Články - strana 312

V dnešní době asi nemusíme důležitost vzdělání zdůrazňovat. Nejde však jen o to nějaké úrovně vzdělání či kvalifikace dosáhnout, ale též je důležité další průběžné vzdělávání, kterým si tuto úroveň udržíme, rozšíříme nebo i zvýšíme. V pracovním procesu to platí dvojnásob. Zaměstnanec, který si průběžně doplňuje či rozšiřuje své vědomosti, má jistě více příležitostí na trhu práce, a pro zaměstnavatele bude jistě nespornou výhodou mít právě takové kvalifikované zaměstnance. Proto je nasnadě, že situace, kdy pro své zaměstnance zabezpečí vzdělávání zaměstnavatel, je přínosem pro obě strany. V následujícím textu upozorníme, na co je třeba v takových případech myslet z daňového pohledu, abychom dokázali také vhodně optimalizovat povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele vůči správci daně a vyhnuli se nepříjemným odvodům zdravotního a sociálního pojištění.

V současné době je již zřejmé, že od 1. 1. 2012 začne platit novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), ve které je obsažena především změna, zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % a také některé další změny zákona o DPH. Stejný zákon obsahuje i zavedení jednotné sazby DPH s účinností od 1. 1. 2013, kdy místo snížené sazby 14 % a základní sazby 20 % bude platit jedna sazba daně, a to 17,5 %.

Obecně jsou zakázky typu due diligence zadávány nejčastěji potenciálními investory, kteří buď mají zájem o akvizici určité firmy či byznysu, nebo mají zájem do určité firmy či byznysu vstoupit. Samozřejmě se při tomto svém rozhodování snaží pokud možno minimalizovat riziko špatného rozhodnutí.

Zákonem č. 402/2010 Sb. , kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. , o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo mimo další úpravy ke změně zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí“). Přijetím tohoto zákona došlo k zavedení darovací daně z bezúplatného nabytí emisních povolenek nabytých v letech 2011 až 2012 výrobci elektřiny. Tato nová úprava, účinná od 1. ledna 2011, vyvolala řadu diskusí, souhlasů i protestů, a to jak mezi odbornou, ale také širokou veřejností.

V čísle 10/2011 časopisu jsme se zabývali opravnými položkami a hned v úvodu článku jsme konstatovali, že k tvorbě opravných položek mají účetní jednotky obvykle protichůdný vztah. To plně platí i pro rezervy. Účetní rezervy jsou obvykle odmítány jako zbytečné, pracné, účetním jednotkám snižují účetní výsledek hospodaření a k dovršení všech negativ ještě nejsou daňově uznatelné. Naopak zákonné rezervy jsou vítaným nástrojem ke snížení základu daně a snížení výsledku hospodaření. V následujících řádcích si vysvětlíme funkci účetních a zákonných rezerv a základní pravidla pro zacházení s nimi.

Předmětem daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je zejména dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti. S ohledem na možné spekulace a zneužívání výhod systému DPH se ovšem za takováto zdanitelná dodání zboží za úplatu považují i určité situace, kdy žádná úplata není a třeba ani nemůže být poskytnuta. Jako například dary nebo soukromé využití obchodního majetku samotným plátcem či jeho zaměstnanci bez úplaty. V těchto případech tzv. fiktivně úplatných zdanitelných plnění se pak ale dostává na pořad dne otázka stanovení základu daně, z něhož má plátce vypočíst, přiznat a také zaplatit DPH na výstupu.

Cashpooling je výraz, se kterým se setkáváme často u firem holdingového typu s matkou v zahraničí; oblíbený je cashpooling zejména v německy mluvících zemích. Co však tento pojem znamená a jaké jsou s ním spojené nejčastější problémy v daňové oblasti? Cashpooling (nebo často také psáno „cash pooling“) je z hlediska jazykového formou sdílení peněžních prostředků. Pokud byste však tento výraz hledali v naší legislativě, bude vaše námaha marná 1. Z ekonomického hlediska se jedná o jeden z nástrojů cash managementu, který představuje soubor činností a opatření, které vedou k zajištění podniku hradit své závazky2. Cashpooling sám o sobě představuje řízení finančních zdrojů několika ekonomických subjektů - může se jednat o právnické osoby, provozovny, střediska atd., důležitá je v tomto pohledu ekonomická samostatnost. Podstatou je koncentrace finančních zdrojů za účelem dočasného dorovnávání rozdílů mezi debetními a kreditními zůstatky. Účelem je centralizovat řízení hotovosti a přitom zachovat jednotlivým subjektům potřebnou míru autonomie hospodaření. Cashpooling může omezit úrokové i měnové riziko v případě velkých nadnárodních korporací. Dochází ke snížení transakčních nákladů a zpřehlednění situace umožní efektivnější finanční plánování.

Zaměstnavatel, subjekt veřejného sektoru, stanovuje svým zaměstnancům za výkon práce plat (viz § 109 odst. 2 a § 122 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZP“]). Pro zaměstnance veřejných subjektů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP nelze určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení (viz dále v textu konkrétně citované).

Od roku 2010 jsou organizační složky státu na základě novely zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), zařazeny do kategorie vybrané účetní jednotky. Jejich účetní záznamy jsou důležité pro potřeby státu a shromažďují se v centrálním systému účetních informací státu. Na základě těchto údajů má Ministerstvo financí za povinnost sestavovat účetní výkazy za Českou republiku.

Posláním a smyslem auditu (ověření) účetní závěrky je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky, kterou vedení dané účetní jednotky sestavilo.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat některým upozorněním v souvislosti s uzavřením roku, zejména z účetního pohledu a navazující problematice daně z příjmů u neziskových poplatníků.

V říjnovém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 10/2011 na s. 8 bylo upozorněno na chystané změny od 1. 1. 2012 s tím, že byly podrobně popsány změny v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Novela ZDPH byla po vrácení Senátem a po obstrukcích ze strany ČSSD znovu přijata Poslaneckou sněmovnou 7. 11. 2011 ve znění schváleném na začátku září, a proto lze plně odkázat na komentář této novely z říjnového čísla. Tento článek seznamuje s dalšími legislativními změnami pro rok 2012.

Účetní závěrka (dále také jen „ÚZ“) představuje komplexní účetní pohled na účetní jednotku, který díky jednotné metodice umožňuje rychlé a srozumitelné seznámení se s jejími základními hospodářskými výsledky a srovnání s ostatními účetními jednotkami. Jde o základní zdroj hlavních účetních údajů dosažených zpravidla za ukončené účetní období vyjádřený přehledně číselně formou tabulek ale i slovně, který slouží jak pro její interní potřeby, tak i externím zájemcům. Příprava a vyhotovení ÚZ je pracné, náročné a zdlouhavé, takže rozhodně nepatří mezi účetní radovánky, nicméně se bez ní nelze obejít, a to zejména proto, že je základem pro vyčíslení daně z příjmů. V následujících třech příspěvcích si ukážeme, jak ÚZ a vše kolem ní v pohodě zvládnout.

S příchodem nového roku dochází každoročně k úpravám cestovních náhrad, a to ať již poskytovaných v rámci tuzemských pracovních cest, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává vyhlášku s průměrnými cenami pohonných hmot pro nadcházející rok a rovněž (v závislosti na údajích Českého statistického úřadu) může změnit i sazby stravného při tuzemských pracovních cestách nebo sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel; anebo zahraničních pracovních cest, kdy vyhlášku se základními sazbami stravného pro nadcházející rok vydává naopak Ministerstvo financí na základě podkladů z Ministerstva zahraničí.

Blíží se konec roku 2011 a s ním i inventarizace majetku a závazků, která neodmyslitelně patří k účetní závěrce, sestavované ke konci rozvahového dne, kterým bude letos u většiny účetních jednotek právě datum 31. 1. 2011. V rámci inventarizace majetku a závazku dochází též ke srovnání fyzickou inventurou zjištěného stavu zásob účetní jednotky a jeho srovnání se stavem zjištěným v účetnictví. V důsledku tohoto srovnání pak vznikají rozdíly, které se nazývají inventarizační a jejich definici nalezneme v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“).

Blíží se termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a mnozí podnikatelé zvažují, jak optimalizovat svou daňovou povinnost. V textu se zabýváme možností uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2011 a současně i možností uplatnit daňovou ztrátu z předcházejících zdaňovacích období. Specifickou otázkou je uplatnění daňové ztráty v případě úmrtí poplatníka a v případě spolupráce osob s podnikatelem.

V tomto příspěvku pokračujeme problematikou zásob podle IFRS podle IAS 2 Zásoby. V předcházející části jsme se věnovali vymezení zásob a otázce ocenění zásob při prvotním vykázání. V této části se zaměříme na možnost využití tzv. oceňovacích technik (technik určení pořizovací ceny zásob), na oceňování zásob po prvotním vykázání, na oblast snížení hodnoty zásob (impairment) a na problematiku odúčtování zásob (vyřazení zásob z rozvahy - výkazu o finanční situaci).

V zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je již od roku 1993 stanoveno, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (s výjimkou podílů společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti), u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka a u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem, uplatňovat namísto prokazatelně vynaložených výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů výdaje ve stanovené procentní výši z dosažených příjmů neboli tzv. „výdajové paušály“.

Účetní závěrka a inventarizace roku 2011 – I. část Ing. Ivana Pilařová 1. Úvod Roční účetní závěrka je obecně vnímána jako každoročně se opakujícím souhrn prací, který završuje celoroční...

Závazky z transformace družstva dotaz č. 760/11 Josef Hladký Zemědělské družstvo má ve svém účetnictví závazky z transformace dle zákona 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových...