Články - strana 8

V souvislosti s přípravou zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2023 si uvedeme některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat. Článek neobsahuje změny vyplývající z novely ZDP v rámci konsolidačního balíčku, které se nepromítají do postupu přípravy daňového přiznání za rok 2023, protože jsou účinné od 1. 1. 2024.

Ano máme tu konečně proklamované významné zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme se blíže podívat, zdali nám bude výše daně takříkajíc zvýšena bez našeho přičinění, tedy ze strany správce daně pouhým přepočtením anebo nám, poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká v souvislosti s přijatým a schváleným konsolidačním balíčkem povinnost přiznání k dani z nemovité věci zpracovat a následně i předložit místně příslušnému správci daně.

Jako každoročně, tak i k datu 1. 1. 2024 došlo v právní úpravě zdravotního pojištění ke změnám, které určují podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců. Na které z nich se zaměříme především? Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. je stanoven zvýšený minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) a zvyšuje se platba pojistného osobám bez zdanitelných příjmů. Více také zaplatí stát zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ a tím je vyšší i částka odpočitatelná od dosaženého příjmu za podmínek definovaných v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Již „tradiční“ změnou je zvýšení minimální zálohy OSVČ, což se návazně promítá i do výše paušální platby v prvním pásmu tohoto režimu. Podívejme se nyní blíže na tyto a další změny, tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění od data 1. 1. 2024.

Pro osobní automobily kategorie M1 nově platí limitovaná výše daně na vstupu v částce 420 000 Kč. Ta se týká nejen odpočtu při nákupu, ale ovlivňuje i možnost odpočtu u technického zhodnocení nebo úpravu odpočtu při prodeji takového vozu. Limitaci se nevyhnou ani automobily pořizované formou finančního nebo operativního leasingu. Pozor je třeba dát u vozů pořizovaných z EU, u nichž plátce zaplatil již v roce 2023 zálohu.

V rámci novely zákona o daních z příjmů , která je součástí zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jsou obsaženy i změny, omezující uplatnění slevy na dani na manžela. V článku si uvedeme podmínky pro uplatnění této slevy na dani v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 a následně si uvedeme změny účinné od 1. 1. 2024, ke kterým při uplatnění slevy na manžela dochází.

Změna zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), obsažená v části desáté zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“), přinesla s účinností od 1. 1. 2024 i několik změn v ustanoveních upravujících slevy na daních z příjmů.

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2024 oproti roku 2023 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat.

Tento článek shrnuje hlavní daňové změny a zaměřuje se na nejdůležitější daňové změny, které je nutné uplatňovat již od počátku roku 2024 – např. pokud jde u DPH o vykazování opravných daňových dokladů k plněním uskutečněným v roce 2023 nebo pokud jde o daně z příjmů o změny ve zdanění mezd za leden 2024 vč. odvodů pojistného. Článek se tedy nevěnuje změnám, které bude nutné uplatnit např. až v přiznáních k daním z příjmů za zdaňovací období roku 2024. Protože pro rok 2024 nebyla změn ušetřena ani oblast účetnictví, tak se článek věnuje i účetním novinkám.

Úvodní příspěvek nového čísla Účetnictví v praxi, který právě čtete, je prvním v dalším ročníku toho časopisu. Je mi proto potěšením vás, naše čtenáře, jménem naší kanceláře pozdravit a popřát vám vše v dobré v letošním roce. Doufám a pevně věřím, že to, co jsme prožili v čase předvánočním, byl pouze ojedinělý exces šíleného jedince a další podobný již nezažijeme. Ač bychom si určitě přáli i klidný rok po pracovní stránce, už nyní je jasné, že opak je pravdou. Jednak konec loňského roku přinesl přijetím konsolidačního balíčku mnoho změn, se kterými se budeme letos prakticky sžívat, a také to bude rok příprav na rekodifikaci účetnictví, kterou přinese nový zákon o účetnictví . A někteří z nás se do toho všeho detailněji potkají s ESG. Nudit se tedy rozhodně nebudeme a zdá se, že o naši udržitelnost je z vnějšku dobře postaráno.

Stejně jako všechny daňové zákony, i zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), ve znění pozdějších předpisů prochází s účinností k 1. 1. 2024 významnou změnou. Jeho novela provedená zákonem č. 349/2023 Sb. , není natolik systémová jako v případě daně z příjmů a je spíše jen reakcí na vývoj a trendy v oblasti nikotinových a obecně kuřáckých výrobků a jejich alternativ. Obsah této novely, který do systému spotřební daně České republiky zakotvuje několik nových spotřebních daní, je tématem tohoto článku. Zamyslím se zde nad samotným vymezením předmětu těchto daní a dále pak nad systémem administrace těchto nových spotřebních daní, zejména v kontextu toho, že se nejedná o vybrané výrobky, a tudíž na ně nelze aplikovat obecnou část zákona o spotřebních daních . Čtenáře ve svém článku nicméně seznámím i s ostatními změnami provedenými novelou, které se týkají ostatních předmětů spotřební daně.

V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Vzhledem k množství změn, které čekají na daňové poplatníky od Nového roku, je třeba se na tyto změny s předstihem připravit. Hlavní změnou je konsolidační balíček, který novelizoval především zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), vedle dalších zákonů, jako například zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), kde se měnily především sazby daně, nebo zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD “), kde se také upravovala výše daně na jednotlivých výrobcích podléhajících této dani. Pro účely tohoto článku však budeme uvažovat pouze změny v oblasti daně z příjmů, a to konkrétně v oblasti týkající se zdanění fyzických osob. Dlouhé měsíce se řešily daňové změny, aniž by bylo jisté, že v dané podobě nabydou účinnosti, nyní však můžeme s jistotou říct, jaké změny nás čekají, protože novelizace již vešla v platnost, tj. byla publikována ve své konečné podobě ve Sbírce zákonů. Naprostá většina změn bude účinná od 1. 1. 2024 a jedna zásadní změna nás však čeká až od roku 2025, konkrétně se jedná o změnu týkající se omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů.

Těžištěm daňového řešení zaměstnaneckých benefitů u zaměstnance je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo také „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem v nepeněžní formě. Osvobození těchto benefitů poskytovaných v nepeněžní formě mělo být v původním vládním návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 zcela zrušeno, a to zrušením ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na základě následné Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice došlo k ponechání tohoto ustanovení v ZDP s omezením výše osvobození u zaměstnance. Následně došlo ke schválení zákon a ke konsolidaci veřejných rozpočtů obsahující novelu zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 1. 2024.

Plátce DPH má řadu povinností, hlavně přiznat daň ze svých prodejů (až na výjimky), odvést ji správci daně a předávat mu záplavu údajů v daňovém přiznání, kontrolním a souhrnném hlášení. Naopak jeho prakticky jedinou, ale zcela zásadní výhodou je možnost odpočtu – zjednodušeně řečeno „vrácení“ – DPH z jeho nákupů. Jde o nezbytnou podmínku neutrality DPH pro plátce, který je v nemilé roli výběrčího daně od zákazníků. Cesta za kýženým odpočtem daně se ovšem podobá legendární plavbě Odyssea mezi Charybdou a Skyllou. Nejde totiž o automatickou výsadu samotného plátcovství daně – její možný odpočet je mnohačetně podmíněn, hlavně účelem použití daného přijatého zdanitelného plnění, přičemž se v hektické podnikatelské praxi stává, že původní záměr není naplněn nebo se použití časem významně změní. A právě na tyto případy pamatují dva instituty z názvu tohoto článku.

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

Dne 3. 11. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 326/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb. , o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje několik desítek pozměňujících bodů a dle důvodové zprávy je jejím hlavním účelem zefektivnění celého výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, kdy se stále hledá optimální koncepce tohoto institutu.

Zákon o registru smluv1) není v našem právním řádu novinkou, přesto neustále vyvolává množství otázek, a to nejen ze strany subjektů, kterým je podle něj povinnost zveřejňování smluv určena. Tento příspěvek si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?