Ing. Antonín Daněk - strana 21

Kromě placení pojistného v souladu s platnou právní úpravou je jednou z významných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění řádné plnění oznamovací povinnosti, spočívající ve sdělování rozhodných skutečností, bezprostředně souvisejících se zaměstnáním. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem.

Zaměstnankyni po ukončení rodičovské dovolené poskytl zaměstnavatel neplacené volno a po tuto dobu celodenně osobně a řádně pečuje o jedno dítě do sedmi let věku. Zaměstnavatel ji přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem „L“ počínaje datem, od kterého zákonné podmínky splňuje. Ještě v období poskytnutého neplaceného volna se zaměstnankyně rozhodla pro zahájení samostatné výdělečné činnosti. Musí platit v podnikatelské činnosti zálohy na pojistné?

Ohlašovna a doručování písemností ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Pokud plátci pojistného řádně neplní požadavky stanovené právní úpravou zdravotního pojištění, pak zdravotní pojišťovny: - vyměřují dlužné pojistné, -...

Zaměstnanec ukončí pracovní poměr k 31. 7. 2016. V dubnu 2016 přečerpal dovolenou o 2 dny. V dubnu byla hrubá mzda včetně přečerpané dovolené 10 882 Kč. Ve výplatě za měsíc červenec bude odečtená přečerpaná dovolená za duben ve výši 1 074 Kč. I po odečtení přečerpané dovolené dosáhne hrubá mzda za červenec alespoň výši 9 900 Kč, takže min. vyměřovací základ pro odvod z ZP za červenec bude dodržen. Jak posuzovat zpětně odvod zdravotního pojištění za duben 2016? Je třeba provádět nějaké opravy odvodu ZP, pokud ano, v jaké výši? Musí se posílat opravné přehledy na zdravotní pojišťovnu?  

Sociální a zdravotní pojištění - příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance Ing. Antonín Daněk Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného u obou typů pojištění je zakotveno v: -...

S účinností od 1. ledna 2015 došlo ve zdravotním pojištění k zásadní změně při posuzování neplaceného volna a neomluvené absence, kdy se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání již nenavyšuje jeho vyměřovací základ, a proto se stal v souvislosti s placením pojistného určujícím parametrem minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, a to u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Subjektivní a objektivní lhůty ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Subjekty činné v oblasti zdravotního pojištění mají četné povinnosti, stanovené platnou právní úpravou, zejména pak zákonem České národní rady...

Zaměstnanec akciové společnosti bude mít v měsících červenci a srpnu příjmy z nájmu, protože v týdenních turnusech najímá rekreantům chatku u přehrady. Má povinnost platit zdravotní pojištění?

Zaměstnávání uchazečů o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění Ing. Antonín Daněk Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory týkající se výkladu pojmu nekolidující zaměstnání. Je pravdou, že se...

Zaměstnanec s příjmem 24 000 Kč je v místě svého bydliště současně předsedou společenství vlastníků jednotek, kde je mu z titulu výkonu této funkce poskytována měsíční odměna 1 000 Kč. Jak postupovat ve zdravotním pojištění?

Neplacené volno v souvislostech Ing. Antonín Daněk Na poskytnutí neplaceného volna se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, neplacené volno nesmí zaměstnavatel zaměstnanci určit a prostřednictvím neplaceného volna nelze ani...

Mezi odbornou i laickou veřejností se objevují určité představy či názory, podle kterých při řešení některých situací nevznikne - konkrétně ve zdravotním pojištění - žádný problém. Opak však bývá pravdou - často i zdánlivě drobné či nepatrné pochybení může časem přerůst ve zbytečnou komplikaci, třeba i s finančním dopadem na plátce či osobu, kteří svým počínáním některou povinnost ve zdravotním pojištění zanedbali nebo podcenili. Podívejme se nyní blíže na některé případy nebo situace, včetně vysvětlení správného postupu v souladu s platnou právní úpravou.

Zaměstnankyně je nemocná od 1. dne kalendářního měsíce a 20. dne nastoupí na mateřskou dovolenou. Jaký bude její vyměřovací základ pro odvod pojistného za tento měsíc?

Od vstupu České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) k datu 1. 5. 2004 se naši občané při svém pohybu v rámci Společenství začali řídit Nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72. Uplynulým vývojem byla tato nařízení postupně překonána a s účinností od 1. 5. 2010 byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „nařízení č. 883/2004“), včetně prováděcího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států, a podle nich postupují i občané a instituce z Norska, Islandu, Lichtenštejnska [států Evropského hospodářského prostoru (EHP)] a Švýcarska.

Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší, zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Výbor SVJ má 5 členů. Schváleny odměny 7 500 Kč měsíčně. Odměna je tedy do 2 499 Kč. Podléhá tato odměna zdravotnímu pojištění?

Člen statutárního orgánu akciové společnosti nastoupí do funkce dne 29.2.2016, přičemž první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce června 2016. Jaký bude postup?

Pracuji jako OSVČ, mám dítě do 7 let, o které pečuji. Při vyplnění Přiznání VZP bych měla vyznačit vedlejší činnost, neboť pečuji o dítě do 7 let i přesto, že podnikám (prodávám textil). Takže ve výsledku bych měla na ZP odvádět za vedlejší činnost pouze vypočtenou částku a ne nejnižší vyměřovací částku. Mám pravdu?

Jsem jednatel ve své vlastní společnosti a rád bych na funkci jednatele měl smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 2 499 Kč. Nemám se společností jinou pracovní smlouvu a částka 2 499 Kč je můj jediný příjem (nepočítám zisk z podílu na zisku). Vím, že do částky 2 499 Kč nejsem povinen platby sociálního ani důchodového pojištění – pouze zdravotního pojištění. 1) Při odměně 2 499 Kč mi vychází platba na zdravotní pojištění za zaměstnance 113 Kč, ale to nesplňuje minimální povinný odvod. Zbytek tedy zřejmě musí za mě doplatit společnost. Kolik musí společnost za mě na zdravotním doplatit? Nebo si minimální zdrav. pojištění musím hradit celé sám, jako samoplátce bez zdanitelných příjmů? 2) V případě, že budu celý rok u společnosti za odměnu 2 499 Kč a nebudu mít žádné jiné příjmy, můžu se společností podepsat prohlášení (růžový papír) a uplatnit si tak slevu na poplatníka a zvýhodnění na děti, nebo je tam nějaký limit a v mém případě si tyto úlevy nemohu uplatnit?  

Chyby (nejen ve zdravotním pojištění) jsou skutečným přínosem tehdy, pokud se z nich chybující poučí a více je neopakuje. Je-li však člověk v oboru své působnosti dostatečně znalý, pak k omylům dochází spíše výjimečně. Důsledkem chyby při placení pojistného ve zdravotním pojištění je vznik dlužného pojistného a penále (nebo také přeplatku na pojistném), za porušení některé z četných zákonných povinností může zdravotní pojišťovna uložit pokutu. Shrňme si - na základě poznatků z praxe - časté (i některé méně frekventované) nedostatky, kterých se zaměstnavatelé, resp. jejich mzdové účetní, dopouštějí.