JUDr. Eva Janečková - strana 5

Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů JUDr. Eva Janečková Dne 27.4.2016 schválil Evropský parlament konečnou podobu Nařízení Evropského...

V praxi se stále velmi často objevují dotazy, zda je možné pořizovat a případně následně zveřejňovat kamerový (obrazový i zvukový) záznam z jednání zastupitelstva obce, a pokud ano, za jakých podmínek?

Má-li moje zaměstnankyně nárok na PPM z dohody o pracovní činnosti? V roce 2014 a 2015 byla zaměstnankyně na rodičovském příspěvku s prvním dítětem (narozeno 18.12.2013). Byla sociálně pojistěna celkem 300 dní (příjem kolem 10.000 Kč/měsíčně). DPČ jí končila 31. 12. 2015. Od 19. 12. 2015 pobírala nemocenské dávky do 8. 1. 2016. Od 9. 1. 2016 nastoupila na další PPM - čekala druhé dítě. Novou DPČ uzavřela až na konci ledna 2016. Má nárok tato zaměstnankyně na další PPM od 9. 1. 2016 na druhé dítě z DPČ?

Pokud je zaměstnankyně na mateřské dovolené od 1. 9. 2015 do 14. 3. 2016 a firma s ní chce sjednat v únoru 2016 dohodu o provedení práce na jinou činnost než ze které čerpá mateřskou dovolenou, je to možné?

V lednu 2016 vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) nové stanovisko k instalaci kamerových systémů v bytových domech. Jak ÚOOÚ uvedl, zohlednil v tomto novém stanovisku vlastní dozorové poznatky, stejně jako závěry týkající se kamerových systémů obecně, vyplývající z aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu, ale i dalších soudů.

Kamery v autech jsou nepochybně fenoménem několika posledních let. Jejich účelem je „... pomoci v řešení autonehody či konfliktní situaci na silnici. Kamera v autě může působit již preventivně při dopravním přestupku na agresivního řidiče a předejdete tak nepříjemným konfrontacím. Kamera se umístí ve vozidle na čelní sklo a ukládá na paměťové médium (kartu) nekonečnou smyčkou dění před autem. Dochází tak k přemazání nejstarších záznamů na kartě. Záznam z černé skříňky je pro snadnou a jednoznačnou identifikaci opatřen časovým razítkem. Zvuk je zaznamenáván z vestavěného mikrofonu palubní kamery“1).

Od října 2015 pobírám rodičovský příspěvek. Byl mi stanoven na dobu 4 let, protože jsem v době otěhotnění byla v evidenci úřadu práce. Minulý týden mi sociální pracovnice sdělila, že mi odebírají rodičovský příspěvek a také PnD, protože otec dítěte pracuje v Německu a musím si prý zažádat tam. Přijde mi to jako nesmysl, s otcem dítěte nežiji ve společné domácnosti a výši výživného na syna jsme se domluvili na částce 1 000 Kč. Svěření syna do mé péče a částku výživného nemáme stanoveno soudně, pouze písemně mezi sebou s ověřenými podpisy. Na financích ze správy sociálního zabezpečení jsem závislá a nikoho nezajímá, že než vše zařídím, nebudu mít na nájem atd. Co můžu dělat?  

Zaměstnavatel koná ve vztahu ke svým zaměstnancům celou řadu činností. Některé souvisí bezprostředně s pracovněprávním vztahem, jiné tvoří ve vztahu k zaměstnanci nadstavbu různých benefitů apod. V průběhu zpracovávání osobních údajů během pracovněprávního vztahu může dojít k tomu, že zaměstnavatel dojde k názoru, že některé činnosti jej příliš zatěžují a odvádějí jej od jeho hlavní činnosti, a proto se rozhodne tyto – často administrativní – činnosti delegovat na jiný subjekt.

Co všechno se započítává do odpracovaných let z pozice přiznání starobního důchodu ? Podle informativního osobního listu důchodového pojištění zaslaného Českou správou soc. zabezpečení je uveden "Celkový počet evidovaných dob". V něm je zahrnuta i tzv. náhradní doba (studium na střední škole). Zahrnuje se i toto plně (100%) do odpracovaných let ? Dále jsou zde uvedeny tzv. vyloučené doby (mateřská, nemocenská). Má toto období vliv na odpracované roky? Odečítá se z celkového počtu evidovaných dob?

Lze konstatovat, že povědomí o tom, že kamerové systémy mají souvislost s ochranou osobních údajů, je již obecně rozšířené. Je-li kamerový systém vybaven zařízením, které pořizuje záznam (kamerový systém se záznamem), jedná se o zpracování osobních údajů se vším, co tato skutečnost přináší. Provozování kamerového systému je tedy považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů, nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace a zároveň je účelem pořizovaných záznamů, případně vybraných informací, jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.1)

Přestože povinnost mlčenlivosti je stanovena v celé řadě právních předpisů, zdaleka ne všechny profese a všichni zaměstnanci věnují této problematice náležitou pozornost. V případě, že se na daného zaměstnance nevztahuje žádný zvláštní předpis, povinnost mlčenlivosti obvykle opomíjí, a to navzdory tomu, že existuje obecně stanovená povinnost mlčenlivosti obsažená v zákoně č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Povědomí o tom, že porušení mlčenlivosti může vyústit až v trestní stíhání podle § 180 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), který se zabývá neoprávněným nakládáním s osobními údaji, je minimální.

Pokud si zaměstnankyně, která vydělá více než 4 600 Kč měsíčně chce uplatnit slevu – daňový bonus na dítě, je správný postup když: 1)      podepíše růžové prohlášení vzor č. 24, 2)      dodá rodný list dítěte, 3)      dodá potvrzení o svěření do péče, pokud je zaměstnankyně rozvedená, pak již nic dalšího dodávat nemusí, 4)      pokud je zaměstnankyně vdaná či žije s druhem, pak její manžel či druh odevzdá potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pokud manžel či druh pracuje případně je evidován na Úřadu práce, 5)      pokud je vdaná a manžel či druh je OSVČ, pak její manžel či druh odevzdá čestné prohlášení, že neuplatňuje nárok na daňové zvýhodnění v daném roce, a že v případě změn nahlásí změnu.

Bydlím s manželem (pracuje na dobu neurčitou) a 6 letou dcerkou (13. 10. 2009) v panel. bytě, kde máme všichni tři trvalý pobyt. Po mateřské dovolené s dcerkou jsem nastoupila na ÚP, ale našla jsem si sama práci na dobu určitou po dobu 12 měsíců, poté (po 12 měsících) jsem si opět našla práci na dobu určitou na 6 měsíců (krásně mi to navazuje na den – bez problému), tudíž mám odpracováno (když budu počítat i prosinec 18 měsíců), ale nyní mám tedy smlouvu k 31. 12. 2015 a 4. ledna 2016 (pondělí) se mám hlásit opět na ÚP, kde mám (prý) nárok na peněžitou pomoc v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, ale zjistila jsem, že jsem těhotná (a dítě se má narodit až v červenci 2016), mohu si ,,vybrat“ dobu mateřské na 3 roky? Když mám odpracováno 18 měsíců, a na ÚP budu 5 měsíců a rodit budu až v červenci, tak se pravděpodobně ,,nevejdu“ do lhůty 180 dní? (Těch 180 dní se počítá do porodu, ale pracovní smlouva je k 31. 12. 2015 a porod červenec 2016, takže kdybych nepracovala tak mi to ,,vyjde“ na stejno?!) a také, zda mám ,,nárok“ na porodné u druhého dítěte? Nevím jak to mám spočítat (výplatu z práce nemohu počítat, když od ledna 2016 budu nezaměstnaná, a podporu v nezaměstnanosti mi přijde jako hloupost počítat, když je každý měsíc nižší a podpora mi bude vyplácena jen 5 měsíců, poté bude můj příjem 0 kč. Dcerka v září 2016 jde do první třídy (nemohla jít podle zákonů tento rok, je ,,podzimová“) a manžel má hrubý příjem 23 000 Kč, čistý ale 17 000 Kč, vše i s příspěvkem na dceru). Nevím, zda mám nějaké nároky, zda mohu na 3 letou variantu a mám nárok na porodné? ale nejvíce mě zajímá ta 3 letá varianta :) Nebo si mám nechat ,,vyvolat" porod o měsíc dřív (o 30dní) abych se ,,vešla do tabulek"....

Povinnost zajistit bezpečnost osobních údajů patří mezi základní povinnosti stanovené zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Povinnost zabezpečit osobní údaje vyplývá z § 13 zákona o ochraně osobních údajů . Tento paragraf je prvním z bloku, jenž nese název Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů. Účelem tohoto bloku (zahrnuje § 13 až 15 ) zabezpečení je jakékoliv nakládání s osobními údaji. Bezpečné zpracování osobních údajů má pak nutně za následek jednak bezpečnost dat samých, především však zajišťuje ochranu subjektu těchto údajů, resp. jejich soukromí, tzn. primární účel právní úpravy.

V praxi se často stává, že se osoba, jíž nesvědčí právo nahlížet do správního spisu dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pokusí získat informace z tohoto spisu prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Tento krok není zcela vyloučený při respektování skutečnosti, že obě úpravy upravují odlišné situace pro odlišný okruh oprávněných osob.

Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu se zákonem o nemocenském pojištění . Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.

Dotazy a odpovědi JUDr. Eva Janečková Pracovní právo a podnikání Je možné klást během přijímacího pohovoru otázku týkající se těhotenství případné budoucí zaměstnankyně? - zákon č. 101/2000 Sb., o...

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená krajem. Máme zaměstnance, který vykonává práci na pracovní smlouvu - platový výměr na 18 000 Kč, práce bezpečnostního pracovníka na pracovní smlouvu -- platový výměr na 2 332 Kč. Tuto práci však vykonává převážně v noci, tudíž jsou zde příplatky za noc, takže téměř každý měsíc dosahuje příjem více než 2 500 Kč. Nárazově provádí práce na dohodu o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) do 2 500 Kč. 1) Musí být práce bezpečnostního pracovníka považována za práci malého rozsahu? 2) Musí být tato práce považována za zaměstnání malého rozsahu (dále jen „ZMR“) po celou dobu? To znamená, že nemůžeme měnit toto dle aktuálního měsíčního příjmu? 3) Pokud ne, při vykázání DPČ by tak došlo vždy k odvodu na sociální pojištění, protože prý od 1.1.2015 se ZMR pro účely odvodu sociálního pojištění sčítají. Jak je to s placením zdravotního pojištění ve výše uvedeném případě i obecně?

Při vyřizování žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), v některých případech dochází ke zvažování, zda požadované informace poskytnout, nebo zda raději vzhledem k ochraně osobních údajů žádost odmítnout.

Má zaměstnankyně, a popřípadě i její rodiče právo na placené volno na promoce?