Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 11

Kdo odvádí DPH v tomto případě: Zákazník je registrovaný v Rakousku a poskytujeme mu službu na rakouské DIČ (což by odpovídalo reverse-charge), služba je ale poskytovaná v České republice (zákazník zde má prostory na výrobu, což by odpovídalo pro změnu tuzemské dani)? Jak je to s fakturací, má být fakturováno bez DPH, nebo včetně?

Český plátce DPH provedl stavební úpravy kanceláří pro společnost, která je registrována k DPH v Belgii. Bude faktura za stavební práce vystavena s českou DPH?

Cílem tohoto příspěvku je sjednotit interpretaci a definovat možnosti aplikace ust. § 13 odst. 9 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších...

Dodání zboží do jiného členského státu a vývoz zboží je za podmínek stanovených zákonem č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Dodáním zboží do jiného členského státu se přitom obecně rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu a vývozem zboží výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU (dále jen „implementační novela“) se podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu a také při vývozu zboží upřesňují. Tato novela měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), ale její účinnost se posunula až od 1. 9. 2020. Podle informace GFŘ však mohou již od 1. 1. 2020 postupovat daňové subjekty podle novelizované úpravy na základě přímého účinku směrnice o DPH .

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 6. 2020 ve věci C-43/19 Vodafone Portugal

Česká společnost, plátce DPH, má uzavřenou smlouvu na dodávku HW a SW do Řecka s řeckou společností A a zároveň smlouvu s řeckou společností B na instalaci HW u zákazníka A. Společnosti A i B jsou v Řecku plátci DPH. HW bude objednávat a kupovat v Řecku společnost B, bude za něj fakturovat naší společnosti, HW fyzicky zůstane v Řecku a bude dodán společnosti A. Naše společnost bude následně dodávku HW a SW fakturovat řecké společnosti A. Jak bude v tomto obchodu správně uplatněna a vypořádána DPH u všech tří společností?

Pokud plátce DPH, podnikatel nebo s. r. o. zabývající se prodejem drobného zboží, koupí vozidlo do svého obchodního majetku od neplátce DPH a následně ho bude po dvou letech prodávat, bude odvádět z prodeje vozidla DPH, když ho koupil od neplátce?

V následujícím textu jsou nejprve s využitím příkladů shrnuta aktuálně platná pravidla pro uplatňování daně při zasílání zboží, a to jak při jeho zasílání z tuzemska do jiného členského státu, tak i naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části jsou stručně vysvětleny základní principy změn, které by měly od roku 2021 platit pro prodej zboží na dálku.

V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu DPH ve vztahu k vodném a stočnému a dále jsou vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění u těchto zdanitelných plnění. V návaznosti na to jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění DPH u vodného a stočného. V závěrečné části textu jsou vysvětleny dopady změn sazeb daně, které byly provedeny s účinností od 1. 5. 2020. Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), u vodného a stočného je třeba postupovat podle příslušných ustanovení tohoto zákona. Vodné je pro účely DPH prakticky chápáno jako kombinace dodání pitné vody vodovodem a služby spočívající v úpravě a rozvodu vody prostřednictvím sítí. Stočné je prakticky chápáno jako součást služby spočívající v odvádění a čištění odpadních vod. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 256/2019 Sb. , došlo s účinností od 1. 5. 2020 ke snížení sazby daně u vodného a stočného z dosavadní první snížené sazby daně ve výši 15 % na úroveň druhé snížené sazby daně ve výši 10 %.

V článku jsou vysvětlena s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro režim skladu, podle nichž mohou plátci postupovat již od 1. 1. 2020. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy nezbytné pro aplikací režimu skladu a následně jsou vysvětleny základní principy tohoto zvláštního režimu, včetně případů, kdy dojde ke změně podmínek při uplatnění tohoto režimu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro vedení evidence po účely DPH o přemístění zboží v režimu skladu a navazující úprava pravidel pro podávání souhrnného hlášení. Při obchodování se zbožím mezi členskými státy Evropské unie je často využíván zvláštní daňový režim označovaný neoficiálně z angličtiny jako režim „call-off-stock“. Tento zvláštní režim byl v minulosti využíván v řadě členských států, včetně České republiky, ale nebyl upraven ve Směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V zákoně č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), byl upraven, ale nejasně a nejednoznačně. Pravidla pro tento zvláštní režim byla do směrnice o DPH doplněna její novelizací, která byl provedena s účinností od 1. 1. 2020 Směrnicí Rady (EU) 2018/1910 , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel pro obchod mezi členskými státy. Navazující změny byly provedeny také novelizací nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).

Psát o aktuálních novinkách je ošemetné. Mnohé se totiž může lehce změnit v mezidobí od naťukání tehdejší pravdy do zdrojového textu do otevření časopisu čtenářem. (Text sepsán k 5. 5. 2020, pozn. redakce.) Vývoj všemožných daňových a dalších úlev zejména pro podnikatele je aktuálně velmi turbulentní, jak si demonstrujeme níže na kompenzačním bonusu pro společníky s. r. o. Proto je třeba následující přehled vybraných deseti hlavních úlev brát s určitou rezervou a vždy se raději přesvědčit, jestli se ve zmíněném mezidobí podmínky nezměnily. A podstatné je rovněž dodat, že vláda ČR spolu s Parlamentem ČR usnadňují ekonomické zvládnutí korona-krize (nejen podnikatelům) řadou dalších nedaňových opatření. Jako je refundace části mezd ohrožených zaměstnanců (Antivirus), odložení nájemného a splátek úvěrů, úhrada poloviny nájemného, bezúročné úvěry (Covid), ošetřovné pro OSVČ, nesčetné dotace atd. Medvěd přišel ke svému označení údajně tak, že se lidé obávali vyslovit přímo jeho jiné, dřívější jméno, aby jej tím nepřivolali, proto o něm hovořili přeneseně: „ten, kdo ví, kde je med“. Je možné, že podobně vznikne nové, hovorovější označení původce nynější koronavirové pandemie, než je odborné pojmenování „vir SARS-CoV-2“, třeba „Zlovir“. České republice, resp. celému světu, přinesl nejen lidská strádání, ale prostřednictvím proti-epidemiologických vládních opatření také vážně ochromil ekonomiku, pročež se hovoří o tzv. korona-krizi.

V následujícím článku jsou vysvětlena pravidla pro stanovení sazeb daně při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby, a to se zaměřením na změny provedené s účinností od 1. 5. 2020.

V tomto článku se chci podrobně vyjádřit k pravidlu, jež zavedla od 1. ledna 2020 evropská DPH legislativa, konkrétně ke dvěma novým hmotněprávním podmínkám pro možnost aplikace osvobození v případě intrakomunitárního dodání zboží: Dodavatel zboží musí obdržet od odběratele jeho DIČ vydané jiným členským státem EU, než je stát zahájení přepravy zboží, a musí uvést danou dodávku v souhrnném hlášení. Předem upozorňuji na to, že výklad, který představím jako pravděpodobně jediný správný, bude pro čtenáře překvapením. Informace, které se o této „rychlé záplatě“ během posledních několika měsíců bohužel rozšířily, zformovaly dnešní mainstreamový přístup. Ukáži proto, jak pravděpodobně vypadal původní záměr evropského zákonodárce a že je velmi vzdálený tomu, co se o této „rychlé záplatě“ říká dnes. Ukáži, že dokonce ani současné interpretace nejsou zdaleka jednotné a že je to především Komise EU, která vnesla do výkladu této rychlé záplaty největší chaos.

Naši klienti často polemizují o datu uskutečnění zdanitelného plnění při stavebních a montážních pracích. V předkládaných smlouvách mají často ujednání, že až sepsáním protokolu o předání a převzetí stavebního díla, případně bezvadnosti díla dojde k uskutečnění zdanitelného plnění. Jenomže český zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), v § 21 odst. 4 písm. a) definuje, „že zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo“ …

Dodání zboží v řetězci není v dosavadním znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraveno. Jedná se prakticky o specifický způsob obchodování se zbožím v rámci Evropské unie, při němž je předmětné zboží dodáno od prodávajícího konečnému kupujícímu tak, že zboží je přímo přepraveno od prodávajícího tomuto kupujícímu, ale prodávající jej nefakturuje přímo tomuto kupujícímu, ale jiné osobě, obvykle obchodníkovi, který předmětné zboží nakoupí a se ziskem prodá, a to případně ještě přes další prostředníky. Tento způsob obchodování je dosud neoficiálně obvykle označován jako „řetězový obchod“. Při uplatňování DPH u takového obchodování se zbožím vznikají problémy s určením místa plnění jak pro prodávajícího a další prostředníky, kteří dodávají předmětné zboží a s tím spojené posouzení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu, a také s uplatněním osvobození od daně při intrakomunitárním oddání zboží.

Předmětem příspěvku je vyjasnění režimu DPH u karet k čerpání plnění od třetích osob. Princip je takový, že vydavatel karty za předem stanovenou odměnu poskytne kartu, která umožní jejímu...

Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní, bez které by veřejný sektor nefungoval. Platíme jí podnikatelům v cenách téměř všeho zboží a služeb, načež jí přeposílají fi nančním úřadům. Jde sice o českou daň, která je však harmonizovaná (sladěna) v rámci celé Evropské unie. Důsledkem je, že naši zákonodárci mají svázané ruce a musejí se podvolit jednotícím unijním pravidlům „upečeným v Bruselu“. Přičemž DPH připadne České republice pouze, když místo uskutečnění zdanitelného plnění je na našem území. Ale právě o tom, kde je to místo plnění – a tedy i zdanění – rozhoduje především unijní právo a nikoli český zákon o DPH . Ukážeme si, jak složité může být už jen to samotné výchozí určení místa plnění, tedy rozhodnout, kde se má poskytovaná služba zdanit. A nebudeme řešit žádnou akademickou abstrakci, ale v podnikání velmi častý typ služeb – školení. Může jít kupříkladu – trochu škodolibě – o školení o nedávné již 51. novele zákona o DPH mající 34 stran!

Nejvyšší správní soud v obecné rovině poukazuje na označené rozsudky a dodává, že všechny tři kopie CMR listů týkající se dubnových obchodů se společností Private Enterprise, které správce daně obdržel od stěžovatele (poprvé jako přílohu e-mailu ze dne 4. 6. 2012, následně správce daně pořídil jejich fotokopie při místním šetření provedeném v sídle stěžovatele dne 19. 6. 2012 a poté je stěžovatel správci daně zaslal jako přílohu vyjádření k výsledku kontrolního zjištění ze dne 10. 6. 2013), jsou velmi špatně čitelné (některé položky jsou prakticky nečitelné), neboť jde o nekvalitní kopie. Je sice pravdou, že není ve všech případech nutné po svém obchodním partnerovi požadovat předložení originálů dokladů, jak připomíná stěžovatel, nicméně je zcela racionální požadovat, aby tyto byly předloženy v plně čitelné podobě. Pokud stěžovatel obdržel uvedené mezinárodní nákladní listy, které vykazovaly předmětné vady, měl jednoznačně nabýt pochybnosti o konkrétních okolnostech provedeného obchodu a požadovat další důkazy osvědčující reálné dopravení zboží na Slovensko. Takto ovšem v době realizace daných obchodů a v době jejich zanesení do daňových přiznání jako obchodů intrakomunitárních nepostupoval. Nutno dodat, že jestliže stěžovatel dopravu neuskutečňoval vlastními silami a prostředky a jeho povinnosti z obchodního vztahu skončily dodáním zboží do skladu společnosti HS Line v Chebu, měl tím spíše dbát na to, aby včas disponoval věrohodnými doklady o tom, že dodávka zboží byla uskutečněna tak, jak bylo sjednáno mezi stěžovatelem a odběratelem Private Enterprise. V případě, že stěžovatel na tuto následnou aktivitu rezignoval (ani v kasační stížnosti nijak netvrdí, kdy přesně bylo zboží dodáno odběrateli do Slovenské republiky, či proč není v jednom z CMR listů vůbec uveden dopravce atp.), lze pochybovat o jeho dobré víře ve smyslu shora citované judikatury.

Žalobce prokazoval splnění podmínek pro osvobození od DPH čestnými prohlášeními jednatele společnosti MS Metall, který byl následně během daňové kontroly vyslechnut jako svědek, dodacími listy a potvrzením o registraci společnosti MS Metall k DPH v Německu. Navrhl také výslech dvou svědků, kteří zboží nakládali, a také řidiče, který je fakticky přepravoval. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s hodnocením krajského soudu, dle kterého si lze za daných okolností těžko představit další způsoby, kterými by mohl žalobce splnění podmínek prokázat.

Dodáním zboží do jiného členského státu se podle zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “ či „ZDPH “) rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně za podmínek stanovených v § 64 ZDPH . Za dodání zboží do jiného členského státu se považuje také přemístění zboží do jiného členského státu. Jedná se o transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Novelou zákona, kterou předložila vláda koncem srpna 2019 Poslanecké sněmovně, která ji projednává jako tisk č. 572, budou doplněna pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží v řetězci a upřesněny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, včetně přemístění zboží z tuzemska do jiného členského státu. Tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2020 v návaznosti na změny směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“).