Sazba, základ a výpočet daně z příjmů - strana 15

Problematika „švarcsystému“ je právně i daňově velmi rozsáhlá a v konkrétní praxi se často jeví jako nepřehledná a nejednoznačná, jelikož je protkána mnoha právními normami a judikaturou soudů. Přestože v nedávné době nedošlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti či zákona o daních z příjmů fyzických osob ovlivňující danou oblast, byla vydána některá soudní rozhodnutí, jež mohou napovědět, jakým směrem se daňová i právní oblast tohoto ožehavého tématu, především v podobě možné překvalifikace smluvního vztahu mezi podnikateli na závislou činnost, ubírá.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 7. 2017, čj. 6 Afs 278/2016-54

V létě minulého roku, kdy byla novela daňových zákonů č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela č. 170/2017 Sb. “), předložena Poslanecké sněmovně, to vypadalo, že novela č. 170/2017 Sb. bude schválena včas, a oproti jiným rokům tak budeme mít klidnější Vánoce bez horečného nastavování systémů dle nových pravidel. Konec roku 2016 byl sice klidnější, ale nikoliv z důvodu dřívějšího schválení novely č. 170/2017 Sb. , které se nakonec o několik měsíců prodloužilo. Schválením novely č. 170/2017 Sb. až na jaře roku 2017 se její očekávaná účinnost pak posunula z 1. 1. 2017 na 1. 7. 2017. Uvedené posunutí účinnosti přitom přináší nemalé nejasnosti.

K sociálnímu pojištění Ing. Marta Ženíšková 1 OSVČ dokončila gymnázium a bude studovat vysokou školu formou kombinovaného studia. Bude i nadále pro účely sociálního pojištění osobou vedlejší? Odpověď Tento...

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. 1 1) Zaměstnanec, kterému přispíval zaměstnavatel na penzijní připojištění a on je ukončí v řádném termínu, je povinen...

Vybrané změny v oblasti zdaňování právnických osob daní z příjmů schválené zákonem č. 170/2017 Sb. - první část Ing. Drahomíra Martincová Dne 1.7.2017 nabyl účinnosti dlouho očekávaný zákon č....

Daň z příjmů fyzických osob - daňový balíček Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. V návaznosti na příspěvek k publikovaným novelám zákona o daních z příjmů1) ke zdanění příjmů fyzických...

U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel bude poctivý a nakonec celou cenu uhradí. Proto bývá v těchto případech v praxi sjednáno poskytnutí zálohy nebo více záloh placených před dodáním zboží či poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že nakonec neodejde s prázdnou, a navíc nemusí na výlohy spojené s realizací zakázky spotřebovávat vlastní peníze. Přičemž systém záloh je výhodný také pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké zálohy, které jej finančně příliš nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek nad zálohy, pak již nevypadá až tak hrozivě.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2017, čj. 2 Afs 166/2016-35

Novela zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) provedená zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“), je z hlediska přechodu na novou právní úpravu poměrně složitá. Jedním z problémů je posoudit, zda má být nová úprava věcnou změnou oproti úpravě účinné před 1. 7. 2017 – takových změn je celá řada. Z hlediska změn, ke kterým byla přijata výslovná přechodná ustanovení a která jsou dále komentována, se jedná např. o použití rozdílu příjmů a výdajů jako základny, ze které vychází základ daně u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví. Druhým problémem je použití nové úpravy již pro zdaňovací období roku 2017, resp. až od zdaňovacího období roku 2018. Tento problém řeší, a to poměrně složitě a mnohdy nejednoznačně, přechodná ustanovení, kterým je věnován tento příspěvek. Příspěvek nerozebírá všechna přechodná ustanovení, ani se speciálně nezaměřuje na přechodná ustanovení, která by měla být v praxi dostatečně známá, jako je zvýšení částky daňového zvýhodnění na dítě a uplatnění výdajů stanovených procentem z příjmů. Příspěvek se snaží upozornit na koncepci jednotlivých typů přechodných ustanovení a upozornit na hlediska, kterým obvykle není věnována pozornost.

Majetkový prospěch s. r. o. z bezúročné zápůjčky od zahraničního společníka Ing. Martin Děrgel Česká s. r. o. dostala před lety od zahraničního společníka bezúročnou půjčku. Nyní ji splácí....

Jaké pohledávky se dodaňují při ukončení podnikání OSVČ? Ing. Martin Děrgel Z důvodu odchodu do starobního důchodu podnikatel končí s řemeslnou živností. Stroje a zásoby pod cenou odprodá jiné...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2016, čj. 2 Afs 100/2016-29

Prosím o sdělení, zda můj výpočet příjmu spolupracující osoby je správný. Podnikatel, který má příjmy z jiného podnikání a uplatňuje výdaje procentem [§ 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů ], vydělal v loňském roce celkem 2 200 000 Kč. Na spolupracující manželku chce převést maximální částku, tj. 540 000 Kč (spolupráce po celý rok). Procentové výdaje z 2 200 000 Kč činí 880 000 Kč, ale podle zákona může uplatnit pouze 800 000 Kč.

Jak řešit dělení výsledků hospodaření sdružení bez právní subjektivity mezi jednotlivé jeho členy? Členové odpracují za rok celkem např. 6 500 hodin. Každý člen odpracuje jiný počet hodin. Z 6 500 hodin (tj. 100 %) na každého připadne propočítaný jiný podíl vyjádřený v procentech z celkových 100 %. Takže např. na člena A připadne 20 % z celkového počtu odpracovaných hodin, na člena B připadne 18 %, na člena C připadne 19 % atd., celkem do 100 %. Takto vypočítaný podíl na odpracovaných hodinách použiji stejně při rozdělení celkových příjmů a výdajů z výsledků hospodaření sdružení. Ve výsledku má člen A podíl 20 % jak z celkových příjmů, tak z celkových výdajů sdružení, člen B 18 %, člen C 19 % atd. Vzhledem k tomuto postupu se domnívám, že je dělení příjmů a výdajů fyzických osob ve sdružení bez právní subjektivity provedeno rovným dílem a každý člen sdružení si může zvolit, zda uplatní v daňovém přiznání výdaje procentem - paušálem, nebo výdaje ve skutečné doložené výši. Rovný díl si podle § 12 zákona o daních z příjmů vysvětluji tak, že je stejné procento použito u příjmů i výdajů.

Z činnosti nákup a prodej finančních derivátů jsem v loňském roce vytvořil hrubý zisk před zdaněním 38 000 Kč. Je tento hrubý zisk evidován jako příjem v § 10 zákona o daních z příjmů a musím jej zdanit? Neplatí pro tento druh příjmů osvobození do výše příjmu 100 000 Kč?

Jsem soudní znalec, vedoucí daňovou evidenci. Za rok 2016 jsem vykázal příjmy a výdaje ve skutečné výši. Ke dni 31. 12. 2016 jsem měl nezaplacené pohledávky ve výši 41 000 Kč. Za rok 2017 jsem přešel na vykazování nákladů tzv. paušálem tj. 40 % z příjmů. Z toho důvodu musím za rok 2016 podat dodatečné daňové přiznání, dodanit uvedené pohledávky a zaplatit dodatečnou daň. Bude podléhat tato dodatečně zaplacená daň z příjmů fyzických osob za rok 2016 sankci ze strany finančního úřadu?

Zaměstnanec má příjmy ze zaměstnání, vedle toho v letošním roce má příjmy z prodeje štěňat. Chovatel nepodniká, nemá živnostenský list, je to jeho koníček. Příjem z prodeje jednoho štěněte je vyšší než 20 000 Kč, zdaňuje tedy podle § 10 zákona o daních z příjmu . Z toho důvodu bude podávat daňové přiznání na příjmy ze zaměstnání a příjmy ostatní. Může k příjmům z prodeje štěňat uplatnit paušální výdaj 60 % nebo lze uplatnit pouze skutečné výdaje?

Otec daroval dceři rodinný dům s přilehlým pozemkem. Darovací smlouvu sepsali 22. 12. 2016 a v ten den ji dali zapsat do katastru nemovitostí. Právní účinky zápisu nastaly ke dni 22. 12. 2016. Zápis proveden 21. 1. 2017. Dcera se rozhodla, že dům i pozemek během roku 2017 prodá. V § 4 zákona o daních z příjmu je uvedeno, že od daně je osvobozen příjem z prodeje, pokud prodávající použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. V jakém časovém horizontu musí dcera získané prostředky využít na uspokojení bytové potřeby? Jak se prokazuje bydliště uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona? Musí tam mít nahlášen trvalý pobyt, tzn. změnit občanský průkaz?

Manžel si hodlá uplatnit slevu na manželku, která měla pouze nízký příjem ze závislé činnosti. Zahrnuje se do limitu příjmů manželky mzda za prosinec vyplacená v lednu následujícího roku?