Články

Není tomu tak dávno, co nabyl účinnosti zákon č. 284/2023 Sb. , o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o restrukturalizaci“). Smyslem preventivní restrukturalizace je nalezení dohody mezi podnikatelem a jeho věřiteli, resp. jde o hledání akceptovatelné ekonomické nabídky věřitelům tohoto podnikatele při současném zachování provozu obchodního závodu. Samotná preventivní restrukturalizace je považována za selektivní mechanismus, což je dáno tím, že může být zorganizována dlužníkem s podporou nebo vynucenou podporou pouhé části dotčených stran, které mají v daných okolnostech své vlastní zájmy. Preventivní restrukturalizaci lze též považovat za jistou formu předúpadkového mechanismu, který má umožnit ozdravění podnikatelských aktivit směrem k předejití možnému hrozícímu úpadku podnikatele. Zákon o restrukturalizaci však sám o sobě může řešit jen takovou tíživou ekonomickou situaci podnikatele, který se ještě nenachází ve stavu úpadku dle zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “). Podrobnější popis všech těchto souvisejících aspektů by však vydal na samostatný komentář. V tomto článku bychom se proto zaměřili spíše na to, v jaké míře zasahuje zákon o restrukturalizaci do pozice jednoho z věřitelů podnikatele, kterým je správce daně. V případě preventivní restrukturalizace se jedná zejména o dopady institutu všeobecného moratoria a popř. individuálního moratoria, které jsou upraveny v již zmíněném zákonu o restrukturalizaci.

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost buď „klasicky“, tedy průběžnou komunikací s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, nebo výkonem své činnosti v paušálním režimu. V tomto článku se budeme zabývat těmi pojištěnci, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti nemohou nebo nechtějí vstoupit do paušálního režimu, budou tedy standardní cestou plnit své zákonné povinnosti vůči té zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni. Podotýkáme, že v případě výkonu více činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Novela zákoníku práce [zákon č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce “)] provedená zákonem č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. 10. 2023 některé změny i v oblasti tzv. home office, správněji vykonávání práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále jen „výkon práce na dálku“). Takovéto vykonávání práce je podle § 317 zákoníku práce možné pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, anebo je-li to zaměstnanci nařízeno v případě uvedeném v § 317 odst. 3 zákoníku práce .

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. Ukážeme si, k jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček).

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.

Komplexní pojetí leasingu je z účetního a daňového hlediska velmi pestré a zajímavé, proto je vhodné zaměřit se na ucelený pohled leasingu a podrobně rozebrat jeho důležité aspekty. V této části se zaměříme na charakteristiku druhů leasingu a na obsah a náležitosti leasingové smlouvy.

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

Zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází v zákonu zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmůs účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám v uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP , které se nově mohou uplatnit pouze u silničních motorových vozidel, která jsou bezemisními vozidly pořízenými v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028. Dle bodu 9 přechodných ustanovení novely ZDP se na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 a odpisovaný podle § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku použije § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Nepodat daňové tvrzení, tedy hlášení či přiznání řádně a včas, anebo dokonce vůbec? Nezaplatit či se opozdit v úhradě svých daňových povinností? Ani jedno, ani druhé nevěstí nic dobrého – u všech typů daní totiž hrozí neplatičům či opozdilcům postihy. Jak se těmto sankcím, pokutám, penále, či dokonce daňové exekuci vyhnout, si přečtěte v následujícím příspěvku.

V úvodníku tohoto únorového vydání se zaměříme zejména na dvě nově vydané informace Generálního finanční ředitelství týkající se daně z přidané hodnoty. První se týká uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu od 1. 1. 2024 a druhá se zabývá změnou sazeb této daně také od 1. 1 .2024. Zde stojí za zmínku zajímavá definice pitné vody a vybraných nápojů, která některé čtenáře pobaví a jiné možná rozzlobí. Na závěr krátce zmíníme aktuální stav ohledně návrhu nového zákona o účetnictví a informujeme o zveřejnění jednotných kurzů pro rok 2023.

Ve Sbírce zákonů byla pod číslem 281/2023 publikována významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Prostřednictvím této novely Česká republika transponovala do svého právního řádu pravidla vyplývající ze dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU), totiž ze směrnice č. 2019/1152, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, a směrnice č. 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.