Ing. Antonín Daněk - strana 19

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti. Jde o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec jinak nemá žádný jiný pracovní poměr, není OSVČ ani za něj není plátcem pojistného stát. Zaměstnanec napíše zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako osoba bez zdanitelných příjmů si bude měsíčně platit zdravotní pojistné (v současnosti 1 485 Kč). Je zaměstnavatel povinen činit nějaká další opatření - oznamovací povinnost, dopočítávání do minimálního vyměřovacího základu a odvádět z tohoto dopočteného základu minimální zdravotní pojistné?

Zaměstnanec požádal o neplacené volno od 14. 8. 2017 do 14. 8. 2018 (pobyt v Kanadě). Pokud si na zdravotní pojišťovně vyřídí dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině (nepřetržitý), tak nebude zaměstnavatel odvádět žádné pojistné? V opačném případě by odváděl pojistné z minimální mzdy, což by se kvalifikovalo jako pohledávka za zaměstnancem?

Dne 11. 5. 2017 přišla zaměstnankyně a podala výpověď ve zkušební době. Na výpovědi neuvedla, ke kterému dni. Razítko přijetí je 11. 5. 2017. Poté odešla domů. Tento den nepracovala ani minutu. Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr chybně k 10. 5. 2017. Při kontrole podpory pracovního místa od Úřadu práce to bylo zaměstnavateli vytknuto s tím, že musí provést opravná opatření. Zaměstnavatel přistupuje k tomuto dni jako k neplacenému volnu.

Pracovní poměr těhotné zaměstnankyně skončil ke dni 20. 7. 2017. V ochranné lhůtě oznámila peněžitou pomoc v mateřství, kterou nastupuje od 23. 7. 2017. Jak ji správně uvést ve formuláři Hromadné oznámení, když již není zaměstnankyní zaměstnavatele?

Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené, pobírající rodičovský příspěvek. Nyní bychom potřebovali ,aby tato zaměstnankyně nastoupila jako záskok opět do zaměstnání na období maximálně 2 měsíců 1. 12. 2017-31. 1. 2018). Zaměstnankyně s tímto souhlasí. Poté opět nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jedná se nám hlavně o to : 1) Zda tímto zaměstnankyně neztratí nárok na pobírání rodičovského příspěvku. 2) Zda ji pak musíme nahlásit na zdravotní pojišťovně kódem U k datu 30. 11. 2017 a od 1. 2. 2018 pak opět kódem M?

Zdravotní pojištění je navázáno na spoustu souvisejících právních předpisů. Jednou z důležitých norem je při plnění zákonných povinností zaměstnavatele a placení pojistného zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V následujícím příspěvku se blíže podíváme na vybrané tematické okruhy, ve kterých zdravotní pojištění návazně vychází právě z právní úpravy stanovené zákoníkem práce .

Systém veřejného zdravotního pojištění potřebuje pravidelný přísun finančních prostředků na straně jedné proto, aby mohly být na straně druhé financovány hrazené služby, vykázané smluvními poskytovateli. Hlavními přispěvateli do systému jsou zaměstnavatelé, avšak právní úprava zdravotního pojištění zcela relevantně umožňuje, aby v některých specifických situacích nemuselo být za zaměstnance odvedeno za rozhodné období kalendářního měsíce (anebo dokonce i roku) žádné pojistné. Podívejme se nyní blíže na některé ze zákonných variant, kdy zaměstnavatel za zaměstnance žádné pojistné neodvede.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, případně z jeho poměrné části, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Problematika minimálního vyměřovacího základu zaměstnance a skutečností souvisejících je definována zejména v § 3 odst. 4 , odst. 6 a odst. 8 až 10 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení zejména s § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Za jakých podmínek se provádí u zaměstnance dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. , o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v části první, měnící ZDP , textově upravilo mimo jiné § 6 odst. 1 ZDP . Zde došlo jednak k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 ZDP byla slova „a funkční požitky“ zrušena), jednak ke koncepčně novému pojetí příjmů ze závislé činnosti, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou například i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Má zdravotní pojišťovna zákonnou možnost postihnout ty plátce, kteří jí nepodávají Přehledy?

Žena je v současnosti na rodičovské dovolené, ale do práce se vrátit nechce kvůli dítěti. Došlo k dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnankyní, že pracovní poměr bude ukončen dohodou ke dni skončení rodičovské dovolené. Do práce již nenastoupí. Nicméně její bývalý vedoucí ji chce, vzhledem k předchozím výborným vztahům a její kvalitní práci, kterou u společnosti před nástupem mateřské dovolené odvedla, vyplatit mimořádnou odměnu. Lze to prosím takto provést a jaký je správný postup vůči zdravotní pojišťovně?

Zaměstnankyně měla od 1. 3. 2017 do 10. 3. 2017 příjem 7 500 Kč z pracovní smlouvy, pracovní smlouva ke dni 10. 3. končila. Od 13. 3. přešla zaměstnankyně na dohodu o provedení práce, kde příjem nepřesáhl 10 000 Kč, tudíž z této částky se neodvádí zdravotní pojištění. Zaměstnankyně nepobírá důchod, nemá nárok na žádnou ze „státních kategorií“. Měla zaměstnankyně odvést zdravotní pojištění dopočtené z minimálního vyměřovacího základu, nebo pouze ze 7 500 Kč a dále již zdravotní pojištění v měsíci březnu řešit nemusela?

Protože permanentním kontaktem s praxí mnohdy zjišťuji i základní nedostatky specialistů zabývajících se mzdovou problematikou a vzhledem k tomu, že stále mnoho lidí se zpracováním mezd začíná, zpracoval jsem komplexní pohled na nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2017. Jak tedy mají zaměstnavatelé (mzdové účetní, personalisté, ekonomové aj.) postupovat při placení pojistného na zdravotní pojištění a při plnění souvisejících zákonných povinností?

Zaměstnali jsme slovenského studenta na DPP s fixní mzdou, která je vyšší než 10 000 Kč. Tudíž nám vznikne povinnost odvodů. Zaměstnanec má nyní pojištění u VSZP na Slovensku, budeme jej muset přihlásit na VZP v ČR. Jak konkrétně postupovat, abychom něco neopominuli? Bude se muset zaměstnanec u své pojišťovny odhlásit?

Jediný jednatel i společník s. r. o. v jedné osobě odchází do starobního důchodu, ale bude dále vykonávat funkci jednatele. Má sepsanou smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde je uvedena odměna 2 400 Kč měsíčně. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění, i když ho za něj jako za důchodce už bude hradit stát? 

Minimální mzda a její úloha ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk je odborníkem na zdravotní pojištění Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu,...

Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (zhruba tři pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna?

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb. “).

Chceme přijmout do hlavního pracovního poměru studenta, který je ve školním roce 2016/2017 studentem 4. ročníku středního odborného učiliště, závěrečnou zkoušku bude dělat až v září. 1) Pokud se studentem uzavřeme pracovní smlouvu od 1. 7. 2017, znamená to, že od července za něj již není plátcem pojistného stát? Do hromadného oznámení zaměstnavatele napíšeme jen kód P nebo i kód F? Uvede se datum 1. 7. 2017, ačkoliv zaměstnanec začne pracovat 3. 7. 2017, protože 1. 7. 2017 byla sobota? 2) Pokud uzavřeme pracovní poměr od 3. 7. 2017, je za studenta stát plátcem pojistného ještě v červenci? Do hromadného oznámení zaměstnavatele uvedeme kód P a G k 3. 7. 2017 a kód F k 31. 7. 2017?