Ing. Antonín Daněk - strana 24

Firma s. r. o. vyplácí paní doktorce autorské honoráře měsíčně ve výši 3 000 Kč hrubého, v listopadu a prosinci 2014 budou autorské honoráře ve výši 20 000, Kč (měsíc á 10 000 Kč hrubého), firma s. r. o. odvede příslušnému fin. úřadu srážkovou daň ve výši 15 %, paní doktorka je již 8 let ve starobním důchodu, ještě má u této firmy Dohodu o pracovní činnosti ve výši 1 000 Kč měsíčně, taktéž odvedenou srážkovou daň. Musí paní doktorka z těchto autorských honorářů odvádět zdravotní pojištění?

Je zcela běžnou praxí, že zaměstnavatelé zúčtovávají svým zaměstnancům určité příjmy (plnění), bezprostředně související se skončením zaměstnání. Zpravidla se nejčastěji jedná o odstupné, kdy zákoník práce v ustanovení § 67 konkretizuje podmínky, za kterých je odstupné vypláceno, včetně minimálních násobků průměrného výdělku, na které mají zaměstnanci nárok.

Podnikatel - OSVČ - zemřel v srpnu 2014. Podle zákona o dani z příjmu budou pozůstalí podávat za zesnulého daňová přiznání k datu úmrtí, pak ke konci kalendářního roku 2014, a v roce 2015 k datu ukončení dědického řízení. K jakému datu a z jakého základu se bude podávat Přehled o příjmech pro zdravotní pojišťovnu (VZP)?

Společník s. r. o. pracuje ve firmě na základě DPP, která je do 10 000 Kč, má podepsané prohlášení na slevu na dani, jelikož žádné další příjmy nemá, takže zálohová daň se neodvádí žádná a čistá mzda je 10 000 Kč. Musí si tento společník jako soukromá fyzická osoba platit zdravotní pojištění sám, když firma za něj žádné neplatí?

Dcera dokončila vysokou školu a nyní je na úřadu práce. Má možnost odjet za prací do Londýna, ale nevím na jak dlouho a zda bude mít plný pracovní úvazek. Co je potřeba nahlásit u její zdravotní pojišťovny - bude si platit měsíční pojistné ve výši 1 148 Kč? Pokud by našla práci natrvalo, musí se u nás odhlásit ze ZP?

Rozsáhlé změny v oblasti rekodifikace soukromého práva vyvolaly potřebu úpravy souvisejících právních předpisů, například zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. 1) nebo zákonem č. 303/2013 Sb. 2) Přijaté změny se ve svých důsledcích návazně projevily od 1. ledna 2014 i v některých oblastech zdravotního pojištění.

V možnosti přivýdělku při mateřské nebo rodičovské dovolené můžeme shledávat motivaci jak pro zaměstnankyni, případně zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Na straně zaměstnankyně to může být snaha vylepšit osobní, resp. rodinný rozpočet, udržet si kvalifikaci, nebo zkrátka dlouhodoběji „nevypadnout“ z pracovního procesu. Na straně zaměstnavatele lze touto cestou pokrýt dočasnou potřebu provedení určitých prací třeba i při práci na zkrácený pracovní úvazek a tudíž s nižší nákladovostí.

V následujícím pojednání si budeme v přímé vazbě na řešení zdravotního pojištění definovat pojmy jako právní osobnost, svéprávnost či zletilost v podmínkách účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “), a zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, poměrně významně novelizovaného zákonem č. 303/2013 Sb. , taktéž účinným od 1.1.2014.

1)Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti rozhodující to, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V následujícím textu formou příkladů rozebereme postup zaměstnavatele v různých situacích dle právních podmínek roku 2014.

Dne 22.4.2014 nabyly účinnosti změny zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Přijaté změny implementují do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/24 ze dne 9.3.2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

Zdravotní pojištění a MiVZ u OSVČ. MiVZ (minimální vyměřovací základ) u OSVČ pro zdravotní pojištění není stanoven v měsíci ve kterém celý tento kalendářní měsíc tato OSVČ celodenně, osobně a řádně pečuje o dítě do 7 let věku, přičemž do školky může být dítě umístěno do 4 hod. denně. Co je považováno v tomto případě za „celodenní,osobní a řádné“ pečování? Je to někde stanoveno a nebo každá zdravotní pojišťovna či každá jednotlivá pobočka zdravotní pojišťovny to hodnotí dle svého uvážení? Např. - může dítě odvést do školky či přivést manžel nebo babička? Jak se hodnotí ošetření matky u lékaře, když dítě pohlídá manžel (babička), jak při několikadenní nemoci matky, jak když bude nemocné dítě a matka musí zabezpečit podnikání? Jak, když k lékaři půjde s dítětem manžel (babička)? Atd. Jak když si „půjčí“ dítě na víkend babička? Jak, když si ho „půjčí“ na hodinu? Může být dítě na prázdninách na několik dní u prarodičů? Nebo se matka mimo pobytu dítěte do 4 hodin ve školce nesmí od dítěte ani „hnout“? Mohou s celodenní osobní a řádnou péčí vypomoci manželé a babičky? Jsou výklady nějak sjednocené nebo si celodenní osobní a řádnou péči vykládá a hodnotí každý jak chce? Příliš mnoho subjektivismu, ale pro OSVČ s velkými sankčními následky. V jakých situacích, a nejen u výše vyjmenovaných, je splněna a v jakých nesplněna podmínka celodenní osobní a řádné péče? Při doslovném trvání na celodenní osobní a řádné péči je prakticky nemožné, aby podnikající FO měla šanci MiVZ uplatnit (stačí nesplnit 1x v měsíci) – pak ale proč by zákon umožňoval MiVZ v případě, když jeho doslovné naplnění je nemožné? Co je dovoleno, co dovoleno není?

Mezi odbornou veřejností se objevují názory, že v současné době již nelze zaměstnávat osoby registrované na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Jaké podmínky tedy aktuálně platí ve zdravotním pojištění pro zaměstnávání těchto osob a projevilo se i v těchto případech zvýšení minimální mzdy k 1.8.2013?

Zaměstnanec, který pobírá rodičovský příspěvek, pracuje na základě dohody o provedení práce s odměnou 7 000 Kč/měsíc. Musí zaměstnavatel z tohoto příjmu odvádět zdravotní pojištění?

Závislá práce a zdravotní pojištění od 1.1.2014 Ing. Antonín Daněk Závislou prací můžeme podle § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník...

V tomto příspěvku seznamujeme odbornou veřejnost s dalšími změnami, ke kterým v oblasti zdravotního pojištění dochází.

Legislativní změny přijaté v průběhu roku 2013 ovlivnily právní úpravu zdravotního pojištění jak již v roce 2013, tak od 1.1. 2014. V následujícím textu předkládám stručný přehled těchto změn, rozdělených do dvou částí.

V následujícím textu jsou uvedeny důležité informace pro podnikatelskou sféru, týkající se mimo jiné termínů pro podání Přehledu za rok 2013, placení záloh, případné změny podmínek v průběhu roku 2014 nebo možnosti snížení zálohy placené OSVČ.

Právní úprava zdravotního pojištění doznala změn jak v průběhu roku 2013, tak jsou již známé některé změny, ke kterým dojde s účinností od 1.1.2014. Nejprve si ještě v krátkosti připomeňme důsledky nejpodstatnější změny, tedy zvýšení minimální mzdy k datu 1.8.2013, která se změnila po více než šesti letech (naposledy k datu 1.1.2007) a návazně ovlivnila ve zdravotním pojištění následující oblasti.

Student odjel po maturitě na brigádu do Itálie. S lodí, kde pracoval, se dostal do Španělska a odtud holandskou lodí jako strojník cestou kolem Evropy. Rodiče nemají bohužel žádnou informaci, zda se jedná o pracovní poměr, vysoká škola, na kterou byl student po maturitě přijatý odmítá podat informaci, zda se student zúčastnil řádného zápisu a je veden jako student s odloženým studiem na dobu jednoho roku nebo zda již není studentem (důvodem je prý plnoletost). Rodiče se obávají problémů při zdravotních potíží syna. Nechci řešit nezodpovědnost dotyčného, ale problém, aby nedošlo k exekuci pro neplacení pojistného. Mají rodiče platit synovi zdravotní pojištění jako samoplátci nebo mají za syna sjednat pojištění pro země EU? Pokud by to bylo pojištění pro země EU, jaká je maximální výše pojistného na dobu jednoho roku a jaké je maximální plnění pojistného? Je nějaké omezení, nemá-li syn ve zdravotním záznamu žádné chronické nebo trvalé potíže? Mohou rodiče vůbec pojištění za syna sjednat a zaplatit když je jmenovaný již na moři?

Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je řešeno v ustanovení § 69 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo pokud s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.