Dokumenty
- Článek
Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, nepodléhá tak častým změnám, jako je tomu u daňových zákonů. Přesto se v souvislosti s harmonizačními procesy určitým nejen technickým, ale i obsahovým úpravám nevyhne. V posledních dvou letech (2009, 2010) byly do zákona zapracovány zejména změny a doplňky v návaznosti na razantní změnu metodiky účetnictví státu. S účinností od 1. ledna 2011 je zákon novelizován v souvislosti s implementací Směrnice evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES ze dne 18. června 2009. Tou se mění směrnice Rady ES 78/660/EHS (týká se individuálních účetních závěrek účetních jednotek) a směrnice Rady 83/349/EHS (týká se konsolidovaných účetních závěrek). Dále novela zapracovává Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 ve znění č. 297/2008, o uplatňování mezinárodních účetních standardů a zjednodušená pravidla pro konsolidaci.
- Článek
Následující článek je věnován problematice sankcí, které vyplývají z nedodržování ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ “).
- Článek
Již delší dobu se v účetní a daňové profesi hovoří o potřebě nového, moderního zákona o účetnictví. Ustavující schůze pracovní skupiny ke koncepci nové účetní legislativy se konala už 25. 1. 2017. V říjnu 2020 potom padl další zásadní milník – vláda schválila návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví. Ačkoliv nový zákon o účetnictví je stále ještě dost vzdálený, je vhodné (možná až nezbytné) sledovat a postupně se seznamovat se změnami a novinkami, které lze očekávat. Zákon o účetnictví (ač se to totiž na první zdání třeba tak jevit nemusí) je jeden ze zásadních zákonů, neboť ovlivňuje podnikatele, neziskový sektor ale i veřejnou správu, výběr daní apod. V tomto článku jsou shrnuty zásadní změny a novinky, které lze v novém zákonu o účetnictví očekávat a též možné (přetrvávající) nedostatky připravovaného nového zákona o účetnictví. I s ohledem na skutečnost, že ještě není k dispozici paragrafové znění nového zákona a řada témat ještě nemá své definitivní řešení, je text článku psán s mírným nadhledem. 1) Obsah článku by proto neměl být vnímán jako čistá interpretace faktů, ale spíše jako podnět k diskusi v odborné veřejnosti a shrnutí současného stavu očekávané nové účetní legislativy.
- Článek
Zatímco v oblasti daňových zákonů dochází každým rokem k méně či více rozsáhlým změnám nastavených legislativních podmínek, v oblasti účetnictví lze po několik let pozorovat relativní neměnnost pravidel zakotvených v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Rok 2016 má však být pro účetnictví symbolem hned několika zásadních změn. Proces harmonizace právních předpisů formou transpozice práva Evropské unie do národní legislativy si u tvůrců české legislativy zajistil ukotvení požadavků evropského práva také v české právní úpravě oblasti účetnictví. Vláda předložila sněmovně návrh zákona dne 10.2.2015 jako sněmovní tisk 398/0. Dne 15.4.2015 byl návrh zákona projednán rozpočtovým výborem, který současně s několika pozměňovacími návrhy vydal závěr, kde doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zákona ke schválení. Při hladkém průběhu návrhu zákona legislativním procesem je účinnost novely plánována od 1.1.2016.
- Článek
Přesto, že počet novel zákona o účetnictví za 28 let své účinnosti teprve atakuje čtyřicítku, je v legislativním plánu vlády vytvořit nový zákon o účetnictví . Pod vánoční stromeček 2019 nadělilo Ministerstvo financí modrou stužkou svázaný balíček obsahující návrh věcného záměru zákona o účetnictví včetně Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) a Zprávy o hodnocení korupčních rizik (CIA).
- Článek
Účetní jednotky mají uloženou povinnost vést v souladu se zákonnými předpisy účetnictví a související povinnosti jako je například pravidelné zveřejňování příslušných účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku. V případě, že tyto povinnosti nejsou splněny, čelí riziku udělení pokut či jiným negativním důsledkům zejména v daňových řízeních. Tento článek se zabývá sankcemi při porušení účetních pravidel a nastiňuje i další možné důsledky pro porušení povinnosti pro dané subjekty.
V zákoně o účetnictví je řada změn. Konkrétně je v něm nově uvedeno mimo jiné např. to, že musí účetní závěrku (v případě účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví přehled o majetku a závazcích) zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. tedy i spolky zapsané v rejstříku spolků) - § 21a odst. 2 a 4. Platí tato povinnost už za účetní období roku 2015 anebo až za rok letošní a údaje by se tak v našem příkladu zveřejňovali až příští rok?
Oceňování je věnována relativně dlouhá pasáž v důvodové zprávě. Níže shrnuji, v čem se budou nejdůležitější zásady prvotního a následného ocenění lišit, a v čem naopak zůstanou shodné se stávající právní úpravou.
Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.
Nový zákon o účetnictví představuje lex specialis ve vztahu k úpravě přestupkového práva obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“). V důsledku toho obsahuje zákon o účetnictví pouze dílčí úpravu vybraných institutů, které se od obecné úpravy odchylují. V případech neupravených tímto zákonem se subsidiárně použijí ustanovení zákona o přestupcích.
- Článek
Novela zákona o účetnictví od 1.1.2016 Ing. Jiří Koch S účinností od 1.1.2016 zákonem č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších...
- Článek
Evropský parlament a rada vydaly 26. června 2013 směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem obchodních korporací (dále jen „směrnice“). Důvodem a smyslem vzniku směrnice byla ze strany Evropské unie snaha zvýšit konkurenceschopnost a výkonnost malých a středních podniků, což by mohlo velmi výrazně ovlivnit ekonomiku a hospodářský růst celé Evropské unie. Malé a střední podniky totiž tvoří podstatnou část společností působících v členských zemích Evropské unie. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do národních úprav účetnictví do 20.7.2015, případně v průběhu roku 2016.
- Článek
Koncem roku 2014 připravilo Ministerstvo financí ČR rozsáhlou novelu zákona o účetnictví 1). I přesto, že ještě není schválena, přinášíme v tomto článku alespoň teze navrhovaných změn a úprav stávajícího zákona o účetnictví . Vybrané z nich budou mít dopad i na nevýdělečné organizace.
- Článek
V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku z časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2015, s. 4, o zákoně č. 221/2015 Sb. , kterým se s účinností od 1.1.2016 mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU “), a některé další zákony, a kterým bude v českých účetních předpisech implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013, o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále „směrnice“). Směrnice je v podstatě přepracováním zrušených směrnic. Deklaruje jako svůj cíl snížit administrativní zátěž a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední obchodní korporace. Novela ZU v maximální možné míře přebírá možnosti zjednodušení či osvobození, které směrnice umožňuje. Další úpravy týkající se redukování informací vykazovaných v účetních závěrkách a podoby a obsahu účetních výkazů bude obsahovat prováděcí vyhláška k ZU (vyhláška č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „VPU “).
Jde o právnickou osobu, s. r. o. § 30 zákona o účetnictví. Jak si vysvětlit tento § - zahájení inventury 4 měsíce před rozvahovým dnem, ukončení nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni. Znamená to, že není možné zahájit inventury zásob, majetku atd. v lednu 2013 s tím, že se zjištěný stav inventurou opravil o přírůstky a úbytky za období po rozvahovém dni?
V jakém termínu se mají provádět dokladové inventarizace rozvahových účtů?
- Článek
Zákonodárci dospěli k závěru, že po 30 letech ekonomického a politického vývoje v naší zemi, se podmínky ve světě a v jednotlivých oblastech podnikání a veřejného sektoru natolik změnily, že je nezbytné vytvořit nové účetní předpisy. Cílem účetnictví je zobrazit majetek a finanční situaci jednotlivých subjektů. Vzhledem k majetkovým a personálním vazbám mezi různými subjekty a ke globalizaci na národní a mezinárodní úrovni je potřeba harmonizovat účetnictví. Nestačí již jen srovnatelnost na národní úrovni, minimálně je nezbytná evropská harmonizace, avšak vzhledem k propojenosti trhu musí být účetnictví prostupné a propojené na celosvětové úrovni. Vláda České republiky schválila věcný záměr zákona o účetnictví a navazujících předpisů. Seznamme se s tímto záměrem a vyhodnoťme, zda úvaha vlády může naplnit celosvětový koncept účetnictví.
- Článek
Na novém zákoně o účetnictví zatím není shoda, a tak se jeho zrod posunuje za hranici roku 2025. Turbulentní změny v oblasti finančního práva Evropské unie dopadají na členské státy, které sotva stačí měnit balíky právních předpisů, jež si vyžaduje transpozice směrnic EU a jejich novely. Zdánlivý pocit, že jde pouze o regulaci v nadnárodních společnostech, velkých účetních jednotkách a velkých skupinách, je lichý. Provázanost účetních jednotek všech kategorií je dána odběratelsko-dodavatelskými vztahy a obchodní partneři v rámci spolehlivosti potřebují znát řadu informací z oblasti účetnictví a daní. Úpadek i malého partnera v provázaném řetězci může ovlivnit nejen jeho pevnost, ale další existenci každého jeho článku.
- Článek
Leasing je jedno z účetně-daňových témat, o kterých toho bylo napsáno již mnoho. Píší se o něm články, bakalářské i diplomové práce, v podnikových financích se počítá tzv. čistá výhoda leasingu (srovnávající finanční leasing a úvěr). A jak se zdá, téma leasingu bude i v blízké budoucnosti stále hojně popisováno. Proč? Protože po mnoha letech, kdy česká účetní legislativa v tomto směru ustrnula, se (konečně) posouváme blíže k mezinárodním účetním standardům IFRS.
Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.