Ing. Antonín Daněk - strana 23

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh (jeli to jejich povinností) a případného doplatku pojistného. Tento doplatek vychází z výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím kalendářním roce. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je v roce 2015 částka 1 797 Kč. Naopak od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.

Ráda bych se zeptala, zda-li členové komisí při Radě města a výborů zastupitelstva jsou zdravotně pojištěni, je-li jim vyplácena odměna?

Když budu v tomto roce pobírat odměnu z člena představenstva ve výši 4 000 Kč a u jiného zaměstnavatele budu pobírat 6 000 Kč za 1/3 úvazek HPP, tak splním minimální mzdu, tzn. minimální vyměřovací základ 9 200 Kč (tak jak je dáno pro rok 2015)? Je to tak? Nebude po mě nikdo vyžadovat doplatek pojištění u tohoto zaměstnavatele? Bere se vždy součet vyměřovacích základů, je to tak?

Ve společnosti s ručením omezeným má společník, současně jednatel pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr (mzda 20 000 Kč hrubého) a současně smlouvu na činnost jednatele, kde má sjednánu odměnu 2 490 Kč. Podléhá tato odměna odvodu zdravotního pojištění?

Je stát plátcem zdravotního pojištění také za studenta nad 26 let v doktorandském studijním programu? V případě, že nikoli, jak je to v měsíci, kdy student dosáhl věku 26 let?

Z jakých důvodů bylo zapotřebí přijetí zákonné úpravy řešící problematiku lázeňské léčebně rehabilitační péče? Může lázeňský lékař prodloužit pacientovi léčebně rehabilitační péči? Existuje možnost opakování lázeňských pobytů? Prodloužila se délka pobytu u některých indikací v rámci komplexních lázeňských pobytů pro dospělé?

Jednou z významných změn ve zdravotním pojištění k datu 1.1.2015 je skutečnost, že pro účel posouzení vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se již sčítají příjmy z více DPP1) nebo DPČ2) u jednoho zaměstnavatele. Do konce roku 2014 neexistovala pro tento postup zákonná opora. Ve srovnání s rokem 2014 se k datu 1.1.2015 nemění výše rozhodných částek, tj. 10 000 Kč, resp. 2 500 Kč.

Zákon č. 267/2014 Sb. 1) provádí několik změn v oblasti zdravotního pojištění. Jednou z nich je zrušení, resp. změna § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. 2) včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. 3), řešících v podobě platné od konce roku 20144) problematiku placení pojistného v případě poskytnutí neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance.

Ve srovnání s uplynulými roky došlo u zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna 2015 k většímu počtu změn týkajících se placení pojistného. Proberme si nyní ty nejdůležitější z nich formou příkladů.

V následujícím textu jsou charakterizovány nejdůležitější změny v zákoně č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ke kterým dochází ve zdravotním pojištění s účinností od 1.1.2015.

Zaměstnanec má dva zaměstnavatele. U jednoho (A) si vydělá 4 000 Kč a u druhého (B) 6 000 Kč. Může si, pro odvod ZP, vybrat např. zaměstnavatele "A" a přinést mu potvrzení od zaměstnavatele "B", že tam již odvedl z 6 000 Kč, aby mu zaměstnavatel "A" odvedl jenom z těch zbývajících 4 000 Kč, protože součet dohromady je víc, než minimální vyměřovací základ, a proto minimální odvod na ZP je tímto splněn?

V následujícím textu se zaměříme především na změny v zákonech č. 592/1992 Sb. 1) a 48/1997 Sb. 2), ke kterým dochází ve zdravotním pojištění s účinností od 1.1.2015.

V následujícím textu je souhrnně uveden přehled nejdůležitějších změn ve zdravotním pojištění, ke kterým dochází s účinností od data 1.1.2015.

Pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek s měsíční mzdou 5 500 Kč, hradí doplatek do minima zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z rozdílu min. mzdy a měsíční mzdy (tj.13,5% z 3 000 Kč) zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele, který mu částku strhne ze mzdy?

Jak se budou v dalším období zvyšovat důchody? Kolik dostanou poživatelé důchodů od ledna 2015 v průměru přidáno? Jaké podmínky platí ve zdravotním pojištění pro poživatele důchodů z důchodového pojištění? Novela zákona o důchodovém pojištění č. 183/2014 Sb. zavádí od ledna 2015 opět automatický růst penzí o třetinu růstu reálných mezd a celou inflaci, tedy stejně jako před zavedením úsporných opatření. Nyní jsou důchody zvyšovány o třetinu růstu spotřebitelských cen a třetinu růstu reálných mezd. To znamená, že pro zvýšení důchodů se nadále bude vycházet z pravidel pro zvýšení důchodů ve znění před jejich dočasnou úpravou pro období let 2013-2015.

Od 1. ledna 2015 dochází ke změnám v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění v důsledku vydání vyhlášky MPSV č. 208/2014 Sb. , která ve zdravotním pojištění stanoví parametry pro výpočet tzv. průměrné mzdy, a nařízení vlády č. 204/2014 Sb. , kterým se zvyšuje minimální mzda na hodnotu 9 200 Kč.

Zaměstnanci (a jejich zaměstnavatelé) odvádějí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s právní úpravou uvedenou v zákonech č. 48/1997 Sb. 1) a 592/1992 Sb. ,2) kde je v ustanovení § 3 pro účely placení pojistného definován i minimální vyměřovací základ zaměstnance, kterým je pro daný účel minimální mzda.

Naší zaměstnankyni skončila rodičovská dovolená a zároveň čerpání rodičovského příspěvku dne 20. 10. 2014. Zaměstnankyně požádala zaměstnavatele o neplacené volno v období od 21. 10. 2014 do 31. 10. 2014, zaměstnavatel jí vyhověl. 1)      Bude třeba z těchto 11 dnů neplaceného volna v říjnu odvádět zdravotní pojištění nebo ne? 2)      Na zdravotní pojišťovnu uvedu pod kódem "U" k 20. 10. 2014? 3)      Jak by to bylo v případě čerpání neplaceného volna v dalších měsících z hlediska zdravotního pojištění, pokud by neprokázala, že splňuje podmínky celodenní a osobní řádné péče o dítě?

Právní nástupnictví ve zdravotním pojištění Ing. Antonín Daněk Právním nástupcem se rozumí subjekt, který - v souladu s právními předpisy - nabývá práv a povinností, které jiný pozbyl. K...

Máme zaměstnance (sekretářku), která pracuje (na základě smlouvy) na poloviční pracovní úvazek - týdně 20 hodin. Předpokládáme, že se na ní vztahuje ustanovení o minimální mzdě v poloviční výši, i když mzda je zatím mnohem vyšší (8 600 Kč). Od 1. 1. 2015 bude ale její mzda už nižší než bude minimální mzda. Budeme nuceni dopočítávat zdravotní pojištění z rozdílu a zajistit odvod pojistného ze zákonného minima nebo v tomto případě je i "poloviční" zákonné minimum, když má poloviční úvazek a "poloviční" minimální mzdu?