Ing. Ivan Macháček - strana 10

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit za příslušné zdaňovací období slevu na dani z příjmů dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele - právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.

V následujícím článku si rozebereme uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2018 a připomeneme si změny, ke kterým v této oblasti došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “).

Řešení nájmu je obsaženo v § 2201 až 2331 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “), přičemž nájem bytu a nájem domu je řešen v § 2235 až 2301 ObčZ , nájem prostoru sloužícího podnikání je řešen v § 2302 až 2315 ObčZ , podnikatelský pronájem věcí movitých je předmětem § 2316 až 2320 ObčZ a nájmem dopravního prostředku se zabývá § 2321 až 2325 ObčZ . V článku si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu hmotného majetku, který je zařazen v obchodním majetku a který naopak v hmotném majetku zařazen není.

V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a v případě vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně z příjmů o tzv. solidární zvýšení daně. S vývojem času dochází postupně k navyšování hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně – zatímco v roce 2013 tato hranice pro uplatnění činila 1 242 432 Kč, v roce 2018 se již jedná o částku 1 438 992 Kč.

V pokračování příspěvku si ukážeme daňové řešení úplatného nabytí majetku, který je předmětem finančního leasingu a daňové řešení prodeje majetku, který byl předmětem operativního leasingu. Uvedeme si rovněž řešení finančního leasingu při uplatnění paušálních výdajů. Podle znění bodu 4 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. , ustanovení o finančním leasingu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 7. 2017), se použije na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V textu proto uvádíme příslušná ustanovení ZDP ve znění upravené zákonem č. 170/2017 Sb. , které se však vztahují až na nové smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu přenechán k užití uživateli po 1. 7. 2017, a v závorce uvádíme původní znění ZDP před jeho novelou.

Zápůjčkou se zabývá § 2193 až 2200 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rozumí se jí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. V článku si ukážeme rozdílné daňové řešení zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci a zápůjčky poskytnuté podnikateli.

V příspěvku se zabýváme vymezením finančního leasingu a daňovým řešením nájemného u operativního leasingu a úplaty u finančního leasingu z hlediska daňově uznatelných výdajů. Pozornost zaměříme na změny, které pro daňové řešení finančního leasingu vyplývají ze zákona č. 170/2017 Sb. V pokračování příspěvku v příštím čísle DHK si ukážeme daňové řešení úplatného nabytí majetku, který je předmětem finančního leasingu a daňové řešení prodeje majetku, který byl předmětem operativního leasingu.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo ke změnám při uplatňování paušálních výdajů poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Tyto změny mají dopad na zvýšení základu daně a tím i daně z příjmů u poplatníků s příjmy vyššími než 1 milion Kč. S tím však souvisí i zvýšení vyměřovacího základu a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V článku si ukážeme na příkladech, jak tyto změny provedené zákonem č. 170/2017 Sb. zvýší daňové a pojistné zatížení poplatníka v roce 2018.

V článku si s využitím příkladů ukážeme rozdíly v daňovém řešení prodeje hmotného majetku zařazeného v obchodním majetku, prodeje hmotného majetku, který není a nikdy nebyl zařazen v obchodním majetku, prodeje hmotného majetku, který byl vyřazen z obchodního majetku, a prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů.

V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku (manžela) v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017. Zvláštní pozornost budeme věnovat otázce, co se zahrnuje a co se nezahrnuje do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení splnění limitní výše těchto příjmů při uplatnění slevy na manželku.

V následujícím příspěvku se zaměříme na vymezení obchodního majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob a na případy použití majetku zahrnutého ve společném jmění manželů k podnikání jednoho nebo obou manželů, a to z hlediska daně z příjmů.

V zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené parametry ovlivněny výší minimální mzdy i výší průměrné mzdy. Pro rok 2018 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 286/2017 Sb. a průměrná mzda se odvozuje z nařízení vlády č. 343/2017 Sb. V příspěvku si ukážeme, k jakým změnám parametrů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo pro zdaňovací období roku 2018.

V následujícím příspěvku si ukážeme vznik daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a její uplatnění ve zdaňovacím období, kdy tato daňová ztráta vznikla, a její odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zamyslíme se rovněž nad možnou optimalizací při uplatnění daňové ztráty v rámci zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017.

V následujícím článku si ukážeme na příkladech vhodné řešení poplatníka daně z příjmů fyzických osob při uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v návaznosti na změny v uplatnění paušálních výdajů provedené zákonem č. 170/2017 Sb.

Stanovení daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7a zákona o daních z příjmů . Pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění paušální daně k určitým změnám, které jsou vstřícnější pro poplatníky, kteří chtějí uplatnit tento daňový institut. Ukážeme si výhody paušální daně, podmínky a průběh jejího stanovení správcem daně a na příkladech si uvedeme postup poplatníka, který uplatnil paušální daň za rok 2017 v případě, že je povinen podat za zdaňovací období 2017 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V zájmu poplatníka daně z příjmů fyzických osob je v daňovém přiznání v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP a všech slev na dani umožněných v ustanovení § 35 až 35bb ZDP . Neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.

V článku si uvedeme přehled změn týkajících se zdanění příjmů ze závislé činnosti na základě zákona č. 170/2017 Sb. Většina změn vyplývajících z tohoto zákona se použije v návaznosti na bod 1 přechodného ustanovení zákona od 1. 1. 2018. U některých změn však je podle specifických ustanovení zákona stanoveno jejich použití již v roce 2017. Jednou ze zásadních změn je zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě již v roce 2017 – touto změnou jsme se zabývali již v DHK č. 20/2017.

V následujícím článku se blíže podíváme na možnosti uplatnění výdajů na spotřebované pohonné hmoty jako daňově uznatelných výdajů v případech použití silničního motorového vozila pořízeného v rámci finančního leasingu, nájmu, výpůjčky a výprosy. Uvedeme si rovněž, u kterých z těchto případů lze uplatnit paušální výdaje na dopravu.

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ke snížení limitní výše příjmů pro uplatnění paušálních výdajů (ve výši 30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů). Tato hranice byla snížena z dosavadních 2 mil. Kč na 1 mil. Kč zdanitelných příjmů. Současně došlo ke zrušení § 35ca ZDP , který se týkal omezení slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě při uplatnění paušálních výdajů. Za zdaňovací období roku 2017 záleží na rozhodnutí poplatníka, co je pro něho z hlediska optimalizace daňového řešení výhodnější – zda uplatní nesníženou výši limitu paušálních výdajů (v tomto případě poplatník musí uplatnit § 35ca ZDP ), anebo použije sníženou výši limitu paušálních výdajů (pak již poplatník nemusí uplatnit § 35ca ZDP ). Pro zdaňovací období roku 2018 se již promítne jednoznačně snížená limitní výše paušálních výdajů a současně zrušení § 35ca ZDP .

V článku si ukážeme, kolik daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí podávat osoba spravující pozůstalost (respektive dědic) za zemřelého poplatníka a jaké změny v této oblasti přinesl zákon č. 170/2017 Sb. účinný od 1. 7. 2017.