Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 21

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti za rok 2016, kdy byla zaměstnána u české firmy v roce 2016 celkem 8 měsíců, a z toho 4 měsíce ( leden-duben) pracoval v ČR a další 4 měsíce u této stejné firmy pracoval v Rakousku. Uplatňoval si daňové zvýhodnění na 2 děti. Ke konci srpna 2016 v české firmě ukončil pracovní poměr. Další 4 měsíce tj. září-prosinec 2016 byl zaměstnán u Rakouské firmy v Rakousku. Má tedy potvrzení o příjmech z ČR za leden - duben 2016, pak má potvrzení od české firmy o odvedení daně v Rakousku za květen-srpen 2016. Dále má potvrzení od rakouské firmy za září - prosinec 2016. Jak má podat daňové přiznání v ČR? Zahrne do něj všechny příjmy ze závislé činnosti z ČR i Rakouska a uplatní si za celý rok děti a manželku, která nemá příjem, nebo bude podávat dvě daňová přiznání v ČR i v Rakousku? Pokud ano, lze v Rakousku uplatnit děti a manželku za 4 měsíce, kdy pracoval u rakouské firmy?

V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?

V červenci roku 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila záměr znovu uvést na scénu návrh společného konsolidovaného základu daně. Tentokráte ovšem ve dvou fázích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB), tj. zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi pak v podobě společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), tj. s konsolidačním elementem.

Pokud mezi sebou spojené daňové subjekty uskutečňují obchodní transakce za neobvykle nízké či neobvykle vysoké ceny, hrozí jim „dodanění“ do obvyklých cen. Sporům se správci daně v této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Občanka Slovenska, která pobývá téměř celý rok v ČR, má příjmy - v ČR je zaměstnaná a na Slovensku má příjem z pronájmu. Jakým způsobem má podat daňové přiznání? Za všechny příjmy najednou? Na Slovensku nebo v ČR? 

Ať už se českému podnikateli – právnické nebo fyzické osobě – u nás daří anebo ne, může být pro něj výhodné zkusit štěstí v zahraničí. Kromě ekonomických, sociálních a právních problémů s tím spojených bude ale muset řešit také otázku zdanění těchto příjmů. Většina států přitom uplatňuje jednak právo na zdanění příjmů, které mají zdroj na jejich území, ať už plynou komukoli (jurisdikce zdroje), a jednak také právo na zdanění veškerých příjmů (i ze zahraničních zdrojů) plynoucích jejich daňovým rezidentům (jurisdikce rezidence). Což má ale logicky za následek, že příjem z podnikání v zahraničí je zdaněn dvakrát, poprvé v zahraničí z titulu tamního zdroje příjmu, a podruhé ještě „doma“, ve státě rezidence poplatníka. Takovéto mezinárodní dvojí zdanění ovšem nevyhovuje nikomu, nejen samotnému podnikateli a jeho zákazníkům, ale ani oběma dotčeným státům, protože významně narušuje, tlumí a znevýhodňuje podnikání v zahraničí, které je s ohledem na komparativní výhody jednotlivých států obecně prospěšné všem. Jak z toho ven. Žádný stát v tomto směru nepůjde příkladem, aby se hrdě jako první vzdal práva na zdanění příjmů z jeho zdrojů či příjmů jeho rezidentů. Znamenalo by to totiž citelný výpadek příjmů z daní a otevřely by se dveře mezinárodnímu daňovému plánování zneužívajícímu tuto výhodu. Jedinou možností je proto dohoda s ostatními podobně smýšlejícími státy. Za tímto účelem má Česká republika uzavřeno více než 80 smluv o zamezení dvojího zdanění (dále jen „Smlouva“).

V tomto čísle DHK završujeme sérii článků zaměřených na problematiku mezinárodního zdaňování dividend (DHK č. 22 a 23/2016), které mají zdroj na území ČR, vyplacených daňovému rezidentu jiného státu - tedy na zdaňování příjmů z dividend plynoucích daňovému nerezidentu ČR. V článku zveřejněném v časopisu DHK č. 22/2016 jde o varianty označené B, C a D.

Daňoví rezidenti České republiky mají v souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezenou daňovou povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být podle tamní legislativy také zdaněni. V praxi tak dochází ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Jejich aktuální přehled uvádí Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Praktické vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod, které uvádí následující příspěvek.

Množinu smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika (dále jen „ČR“) dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Lichtenštejnskem. Zároveň je tento stát součástí tzv. Evropského hospodářského prostoru.

Předkládají: Ing. Radek Novotný, daňový poradce, č. osvědčení 2986 Ing. Michal Dušek, daňový poradce, č. osvědčení 4056 1. Úvod V praxi se vyskytují dva protichůdné názory na daňový režim...

Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů drtivé většiny států. Pokud plátce příjmu i jeho příjemce jsou rezidenty (občany nebo firmami) pouze jednoho státu, pak zpravidla nevzniká problém, daň z příjmů – pochopitelně za podmínek příslušného národního zákona – přísluší právě tomuto státu. Jestliže je ale plátce příjmu rezidentem jednoho státu a příjemce tohoto příjmu rezidentem druhého státu, nastává problém. První stát si bude dělat nárok na daň z tohoto příjmu, jelikož jeho zdroj (osoba plátce) a obvykle i důvod placení se nachází právě tam. Ovšem i druhý stát (kam přísluší příjemce peněz) bude chtít příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech svých příjmů. Obojí má logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států zcela běžné. Aby se tím ale neomezoval mezinárodní obchod, který je přínosem pro oba druhy států, je přijímána vnitrostátní právní úprava a uzavírány mezinárodní smlouvy zamezující dvojímu zdanění.

1. Úvod Autoři tohoto příspěvku zaznamenali, že se v praxi začaly objevovat rozdílné názory na zdaňování příjmů plynoucích daňovému nerezidentovi. Cílem tohoto příspěvku je potvrdit daňový režim v následujících...

PŘÍSPĚVEK JE UZAVŘEN V návaznosti na závěry Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) k příspěvku koordinačního výboru 370/04.04.12 - Výklad § 22 odst. 1 písm. g) bod 4, úroky...

Úvod V souvislosti s implementací EU směrnice UCITS IV byl novelizován zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a (mimo jiné) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů...

370/04.04.12 Výklad § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 „úroky a obdobné příjmy z investičních nástrojů“ Předkládá: Zenon Folwarczny, daňový poradce, č. osvědčení 3661 1. Popis problému V...

Daň z příjmů 363/04.04.12 Licenční poplatky a úroky vyplácené nerezidentům a okamžik srážky daně u renegociovaných smluv o zamezení dvojího zdanění Předkládají: Mgr. Magdaléna Vyškovská, daňový poradce ev. č....

Daň z příjmů 346/14.12.2011 Mezinárodní pronájem pracovní síly a vznik stálé provozovny v ČR Předkládají: Ing. Michaela Felcmanová, daňový poradce č. osv. 3756 Ing. Otakar Machala, daňový poradce č.osv....

Příspěvek byl doplněn předkladateli ve smyslu požadavků na prosincovém KV. 1. Úvod Rádi bychom se zabývali nabytím majetku soukromou nadací, dopadem transferových daní v okamžiku vkládání majetku do soukromé...