Ing. Ivan Macháček - strana 12

V článku si porovnáme podmínky pro uplatnění cestovních náhrad v roce 2016 a 2017 při použití auta zaměstnance k pracovní cestě u jeho zaměstnavatele.

V první části příspěvku si rozebereme problematiku daňového řešení výdajů při použití automobilu podnikatele k pracovní cestě dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP . Budeme vycházet ze situace, že podnikatel má četnější pracovní cesty, takže pro něho není výhodné uplatňovat paušální výdaj na dopravu dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP . Druhá část příspěvku rozebírá oblast poskytování cestovních náhrad v případě, kdy zaměstnanec použije k pracovní cestě na žádost svého zaměstnavatele soukromý automobil, a to ve smyslu znění § 157 odst. 3 zákoníku práce .

V příspěvku se zaměříme na stávající způsob zdanění příjmů z fotovoltaických elektráren a dále si na příkladech ukážeme daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE. Nebudeme se však zabývat tvorbou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 ve smyslu § 11a až § 11c zákona o rezervách ani jejím daňovým řešením.

V článku si ukážeme, jaké jsou podmínky pro poskytování zaměstnaneckých benefitů jednateli společnosti s r. o., které vyplývají ze zákona o obchodních korporacích a ze zákona o daních z příjmů . Na příkladech si rozebereme daňové řešení čtyř vybraných benefitů.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo nařízením vlády č. 336/2016 Sb. ke zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z částky 9 900 Kč v roce 2016 na částku 11 000 Kč. V článku si ukážeme, v jakých situacích ovlivňuje minimální mzda daňové řešení v zákonu o daních z příjmů .

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

Fotovoltaické elektrárny patří k alternativním zdrojům výroby elektrické energie, které využívají pro výrobu elektrické energie sluneční záření. V článku si blíže rozebereme vývoj zdanění příjmů z FVE, daňové odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny z FVE, finanční leasing hmotného majetku FVE a souvislosti tvorby rezerv na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů.

V následujícím příspěvku se budeme zabývat možnostmi daňové optimalizace v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 prostřednictvím správně zvolených postupů daňového odpisování hmotného majetku. Uvedeme si možnosti této daňové optimalizace jednak pro případ, kdy poplatník dosáhne vysoký základ daně z příjmů, a jednak pro případ, kdy poplatník má nízký základ daně z příjmů a chce uplatnit veškeré odpočty od základu daně a slevy na dani.

V příspěvku si ukážeme několik případů změněných podmínek zdanění osoby samostatně výdělečně činné, které ovlivní výši daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 proti roku 2015.

Rodinný závod je vymezen v ustanoveních § 700 až § 707 občanského zákoníku . Daňové řešení člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu je obsahem § 13 zákona o daních z příjmů . V příspěvku si přiblížíme na příkladech postup zdanění členů rodinného závodu za rok 2016.

V příspěvku se zaměříme na zodpovězení různých dotazů, týkajících se zdanění příjmů z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a tzv. ostatních příjmů dle § 10 ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

V souvislosti s daňovým přiznáním poplatníka s příjmy podle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů za rok 2016 se naskýtá otázka výhodnosti či nevýhodnosti uplatnění paušálních výdajů za toto zdaňovací období. V článku se zaměříme především na případy, kdy je pro poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje, výhodnější přejít na skutečné výdaje.

V příspěvku si ukážeme, jak můžeme prostřednictvím správně zvolených postupů daňového odpisování hmotného majetku optimalizovat daňovou povinnost poplatníka s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání za rok 2016.

V článku si přiblížíme zdanění prodeje osobního automobilu daní z příjmů fyzických osob v případech: ? osobní automobil je zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není a nikdy nebyl zahrnut v obchodním majetku, ? osobní automobil není, ale dříve byl zahrnut v obchodním majetku, ? prodej osobního automobilu při uplatnění paušálních výdajů, ? osobní automobil je pořízen v rámci finančního leasingu, ? osobní automobil je ve společném jmění manželů, ? osobní automobil je nabyt v rámci dědictví, ? osobní automobil je nabyt darováním.

Zákonem č. 112/2016 Sb. je s účinností od 1. 12. 2016 zavedena povinná elektronická evidence tržeb. Povinnost elektronické evidence tržeb nabíhá postupně ve čtyřech etapách:

V tomto čísle DHK se zaměříme na situace, kdy se poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti a poplatník s příjmy ze samostatné činnosti může vyhnout placení tohoto zvýšení daně z příjmů fyzických osob. A ukážeme si rovněž specifické situace, ve kterých podnikatel nesmí zapomenout na uplatnění solidárního zvýšení daně.

V následujícím textu si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, a dále si uvedeme případy, kdy tuto povinnost nemá a může požádat o roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění.

V článku se budeme zabývat případy, kdy dojde k použití hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku i pro soukromé účely poplatníka. Příklady zaměříme na zemědělského podnikatele.

Ve výkladu shrneme podmínky pro osvobození starobních důchodů a penzí od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů a uvedeme si souvislosti zrušení zdanění důchodů podle § 4 odst. 3 ZDP v roce 2016 nálezem Ústavního soudu čj. Pl. ÚS 18/15 ze dne 28. 6. 2016, zveřejněného pod číslem 271/2016 Sb. v částce 105 Sbírky zákonů rozeslané 29. 8. 2016.

V příspěvku se blíže podíváme na oblast poskytování stravenek zaměstnancům a poskytování stravného při pracovních cestách. Z hlediska pracovněprávních předpisů je zásadní rozdíl v tom, že stravné při pracovních cestách je zákonným nárokem zaměstnance, zatímco poskytování stravenek je fakultativním plněním zaměstnavatele. Ukážeme si rovněž, zda lze poskytnout zaměstnanci stravenku současně se stravným při jeho pracovní cestě.