Články - strana 5

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala, jako nová část třicátá pátá, i novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2024 (dále „novela zákona“). Z přechodných ustanovení vyplývá odlišná úprava pro použití některých ustanovení novely zákona.

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Ukážeme si, jak využít k optimalizaci daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období roku 2023 vhodně zvolený postup při uplatnění daňových odpisů hmotného majetku. Půjde jak o hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku a použitý jak k podnikání, tak k jeho nájmu (zdanění dle § 7 ZDP ), tak o hmotný majetek nezahrnutý v obchodním majetku a použitý k dosažení příjmů z nájmu (zdanění dle § 9 ZDP ).

Ve zdravotním pojištění registrujeme spoustu specifických situací, při jejichž řešení je důležité, aby zaměstnavatel použil správný postup. Důsledkem chyby při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je vznik dlužného pojistného a penále, nebo naopak existence přeplatku na pojistném. Nedodržení některé ze zákonných povinností může být pro zdravotní pojišťovnu relevantním důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od možnosti uložit pokutu je úřední povinností zdravotní pojišťovny uplatňovat, tedy vyměřovat, a v případě nezaplacení vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále – výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v závěru.

Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž i výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném kalendářním měsíci postačí evidence v této „státní kategorii“ i jen po část tohoto měsíce), jednak nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ.

Při řešení DPH u služeb souvisejících s nakládáním s odpadem se postupuje podle pravidel pro poskytování služeb, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a výkladů k němu. Od 1. 1. 2021 navíc nabyl účinnosti nový zákon o odpadech 1) , jehož účelem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi. Při praktické aplikaci zákona o DPH po 1. 1. 2021 ve vazbě na nový zákon o odpadech vznikaly zejména problémy s chápáním pojmu komunální odpad, a to z hlediska stanovení sazeb daně. Tento problém prakticky řeší novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), jak je vysvětleno v dalším textu.

Není tomu tak dávno, co nabyl účinnosti zákon č. 284/2023 Sb. , o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o restrukturalizaci“). Smyslem preventivní restrukturalizace je nalezení dohody mezi podnikatelem a jeho věřiteli, resp. jde o hledání akceptovatelné ekonomické nabídky věřitelům tohoto podnikatele při současném zachování provozu obchodního závodu. Samotná preventivní restrukturalizace je považována za selektivní mechanismus, což je dáno tím, že může být zorganizována dlužníkem s podporou nebo vynucenou podporou pouhé části dotčených stran, které mají v daných okolnostech své vlastní zájmy. Preventivní restrukturalizaci lze též považovat za jistou formu předúpadkového mechanismu, který má umožnit ozdravění podnikatelských aktivit směrem k předejití možnému hrozícímu úpadku podnikatele. Zákon o restrukturalizaci však sám o sobě může řešit jen takovou tíživou ekonomickou situaci podnikatele, který se ještě nenachází ve stavu úpadku dle zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon “). Podrobnější popis všech těchto souvisejících aspektů by však vydal na samostatný komentář. V tomto článku bychom se proto zaměřili spíše na to, v jaké míře zasahuje zákon o restrukturalizaci do pozice jednoho z věřitelů podnikatele, kterým je správce daně. V případě preventivní restrukturalizace se jedná zejména o dopady institutu všeobecného moratoria a popř. individuálního moratoria, které jsou upraveny v již zmíněném zákonu o restrukturalizaci.

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou vykonávat svoji podnikatelskou činnost buď „klasicky“, tedy průběžnou komunikací s finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení, nebo výkonem své činnosti v paušálním režimu. V tomto článku se budeme zabývat těmi pojištěnci, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti nemohou nebo nechtějí vstoupit do paušálního režimu, budou tedy standardní cestou plnit své zákonné povinnosti vůči té zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni. Podotýkáme, že v případě výkonu více činností musí být osoba pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny.

Novela zákoníku práce [zákon č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce “)] provedená zákonem č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. 10. 2023 některé změny i v oblasti tzv. home office, správněji vykonávání práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele (dále jen „výkon práce na dálku“). Takovéto vykonávání práce je podle § 317 zákoníku práce možné pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, anebo je-li to zaměstnanci nařízeno v případě uvedeném v § 317 odst. 3 zákoníku práce .

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. Ukážeme si, k jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček).

Autorské honoráře podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti, je-li tato činnost vykonávána v rámci pracovněprávního vztahu. Přiznaný příjem (odměna) za vytvořené dílo se sečte v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti, oba příjmy zaměstnance se zdaňují společně, a podléhají tak i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Autorské honoráře nelze zdaňovat podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), i kdyby se jednalo o příležitostný (jednorázový) příjem.

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel cenu skutečně plně uhradí. Proto bývá v praxi sjednáno poskytnutí zálohy (záloh) placené před dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že neodejde s prázdnou, a navíc nemusí výlohy spojené s realizací zakázky hradit ze svého. A systém záloh je výhodný i pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké částky, které jej finančně nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek, pak již nevypadá tak hrozivě. S novým občanským zákoníkem přibyla od roku 2014 i poněkud archaicky znějící, právně silnější alternativa tzv. závdavku. Věnovat se tedy budeme jen soukromoprávním zálohám/závdavkům, nikoli daňovým.

Komplexní pojetí leasingu je z účetního a daňového hlediska velmi pestré a zajímavé, proto je vhodné zaměřit se na ucelený pohled leasingu a podrobně rozebrat jeho důležité aspekty. V této části se zaměříme na charakteristiku druhů leasingu a na obsah a náležitosti leasingové smlouvy.

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

Zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, dochází v zákonu zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmůs účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám v uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP , které se nově mohou uplatnit pouze u silničních motorových vozidel, která jsou bezemisními vozidly pořízenými v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028. Dle bodu 9 přechodných ustanovení novely ZDP se na hmotný majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 a odpisovaný podle § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku použije § 30a ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.