Účtování nákladů, výnosů - strana 4

Ve dvou předchozích číslech jsme publikovali příspěvek týkající se nákladů, jejich sledování a řízení. V této závěrečné části zabývající se dosažením přijatelného a žádoucího výsledku hospodaření se věnujeme také nutné druhé stránce pozornosti podnikatelů, a to sledování a ovlivňování výnosů a při porovnání výnosů a nákladů pak uvedenému výsledku hospodaření.

Obchodní firma má s bankou nevypořádaný obchod – Interest Rate Swap. Datum obchodu únor 2021, den vypořádání prosinec 2028, objem obchodu 58 mil. Kč, kurz obchodu 1,8080. Za jakých podmínek bude možné k 31. 12. 2021 přecenění tohoto obchodu účtovat rozvahově? Bude v souladu s účetními předpisy, pokud bez zkoumání podmínek bude přecenění zaúčtováno výsledkově?

V předchozím příspěvku jsme se věnovali přispívání na správu formou záloh a rozebírali jsme možnosti vypořádání nevyčerpaných zůstatků záloh a možné způsoby řešení, dojde-li k jejich přečerpání. Cílem tohoto příspěvku je ukázat zájemcům z řad čtenářů na příkladech, že existují i jiné formy přispívání na správu, a vysvětlit jim, kdy je používání jiných než zálohových forem přispívání mnohem výhodnější. Příspěvek je určen především pokročilejším účetním, kteří nemají problém vybočit ze zajetých kolejí, nabízí-li se možnost zvolit v některých případech nové, daleko vhodnější formy účtování.

Mezi další zvláštnosti SVJ patří, že si vlastníci jednotek musí hradit většinu nákladů na správu svého majetku z vlastních prostředků, které jsou od nich vybírány nejčastěji formou měsíčních krátkodobých a dlouhodobých záloh na správu. Mezi vlastníky jednotek a SVJ jako právnickou osobou potom vzniká celá řada zúčtovacích vztahů, tj. pohledávek a závazků, jejichž pochopení není jednoduché nejen pro vlastníky, ale občas i pro účetní SVJ.

V první části našeho příspěvku, který byl publikován v minulém vydání časopisu, jsme se začali zabývat problematikou nákladů, jejich strukturou a ovlivnitelností při úsilí podnikatelů snižovat náklady jako složku podstatně ovlivňující možnost dosažení zisku. Zabývali jsme se tříděním nákladů, jejich evidencí, rozborem jednotlivých položek i jejich výpočty pomocí finanční matematiky. V tomto příspěvku dokončíme rozbor nákladů tzv. širším pohledem na obsah manažerského účetnictví, kdy rozebereme především kalkulační pohled na jejich výši, strukturu a funkci.

Jak prosím správně zaúčtovat příspěvek v karanténě a příspěvek na povinné antigenní testování svých zaměstnanců?

Jsme nezisková organizace a obdrželi jsme nadační příspěvek od Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Příspěvek je určen na vzdělávání pracovníků. Realizace příspěvku je pomocí úhrady faktur za supervizi a odborné kurzy, které jsou fakturovány na nadaci, která je proplatí. Pouze konečný příjemce jsme my. Můj dotaz je: mám náklad účtovat na účet 518-Školení, nebo na účet 549-Ostatní neinvestiční náklady? Nebo jak mám zaúčtovat, když jsme neobdrželi peníze ani faktury psané na naší firmu?

Základním pilířem účetnictví je zobrazení ekonomických transakcí tak, aby byl zajištěn věrný a poctivý obraz účetní závěrky a finanční situace účetní jednotky. Předmětem účetnictví je účtování o časově rozlišených nákladech a výnosech, výsledku hospodaření a současně o pohybu aktiv a pasiv včetně pohledávek a závazků1). V případě, že transakce probíhají v jiné než tuzemské měně, má účetní jednotka povinnost přepočítat účetní případy z cizí měny na českou měnu a současně účtovat o kursových rozdílech v průběhu účetních období a k rozvahovému dni.

Druhým dílem věnovaným novele zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), bezprostředně navážeme na první část, kterou jsme uveřejnili v předchozím čísle časopisu DHK č. 14/2020

V první části našeho příspěvku jsme se zabývali problematikou desítek ukazatelů, které zobrazují ekonomickou realitu. Některé ukazatele jsou velmi složité a jejich konstrukce vyžaduje i několikateré matematické operace. Přesto nelze pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti využít jenom tyto, byť složité ukazatele, každý finanční analytik má obvykle svůj vlastní soubor několika ukazatelů, kterými posuzuje stav i vývoj firmy. Vesměs se však jedná o ukazatele, které zobrazují pouze minulost. I kdyby se jednalo o velké soubory ukazatelů, většina těchto souborů vesměs neumožňuje predikovat budoucnost. Určitou naději v poměrně široké škále metod zachycujících pouze minulost, představuje metoda BSC, jejíž název již sám o sobě naznačuje, že do posuzování výkonnosti firmy jsou zahrnovány právě ukazatele, které predikují budoucnost. Právě zobrazení stavu a vývoje hybných sil firmy činí z této metody ojedinělou a originální metodu pro hodnocení výkonnosti a úspěšnosti firem.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali základním pravidlům a souvisejícím příkladům týkajícím se úpravy účtování kursovných rozdílů u účetních jednotek, které jsou podnikateli.

Společnost v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 využila možnosti prodloužení leasingové smlouvy o 6 měsíců, tj. z původních 60 měsíců na 66 měsíců. Do konce leasingu zbývalo 11 měsíců. Po ukončení leasingu má společnost právo odkupu předmětu leasingu za částku 1 000 Kč bez DPH. Původní splátkový kalendář (zároveň daňový doklad) měl splátky ve stejné výši. Po uzavření dodatku k leasingové smlouvě byly splátky po dobu 6 měsíců sníženy na minimální hodnotu. Jak postupovat při účtování do nákladů? Je možné, že bychom zbývající splátky, tj. 17 splátek, rovnoměrně rozpouštěli do nákladů 17 měsíců nebo můžeme 6 měsíců účtovat snížené splátky a zbývajících 11 splátek už v původní výši?

Obecně prospěšná společnost je povinna vést odděleně příjmy a výdaje za hlavní činnost, příjmy a výdaje za správu společnosti a příjmy a výdaje za případnou doplňkovou činnost. Je povinnost takto odděleně sledovat i interní doklady, to znamená ke každému internímu dokladu mít přiřazeno, zda jde o interní doklad k hlavní činnosti, ke správě či k doplňkové činnosti?

V sedmé části našeho seriálu si dokončíme účtování o službách společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) zaúčtováním závěrečných účetních případů týkajících se služeb, jak bylo avízováno v časopisu UNES č. 6/2020 na s. 23 v tabulce s časovým sledem účtování o službách.

V zásadě existují dva způsoby výchovy dětí – cukr versus bič. Ten první motivuje k žádoucímu chování systémem pochval a odměn, jeho mottem je: „Ano, tak to dělej.“ Druhý přístup preferuje negativní motivaci káráním a tresty, které se snaží potomka umravnit metodou: „Ne, tak to nedělej!“ Obdobné formy výchovy uplatňuje i stát vůči firmám. Aktivity chtěné – např. ekologické zemědělství a moderní technologie – podporuje dotacemi, zatímco od těch nežádoucích – třeba neplacení daní – odrazuje sankcemi. Zcela přirozeně se vzájemně „vychovávají“ i podnikatelé navzájem. Odběratel stálý a platící dostane slevu, naproti tomu neplatící a podvodný bude potrestán zápisem na „černou listinu“ a smluvní sankcí. Přičemž smluvní sankce mají svá daňová specifika, která nedávno prověřil Nejvyšší správní soud… a zjistil, že firmám nepříjemný výklad správců daně je chybný.

Jeden z důležitých zdrojů pro poskytování benefitů zaměstnancům představuje pro zaměstnavatele sociální fond, případně další složky vlastního kapitálu podobného charakteru. První velkou skupinu těchto zaměstnavatelů tvoří subjekty, u kterých je tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou ministerstva financí č. 114/2002 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „vyhláška o FKSP“). Sem patří – státní podniky, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Společnost uskutečňuje zdanitelná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, ale i plnění s DPH v plné výši a plnění – krácený odpočet. Společnost je čtvrtletním plátcem DPH. Pro roční vykazování je vypočítán koeficient, který snižuje krácený odpočet v daném kvartálu. Ke konci roku je z jednotlivých kvartálů vypočítán rozdíl oproti danému odpočtu v DPH a skutečně vykazované částce, a tato částka je zaúčtována do nákladů na účet 548 AÚ/343 AÚ. Po zaúčtování souhlasí částka DPH v hlavní knize – v účetnictví na výkaz DPH na poslední čtvrtletí. Ještě je prováděn k 31. 12. vypořádací koeficient. Můj dotaz zní, zda tento rozdíl se bez ohledu na další specifikaci z přijatých zdanitelných plnění může zaúčtovat na účet 548 AÚ-Daňově uznatelný náklad? Jak je to řešené v daňové evidenci?

Při ukončení smlouvy o nájmu (operativní leasing) auta nám pronajímatel účtuje náhradu škody za nadměrné opotřebení auta dle protokolu o převzetí vozidla. Náklady na opravu neakceptovatelných poškození nejsou předmětem DPH. Chápu to správně, že se jedná o škodu, kterou budu účtovat na účet 549 jako daňově neuznatelné náklady?

Kam se má správně zaúčtovat náklad (účet) za benefitní poukázky vyplacené zaměstnanci za odpracovaná léta u firmy? Nárok na poukázky je dán kolektivní smlouvou. Firma je ve ztrátě a poukázky nejsou vypláceny z fondu ze zisku.

Dcera a. s. přijala úvěr od banky. Matka s. r. o. ručí za tento úvěr. Dcera platí matce poplatek za ručení (významná částka). Jde o finanční náklad nebo lze účtovat do provozních nákladů?