Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 19

Je pravda, že kdo má datovou schránku, je povinen podávat daňová přiznání přes tuto datovou schránku? Pokud ano, kterých daňových přiznání se to týká? Údajně je za nesplnění této povinnosti pokuta 2 000 Kč. Také se chci zeptat, pokud jsme organizace a máme datovou schránku i kvalifikovaný elektronický podpis, můžeme podat daňové přiznání elektronicky s použitím kvalifikovaného elektronického podpisu (a ne přímo datovou schránkou)?

Zrušení s. r. o. likvidací v právu, účetnictví a daních Ing. Martin Děrgel Fyzická osoba „pan Novák“ v minulosti založila několik s. r. o., z nichž některé chce nyní...

Pokud s. r. o. naplnila očekávání jejích členů (společníků) a tito už ji dále nechtějí provozovat, zájemce o koupi podílů nebo o fúzi neseženou, pak je logicky na pořadu dne její „smrt“ neboli právní zánik. Tento cíl je ještě naléhavější, pokud se obchodní korporaci naopak dlouhodobě nedaří, nebo se její společníci nedokážou dohodnout atp. Dobrovolné zrušení s. r. o. je přitom obvykle pro společníky výhodnějším řešením patové situace, nežli hrozba všemožných sankcí od bezpočtu úřadů za neplnění jejich administrativních a dalších provozních povinností. Od zrušení - obvykle rozhodnutím společníků o ukončení činnosti s. r. o. - k právnímu zániku firmy výmazem z obchodního rejstříku je ale zpravidla dlouhá a svízelná cesta právem, účetnictvím a daněmi.

V roce 2016 obdržela fyzická osoba (dále jen „FO“) dividendu ve výši 224 009 Kč od Erste Group Bank AG. Ve vyúčtování je uvedeno: typ výplaty - výplata dividendy/splátky kapitálu, hrubá částka 8 500 EUR, daň 0,-, čistá částka 8 500 EUR, kurs převodu 26,354. Bude FO příjem uvádět v daňovém přiznání v § 8? Jak je možné, že dividenda není zdaněna srážkovou daní nebo je to snad jiný druh příjmu?

Jsem soudní znalec, vedoucí daňovou evidenci. Za rok 2016 jsem vykázal příjmy a výdaje ve skutečné výši. Ke dni 31. 12. 2016 jsem měl nezaplacené pohledávky ve výši 41 000 Kč. Za rok 2017 jsem přešel na vykazování nákladů tzv. paušálem tj. 40 % z příjmů. Z toho důvodu musím za rok 2016 podat dodatečné daňové přiznání, dodanit uvedené pohledávky a zaplatit dodatečnou daň. Bude podléhat tato dodatečně zaplacená daň z příjmů fyzických osob za rok 2016 sankci ze strany finančního úřadu?

Důchodce obdržel v září 2016 autorský honorář 14 500 Kč za příspěvek do novin. Tato částka nebyla plátcem, redakcí, zdaněna srážkovou daní. Jiné zdanitelné příjmy v roce 2016 neměl. Musí tento příjem uvést do daňového přiznání, když má důchod ve výši 160 000 Kč za rok?

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti si uplatnil za rok 2014 a 2015 odpočet na zaplacené soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6 ZDP , a to každý rok 9 000 Kč. V roce 2016 smlouvu zrušil a nechal si pojistné vyplatit (nepřevedl finanční prostředky na žádnou novou smlouvu). Musí poplatník za rok 2016 podat daňové přiznání, ve kterém částku 18 000 Kč uvede jako příjem dílčího základu daně podle § 10 ZDP , nebo je částka do limitu 30 000 Kč od daně osvobozena? Pokud by si poplatník uplatnil jako odpočet v minulých letech částku do limitu 6 000 Kč, nemusel by daňové přiznání podávat a částku dodaňovat?

Poplatník měl v roce 2016 starobní důchod v celkové výši 180 000 Kč. Dále měl příjmy z podnikání s tím, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil cca 1 mil. Kč. Jaké příjmy uvede podnikatel do daňového přiznání?

Spolek – veřejně prospěšný poplatník, vede jednoduché účetnictví, má pět členů, má tržby z hlavní činnosti, to je organizování sportovních a kulturních akcí a podpora sportu. Chtěli bychom zhodnotit na příkladu, zda obecně postupujeme správně. Příjmy spolku: – členské příspěvky 2 000 Kč, – dotace obce na činnost spolku 10 000 Kč, – přijaté dary 8 000 Kč, – vstupné z akcí 5 000 Kč, – celkem příjmy 25 000 Kč, – výdaje na činnost spolku 22 000 Kč. Můžeme v daňovém přiznání uvést: – na ř. 101 (§ 18a) dotace z obce ve výši 10 000 Kč a – ř. 110 (§ 19) členské příspěvky ve výši 2 000 Kč, – snížit příjmy, aniž bychom museli upravovat daňové výdaje, a tím vykazovali ztrátu 9 000 Kč. Je tato úvaha správná?

V příspěvku se zaměříme na stávající způsob zdanění příjmů z fotovoltaických elektráren a dále si na příkladech ukážeme daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE. Nebudeme se však zabývat tvorbou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 ve smyslu § 11a až § 11c zákona o rezervách ani jejím daňovým řešením.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 se poplatníci musí řídit zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém pro toto zdaňovací období došlo k řadě dílčích změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny:

Povinnost předložení přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období – kterým je nejčastěji kalendářní rok – mají až na malé výjimky všechny právnické osoby. S blížícím se termínem pro podání daňového přiznání si v následujícím příspěvku projdeme novinky v zákoně o daních z příjmů a v daňovém řádu účinné od roku 2016, které se týkají daně z příjmů právnických osob. Podrobně si probereme všechny skutečnosti, které nelze opomenout při sestavování daňového přiznání za rok 2016. Vše završíme praktickým příkladem a následným vyplněním daňového přiznání.

V příspěvku si ukážeme několik případů změněných podmínek zdanění osoby samostatně výdělečně činné, které ovlivní výši daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 proti roku 2015.

Připomeňme si na úvod nejdříve situace, kdy zaměstnanci musí podat daňové přiznání a dále pak postup platný pro rok 2016. Podle § 38g odst. 2 ZDP platí, že daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Podmínkou je, že poplatník (zaměstnanec) podepsal u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a kromě příjmů osvobozených od daně anebo příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Rodinný závod je vymezen v ustanoveních § 700 až § 707 občanského zákoníku . Daňové řešení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu je obsahem § 13 zákona o daních z příjmů . V příspěvku si přiblížíme na příkladech postup zdanění členů rodinného závodu za rok 2016.

Náš zaměstnanec zaplatil škole, ve které se učí jeho děti, 20 000 Kč a ve skutečnosti to představuje školné. Škola vystavila na tuto částku darovací smlouvu, ve které není uveden účel, na který byl „dar“ poskytnut. Zaměstnanec chce po nás tento „dar“ uplatnit v ročním zúčtování daně. Pokud by chtěl zaměstnanec darovat škole dar (tedy mimo školného), co by darovací smlouva musela obsahovat?

Tento příspěvek je zaměřen na aktuální novinky z daňové a účetní oblasti a navazuje na příspěvek z časopisu Účetnictví v praxi č. 7-8/2016, který shrnoval do té doby známé legislativní změny.

Fyzické osoby, kterým vznikne za rok 2016 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, tak musí učinit nejpozději v pondělí 3. dubna 2017, resp. zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce v pondělí 3. července 2017. Ke stejnému datu je daň splatná.

Aby se správce daně dozvěděl stěžejní údaje o daňovém subjektu, zejména zda správně stanovil daňovou povinnost, musí se nějakým legálním způsobem dostat k relevantním informacím. Protože není reálné ani žádoucí, aby za každé zdaňovací období prováděl u všech poplatníků a plátců daně kontrolu, bylo zvoleno nejjednodušší možné řešení. Daňovým subjektům (ale ne vždy a ne všem) je přímo ze zákona nařízeno sepsat všechny potřebné údaje do standardizované formy tiskopisu – daňového přiznání – a předat je správci daně. Prověření daňových subjektů pak nemusí být plošné, ale přesně cílené například z důvodu podezřelých údajů v přiznání. A pokud by se někdo opovážil přiznání nepodat nebo uvedl nepravdivé údaje, bude přísně potrestán.