Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 18

V následujícím příspěvku si ukážeme na příkladech, jaké má dopady ukončení nebo přerušení činnosti poplatníka s příjmy zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u pronajímatele s příjmy zdaňovanými dle § 9 ZDP na daňové odpisování hmotného majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob používá ke své podnikatelské činnosti nebo k pronájmu.

Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?

Fyzická osoba (občanka Švýcarska a rezidentka České republiky) po vzniku nároku na starobní důchod ze švýcarského systému přesídlí do České republiky. Tento důchod vyplácí Švýcarská Alters- und Hinterbliebenenversicherung (Starobní a pozůstalostní pojišťovna). Dále pobírá vdovský důchod, který vyplácí slovenská Sociálna poisťovňa. Oba důchody, v plné výši (konkrétně částka přesahující osvobozenou část 396 000 Kč v roce 2017), byly zdaněny v přiznání k DPFO (dani z příjmů fyzických osob) v České republice, jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů s využitím slevy na poplatníka. Ve Švýcarsku je tato rezidentka České republiky povinna se pojistit podle švýcarského zákona o zdravotním pojištění (Budesgesetz zur Krankenversicherung) ve spojení s bilaterálními smlouvami Švýcarska s Evropskou unií a zaplatit zdravotní pojištění ve Švýcarsku. Švýcarská pojišťovna funguje jako „zprostředkovatelka českého zdravotního pojištění“. 1. Vztahuje se na příjem z důchodu ze Švýcarska článek 19 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem? 2. Je možné částku švýcarského důchodu při zdanění v České republice snížit o zaplacenou částku zdravotního pojištění, které český důchodce neplatí, přestože zdravotní systém bezplatně využívá? Domnívám se, že to, jak výše uvedené důchody v současné době zdaňujeme, odporuje článku 24 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem (zákaz diskriminace). Pro vyjádření rozdílu výše švýcarského a českého důchodu, lze použít přirovnání zdanitelných příjmů u zaměstnance. Švýcarský důchod v České republice lze přirovnat k super hrubé mzdě, zatímco český důchod k hrubé mzdě.

V době přípravy následujícího článku nebyly ještě k dispozici tiskopisy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že oproti roku 2017 nenastaly v roce 2018 v oblasti daně z příjmů fyzických osob zásadní změny, které by měly za následek změnu struktury tiskopisu, lze předpokládat, že samotné tiskopisy se prakticky nezmění. Ke změnám dojde pouze v důsledku změněných parametrů, tj. výše paušálních výdajů, uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na první dítě a daňového bonusu, údaje navazující na novou minimální mzdu a průměrnou mzdu. Databáze aktuálních tiskopisů je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy ČR (http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu ).

V prosincovém čísle v roce 2017 jsme seznámili plátce daně s jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti zdaňování příjmů prostřednictvím plátce daně u příjmů ze závislé činnosti, ke které došlo s účinností od zdaňovacího období 2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, a kterým byl i změněn zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Jedná se o změnu v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona o daních z příjmů – tedy projevu jeho vůle, který má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti.

V následujícím příspěvku se zaměříme na daňové řešení přechodu poplatníka daně z příjmů fyzických osob na účtování v hospodářském roce. Budeme se zabývat vymezením subjektů, které mohou uplatnit hospodářský rok, závěry Koordinačních výborů zabývajících se touto problematikou a zásadami uplatnění hospodářského roku u poplatníků daně z příjmů fyzických osob

V roce 2018 bylo podáno za fyzickou osobu daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2017. V něm byl uplatněn výdajový paušál 80 % v nižším limitu. Dodatečně bylo zjištěno, že do daňového přiznání nebyly zahrnuty všechny příjmy za dané období. Je možné podat dodatečné přiznání a současně změnit způsob uplatnění výdajů na skutečné?

V tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 26 je po plátci daně požadováno, aby ověřil nárok na slevy na dani. Jakým způsobem má plátce daně ověřit nárok na slevu na dani na poplatníka?

I když se v tomto příspěvku zaměřujeme speciálně na přiznání k daním z příjmů – osob fyzických nebo právnických – tak jelikož jde o doménu převážně procesního daňového práva, jsou uvedená pravidla v mnohém uplatnitelná i u jiných daní. Asi každý z čtenářů již někdy listoval značně obsáhlým hmotně-právním zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), který ale kupodivu neobsahuje tak základní informaci, jako do kdy je potřeba podat daňové přiznání. Pro odpověď na tuto otázku je potřeba vyhledat obecný procesní daňový zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “).

Článkem navazujeme na jeho první část, která vyšla v minulém čísle DHK č. 3/2018 na s. 3. V předchozí části jsme se věnovali důvodu a řešení mezinárodního dvojího zdanění, vynětí zahraničních příjmů v přiznání k DPPO a zápočtu zahraniční daně v přiznání k DPPO.

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Zvláštní pozornost budeme věnovat otázce, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení splnění limitní výše těchto příjmů při uplatnění slevy na manželku.

Příjmy daňových rezidentů Česka ze zahraničí jsou poměrně časté, stejně jako s nimi spojené dotazy a problémy. Podstatné je si uvědomit, že do daňového přiznání k dani z příjmů v ČR patří zahraniční příjmy – a to zásadně v hrubé výši – bez ohledu na to, jestli byly v cizině (u zdroje) zdaněny nebo ne. Není třeba se příliš obávat toho, že tyto příjmy zdaníme dvakrát, tomu totiž efektivně čelí již léta osvědčený systém smluv o zamezení dvojího zdanění. Druhým častým omylem poplatníků bývá podcenění rizika odhalení příjmu ze zahraničí. Přes řadu dílčích neshod jednotlivých finančních správ jsou totiž a priori všechny za jedno v tom, že je zapotřebí brojit proti zatajování a navazujícímu nezdanění příjmů. Z roku na rok se proto rozšiřuje systém automatizované mezistátní výměny údajů o příjmech nerezidentů, takže se dříve či později český správce daně dozví i o relativně malém přivýdělku Čecha na brigádě v zapadlém bufetu v USA nebo na stavbě v Anglii.

Pokud daňový subjekt po podání daňového přiznání zjistí, že pochybil, musí (může) tuto situaci řešit formou opravného nebo dodatečného daňového přiznání. Pravidla pro podání daňových přiznání jsou upravena v § 135 až 144 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). V případě některých daní však existují speciální ustanovení uvedená v příslušném daňovém zákoně (např. v § 38p zákona o daních z příjmů , § 101 a násl. zákona o DPH , § 15 zákona o silniční dani, § 13a zákona o dani z nemovitých věcí), která mají přednost před pravidly obecnými.

V následujícím příspěvku si ukážeme vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a její uplatnění ve zdaňovacím období, kdy tato daňová ztráta vznikla, a její odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zamyslíme se rovněž nad možnou optimalizací při uplatnění daňové ztráty v rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017.

Pro zdaňovací období roku 2017 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový vzor základního tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 25 5405 – vzor č. 24) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 25 5405/1 – vzor č. 25). Dále byly vydány i nové vzory tiskopisů příloh k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017, a to:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Obchodní korporace musejí každé účetní období uzavřít účetní závěrkou v předepsané podobě, z níž zjistí, na jak velký zisk k rozdělení se mohou jejich členově těšit. Obdobně sestavují za každé zdaňovací období daně z příjmů také formulář daňového přiznání, ovšem tentokrát již není vysoký „zisk“ až tak radostný, neboť z něj téměř pětinu ukousne daň. Nejčastějším účetním obdobím a současně zdaňovacím obdobím daně z příjmů je kalendářní rok, a protože jeden takový – rok 2017 – nedávno skončil, má většina obchodních korporací i dalších právnických osob plné ruce a počítače práce se sestavením daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob – dále jen „DPPO“. V tomto příspěvku si připomeneme základní pravidla, jak to řádně a včas zvládnout.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém pro toto zdaňovací období došlo k řadě změn, přičemž poplatníků daně z příjmů fyzických osob se týkají zejména tyto změny:

V následujícím článku si ukážeme na příkladech vhodné řešení poplatníka daně z příjmů fyzických osob při uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v návaznosti na změny v uplatnění paušálních výdajů provedené zákonem č. 170/2017 Sb.