Dokumenty

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala, jako nová část třicátá pátá, i novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2024 (dále „novela zákona“). Z přechodných ustanovení vyplývá odlišná úprava pro použití některých ustanovení novely zákona.

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.

Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Spol. s r.o. má pronajaté nebytové prostory, ve kterých provozuje restauraci. V nájemní smlouvě je uvedeno: Nájemce je oprávněn provést stavební úpravy v předmětu nájmu dle své potřeby pouze po obdržení písemného souhlasu pronajímatele.... Veškeré písemně předem schválené stavební úpravy bude nájemce provádět vlastním nákladem a na vlastní riziko s tím, že po skončení nájemního vztah mu nepřísluší ze strany pronajímatele žádná úhrada, a to ani poměrné části vynaložených nákladů, kdy nájemce je povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Ustanovení § 2220 odst. 1 OZ o vyrovnání podle míry zhodnocení se tak nepoužije. Pokud nebudou stavební úpravy provedené nájemcem z předmětu nájmu po skončení nájmu odstraněny, stávají se majetkem pronajímatele bez jakékoliv náhrady. Nájemce se zavazuje hradit na vrub svých nákladů výdaje spojené s běžnou údržbou a provozem předmětu nájmu. 1. Nájemce provádí průběžně opravy (malování, oprava podlah, dveří, omítek ...). Za rok tyto výdaje činí v součtu asi 180 000 Kč. Pro nájemce jde o daňově uznatelný výdaj? Předpokládám, že ano, i když částka je vysoká. Předmět nájmu má asi 200 m2. 2. Nájemce s písemným souhlasem pronajímatele rekonstruuje WC. Po ukončení rekonstrukce bude částku odepisovat do nákladů a v případě ukončení nájmu neodepsaný zbytek do nákladů nedostane? Pronajímatel dle smlouvy technické zhodnocení zdaňovat nemusí? Je nájemní smlouva nadřazena nad občanský zákoník?

- Revize elektroinstalace – pouze revize – bez materiálu a oprav – sazba DPH vždy 21 %? (bez ohledu, zda se jedná o revizi v rodinném, bytovém domě nebo např. v průmyslovém objektu). - Revize elektroinstalace a současně provedena případná oprava elektroinstalace včetně dodávky materiálu (menšího nebo i většího charakteru). Na faktuře by bylo uvedeno provedení revize elektroinstalace včetně montážních prací. - pokud je odběratel plátcem DPH lze vystavit celkovou fakturu na přenesenou daňovou povinnost nebo je nutné vystavit zvlášť fakturu na revizi (DPH 21 %) a zvlášť na opravu (přenesená daňová povinnost)? - pokud odběratel není plátcem DPH a revize by byla provedena v rodinném domě – tak u revize by byla sazba DPH 21 % a u opravy 15 % DPH nebo celé lze zdanit 15 % DPH?

Obchodování na burze je v současné době poměrně jednoduché. Drobný investor (předpokládejme, že se jedná o fyzickou osobu, rezidenta České republiky, nepodnikatele) 1) k tomu potřebuje počítač (nebo chytrý mobilní telefon), do kterého stáhne tzv. obchodní platformu, což je aplikace, která zobrazuje aktuální kurzy a grafy obchodovaných finančních nástrojů. Tento drobný investor by zároveň měl mít alespoň minimální znalosti o tom, jak finanční trh funguje, jaké možnosti investování má, jaká rizika mohou nastat a jakým způsobem se případně daní zisk z realizovaných obchodů. Prostřednictvím obchodní platformy pak umisťuje své obchodní příkazy, které jsou dále poslány na trh, kde dochází k zobchodování, pokud se nabídka s poptávkou bude shodovat.

Jedním ze způsobů, jak se zúčastnit podnikání na trzích států Evropské unie i mimo ni bez nutnosti kapitálových vstupů do cizího podniku, resp. vkládání finančních prostředků nutných k založení nového podniku, je možnost využít institut pobočky.

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

Právní úprava povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace je relativně rozsáhlá a komplexní, jak co do výčtu důvodů, pro které je zakázáno v pracovněprávních vztazích diskriminovat, tak co do výčtu možných forem diskriminace i oblastí, ve kterých je diskriminace protiprávní. Ovšem pokud jde o právní nástroje ochrany proti diskriminaci a jejího řešení v případě, kdy k diskriminaci došlo, je situace už poněkud méně přehledná. Tento článek se věnuje nejen právním nástrojům, které má k dispozici zaměstnanec nebo zaměstnankyně, ale i možnostem veřejnoprávního postihu, kterému by mohl čelit diskriminující zaměstnavatel.

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, plánuje nákup nových nebo ojetých automobilů v EU – v Německu (od plátců i neplátců DPH) a jejich následný prodej v tuzemsku. Jedná se o problematiku DPH. Pořízení nového automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí nový vůz v EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží. - pokud by společnost pořídila nový vůz od neplátce DPH, tak v přiznání k DPH uvede v ř. 9 a následně v ř. 43 včetně přiložení Hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopie daňového dokladu. Je to tak, že cena vozu od neplátce DPH je v úrovni ceny bez DPH? A prodejce si nárokuje DPH zpět ve své zemi? Tzn., že dodání a pořízení nového dopravního prostředku v rámci EU je vždy zdaněno až v zemi, kde bude využíváno? Pořízení ojetého automobilu - pokud společnost, plátce DPH pořídí ojetý vůz z EU od plátce DPH, tak je to považováno za dodání zboží - jakým způsobem se postupuje, když tuzemský plátce DPH nakoupí ojetý vůz od německého neplátce DPH? V jaké úrovni bude pořizovací cena? Bez DPH? Při prodeji odvedeme DPH? - ještě jsem narazila na možnost, že ojetý vůz může prodat autobazar, plátce DPH, který při prodeji uplatní zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím. Tzn., že my, jako odběratelé bychom při jeho dalším prodeji taky použili tento zvláštní režim. Uvedený nákup a prodej chce realizovat i OSVČ neplátce DPH. Jak je to v případě nákupu ojetého vozu z Německa neplátcem DPH? Prodávající by byl buď plátce DPH, nebo neplátce DPH. Cena, kterou OSVČ za auto uhradí je konečná a nemusí nikde nic hlásit nebo doplácet? Tzn., že uhradí cenu včetně DPH ve státě, ze kterého bylo dodáno? Dále mám dotaz k dani z příjmů fyzických osob: - OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Do příjmů zahrne celkový příjem za prodané auto, nikoliv jen zisk?

OSVČ s trvalým pobytem v ČR se přestěhuje za svou ženou a rodinou do Belgie. OSVČ je plátcem DPH a také zaměstnancem české s.r.o. (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na SP a ZP ). Podniká v oblasti webdesignu, služby poskytuje převážně přes internet, zčásti zajišťuje zprostředkovaně tisk reklamních materiálů. OSVČ se tedy stane daňovým rezidentem Belgie. Nicméně kvůli jazykové bariéře nepředpokládá změnu ve zdrojích příjmů (nyní 95 % plyne od zákazníků v ČR, malé procento zákazníci z jiných členských zemí EU). 1. OSVČ si nepřeje být plátcem DPH v Belgii (protože jeho čeští zákazníci – neplátci by se stali identifikovanou osobou), zároveň by si přála zachovat status plátce daně v ČR. Je toto možné? 2. Jak bude OSVČ danit svoje příjmy pocházející z ČR? Jde tedy o příjmy podle § 7 a § 6. Bude podávat daňové přiznání v ČR a v Belgii také? Nebo nebude příjmy podle § 6 vykazovat v Belgii, protože budou řešeny zaměstnavatelem? (V Belgii vzhledem k nízkým příjmům by OSVČ po uplatnění osobní slevy žádnou daň neodváděla, v ČR ano). 3. OSVČ je nyní sociálně i zdravotně pojištěna v ČR. Protože ale ze zaměstnání malého rozsahu odvody neplatí, zdravotní pojištění bude platit zde, předpokládám. Z hlediska nároku na důchod, jak je toto řešeno? Bude se přihlašovat zde a v ČR se odhlásí? Bude se mu započítávat odpracovaná doba? 4. OSVČ má dále příjmy z pronájmu, které v současné době daní dle § 9, uplatňuje výdaje skutečné (odpisy). Nemovitost je v SJM. Bude moci jeho žena (pracuje pro Evropskou Komisi, příjmy nepodléhají zdanění ani v ČR, ani v Belgii, jsou daněny podle speciálního režimu) podávat daňové přiznání k dani z příjmů z pronájmu podle § 9 stávajícím způsobem i s uplatněním odpisů (do současnosti toto přiznávala OSVČ)?

Účtuji firmu, která má předmět podnikání "truhlářství" a nyní tato firma vyrábí nábytek pro zrekonstruovaný Dům sociální péče (domov důchodců) – neplátce DPH. Jedná se mi o účtování DPH na daňovém dokladu. Co se týká dodání volně stojícího nábytku (skříně, stolky, stoly...), tam se bude účtovat DPH 21 %. Jedná se mi však o DPH při účtování oprav(výměnou) kuchyňských linek, které jsou součástí stavby. Tam bych účtovala DPH 15% (dle zák.o DPH §48, bod 5 písm. e) – sazba daně u dokončené stavby pro sociální bydlení). Prosím o sdělní, zda je toto v pořádku.

Od konce loňského roku, kdy byla na úrovni Evropské unie přijata směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti (dále v textu „směrnice CSRD“ 1) ), se začaly objevovat nejrůznější články, tematické konference apod. právě se zaměřením na směrnici CSRD, resp. ESG reporting. Vesměs jde ale pouze o představení požadavků nové směrnice CSRD, přičemž ESG reporting je daleko komplexnější a zahrnuje i jiné předpisy EU než jen zmíněnou směrnici. V tomto článku si odpovíme na otázku, zda směrnice CSRD přináší opravdu nové požadavky, které budou muset firmy zapracovat do svého výkaznictví, anebo již v určité míře informace týkající se ESG faktorů poskytují. Zkusíme se proto na ESG reporting podívat komplexně.