Ing. Václav Benda - strana 9

Změny v pravidlech pro vznik povinnosti přiznat daň Ing. Václav Benda Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o...

Český plátce si přemístí zboží do jiného členského státu za účelem jeho přepracování a následného vývozu do třetí země. V jiném členském státu není požadována registrace k DPH. Jak má tento plátce uvést přemístění a následný vývoz do daňového přiznání? Striktně dle § 13 odst. 6 zákona o DPH došlo k fikci dodání zboží za úplatu, ale protože plátce není schopen podle § 64 odst. 4 prokázat, že „zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě“ (není v tomto jiném členském státu registrován pro účely DPH a nikomu zboží v tomto jiném členském státu neprodává), nemůže uplatnit osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, třebaže tam fakticky zboží přepravuje. Musel by přemístění zboží podrobit dani (ř. 1 nebo 2) a následný vývoz osvobodit podle § 66 (ř. 22 daňového přiznání)? Přiznal by tedy celkem dvě plnění. Bylo by to ale zřejmě proti principům fungování DPH v rámci EU. Nebo lze na případ vztáhnout § 13 odst. 7 písm. e), přestože je zboží v tomto jiném členském státu přepracováno a fikce dodání podle § 13 odst. 6 se neuplatní? V daňovém přiznání by pak plátce uvedl pouze vývoz ve smyslu § 66 (ř. 22 daňového přiznání)?

Lze zpětně uplatnit odpočet DPH u splátek finančního leasingu na automobil? Automobil byl pořízen formou finančního leasingu v lednu 2017, dobrovolná registrace k DPH proběhne od května 2017.

Závazné posouzení v daňovém řízení je institutem, který je obecně upraven zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád. Podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), je možno v návaznosti na úpravu v daňovém řádu požádat o závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění a dále také o závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. K vydání rozhodnutí o závazném posouzení určení sazby DPH i rozhodnutí o závazném posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti je zákonem o DPH zmocněno Generální finanční ředitelství (GFŘ).

Prodej novin a časopisů je chápán pro účely DPH jako dodání zboží, pro něž platí příslušná ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ), s některými specifiky. Od 1. 1. 2015, kdy byla zavedena druhá snížená sazba daně ve výši 10 %, platí tato sazba daně také na tištěné knihy, obrázkové knihy a hudebniny. S účinností od 1. 3. 2017 na základě novely zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 33/2017 Sb. , se rozšířilo uplatnění druhé snížené sazby daně ve výši 10 % také na časopisy a noviny v tištěné podobě.

Při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě je třeba při uplatňování DPH postupovat podle pravidel pro dodání zboží, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). Navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku a byla 8. 3. 2017 vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny (účinnosti zřejmě nabyde od 1. 7. 2017) jsou navrhovány dílčí změny, které se dotknou také pravidel při uplatňování DPH při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění je obecně upraven v § 92a zákona o dani z přidané hodnoty a spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně. S účinností od 1. 1. 2015 je v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ) režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění uplatňován u některého zboží a služeb trvale a u některých dočasně. S účinností od 1. 1. 2016 bylo rozšířeno trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti také na dodání nemovitých věcí, kdy je podle § 56 odst. 5 zákona o DPH uplatňován režim zdanění volitelným způsobem. V novele zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku a která byla v březnu 2017 vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny, je zakotveno další rozšíření trvalého použití režimu přenesení daňové povinnosti na další vymezená zdanitelná plnění.

Pojmy „leasing“ či „finanční leasing“ ani pojem „operativní leasing“ se v zákonu č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), nepoužívají. Tzv. finanční leasing je pro účely DPH považován prakticky za specifické dodání zboží a operativní leasing za poskytnutí služby. V článku jsou nejprve uvedeny některé pojmy důležité pro uplatňování DPH u finančního a operativního leasingu a návazně jsou pak vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH jak při poskytnutí finančního leasingu, tak i operativního leasingu, a to z hlediska povinnosti přiznat daň, základu daně a jeho oprav, sazeb daně a odpočtu daně. V textu upozorňujeme i na navrhované dílčí změny, provedené v této oblasti novelou zákona o DPH (sněmovní tisk č. 873), která je součástí daňového balíčku, a to s účinností od 1. 4. 2017.

Vyrovnání odpočtu daně je korekčním mechanismem, který se podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH ), provádí v případě změny účelu použití obchodního majetku, vyjma dlouhodobého majetku, tj. prakticky při změně účelu použití u zboží či majetku krátkodobého charakteru. Pravidla pro vyrovnání odpočtu byla upravena novelou zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2011 a následně ještě upřesněna novelou zákona s účinností od 1. 1. 2012. Aktuální novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku a má navrhovanou účinnost od 1. 4. 2017 (sněmovní tisk č. 873), je navrhováno rozšířit vyrovnání odpočtu také na případy, kdy dojde ke zničení, ztrátě či odcizení majetku, které nebudou plátcem řádně doloženy ani potvrzeny.

Společnost, plátce DPH hodlá prodat pozemky, které vlastní. Dne 20. 4. 2010 vydal místně příslušný stavební úřad Územní rozhodnutí na stavbu rodinných domů na předmětných pozemcích. V letech 2010 až 2012 proběhla na základě potřebných stavebních povolení výstavba přístupové komunikace a inženýrských sítí, jejichž veřejnou část investor daroval na základě darovací smlouvy městu. Součástí pozemků – stavebních parcel, zůstaly vodovodní a kanalizační přípojky, na které byl na základě rozhodnutí místně příslušného stavebního úřadu ze dne 2. 5. 2012 vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby. Máme za to, že se jedná o vybranou nemovitost pro účely osvobození od daně podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o DPH jako pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí dle odst. 4 písm. d) zákona o DPH . Je dodání této nemovité věci (pozemku s vodovodní a kanalizační přípojkou, které jsou jeho součástí) osvobozeno od DPH po uplynutí 5 let od vydání kolaudačního souhlasu na přípojky podle odst. 3 písm. a)? Pokud pozemky podléhají osvobození od daně, kdy tento moment nastane?

Společnost s r. o. nakoupí bez DPH automobil veterán do své sbírky. Jedná se o poškozený vůz. V průběhu doby rozhodně delší než jeden rok provede na něm opravy a úpravy tak, aby byl provozuschopný a vzhledově co nejbližší vozu v původním (výrobním) stavu. Při těchto úpravách a opravách, vedoucích k jednoznačnému zhodnocení uvedeného sbírkového předmětu, si bude z faktur dodavatelů za prováděné opravy a úpravy a nakoupené díly provádět odpočty DPH. Po dosažení cílového stavu automobilu dojde s největší pravděpodobností k jeho prodeji. Jak to bude s DPH při prodeji automobilu?

Činnosti realitní kanceláře plátce DPH a danění rezervačního depozita Realitní kancelář zajišťuje svým klientům prodeje bytů, domů a rovněž pronájmy bytů u dalších osob – majitelů nemovitostí. Jelikož je třeba tyto služby, které jsou časově oddělené a podmíněné různými okolnostmi, nějak jistit pro všechny tři strany – realitní kancelář, kupující a prodávající – je složeno na účet realitní kanceláře (RK) tzv. rezervační depozitum, které se event. bude i vracet zájemci o službu RK (neplátci DPH). Nebo v případě úspěšné realizace bude část zaúčtována ve prospěch RK, event. bude vrácena klientovi a ten ji použije na úhradu ceny služby majiteli nemovitosti. Toto vše je podloženo Smlouvou sepsanou právníkem a podepsanou všemi zúčastněnými. Jak se v tom správně zorientovat daňově, kdy odvést DPH, event. jak správně účtovat?

Českému plátci poslal slovenský zákazník, plátce na Slovensku, zboží, které mu bylo dříve tímto českým plátcem dodáno. Nyní nešlo o prodej, dodání zboží nefakturoval, zboží přišlo jen s dodacím listem. Na zboží má být provedena úprava v SRN firmou, která je plátcem s SRN. Český plátce poslal proto zboží za tímto účelem do SRN. Německý plátce po provedené úpravě vrátil upravené zboží zpět českému plátci do tuzemska. Ten jej vrací zpět plátci na Slovensko. 1) Jak posoudit přemístění zboží ze Slovenska do tuzemska, když předmětné úpravy na zboží nebyly provedeny v tuzemsku? 2) Lze zaslání zboží z tuzemska do SRN posoudit podle § 13 odst. 7 písm. f)? Jednalo by se tedy o přemístění zboží bez fakturace. Při navrácení zboží do tuzemska by německý plátce fakturoval pouze úpravu zboží? 3) Jak daňově ošetřit návrat takto upraveného zboží na Slovensko slovenskému plátci? Fakturovat provedené opravy ve smyslu § 9 odst. 1 a upravené zboží vrátit zpět rovněž jen s dodacím listem?

Neplátce provozuje v ČR restauraci a nakupuje maso v Německu od německého plátce DPH. Má to pro českého neplátce nějaké důsledky – ve vztahu k DPH?

Režim přenesení daňové povinnosti v roce 2017 Ing. Václav Benda Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění byl zaveden s účinností od 1. 4. 2011 a v dalších...

Základní vymezení plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně je uvedeno v § 51 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), a v § 52 až § 62 jsou ve vazbě na navazující právní předpisy tato plnění vymezena podrobněji. Plátce daně nepřiznává z uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně daň na výstupu, ale ve vztahu k těmto plněním nemá nárok na odpočet daně. Posledními novelizacemi zákona o DPH byly provedeny nebo jsou navrhovány také změny, které se týkají vymezení plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Od 1. 1. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 377/2015 Sb. , který byl přijat v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření . Touto novelou byly provedeny změny v § 54a zákona o DPH , v němž jsou vymezeny penzijní činnosti.

Ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň bylo jako nástroj proti daňovým únikům zavedeno v roce 2011. Novelizacemi zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH ), v dalších letech byly podmínky pro ručení ještě upřesněny a postupně doplňovány další případy, kdy může být ručení ze strany správce daně od příjemce zdanitelného plnění požadováno. Také v novele zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, je navrhováno další rozšíření možnosti ručení příjemce zdanitelného plnění a vedle institutu nespolehlivého plátce je navrhováno zavedení institutu nespolehlivé osoby.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty u služeb vztahujících se k nemovité věci se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). Pro správné uplatnění DPH u těchto služeb je klíčové správné stanovení místa plnění podle § 10 zákona o DPH , který vychází z čl. 47 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Podrobněji jsou pravidla pro stanovení místa plnění ve vazbě na směrnici o DPH upravena v Nařízení rady EU č. 282/2011. Od 1. 1. 2017 nabývá účinnosti nařízení č. 1042, kterým se mění nařízení č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služeb (dále jen prováděcí nařízení).

Pro telekomunikační služby platí při uplatňování DPH podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), specifická pravidla, která vycházejí ze Směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH ). Pravidla pro vymezení místa plnění u telekomunikačních služeb jsou stanovena v návaznosti na směrnici o DPH a navazující nařízení (EU) č. 282/2011 , kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty v novelizovaném znění (dále jen prováděcí nařízení ke směrnici o DPH ).

Při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku platí pro uplatňování daně podle zákona o dani z přidané hodnoty , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), specifická pravidla. Osobou neusazenou v tuzemsku se podle § 4 odst. 4 písm. m) zákona o DPH v návaznosti na předpisy EU rozumí obecně osoba povinná k dani, která nemá sídlo, ani provozovnu v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud má tato osoba v tuzemsku provozovnu, považuje se za osobu neusazenou k dani v tuzemsku, pokud se tato provozovna daného plnění neúčastní.