Ing. Antonín Daněk - strana 22

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jako jediná ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného.

Nové hodnoty minimální mzdy a tzv. průměrné mzdy ovlivňují s účinností od 1.1.2016 placení pojistného zaměstnavateli osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“) i osobami bez zdanitelných příjmů.

Přehledy a zálohy osob samostatně výdělečně činných po 1.1.2016 Ing. Antonín Daněk Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za...

S účinností od 1.1.2016 dochází ve zdravotním pojištění ke zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance. Kromě minimálního vyměřovacího základu řeší zaměstnavatelé i problematiku poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance a současně je vyměřovacím základem pro placení pojistného tzv. osobami bez zdanitelných příjmů. Minimální výše pojistného tak pro zaměstnavatele a zaměstnance, u kterých musí být toto minimum dodrženo, a u osob bez zdanitelných příjmů činí od 1.1.2016 částku 1 337 Kč.

Z hlediska placení pojistného registrujeme ve zdravotním pojištění dvě významné hodnoty. První z nich je minimální mzda, která se s účinností od 1.1.2016 zvyšuje na 9 900 Kč. Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance a současně je vyměřovacím základem pro placení pojistného tzv. osobami bez zdanitelných příjmů. Minimální výše pojistného tak pro zaměstnavatele a zaměstnance, u kterých musí být toto minimum dodrženo, a u osob bez zdanitelných příjmů činí od 1.1.2016 částku 1 337 Kč.

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele i pojištěnce při řešení různých situací v oblasti zdravotního pojištění v právních podmínkách jak roku 2015, tak platných od data 1.1.2016.

Jednou z cest, jak podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je poskytování příspěvku na zřizování chráněných pracovních míst pro tyto osoby. Aby bylo zaměstnávání osob se zdravotním postižením pro zaměstnavatele atraktivnějším, byl obnoven status osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). Zákonem č. 136/2014 Sb. došlo ke změně zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, který definuje osoby se zdravotním postižením, a zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který upravuje řízení ve věcech OZZ.

Datové schránky a zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk Jedním z důsledků vpravdě bouřlivého rozvoje informačních technologií je komunikace mezi vybranými subjekty prostřednictvím datových schránek. V České republice funguje informační...

Jedním z nejdiskutovanějších témat poslední doby ve zdravotnictví bylo zvýšení platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, za které stát podle zákona platí pojistné. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb. "), patří mezi tyto osoby například nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadě práce, ale také třeba příjemci dávek nemocenského pojištění nebo osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi. Zvýšení této platby vždy představuje významné opatření, kterým lze podstatnou měrou pozitivně ovlivnit určitý rozpor mezi příjmy a výdaji systému. Ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb. "), se s účinností od 1.1.2016 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za "státní pojištěnce" ze současných 6 259 Kč na 6 444 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát platí pojistné, se zvýší od 1.1.2016 z částky 845 Kč na 870 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu výše uvedeného ust. § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. platí pojistné, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2016 měsíčně navíc 25 Kč. Vzhledem k tomu, že osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu obyvatel České republiky, přibude tak tímto opatřením v roce 2016 do příjmové stránky českého systému veřejného zdravotního pojištění potřebných cca 1,8 miliardy korun.

Pokud uzavřu se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na 2 499 Kč a 33 hodin měsíčně, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Sociální nestrhávám. Jak je to se zdravotním pojištěním? Zaměstnanec je studentem.

Přijatým zákonem č. 200/2015 Sb. (tzv. transparenční novelou) se s účinností od 1. září 2015 mění právní úprava zdravotního pojištění zejména v těchto oblastech.

Přijatým zákonem č. 200/2015 Sb. (tzv. transparenční novelou), se s účinností od 1. září 2015 mění: - Zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). - Zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na zdravotní pojištění“). - Zákon č. 551/1991 Sb. , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

Jak to bude po stránce daňové a sociálního a zdravotního pojištění, když jeden zaměstnanec má v jednom měsíci u svého zaměstnavatele uzavřenou pracovní smlouvu na 20 000 Kč hrubého a DOPP na 10 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení pro poplatníka. Můžete prosím uvést příklad jak to správně vypočítat?

Právní úprava zdravotního pojištění stanovuje podmínky, za kterých plátci pojistného naplňují příslušnými platbami příjmovou stránku systému zdroji návazně potřebnými k úhradě poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Je rovněž pravdou, že nastavená legislativa musí zajistit bilanční vyváženost, neboli finanční rovnováhu mezi příjmy a výdaji systému.

Zákonem č. 101/2014 Sb. , kterým byl s účinností od 24.6.2014 novelizován zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se do českého právního řádu zavedl pojem zaměstnanecká karta. To znamená, že pobyt cizince na území České republiky delší než tři měsíce již nadále není řešen prostřednictvím víza k pobytu nad 90 dnů, ale výhradně prostřednictvím zaměstnanecké karty. Tato karta je vydávána v podobě jednotného povolení opravňujícího k pobytu i k zaměstnání (tzv. duálnost), jak požaduje směrnice 2011/98/EU .

Naše zaměstnankyně 26. 4. 2015 ukončila mateřskou dovolenou, od 27. 4. 2015 - 26. 5. 2015 čerpá řádnou dovolenou za rok 2015. Odvede se ze mzdy za duben zdravotní pojištění jen z částky vyplacené mzdy (je nižší než minimální mzda) anebo se musí odvod vypočítat z minimální mzdy? Po ukončení řádné dovolené nastupuje na rodičovskou dovolenou. Při nástupu na mateřskou dovolenou byla odhlášena kódem M, musíme něco v tomto měnit?

Osoby podnikající v zemědělství mohou ve zdravotním pojištění vystupovat ve dvojí roli - jednak jako osoby samostatně výdělečně činné, jednak jako zaměstnavatelé, platící pojistné za své zaměstnance.

Subjekty činné v oblasti zdravotního pojištění mají četné povinnosti stanovené platnou právní úpravou, zejména pak zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “), a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. ). Porušení některé z vyjmenovaných povinností zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty fakultativní povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění příslušného subjektu - plátce - včetně případného dopadu do finanční (příjmové) stránky systému.

Ve společnosti s ručením omezeným má společník, současně jednatel, pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr (mzda 20 000 Kč hrubého) a současně smlouvu na činnost jednatele, kde má sjednánu odměnu 2 490 Kč. Podléhá tato odměna odvodu zdravotního pojištění?