Sazby DPH - strana 13

Přeřazením ubytovací služby do stejné sazby daně, jakou měli před prvním červencem stravovací služby, se zjednoduší fakturace zařízením hotelového typu. Přesto ale ne vše, co poskytují, bude v jedné sazbě. V souvislosti s judikátem San Domenico bude potřeba změnit přístup k poskytnutí pracovní síly. I pouhé přeúčtování nákladů, které má zaměstnavatel poskytující svého člověka, je podle tohoto judikátu zdanitelným plněním. V dalším rozsudku se soudní dvůr zabýval otázkou, zda lze opravit základ daně u pohledávek, které nebyly v rámci úpadkového řízení přihlášeny.

V následujícím článku jsou vysvětlena pravidla pro stanovení sazeb daně při poskytnutí knih, novin, časopisů a dalších publikací jak ve formě zboží, tak i služby, a to se zaměřením na změny provedené s účinností od 1. 5. 2020.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 19. prosince 2019 ve věci C-715/18 Segler-Vereinigung Cuxhaven

Novelou zákona o DPH , který je součástí zákona č. 256/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se přesunou, a to s účinností od 1. 5. 2020, některé služby z dosavadní základní či první snížené sazby daně do druhé snížené sazby daně. V následujícím článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou podrobněji vymezeny aktuálně platné sazby daně u služeb, včetně sazeb daně pro stavební a montážní práce a upozorněno na změny sazeb daně u služeb, které budou provedeny s účinností od 1. 5. 2020. V závěrečně části textu jsou shrnuta pravidlo pro možnost požádat o závazně posouzení sazby daně u služeb.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při přemístění zboží a návazně jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla uplatnění DPH při přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska, a naopak z tuzemska do jiného členského státu, včetně specifických postupů při přemístění zboží do konsignačního skladu. V této souvislosti je v závěru upozorněno na pravidla doplňovaná novelou zákona s účinností od 1. 1. 2020 pro dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území EU, která vycházejí ze směrnice Rady 2018/1910/EU , kterou se mění směrnice o DPH , pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy, kterou se s účinností od 1. 1. 2020 mění směrnice o DPH .

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce, která vyplývají z § 79 až 79d zákona o DPH , provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích změn a doplnění. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně při registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V další části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace plátce, včetně vymezení situací, kdy tato povinnost nevzniká. V závěrečné části jsou vysvětlena pravidla pro vracení částky, o kterou byla povinna osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani snížit uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku při zrušení registrace plátce.

1. Společnost s ručením omezeným (plátce DPH) má v pronájmu restauraci s klubovnou pro rybáře a rybník. Rybářům prodává poukazy na lovení ryb, říkají tomu sportovní rybolov. Poukazy jsou se sazbou DPH ve výši 15 %? 2. Na jaké účty se účtuje nákup ryb? 3. Na jaké účty se účtuje úbytek ryb – některé ryby vyloví rybáři, některé pytláci a pravděpodobně nějaké ryby uhynou. 4. Na jaké účty by se účtoval případný přírůstek (rozmnožování)?

V následujícím článku je nejprve vysvětleno obecné vymezení osob povinných k dani a ekonomické činnosti, jejíž provádění je klíčovou charakteristikou osob povinných k dani. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro registraci osob povinných k dani jako plátců daně či identifikovaných osob. V závěrečné části jsou vysvětlena specifická pravidla pro vymezení osob povinných k dani pro účely vymezení místa plnění u služeb.

V praxi se často setkáváme s dotazy směřujícími do oblasti nemovitých věcí, jelikož se jedná o poměrně specifickou problematiku, která je předmětem výkladu poměrně rozsáhlé judikatury. Pro veřejnost je k dispozici Informace k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 čj. 6717/15/7000-20116-101206, ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485 (dále jen „Informace“), kterou zveřejnilo Generální finanční ředitelství. Ačkoli se jedná o detailně zpracovanou Informaci doplněnou o příklady z praxe, tak nelze vyčerpávajícím způsobem obsáhnout celé spektrum obchodních případů, které mohou v praxi nastat. Cílem článku je okomentovat vybrané části z této oblasti a uvést stanovisko k několika specifickým dotazům.

S účinností od 1. 7. 2017 byla novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , zrušena dřívější specifická pravidla pro správu DPH u společníků společnosti. V této novele bylo zakotveno přechodné ustanovení pro společnosti, které vznikly do 1. 7. 2017, podle něhož mohly tyto společnosti v tomto přechodném období, které trvalo do 31. 12. 2018, ještě postupovat podle dřívějších specifických pravidel pro uplatňování DPH ve společnosti. Od 1. 1. 2019 (po skončení tohoto přechodného období) již musí všechny společnosti postupovat podle standardních pravidel, která však nejsou pro společnosti zákonem o DPH nijak upravena, a proto jsou dovozována pouze výkladově a vyplývají z Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017, která je zveřejněna na webových stránkách finanční správy (dále jen „informace GFŘ“). Z této informace však nevyplývá jednoznačné řešení všech problémových situací, se kterými se lze v roce 2019 při uplatňování DPH ve společnosti setkat. V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná standardní pravidla pro přiznávání daně na výstupu a pro odpočet daně ve společnosti, a to ve srovnání s dřívějšími specifickými pravidly.

Sazba daně z přidané hodnoty se v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) významně liší a Česká republika patří spíše mezi země s vyšší sazbou DPH. Původní myšlenky harmonizovaného DPH v rámci EU počítala se stejnými sazbami, ale k takto ráznému sjednocení prozatím nedošlo. Pro každého plátce DPH je zásadní otázka, jaké sazbě DPH podléhá jeho poskytované plnění. Stejnou otázku ohledně sazby DPH by si měl pokládat i plátce DPH, který uplatňuje nárok na odpočet DPH, protože nárok na odpočet DPH lze uplatnit pouze v zákonné výši. Pokud je v praxi nesprávně uplatněna sazba DPH a správce daně doměří DPH na výstupu, případně zamítne nárok na odpočet DPH, tak spolu s doměrkem DPH uplatní správce daně navíc příslušné sankce, které mohou být poměrně významné. Tento článek obsahuje základní přehled o pravidlech uplatňování sazby DPH a také praktické příklady, které se věnují vybraným otázkám ohledně sazby, a měl by poskytnout řešení vybraných problematických případů v otázce sazeb.

Následující článek se zabývá problematikou uplatnění správné sazby daně z přidané hodnoty při poskytnutí stavebních nebo montážních prací u nové výstavby staveb pro sociální bydlení. Výstavbou stavby se rozumí prvotní originální výstavba podle projektové dokumentace, při které vzniká nová věc, tedy výstavba nových rodinných nebo bytových domů a bytů.

Zubař (plátce DPH) prodává kartotéku pacientů jinému zubaři. Lze na předmětný prodej vztáhnout osvobození (§ 58 zákona o DPH ) jako na službu úzce související se zdravotní službou? Nebo je nutno uplatnit základní sazbu daně? Dle Informace GFŘ obecně administrativní služby mezi osvobozená plnění nepatří, v tomto případě to ale není administrativní úkon vyžádaný pacientem. Z informace GFŘ: „Služba úzce související se zdravotní službou. Ve smyslu judikatury ESD je službou vedlejší taková, která slouží k lepšímu využití hlavního plnění, tj. měly by to být služby nezbytné pro dosažení léčebných cílů dané zdravotní služby a naopak nepůjde takto o služby, jejichž účelem je dosažení dodatečného příjmu poskytovatele zdravotních služeb.“

Problematiku uplatnění sazeb daně z přidané hodnoty u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení řeší § 48 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Podle tohoto ustanovení se u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na dokončené stavbě pro bydlení, nebo na stavbě pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně 15 %.

Ve vládním návrhu novely zákona o DPH , který je součástí novely zákona o evidenci tržeb, je navrhován přesun některých služeb ze základní či první snížené sazby daně do druhé snížené sazby a pitné vody z první snížené sazby daně do druhé snížené sazby daně. V článku jsou nejprve shrnuta aktuálně platná základní pravidla pro uplatňování sazeb DPH v roce 2018, včetně pravidel pro podávání žádostí o závazné posouzení sazby daně. Návazně jsou podrobněji vymezeny aktuálně platné sazby daně u zboží a služeb, včetně sazeb daně pro stavební a montážní práce a dodání staveb. V závěrečné části textu jsou shrnuty navrhované změny týkající se sazeb daně v návaznosti na novelizaci zákona o evidenci tržeb.

Titulek k tomuto příspěvku jsem si vypůjčila přímo z rozsudku Nejvyššího správního soudu a myslím si, že je vhodné o něm vědět. Vycházím z předpokladu, že stejně jak já, tak i jiní plátci daně z přidané hodnoty řeší situaci, kdy jim dodavatel fakturoval zboží ve snížené sazbě DPH a související provize nebo doprava je fakturovaná v základní sazbě DPH. Někdy je těžké přesvědčit dodavatele, že provize a doprava jsou vedlejší výdaje, které jsou součástí základu daně dle § 36 odst. 3 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a musí mít stejný daňový režim jako hlavní plnění, kterým je dodání zboží ve snížené sazbě daně. Upozorňuji na tento problém jen proto, že odběratel si může uplatnit nárok na odpočet jenom na daň uplatněnou podle zákona o DPH , i když vystavený řádný daňový doklad bude obsahovat správně vypočtenou nesprávnou sazbu daně k DPH.

Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.

Dodavatelé (plátci) nám často fakturují náklady, resp. cenu přepravy a interní balící služby samostatně včetně uplatnění základní sazby DPH, ačkoli dodávané zboží podléhá snížené sazbě daně. Ale i v řadě dalších případů by podle nás měla související (vedlejší) plnění podléhat daňovému režimu plnění hlavního, je to tak?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 9. března 2017, ve věci C-573/15 , Oxycure Belgium, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Následující příspěvek opět věnujeme problematice uplatňování DPH u nemovitých věcí. V minulém čísle časopisu (Účetnictví v praxi č. 7–8/2017 na s. 31) jsme se zabývali zejména oblastí dodání nemovitých věcí jako plnění osvobozených od daně, v tomto příspěvku budeme pokračovat případy, kdy se jedná o zdanitelné plnění a je nutné stanovit správnou sazbu daně.