Ivana Schneiderová - strana 3

Jak postupovat při nabytí nemovitostí do vlastnictví obce zadarmo, buď darovací smlouvou od katastrálního úřadu, případně občanů, nebo bezúplatným převodem od českého Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Město čas od času získá výše uvedeným způsobem převážně pozemky, ale i stavby. Daň darovací je zrušena a tím skončilo osvobození od platby této daně pro územní samosprávné celky. Nyní se toto zahrnuje pod daň z příjmu. Při získání nemovitosti od občana tam není uvedena žádná hodnota, při získání od kraje či státu je uvedena hodnota účetní evidence. Jakou hodnotu máme vzít jako základ pro výpočet daně z příjmu?

Naše obec kupuje za dohodnutou cenu pozemek, na kterém se nachází doplňková stavba - kopaná studna a pozemek je oplocen zděným tarasem. V jaké hodnotě vložíme do účetnictví nabytý pozemek a stavby na něm? V kupní ceně není toto rozlišeno.

1)Rok od roku „bobtná“ vyhláška č. 323/2002 Sb. v náplních položek a v požadavcích na další hlediska třídění, ale rámcově začíná být sama o sobě nefunkční, protože neřeší základní postupy, pravidla a principy třídění. Rovněž nemá dostatečnou návaznost na ostatní související předpisy.

Věcná břemena a věcné právo od roku 2014 Účetní postupy (významnost, kategorizace, zbytková hodnota) Ing. Ivana Schneiderová Ing. Zdeněk Nejezchleb Ing. Zdeňka Přibylová 1. Věcná břemena Poznámka § 1257...

Novela č. 273/2013 Sb. k vyhlášce č. 410/2009 Sb. Přehled změn s komentářem Ing. Ivana Schneiderová auditorka, č. osvč. KAČR 1840 Přehled změn v obsahovém vymezení a převody počátečních...

Schválená novela předpisu je textově rozsáhlá a obsahuje 85 bodů. Pro obce předkládáme přehled změn s komentářem. S povolením autorky Ing. Ivany Schneiderové je tato část čerpána z knihy Rozpočtová skladba 2014, nakladatelství Acha, obec účtuje s úpravou pro potřeby článku.

Problematika inventarizace je svým obsahem velice rozsáhlou záležitostí. Pro potřeby článku jen připomeneme základní popis týkající se smyslu a obecných principů inventarizace. V praxi totiž velice často sledujeme, že je pozornost věnována formální stránce a na základní smysl se zapomíná.

Konsolidační vyhláška (nový předpis) a novela technické vyhlášky č. 383/2009 Sb. ke konsolidaci státu, které mají být účinné po vydání (vyhlášky mají mít dřívější účinnost, než od 1.1. 2014 z důvodu požadavku na zpracování "seznamu", viz níže, ale plná aplikace předpisů by byla poprvé za rok 2014) jsou legislativně ve stavu návrhu na vypořádání připomínek. Článek má za cíl seznámit čtenáře z územních samosprávných celků (dále jen "ÚSC") a příspěvkových organizací (dále jen "PO"), jaké nové povinnosti předpisy s největší pravděpodobností stanoví.

Cílem příspěvku je stručně představit dopady nově vydané vyhlášky č. 220/2013 Sb. , o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek (dále jen "vyhláška č. 220/2013"), a to v podmínkách územních samosprávných celků (dále jen "ÚSC"), dobrovolných svazků obcí (dále jen "DSO") a příspěvkových organizací (dále jen "PO").

Tento článek je napsán s cílem snížit riziko ze zavádějící vypovídací schopnosti přílohy účetní závěrky u územních samosprávných celků (dále jen "ÚSC").

Rozpočtová skladba pro ÚSC od roku 2013 Příklad vztahující se k předmětu daně a výši obratu osoby povinné k dani Ing. Ivana Schneiderováauditorka, č. osvč. KAČR 1840 1. Nástroj,...

Ve Finančním zpravodaji č. 6 z 10. 10. 2012 vyšel Český účetní standard (dále jen "ČÚS") 709 Vlastní zdroje a ČÚS 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Oba standardy jsou určené pro vybrané účetní jednotky. Jedná se o poměrně náročné standardy, kdy některé účetní případy k dlouhodobému majetku se musí sestavit s několika ustanovení obou standardů a někdy i dalších standardů řady 7. Ve standardech je často pracováno s odkazy na jiné předpisy. Proto budeme postupně seznamovat čtenáře s aplikačními příklady dle znění standardů, ne dle jednotlivých ustanovení předpisu, ale dle logických celků. Předkládáme druhou část, která se bude věnovat vyřazování dlouhodobého majetku, reálné hodnotě, směně a vnitřní směrnici dle požadavku ČÚS 710.

Od roku 2013 novelou č. 96/2012 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 96/2012 Sb. ") se Česká republika dostala v požadavcích na zajištění účetních a rozpočtových dat za hranice reality. Za hranici únosnosti již byla s náročnými požadavky na zajištění výkazu PAP1 od loňského roku, který již svým prvotním nastavením vylučuje možnost kvalitních výstupů, ale situace se má od roku 2013 ještě významně zhoršit. Je pravdou, že změny od roku 2013 se více týkají státních organizací, ale dojde k obrovskému plýtvání veřejnými financemi.

Ve Finančním zpravodaji č. 6 z 10. 10. 2012 vyšel Český účetní standard 709 Vlastní zdroje a Český účetní standard 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Oba standardy jsou určené pro vybrané účetní jednotky. Jedná se o poměrně náročné standardy, kdy některé účetní případy k dlouhodobému majetku se musí sestavit z několika ustanovení obou standardů a někdy i dalších standardů řady 7. Ve standardech je často pracováno s odkazy na jiné předpisy. Proto budeme postupně seznamovat čtenáře s aplikačními příklady dle znění standardů, ne dle jednotlivých ustanovení předpisu, ale dle logických celků. Předkládáme první část, která se bude věnovat oceňování, účetním postupům pořizování majetku a otázkám účtování o technickém zhodnocení.

Dne 26. září 2012 MF zveřejnilo na svých webových stránkách v sekci státní pokladny Metodiku křížových kontrol výkazu PAP. Jedná se mimo jiné o odsouhlasení detailního přehledu položek dle IČ partnerů ve smyslu, že pokud je u některého IČ partnera uvedena určitá hodnota syntetického účtu, případně u typu změny a syntetického účtu, tak tento partner bude mít uvedenu u "zrcadlového účtu" stejnou hodnotu ve vztahu k IČ vykazující účetní jednotky. Îe se tyto vazby budou kontrolovat, se dalo očekávat, ale s ohledem na zkušební provoz výkazu a s přihlédnutím k nedořešeným účetním postupům a nenastaveným informačním tokům, v neposlední řadě i s přihlédnutím k chybám výkazu PAP, bude pravděpodobně výsledkem "KRK" velmi vysoká chybovost. K těmto kontrolám se přistoupilo bez řádné předchozí přípravy.

Článek upřesňuje některé informace k pomocnému analytickému přehledu (dále jen „PAP") uvedené v seriálu k PAP v předchozích číslech časopisu.

V další již 4. Části seriálu k PAP budeme pokračovat popisem typů změn a návrhem účetní šablon pro části výkazu VI až IX.

Předkládáme třetí část vysvětlení výkazu s názvem pomocný analytický přehled (dále jen „PAP"). Tato část je ve vazbě na aktualizovanou Metodiku MF k výkazu PAP především s upřesněním obsahových vymezení typů změn a obsahuje příklady použití typů změn ve vazbě na účetní případy a některé účetní postupy pro případné zpracování „účetních šablon".

Předkládám druhou část vysvětlení výkazu s názvem Pomocný analytický přehled (dále jen „PAP"). První část vyšla v čísle UNES 6/2012 a byla soustředěna na vysvětlení partnerů. V tomto článku se budu věnovat požadovaným analytikám výkazů a dále tabulkám č. IV až IX pro sledování typů změn (obraty MD a D vybraných účtů).

Od 1. 1. 2012 naplňují údaji obce s počtem obyvatel nad 3 tis. a příspěvkové organizace (dále jen „PO") s aktivy nad 100 mil. netto výkaz s názvem pomocný analytický přehled (dále jen „PAP"). Metodika MF ke zpracování výkazu je poměrně složitá. Naplnění výkazu požadovanými údaji je záležitost hodně pracná, ale správné nastavení účetních programů nejen dodavateli SW, ale i uživateli, mohou významně pracnost snížit. K zajištění účelnosti práce a ke správnému nastavení je však třeba i dobře chápat cíle „sběru" údajů. Vysvětlování údajů pro PAP, které Česká republika potřebuje pro sestavení národních účtů i možnostem snížení pracnosti se budu věnovat v tomto a několika následujících číslech časopisu.