Dokumenty

  • Článek
Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Ačkoli bychom mohli mít dojem, že tak tradiční a v praxi hojně využívaný institut, jakým bezpochyby pracovní cesta je, nemůže znamenat větší problémy ať už z hlediska personalistického, nebo pracovněprávního, není to tak zcela pravda. V tomto článku se podíváme na základní mantinely právní úpravy tuzemských pracovních cest i některé problematické či komplikované aspekty.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Fyzická osoba podnikatel (živnost řemeslná), který uplatňuje výdaje procentem a je plátce DPH provozuje svoji činnost již jako vedlejší, protože je 7 let starobní důchodce. V roce 2021 si koupil do „podnikání“ osobní automobil a při nákupu uplatnil plný odpočet DPH, protože vůz byl určený k používání v rámci ekonomické činnosti. Pro účely daně z příjmů se nejedná o „obchodní majetek“ (poplatník uplatňuje paušální výdaje). Podnikatel se nyní vzhledem k onemocnění rozhodl svoji podnikatelskou činnost ukončit (eventuelně na ŽÚ přerušit např. a 20 let...) a vše vypořádat. Rok 2023 je řádně ukončen daňovým přiznáním. A nyní se dostávám k samotnému dotazu, jak vypořádat automobil (nejedná se o OM) a plně uplatněný odpočet DPH v roce 2021. Podle dostupných informací jsem se přikláněla k tzv. vyřazení auta z podnikání do osobního – soukromého užívání a odvod DPH z ceny obvyklé (cena, za kterou by se nyní k DUZP stejný automobil pořídil) a do přiznání k DPH tuto cenu zadat do ř.1 Dodání zboží §13 odst.4 a). Poté požádat FÚ o zrušení registrace k DPH příslušným formulářem. Čím více jsem se věcí zabývala, nevím, zda správný je tento postup: požádat správce daně o zrušení registrace k DPH a po odpovědi a sdělení data, ke kterému správce stanoví datum zrušení, vypracovat tedy poslední přiznání k DPH a v řádku č. 45 minusem uvést korekci odpočtu DPH. Automobil zakoupený v roce 2021 – odpočet DPH 188 115 Kč, celkem 5 let, zbývají 2 roky, výpočet 188 115 × (0 - 1) × 1/5 = -37623 Kč krát 2 roky Kč -75 246 Kč. Z hlediska daně z příjmů při „převodu“ pro osobní užívání nevzniká žádný zdanitelný příjem. Prosím tedy o správně řešení pro vypořádání DPH.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Pan Jakub Dlouhý je vlastníkem nebytových prostor, které pronajímá. Novým nájemcem má být akciová společnost ABC a. s., která panu Dlouhému předložila svůj návrh nájemní smlouvy. Pan Dlouhý z obchodního rejstříku zjistil, že předsedou představenstva je Ing. Josef Novák, místopředsedou Ing. Jan Nováček. Podepisování za společnost dle OR se děje tak, že k firmě společnosti předseda nebo místopředseda připojí svůj podpis s uvedením funkce. Na předloženém návrhu smlouvy je uveden pan Jakub Dlouhý, adresa a další údaje, dále jako „pronajímatel“. Akciová společnost je označena jako ABC a. s., uvedeno sídlo, IČ, zastoupená Ing. Josefem Novákem, dále „nájemce“. Není uvedena funkce osoby, která zastupuje společnost. Smlouva dle sdělení pracovníka a. s. bude smlouva podepsaná tak, že smlouvu podepíše pan Jakub Dlouhý jako „pronajímatel“, ABC a. s. dá následně razítko jako „nájemce“ a podepíše pan Ing. Josef Novák. Jeho funkce uvedená nikde nebude, ani u jeho podpisu, prý to není potřeba, stačí jen razítko společnosti. Pan Dlouhý pana Nováka nezná, smlouva nemá být podepsaná při jeho osobním jednání s panem Novákem. Opravdu nevadí, že u osoby, která jedná za společnost, není označení pana Josefa Nováka jako předsedy představenstva a ani u jeho podpisu není uvedená jeho funkce předsedy představenstva, jak je to uvedené v obchodním rejstříku?
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Spol. s r.o. upsala v roce 2015 tři akcie, každá byla s nominální hodnotou 1 000 000 Kč, výše podílu na a. s. činila 8 %. V roce 2023 valná hromada a. s. rozhodla o snížení základního kapitálu výhradně za účelem snížení kumulovaných ztrát společnosti snížením jmenovité hodnoty každé z vydaných akcií o 60 %, a to výměnou akcií. Tři akcie v držení s. r. o. byly vyměněny za 3 akcie s jmenovitou hodnotou každé z nich 400 000 Kč, podíl 8 % na a. s. se samozřejmě nezměnil. Jak tento případ zaúčtovat? Pokud by s. r. o. akcie prodala, jaká částka bude daňovým nákladem a bude limitovaná výše nákladu k příjmu z prodeje?
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
V praxi se lze občas setkat se situací, kdy účetní jednotka potřebuje z nějakého důvodu vyřadit či zařadit pouze část dlouhodobého hmotného majetku účtovaného v účtové skupině 02. Vzhledem k tomu, že tato oblast je v účetní a daňové legislativě upravena jen sporadicky, pokusili bychom se v tomto článku vysvětlit hlavní praktické aspekty vyplývající z těchto změn dlouhodobého hmotného majetku a souboru hmotných movitých věcí. Výklad doplníme o postupy účtování účetních případů včetně příkladů vztahujících se k této oblasti pro dva druhy účetních jednotek. V našem případě jsme zvolili charakterem činnosti relativně vzdálené, ale současně podobné subjekty, a to podnikatele a vybranou účetní jednotku v podobě státní příspěvkové organizace (dále jen „SPO“). V závěru našeho příspěvku zmíníme i postup řešení v případě, že se účetní jednotka rozhodla používat metodu komponentního odpisování.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
V rámci své praxe se setkávám s různými typy sporů na DPH. Nejčastěji se jedná o spory ohledně správného uplatnění nároku na odpočet daně dle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Tyto spory se mezi správcem daně a daňovým subjektem někdy překlenou až do zkoumání, zda byl odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění uplatněn v souladu se smyslem a účelem směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“). Jinými slovy se řeší to, zda se daňový subjekt přijetím zdanitelného plnění od svého dodavatele účastnil podvodu na DPH, o kterém věděl či vědět měl a mohl. Obecně lze totiž z judikatury odvodit, že nárok na odpočet daně nesmí být omezen a po splnění hmotněprávních a formálních podmínek musí být přiznán. Výjimku z tohoto principu ovšem představuje situace, kdy daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně podvodně nebo zneužívajícím způsobem 1) . Boj proti podvodu, vyhýbání se daňové povinnosti a případným zneužitím je totiž cílem, který je unijním právem uznán a podporován 2) .
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Dodání energií se pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) posuzuje jako dodání zboží. Při uplatňování DPH při dodání energií se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání energií je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění, pravidel pro stanovení základu daně a sazeb daně. Od 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 469/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon ), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Součástí tohoto zákona je také novela zákona o DPH , kterou byla provedena změna § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH , ve kterém jsou stanovena pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání energií, včetně tepla a poskytnutí navazujících služeb, a také u vodného a stočného.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Investor, který umisťuje své přebytečné peníze na finanční trh, očekává jejich zhodnocení. Toho může dosáhnout tím, že se mu podaří prodat za víc, než za kolik pořídil, nebo zvolí takový finanční nástroj, který mu bude generovat zisk při jeho držbě. Zvolí-li jako finanční nástroj akcie, může očekávat v některých případech stálý příjem v podobě dividendy (podílu na zisku akciové společnosti), kterou prostřednictvím držené akcie částečně vlastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárůst majetku, podléhá tento příjem zdanění. V následujícím textu se budu zabývat tím, co všechno je potřeba zohlednit při zdaňování: co je to dividenda, určení rezidentství investora, obchodní majetek, zdanění dividendy, dividenda tuzemská a zahraniční, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metody zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění u nesmluvního státu, kdy není povinnost podat daňové přiznání, jak vyplnit daňové přiznání, formulář W-8BEN.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Součástí tzv. „konsolidačního balíčku“, resp. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala, jako nová část třicátá pátá, i novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2024 (dále „novela zákona“). Z přechodných ustanovení vyplývá odlišná úprava pro použití některých ustanovení novely zákona.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Poplatníci mohou s účinností od roku 2005 od základu daně odečíst dle § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“).
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.
Vydáno: 07. 02. 2024
  • Článek
Spol. s r.o. má pronajaté nebytové prostory, ve kterých provozuje restauraci. V nájemní smlouvě je uvedeno: Nájemce je oprávněn provést stavební úpravy v předmětu nájmu dle své potřeby pouze po obdržení písemného souhlasu pronajímatele.... Veškeré písemně předem schválené stavební úpravy bude nájemce provádět vlastním nákladem a na vlastní riziko s tím, že po skončení nájemního vztah mu nepřísluší ze strany pronajímatele žádná úhrada, a to ani poměrné části vynaložených nákladů, kdy nájemce je povinen uvést předmět nájmu do původního stavu, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Ustanovení § 2220 odst. 1 OZ o vyrovnání podle míry zhodnocení se tak nepoužije. Pokud nebudou stavební úpravy provedené nájemcem z předmětu nájmu po skončení nájmu odstraněny, stávají se majetkem pronajímatele bez jakékoliv náhrady. Nájemce se zavazuje hradit na vrub svých nákladů výdaje spojené s běžnou údržbou a provozem předmětu nájmu. 1. Nájemce provádí průběžně opravy (malování, oprava podlah, dveří, omítek ...). Za rok tyto výdaje činí v součtu asi 180 000 Kč. Pro nájemce jde o daňově uznatelný výdaj? Předpokládám, že ano, i když částka je vysoká. Předmět nájmu má asi 200 m2. 2. Nájemce s písemným souhlasem pronajímatele rekonstruuje WC. Po ukončení rekonstrukce bude částku odepisovat do nákladů a v případě ukončení nájmu neodepsaný zbytek do nákladů nedostane? Pronajímatel dle smlouvy technické zhodnocení zdaňovat nemusí? Je nájemní smlouva nadřazena nad občanský zákoník?
Vydáno: 10. 11. 2023