jak bude dále uvedeno, daňová správa ani správní soudy ovšem tento přístup Ústavního soudu do své praxe nepřejaly a samotný Ústavní soud jim svým nedávným rozhodnutím2 v podstatě dal za pravdu. Aktuálně se tedy jeví, že daňové kontroly lze zahajovat bezdůvodně s jakýmkoliv daňovým subjektem. Je tomu ale opravdu tak? Článek se pokouší najít odpověď na tuto otázku.

V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy účetní jednotka obdrží dotaci (např. z fondů EU) v cizí měně. Dle obecných pravidel týkajících se dotací, představuje přijatá dotace do okamžiku jejího použití závazek vůči poskytovateli dotace, spočívající v podmínce, že bude dotace použita na stanovený účel. Tento závazek se účtuje po přijetí dotace na vrub bankovního účtu (221-Bankovní účty), souvztažně ve prospěch odpovídajícího účtu v účtové skupině 34-Zúčtování daní a dotací (např. 347-Ostatní dotace). Použití dotace je pak účtováno ve věcné a časové souvislosti na vrub tohoto účtu souvztažně ve prospěch účtu výnosů nebo jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku v závislosti na účelu poskytnuté dotace.

Pronájem prostor včetně zásob Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 10. listopadu 2011, ve věci C-464/10 Schriever, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: - §...

Nárok na odpočet z vynálezu a zneužití práva Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 27. října 2011, ve věci C-504/10 Tanoarch, s. r. o., dosud neuveřejněn...

Způsob odběru vzorků z výrobků při místním šetření v daňovém řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z e dne 22. července 2011, čj. 5 Aps 3/2011-101, www.nssoud.cz...

Domnívám se, že cílem a smyslem každého právního procesu, tedy i řízení daňového, by mělo být vydání spravedlivého rozhodnutí založeného na pravdivě zjištěném skutkovém stavu věci. Pravdivost poznání však může být do jisté míry korigována, příp. omezována pravidly či zásadami konkrétního řízení. V odborné literatuře se objevují protichůdné názory na to, zda je daňové řízení ovládáno zásadou materiální nebo formální pravdy. V tomto článku bych se proto pokusila shrnout a analyzovat zastávané názory a následně uzavřít, která z uvedených zásad má v daňovém řízení své uplatnění.

Daňový řád, část IX., Přezkumné řízení a obnova řízení JUDr. Jana Jarešová, Ph. D. 1 Přezkumné řízení Institut přezkumu, který spolu s účinností zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,...

Určení tuzemského sídla Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 6. října 2011, ve věci C-421/10 Markus Stoppelkamp, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: - §...

Ve druhém čísle letošního ročníku se autoři v tomto časopise věnovali úvodu do problematiky ukládání záznamních povinností ze strany finančních úřadů. Svůj příspěvek tehdy končili přáním, aby se po sedmém senátu i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu přiklonil na stranu soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti. Autoři s velkým potěšením proto přijali rozhodnutí rozšířeného senátu, po kterém již soudním přezkumům záznamních povinností nestojí nic v cestě.

Na konci roku 2008 byly Ústavním soudem vyhlášeny dva překvapivé nálezy, které se týkaly výkladu právní úpravy daňového řízení, zakotvené v zákoně č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, a které vyvolaly řadu bouřlivých polemik ohledně správnosti závěrů v nich obsažených.

Poznámka redakce: V tomto čísle přinášíme druhou část příspěvku, první část byla uveřejněna v č. 5/2011. Článek 15 zakotvuje, že požitky poskytnuté akcionářům, určitým členům jejich rodin a spojeným osobám, nejsou považovány za odečitatelné výdaje, pokud by tyto požitky nebyly poskytnuty nezávislé třetí straně. V podstatě lze říci, že se jedná o zakotvení pravidla tržního odstupu, neboť jak uvádí ustanovení, výdaje nejsou uznatelné v rozsahu, v jakém by nebyly poskytnuty nezávislé osobě. Je nutno upozornit, že návrh směrnice CCCTB nectí pravidlo, které se prolíná českým zákonem o daních z příjmů a to, že pokud nejsou náklady daňově uznatelné, není na opačné straně tento příjem zdaněn. Článek 15 návrhu směrnice bohužel toto ustanovení neobsahuje, tudíž ačkoliv výdaj nebude na základě ustanovení uznatelným nákladem, na straně druhé může být u příjemce zdaněn.

Souvislost žalobních námitek týkajících se daňového řízení Milan Podhrázký Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. července 2011, čj. 1 Afs 41/2011-178, www.nssoud.cz K předpisům: -§ 31 odst....

Zdanění komisionáře přijímajícího sázky Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 14. července 2011, ve věci C-464/10 Pierru Henflingovi a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K...

Přezkum rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti Milan Podhrázký Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. srpna 2011, čj. 7 Afs 14/2010-91, www.nssoud.cz K předpisům: - §...

V článku si rozebereme jednotlivé daně, které hradí zemědělský podnikatel, a ukážeme si, které z nich za jistých podmínek lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů) poplatníka, a které jsou daňově neuznatelnými.