Ing. Václav Benda - strana 10

Změny zákona o DPH pro rok 2017 Ing. Václav Benda Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“ či „daň“) se nadále vychází ze zákona č. 235/2004 Sb.,...

OSVČ, plátce DPH ukončil podnikání (odchod do důchodu). Osobní auto, které používal při podnikání, převedl do osobního vlastnictví. Auto bylo koupeno v roce 2014 od neplátce. Musí podnikatel při přeřazení do osobního vlastnictví odvést DPH z ceny obvyklé, tj. za kterou by auto mohl prodat?

Naše firma obchoduje se zbožím a je neplátcem DPH. Aktuálně si nás našla firma ze Slovenska, která by chtěla nějaké zboží dodat. Jak by toto případné dodání ovlivnilo naše plátcovství DPH? Je nutné se při prodeji zboží na Slovensko registrovat k DPH? (případně je nutné to udělat obecně – tj. pokud by se jednalo také o prodej zboží, ale nebylo by to na Slovensko, ale například do Německa?) Jak toto ovlivňuje fakturace poštovného, což je služba?

Fyzická osoba nepodnikatel vlastní pozemky. Získané dědictvím (v soukromém držení cca 20 let). V současné době byl na části pozemku vytěžen les, vybudovaná příjezdová komunikace a přivedena elektrická energie. Náklady dosáhly cca 4,5 mil. Kč. Nyní bude probíhat postupné rozdělování pozemku a jejich prodej. Jak v takovém to případě proběhne zdanění u DPH a u daně z příjmů?

Společnost s r. o. vydražila nemovitost. V její části (např. objekt F) provozuje ubytovací služby, u kterých uplatňuje 15 % DPH. Tuto část v roce 2015 technicky zhodnotila s uplatněním plného nároku na odpočet. Technické zhodnocení vedlo k vytvoření bytových jednotek prohlášením vlastníka. Bytové jednotky společnost začala prodávat. K 31. 12. 2015 bylo prodáno cca 50 % těchto jednotek. Prodej považujeme za činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet - splňuje časový test od kolaudace. Prodané jednotky si ale společnost od nových vlastníků pronajímá a opět v nich provozuje ubytovací činnost s uplatněním 15 % DPH. Byla společnost povinna provést k 31. 12. 2015 úpravu odpočtu podle § 78 zákona (zřejmě v poměru podlahové plochy prodaných bytů k celkové ploše objektu F), když vlastně v těchto prostorách pokračuje v ekonomické činnosti podléhající DPH?

Stavební společnost XY s. r. o., má investiční záměr – přípravu a vymezení nových stavebních pozemků na cizím pozemku (obce), ke kterým vybuduje veškerou navazující technickou a dopravní infrastrukturu, tj. inženýrské sítě + přípojky (kanalizace splašková a dešťová, vodovod, plynovod, elektrické sítě + veřejné osvětlení, rozhlas ad.) a asfaltové komunikace. Společnost uzavřela s obcí smlouvu o právu provést stavbu infrastruktury. Inženýrské sítě budou dovedeny ke hranicím budoucích stavebních pozemků. Tyto sítě a komunikace budou po vybudování darovány obci a převedeny do vlastnictví ostatních správců (správci: plyn. rozvody, el. rozvody, vodovody + splašk. kanalizace). Obec následně prodá zasíťované stavební pozemky společnosti XY, která je bude rozprodávat zájemcům o nové bydlení. Jak má společnost správně postupovat při výstavbě z hlediska DPH? Je možno nárokovat odpočet DPH z přijatého materiálu a služeb, které vstupují do stavby, pokud budou sítě obci darovány, nikoliv prodávány? Je možno nárokovat DPH z přijatého materiálu a služeb, které vstupují do stavby v případě, ž budou některé výše zmíněné sítě darovány ostatním správcům (např. E.ON)? Uplatní se DPH na výstupu (jaká sazba) při prodeji stavebních pozemků zájemcům? Bude rozdílný postup u DPH v případě, že přípojky (např. HUP) budou stát přímo na stavebním pozemku, nikoliv na hranici? Jak má společnost v celém případu správně postupovat z hlediska daně z příjmů a účtování? Lze při výstavbě účtovat materiál, služby a poplatky přímo do nákladů (daňové/nedaňové)? Jedná se o pořízení a následné vyřazení majetku nebo o výrobek? Jak postupovat při účtování procesu darování infrastruktury obci a při převodu dalším správcům? Pokud jsou sítě a komunikace dl. hm. majetkem společnosti XY, jak bude vše účtováno (co např. nevstupuje do pořiz. ceny)? Dotýká se tento případ u společnosti XY daně z převodu nemovitostí, daně z nabytí nemovitých věcí či daně darovací? Která ze stran případnou daň zaplatí?

Od 1. 12. 2016 nabývá účinnosti zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, kterým se od tohoto data zavádí povinnost vést za splnění stanovených podmínek elektronickou evidenci tržeb pro poskytovatele ubytovacích a stravovacích služeb. Současně se zákonem o evidenci tržeb byl schválen doprovodný zákon č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb . Touto novelou zákona o DPH se tak s účinností od 1. 12. 2016 mění sazba daně pro vymezené stravovací služby.

Součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který začala v říjnu 2016 projednávat Poslanecká sněmovna, je také novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). Navrhovaná účinnost tohoto zákona včetně novely zákona o DPH je od 1. 1. 2017, ale zřejmě dojde k posunu účinnosti až od 1. 4. 2017 (sněmovní tisk č. 873). Jednou ze změn, které jsou navrhovány v rámci novely zákona o DPH , je zrušit dosavadní specifickou úpravu registrace a postupů při správě DPH u společnosti.

Některá opatření v boji proti daňovým únikům byla zavedena zákonem č. 502/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2013. Jedním z nich bylo zavedení institutu nespolehlivého plátce a navazující rozšíření případů, kdy může správce daně vyzvat příjemce zdanitelného plnění jako ručitele za nezaplacenou daň. K vymezení nespolehlivého plátce a k navazujícímu institutu ručení po této novelizaci byla zveřejněna metodická informace GFŘ, která byla ještě v následujícím období dvakrát aktualizována.

Jednou ze základních povinností plátce daně, které mu ukládá zákon o dani z přidané hodnoty , je povinnost přiznat ve stanovených případech daň. Tato povinnost vzniká zejména plátci jako poskytovateli zdanitelného plnění při jeho uskutečnění v tuzemsku, jak vyplývá z § 21 ZDPH . Ve stanovených případech se přenáší povinnost přiznat daň i u tuzemských zdanitelných plnění na plátce jako jejich příjemce, jak vyplývá z § 92a a následujících ZDPH . Plátce má dále povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu, při dovozu zboží a při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku. Novelou ZDPH s navrhovanou účinností od 1. 1. 2017 jsou v pravidlech pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň a data uskutečnění zdanitelného plnění navrhovány změny, jak je vysvětleno v dalším textu.

Zemědělské družstvo má v objektu vlastní kuchyň s jídelnou. Jídla odebírají nejen pracovníci družstva, ale i občané z okolí, někdo jí v jídelně, jiný si je odnáší domů. Vedoucí kuchař každý měsíc vybírá platby za obědy a celou tržbu a vyúčtování složí do pokladny v kanceláři družstva. Zaměstnancům je za obědy strháváno z výplaty. Vztahuje se na tuto činnost elektronická evidence tržeb od 1. 12. 2016 a bude třeba zřídit pokladnu pro evidenci tržeb pro tuto jídelnu?

Jednou z povinností, kterou zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ukládá subjektům, na něž se bude elektronická evidence tržeb vztahovat, je vystavit účtenku s předepsanými náležitostmi. Tyto náležitosti budou odlišné od náležitostí daňového dokladu podle zákona o DPH . V následujícím textu jsou nejprve shrnuta základní pravidla elektronické evidence tržeb a v návaznosti na to jsou připomenuta aktuálně platná základní pravidla pro vystavování daňových dokladů. V závěrečné části jsou naznačeny některé souvislosti elektronické evidence tržeb se zákonem o DPH , a to zejména v oblasti daňových dokladů.

Vydavatelství, a.s., bude jako zajišťovatel zajišťovat vydávání nového periodika, které bude vycházet dvakrát ročně - vydavatelem bude veřejná vysoká škola v jednom krajském městě. Jaká sazba DPH se použije při fakturování služeb ze strany zajišťovatele, jestliže si bude fakturovat smluvenou odměnu?

Řada autorů, kteří jsou jako fyzické osoby plátci daně z přidané hodnoty, má stále problémy s uplatňováním DPH u autorských honorářů. Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), provedenou zákonem č. 360/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015, došlo totiž ke změně v uplatňování DPH u činností, které jsou zdaňovány jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zákona o daních z příjmů .

Společnost s r. o. vydražila nemovitost. V její části (například objekt F) provozuje ubytovací služby, u kterých uplatňuje 15 % DPH. Tuto část v roce 2015 technicky zhodnotila s uplatněním plného nároku na odpočet. Technické zhodnocení vedlo k vytvoření bytových jednotek prohlášením vlastníka. Bytové jednotky společnost začala prodávat. K 31. 12. 2015 bylo prodáno cca 50 % těchto jednotek. Prodej považujeme za činnost osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet - splňuje časový test od kolaudace. Prodané jednotky si ale společnost od nových vlastníků pronajímá a opět v nich provozuje ubytovací činnost s uplatněním 15 % DPH. Byla společnost povinna provést k 31. 12. 2015 úpravu odpočtu podle § 78 zákona (zřejmě v poměru podlahové plochy prodaných bytů k celkové ploše objektu F), když vlastně v těchto prostorách pokračuje v ekonomické činnosti podléhající DPH?

Změny zákona o dani z přidané hodnoty ve vazbě na nový celní zákon Ing. Václav Benda Dosavadní celní kodex Společenství byl s účinností od 1. 5. 2016 nahrazen nařízením...

S účinností od 1. 1. 2016 byla novelou zákona o dani z přidané hodnoty , provedenou zákonem č. 360/2014 Sb. , zavedena povinnost předkládat kontrolní hlášení. Podrobnější pravidla pro zpracování a předkládání kontrolních hlášení, včetně vzoru tiskopisu hlášení, z něhož vyplývá struktura údajů vykazovaných v kontrolním hlášení, vyplývají z metodiky Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která byla zveřejněna a je průběžně aktualizována na webových stránkách finanční správy. V článku jsou v této souvislosti nejprve stručně připomenuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení a v další části jsou v návaznosti na daňový řád shrnuta obecná pravidla pro podávání opravných a následných hlášení a návazně s využitím příkladů vysvětlena specifická pravidla pro jejich podávání podle zákona o DPH .

Ubytovací a stravovací služby jsou službami, které jsou poskytovány často společně a také jako součást cestovní služby, u níž se uplatňuje zvláštní režim pro cestovní službu, který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby. Při uplatňování DPH u těchto služeb se postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), a to v návaznosti na směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ).

Pro účely zákona o dani z přidané hodnoty , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ), jsou plyn a elektřina chápány jako specifické druhy zboží. Při uplatňování DPH při jejich dodání se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání plynu a elektřiny je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, data uskutečnění zdanitelného plnění, pravidel pro přeúčtování plynu a elektřiny a od 1. 2. 2016 tak uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění.

Za porušení ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), jsou stanoveny sankce především zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ), který je obecnou zákonnou normou upravující procesní stránku uplatňování daní. Při správě daní, včetně sankčních postihů, se přitom uplatňuje zásada, že speciální úprava podle hmotněprávního předpisu, tj. v případě DPH úprava podle zákona o DPH , má přednost před obecnou úpravou v procesní normě – v daňovém řádu . Převážná většina postihů je tedy zakotvena v daňovém řádu , s výjimkou postihu za porušení povinností souvisejících s kontrolními hlášeními, která musí plátci podávat s účinností od 1. 1. 2016.