Články - strana 307

Problematikou judikatury k právu občana na poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „ZSPI“), jsme se zabývali již v předchozím čísle našeho časopisu. Dnes budeme v této problematice pokračovat. V první části výběru z judikatury na téma práva občanů na poskytnutí informací jsme stručně shrnuli právní úpravu ZSPI a věnovali se judikátům ohledně práva na informaci o tom, komu bylo prominuto příslušenství daně, možnosti získat neveřejné (interní) pokyny vydávané jen pro správce daně a možnosti získání textů ještě nepravomocných rozsudků.

Doručování písemností je ze strany zdravotních pojišťoven trvale věnována zvýšená pozornost, neboť pouze použitím správného úředního postupu při doručování písemností jsou vytvořeny předpoklady pro následné vymáhání vyměřených pohledávek, jsou-li tyto předmětem doručení.

Subdodávky projektových prací na stavbě ve třetí zemi autorský kolektiv HBH Česká společnost A (sídlo v České republice, plátce DPH v České republice) provede projektové práce, které jsou provedeny...

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál – s. r. o. Ing. Martin Děrgel Společník s. r. o. (jediný) by chtěl vložit do své společnosti dobrovolný příplatek (peněžní) mimo základní kapitál...

Ačkoli se letošní rozsáhlá novela zákona o DPH1 zmenšila na pouhou sazbovou novelu, které bylo přidáno pouze několik drobnějších změn, potkala nás v oblasti stavebnictví změna, jejíž rozsah si většina plátců dosud neuvědomila, a troufnu si tvrdit, že skutečný dopad nedokáží odhadnout ani zpracovatelé novely.

Daň z příjmu a daň z převodu nemovitosti při prodeji nemovitosti Ing. Martin Děrgel Dva podnikatelé vedoucí účetnictví mají 50% spoluvlastnický podíl celkem na čtyřech nemovitostech zahrnutých do obchodního...

Úvěry domácnostem u bank a finančních institucí dosáhly v červenci roku 2011 podle údajů ČNB1 obrovské částky 1 085,15 miliardy Kč. A v této částce nejsou započítány úvěry, které mají občané u nefinančních institucí. Problém domácností s nesplácením dluhů dále narůstá. V polovině roku 2011 měly domácnosti u bank 56,335 miliardy Kč úvěrů, které nesplácely minimálně tři měsíce a déle2. Nesplácené úvěry jsou velkým rizikem nejen makroekonomickým, ale také samotných bank a jiných poskytovatelů úvěrů. A tak začaly vznikat evidence, kterým se zjednodušeně říká registry dlužníků, ač toto označení není úplně přesné. V současné době jich existuje několik, mají různý právní režim, ale hlavně různý právní základ.

Bezmála dvacetiletá historie zákona o daních z příjmů je od samého počátku spojena jen s jedinou prováděcí vyhláškou (č. 146/1993 Sb. ) a jediným nařízením vlády (č. 238/1993 Sb. ) k definici zařízení na výrobu biologicky rozložitelných látek. Obě prováděcí nařízení vyšla v prvním roce účinnosti zákona o daních z příjmů a od té doby se již žádná prováděcí vyhláška ani nařízení vlády k zákonu o daních z příjmů neobjevilo. Důvodem jistě není přehlednost a jednoznačnost výkladu zákona, která si dalšího vysvětlení nežádá. Opak je pravdou - zákon prošel desítkami novel a o nejednoznačnosti výkladů svědčí mimochodem i množství projednávaných příspěvků na Koordinačním výboru.

Jsme zemědělské družstvo, vedeme podvojné účetnictví, jsme plátci DPH. V roce 2005 jsme koupili od dodavatele mléčnou kvótu za pořizovací cenu 210 000 Kč, která byla za tuto cenu zařazena do dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen „DNM“) na účet 017 000. Kvótu jsme ale neodepisovali. V letošním roce nám byla kvóta ( jak nakoupená, tak přidělená SZIF) odejmuta z důvodu ukončení chovu dojných krav. Nakoupenou kvótu potřebujeme vyřadit z DNM a nevíme, zda je to možné daňově nebo nedaňově.

Jsme společnost s r. o., vedeme účetnictví, máme prodejnu stavebního materiálu, účtujeme způsobem A. Případy: * skladník při manipulaci rozbije stav. materiál – nestane se to však jeho vinou, např. nerovný terén, * na paletě při dodávkách ve foliích je již rozbito několik cihel, hlavně uprostřed (dodavatel upozorněn). Můžeme o této škodě účtovat jako ztráty v rámci přirozených úbytků tj. manka a škody do normy a daňově. Jak ošetřit ve směrnici – jakým způsobem postupovat?

Z účetnictví firmy (s. r. o.) jsem zjistila, že vykazuje účetní rezervu na nevyčerpanou dovolenou. Podle mého názoru není tento postup zcela správný. Myslím si, že by firma měla nevyčerpanou dovolenou účtovat prostřednictví dohadných účtů zápisem: MD 521/D 389 a související pojistné na SZ a ZP zápisem: MD 524/D 389. Můžete mi můj názor potvrdit (nebo vyvrátit)? V této souvislosti mám další dotazy: Je nevyčerpaná dovolená účtovaná pomocí dohadných účtů daňově uznatelný náklad? V jaké výši mám odhad nákladů na dovolenou vyčíslit, jestliže: 1) průměrná mzda zjišťovaná za čtvrtletí je výrazně ovlivněna pololetně vyplácenými prémiemi, 2) zaměstnanci mají nárok na 1 týden dovolené navíc (na základě rozhodnutí firmy)?

Zemědělský podnikatel, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), vede daňovou evidenci, je plátce DPH a podniká v oblasti zemědělské výroby. Bydlí v rodinném domě na vesnici, součástí rodinného domu jsou hospodářské budovy: chlévy, sklep na skladování ovoce a zemědělských výpěstků, přístavek na malotraktor atd. Tyto hospodářské budovy jsou postavené na stejném parcelním čísle jako rodinný dům a jsou „přilepené“ k domu. Podnikatel by chtěl nechat hospodářské budovy ocenit a vložit do obchodního majetku (dále jen „OM“), jednak je odepisovat, ale hlavně opravit a výdaje na opravy uplatnit do daňových výdajů. Může do OM vložit jen tyto hospod. budovy nebo musí vkládat celou nemovitost včetně rodinného domu (odpisy by samozřejmě uplatňovat jen z části hospodářských budov).

Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Uvažujeme o přechodu z kalendářního na hospodářský rok. Musí tuto změnu odsouhlasit jediný společník (mateřská společnost) ve formě zápisu z valné hromady, která probíhá každoročně při schvalování a rozdělování hospodářského výsledku. Pokud ano, musí se odsouhlasit před zahájením přechodného období (15měsíčního) nebo až po skončení, společně s hospodářským výsledkem za toto období? Kde je to právně zakotveno? Do kdy je třeba oznámit změnu finančnímu úřadu, když uvažujeme o přechodném období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2014 a první hospodářský rok bude od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci zakoupila v roce 2011 plemenného býka v hodnotě 80 tis. Kč bez DPH. Dotaz zní, zda je nutné zvíře odepisovat, či je možné zahrnout celou částku do daňově uznatelných výdajů, jak jsem pochopila z § 26 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Musím eventuelně pro odpisy ke vstupní ceně 80 tis. Kč připočíst dopravné, evidenci do plemenné knihy či veterinární vyšetření?

V příspěvku si rozebereme legislativní úpravu podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) za rok 2011 obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), a v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a na konkrétním příkladu si ukážeme postup vyplnění daňového přiznání zemědělského podnikatele za rok 2011.

V roce 2011 vyšlo ve Sbírce zákonů 472 nových zákonů, vyhlášek, nařízení vlády a nejrůznějších sdělení, přičemž většina zákonů novelizovala celou řadu již existujících předpisů (v jednom případě plných 120 zákonů!). Je nasnadě, že této legislativní smršti nebyly uchráněny ani účetní a daňové předpisy. Naštěstí tentokrát nešlo o zásadní a významné věcné změny, s výjimkou zvýšení dolní sazby DPH z 10 % na 14 % a navýšení slev na dani z příjmů fyzických osob.

Kdy a za jakých podmínek mohou fyzické a právnické osoby uplatnit dary jako svou nezdanitelnou část základu daně nalezneme v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Konkrétně tuto problematiku upravuje § 15 odst. 1 a v § 20 odst. 8 .

Jako již tradičně každý leden nastává povinnost podat přiznání k silniční dani. V průběhu roku 2011 k žádné změně v zákoně č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“), nedošlo. Proto si jen přiblížíme základní skutečnosti, které tento zákon obsahuje.

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

Vrácení bezdůvodného obohacení Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 15. prosince 2011, ve věci C-427/10 Banca Antoniana Popolare Veneta a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku...