Dokumenty

Právě nyní, v době letních měsíců, nabývá problematika dovolené vyjádřené dnes „v hodinách“ na významu, neboť zaměstnavatelé musí vedle posuzování plnění podmínek pro vznik práva zaměstnance na dovolenou řešit i výpočet její délky a od 1. 1. tohoto roku navíc poskytovat dovolenou i tzv. „dohodářům“ – tedy zaměstnancům vykonávajících práci/činnost na základě dohody o provedení práce (díle „DPP“) nebo dohody o pracovní činnosti (dále „DPČ“), a to v zásadě za stejných podmínek jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Přestože se právní úprava relativně nové dovolené tzv. „v hodinách“, účinná již od 1. 1. 2021, v aplikační praxi víceméně „zaběhla“, vyskytují se stále ještě při jejím praktickém provádění v personální či mzdové oblasti některé problematičtější situace a potíže.

Spol. s r.o. prodala osobní automobil po třech letech, při pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. V řádném DP jsem na ř. 60 dodanila dle § 78 2/5 uplatněné DPH. V dodatečném přiznání k DPH jsem tuto částku zase odečetla – dle textu § 78e zákona o DPH se DPH úprava odpočtu prování v případě ztráty, zničení nebo odcizení, které nejsou řádně doloženy, tj. při prodeji se úprava odpočtu provádět nemusí. Paní z FÚ mi volala a chtěla dodatečné přiznání k DPH zrušit, protože v řádném přiznání k DPH byla úprava provedena správně. Má pracovnice FÚ pravdu a úprava odpočtu se provádí i v případě prodeje auta do pěti let od pořízení? V roce 2023 jsem měla paušální daň, v roce 2024 budu zdaňovat příjmy a uplatňovat paušální výdaje. Faktury vystavené v roce 2023 a zaplacené v roce 2024 budou zdaněny v roce 2023 v rámci paušální daně? A obráceně – pokud v roce 2024 budou uplatňovány paušální výdaje a v roce 2025 budu mít zase paušální daň, faktury vystavené v roce 2024 a zaplacené v roce 2025 budou zdaněny v roce 2024 (neuhrazené pohledávky k 31. 12.)?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

Pominu-li spoření do tzv. III. pilíře (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. doplňkové penzijní spoření) a investiční životní pojištění, které nabízejí penzijní společnosti a pojišťovny, tak finanční trh nabízí drobným investorům 1) v zásadě dva způsoby, kam mohou umisťovat své volné finanční prostředky ve snaze ochránit je před inflací, popř. dosáhnout jejich zhodnocení. Drobný investor může zvolit tzv. kolektivní investování nebo investovat individuálně.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží a osob je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) a výkladů k němu. Pro správné uplatnění daně je klíčové vymezení místa plnění a smluvní podmínky, za nichž jsou tyto služby poskytovány. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění, a to jak u přepravy zboží, tak i u přepravy osob. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . V závěrečné části textu jsou vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy osob, a to jak v tuzemsku se zaměřením na změny sazeb daně, které byly provedeny novelou zákona o DPH , jež je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , a které nabyly účinnosti od 1. 1. 2024, tak i pravidla, za nichž se uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u mezinárodní přepravy osob, která vyplývají z § 70 zákona o DPH .

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

V minulém článku jsme se přesvědčili, že i když je pracovní cesta tradičním a v praxi hojně aplikovaným institutem pracovního práva, neznamená to, že bychom v tomto tématu nenašli problémy nebo aplikační nejasnosti. Něco obdobného je možné konstatovat i o právní úpravě cestovních náhrad, kterým je věnován následující text. S ohledem na rozsah problematiky se v něm budeme zabývat pouze tuzemskými pracovními cestami.

Rozsudek v daňové trestní věci může významně ovlivnit daňové řízení. Je pak na správci daně, aby vyhodnotil, zda skutečnosti zjištěné v rámci trestního řízení dopadají také do řízení daňového. Tento příspěvek se zabývá postupem správce daně, který následuje po (právní moci) rozsudku v daňové trestní věci.

Vnitřní předpis je písemně vyjádřené pravidlo, které řadíme mezi vnitřní organizační normy. Tyto normy předepisují chování určitého okruhu osob, které mají společné cíle a motivaci, a to v rámci konkrétní organizace. Obecně je úkolem těchto předpisů rozpracovat jednotlivé činnosti a vztahy uvnitř organizace, nastavit jednotný postup při řešení určitých situací a tím zajistit, aby organizační procesy fungovaly pružně a efektivně a v neposlední řadě v souladu s platnou legislativou.

Investor, který umisťuje své přebytečné peníze na finanční trh, očekává jejich zhodnocení. Toho může dosáhnout tím, že se mu podaří prodat za víc, než za kolik pořídil, nebo zvolí takový finanční nástroj, který mu bude generovat zisk při jeho držbě. Zvolí-li jako finanční nástroj akcie, může očekávat v některých případech stálý příjem v podobě dividendy (podílu na zisku akciové společnosti), kterou prostřednictvím držené akcie částečně vlastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárůst majetku, podléhá tento příjem zdanění. V následujícím textu se budu zabývat tím, co všechno je potřeba zohlednit při zdaňování: co je to dividenda, určení rezidentství investora, obchodní majetek, zdanění dividendy, dividenda tuzemská a zahraniční, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metody zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění u nesmluvního státu, kdy není povinnost podat daňové přiznání, jak vyplnit daňové přiznání, formulář W-8BEN.

Fyzická osoba podnikatel (živnost řemeslná), který uplatňuje výdaje procentem a je plátce DPH provozuje svoji činnost již jako vedlejší, protože je 7 let starobní důchodce. V roce 2021 si koupil do „podnikání“ osobní automobil a při nákupu uplatnil plný odpočet DPH, protože vůz byl určený k používání v rámci ekonomické činnosti. Pro účely daně z příjmů se nejedná o „obchodní majetek“ (poplatník uplatňuje paušální výdaje). Podnikatel se nyní vzhledem k onemocnění rozhodl svoji podnikatelskou činnost ukončit (eventuelně na ŽÚ přerušit např. a 20 let...) a vše vypořádat. Rok 2023 je řádně ukončen daňovým přiznáním. A nyní se dostávám k samotnému dotazu, jak vypořádat automobil (nejedná se o OM) a plně uplatněný odpočet DPH v roce 2021. Podle dostupných informací jsem se přikláněla k tzv. vyřazení auta z podnikání do osobního – soukromého užívání a odvod DPH z ceny obvyklé (cena, za kterou by se nyní k DUZP stejný automobil pořídil) a do přiznání k DPH tuto cenu zadat do ř.1 Dodání zboží §13 odst.4 a). Poté požádat FÚ o zrušení registrace k DPH příslušným formulářem. Čím více jsem se věcí zabývala, nevím, zda správný je tento postup: požádat správce daně o zrušení registrace k DPH a po odpovědi a sdělení data, ke kterému správce stanoví datum zrušení, vypracovat tedy poslední přiznání k DPH a v řádku č. 45 minusem uvést korekci odpočtu DPH. Automobil zakoupený v roce 2021 – odpočet DPH 188 115 Kč, celkem 5 let, zbývají 2 roky, výpočet 188 115 × (0 - 1) × 1/5 = -37623 Kč krát 2 roky Kč -75 246 Kč. Z hlediska daně z příjmů při „převodu“ pro osobní užívání nevzniká žádný zdanitelný příjem. Prosím tedy o správně řešení pro vypořádání DPH.

Pan Jakub Dlouhý je vlastníkem nebytových prostor, které pronajímá. Novým nájemcem má být akciová společnost ABC a. s., která panu Dlouhému předložila svůj návrh nájemní smlouvy. Pan Dlouhý z obchodního rejstříku zjistil, že předsedou představenstva je Ing. Josef Novák, místopředsedou Ing. Jan Nováček. Podepisování za společnost dle OR se děje tak, že k firmě společnosti předseda nebo místopředseda připojí svůj podpis s uvedením funkce. Na předloženém návrhu smlouvy je uveden pan Jakub Dlouhý, adresa a další údaje, dále jako „pronajímatel“. Akciová společnost je označena jako ABC a. s., uvedeno sídlo, IČ, zastoupená Ing. Josefem Novákem, dále „nájemce“. Není uvedena funkce osoby, která zastupuje společnost. Smlouva dle sdělení pracovníka a. s. bude smlouva podepsaná tak, že smlouvu podepíše pan Jakub Dlouhý jako „pronajímatel“, ABC a. s. dá následně razítko jako „nájemce“ a podepíše pan Ing. Josef Novák. Jeho funkce uvedená nikde nebude, ani u jeho podpisu, prý to není potřeba, stačí jen razítko společnosti. Pan Dlouhý pana Nováka nezná, smlouva nemá být podepsaná při jeho osobním jednání s panem Novákem. Opravdu nevadí, že u osoby, která jedná za společnost, není označení pana Josefa Nováka jako předsedy představenstva a ani u jeho podpisu není uvedená jeho funkce předsedy představenstva, jak je to uvedené v obchodním rejstříku?

Spol. s r.o. upsala v roce 2015 tři akcie, každá byla s nominální hodnotou 1 000 000 Kč, výše podílu na a. s. činila 8 %. V roce 2023 valná hromada a. s. rozhodla o snížení základního kapitálu výhradně za účelem snížení kumulovaných ztrát společnosti snížením jmenovité hodnoty každé z vydaných akcií o 60 %, a to výměnou akcií. Tři akcie v držení s. r. o. byly vyměněny za 3 akcie s jmenovitou hodnotou každé z nich 400 000 Kč, podíl 8 % na a. s. se samozřejmě nezměnil. Jak tento případ zaúčtovat? Pokud by s. r. o. akcie prodala, jaká částka bude daňovým nákladem a bude limitovaná výše nákladu k příjmu z prodeje?

V praxi se lze občas setkat se situací, kdy účetní jednotka potřebuje z nějakého důvodu vyřadit či zařadit pouze část dlouhodobého hmotného majetku účtovaného v účtové skupině 02. Vzhledem k tomu, že tato oblast je v účetní a daňové legislativě upravena jen sporadicky, pokusili bychom se v tomto článku vysvětlit hlavní praktické aspekty vyplývající z těchto změn dlouhodobého hmotného majetku a souboru hmotných movitých věcí. Výklad doplníme o postupy účtování účetních případů včetně příkladů vztahujících se k této oblasti pro dva druhy účetních jednotek. V našem případě jsme zvolili charakterem činnosti relativně vzdálené, ale současně podobné subjekty, a to podnikatele a vybranou účetní jednotku v podobě státní příspěvkové organizace (dále jen „SPO“). V závěru našeho příspěvku zmíníme i postup řešení v případě, že se účetní jednotka rozhodla používat metodu komponentního odpisování.

V rámci své praxe se setkávám s různými typy sporů na DPH. Nejčastěji se jedná o spory ohledně správného uplatnění nároku na odpočet daně dle § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Tyto spory se mezi správcem daně a daňovým subjektem někdy překlenou až do zkoumání, zda byl odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění uplatněn v souladu se smyslem a účelem směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“). Jinými slovy se řeší to, zda se daňový subjekt přijetím zdanitelného plnění od svého dodavatele účastnil podvodu na DPH, o kterém věděl či vědět měl a mohl. Obecně lze totiž z judikatury odvodit, že nárok na odpočet daně nesmí být omezen a po splnění hmotněprávních a formálních podmínek musí být přiznán. Výjimku z tohoto principu ovšem představuje situace, kdy daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet daně podvodně nebo zneužívajícím způsobem 1) . Boj proti podvodu, vyhýbání se daňové povinnosti a případným zneužitím je totiž cílem, který je unijním právem uznán a podporován 2) .

Dodání energií se pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o DPH “) posuzuje jako dodání zboží. Při uplatňování DPH při dodání energií se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání energií je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění, pravidel pro stanovení základu daně a sazeb daně. Od 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 469/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon ), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Součástí tohoto zákona je také novela zákona o DPH , kterou byla provedena změna § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH , ve kterém jsou stanovena pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání energií, včetně tepla a poskytnutí navazujících služeb, a také u vodného a stočného.

Ačkoli bychom mohli mít dojem, že tak tradiční a v praxi hojně využívaný institut, jakým bezpochyby pracovní cesta je, nemůže znamenat větší problémy ať už z hlediska personalistického, nebo pracovněprávního, není to tak zcela pravda. V tomto článku se podíváme na základní mantinely právní úpravy tuzemských pracovních cest i některé problematické či komplikované aspekty.

V rámci AML oblasti prochází legislativním procesem jako sněmovní tisk 659 rozsáhlá novela AML oblasti, která má z velké části nabýt účinnosti již 30. 12. 2024. Tento článek si klade za cíl nadcházející změny sumarizovat.

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu se řídí obecně platnými pravidly, která vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček) byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V článku je nejprve vysvětleno základní vymezení předmětu daně a místa plnění u služeb v oblasti kultury a sportu. V dalším textu jsou vymezeny podmínky, za nichž se na tyto služby vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně a podmínky, za nichž jsou zdanitelným plněním. V závěrečné části textu jsou podrobněji vysvětlena aktuálně platná pravidla, za nichž se od 1. 1. 2024 u služeb v oblasti kultury a sportu, jsou-li zdanitelným plněním, uplatní snížená sazba daně ve výši 12 %.