Ing. Ivan Macháček - strana 14

Článek navazuje na příspěvek Ing Ivany Pilařové „Přechod fyzických osob mezi daňovou evidencí, paušálními výdaji a účetnictvím v podmínkách roku 2015“, zveřejněný v časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2015, ve kterém autorka uvádí daňové řešení přechodu způsobů uplatňování výdajů. V dnešním textu si uvedeme výhody a nevýhody paušálních výdajů a zaměříme se na případy, kdy je pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob výhodnější přejít ze skutečných výdajů na paušální výdaje, a naopak, kdy je pro něho výhodnější přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje. Především si uvedeme řadu konkrétních příkladů řešících výše uvedenou problematiku v roce 2016.

Uplatnění slevy na dani za umístění dítěte vyplývá z § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů . Podmínky pro uplatnění této slevy jsou stanoveny v § 35bb a rozumí se tím sleva na dani související s umístěním vyživovaného dítěte v předškolním zařízení. Poprvé bylo možné uplatnit tuto slevu za zdaňovací období roku 2014 na základě zákona č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento zákon byl novelizován zákonem č. 127/2015 Sb. s účinností dnem jeho vyhlášení (4.6.2015), přičemž novela obsahuje i změnu ustanovení § 35bb a souvisejících ustanovení zákona o daních z příjmů , zabývajících se poskytnutím slevy na dani za umístění dítěte.

V článku si porovnáme zatížení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné daní z příjmů fyzických osob a pojistným na sociální a zdravotní pojištění podle právních předpisů platných pro rok 2016. Budeme vycházet z předpokladu pro zdanění a výpočet pojistného, že u zaměstnance půjde o jeho hrubou mzdu a u OSVČ půjde o základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů .

Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně ze samostatné činnosti (u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů ), pokud podle vedeného účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy, a u dílčího základu daně z nájmu (u poplatníka s příjmy podle § 9 ZDP ), jestliže podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy. Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá. V příspěvku se zaměříme na možnost využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015.

Jednou z možností, jak snížit daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona o daních z příjmů a všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP . Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možné uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně podle § 15 , anebo je možné uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

V ustanovení § 21g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), se uvádí, že minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy: a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V článku si ukážeme vliv minimální mzdy a její změny na daňové řešení v ZDP . Jedná se o čtyři ustanovení, která se vážou na výši minimální mzdy.

V souvislosti s přípravou zemědělského podnikatele na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 vyvstávají otázky nejen jak správně sestavit toto daňové přiznání, ale rovněž jak plně využít zákonných možností k daňové optimalizaci výše své daňové povinnosti.

V příspěvku si rozebereme změny vyplývající ze zákona č. 267/2014 Sb. , které se týkají podání daňového přiznání fyzických osob za rok 2015.

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob bylo do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) zavedeno zákonem č. 500/2012 Sb. Je obsahem ustanovení § 16a , § 38g odst. 4 a § 38ha ZDP . Uplatňuje se od zdaňovacího období roku 2013. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi: a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

V následujícím příspěvku si porovnáme zatížení zaměstnance zemědělské společnosti a zemědělského podnikatele (osoby samostatně výdělečně činné) daní z příjmů a pojistným na sociální a zdravotní pojištění dle zákonných právních předpisů platných pro rok 2015.

S účinností od 1.1.2015 je nutno vzít do úvahy nové ustanovení § 38v zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zavedené do ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. , které zavádí povinnost oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Tato povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. jak příjmy osvobozené podle ustanovení § 4 a 4a , tak také podle § 6 a 10 ZDP . Tato oznamovací povinnost platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti zákona č. 267/2014 Sb. , tj. od 1. ledna 2015.

V článku si shrneme podmínky pro osvobození starobních důchodů od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 S., o daních z příjmů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a případy zdanění těchto důchodů při porušení zákonných podmínek v návaznosti na znovuuplatnění § 4 odst. 3 ZDP v roce 2015 na základě zákona č. 267/2014 Sb.

Jedním ze způsobů podnikání může být společné podnikání různých podnikatelů formou jejich sdružení v tzv. společnost. Její právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „NOZ “). Může tak jít např. o společné podnikání osob s různými druhy doplňujících se živností ke společnému cíli, společné podnikání příbuzných v rámci rodiny, společné podnikání zemědělských podnikatelů apod. K tomuto společnému podnikání tito podnikatelé vytvářejí tzv. společnost, která je obdobou sdružení bez právní subjektivity, která byla definována v § 829 až 841 již zrušeného občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník - dále jen „ObčZ “ - zrušen).

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „ObčZ“) zavedl s účinností od 1.1.2014 dva nové pojmy. Jedním z nich je obchodní závod a druhým rodinný závod. Rovněž zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb. , dále jen „ZDP“) s účinností od 1.1.2015 rozšiřuje výčet spolupracujících osob v § 13 ZDP o člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu, který nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V článku rozeberu podrobněji úpravu rodinného závodu v ObčZ a jeho daňové řešení.

Jak se připravit na daňovou kontrolu Ing. Ivan Macháček Vlastní daňovou kontrolu provádí u daňového subjektu místně příslušný správce daně. Podle znění § 13 odst. 1 zákona č. 280/2009...

Nejednoznačnost výkladu některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a neustálé změny znění zákona vyvolává nejistotu daňových poplatníků při správném stanovení jejich daňové povinnosti. K výkladu daňových předpisů jsou Generálním finančním ředitelstvím vydávány pokyny GFŘ (jedním z posledních je Pokyn GFŘ č. D-22 ze dne 6.2.2015 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP ) a na webové stránce www.financnisprava.cz jsou zveřejňovány stanoviska a informace GFŘ k řešení různých daňových otázek. Důležité jsou rovněž závěry řešení výkladových problémů aplikace daňového zákona z jednání tzv. koordinačních výborů (dále jen „KOOV“), na kterých jsou projednávány problémové otázky předložené daňovými poradci s návrhem jejich řešení, a kdy jsou zaujímána stanoviska GFŘ k řešeným otázkám. Rovněž tyto zápisy z koordinačních výborů jsou k dispozici na webové stránce www.financnisprava. cz.

V příspěvku si připomeneme dědické právo obsažené v novém občanském zákoníku a řešení smrti podnikatele v daňovém řádu a zákonu o daních z příjmů od ledna 2014 a v roce 2015. Následně se zaměříme na problematiku pokračování dědice v činnosti zůstavitele, a to jak z hlediska živnostenského zákona , tak z hlediska zákona o daních z příjmů . Na četných příkladech si ukážeme jednak změny, ke kterým z hlediska daňového došlo při pokračování dědice v podnikání zůstavitele od roku 2014, dále oblast uplatnění daňových odpisů u zděděného hmotného majetku a otázku tvorby rezerv na opravu hmotného majetku.

Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo v zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od 1.1.2015 k daňovému zvýhodnění na vyživované druhé, třetí a další dítě. Dochází tak k úpravám § 35c ZDP a u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti ke změně v § 38k odst. 4 písm. c) a § 38l odst. 3 písm. c) ZDP . V článku si zodpovíme řešení daňového zvýhodnění na dítě v konkrétních situacích, ve kterých se může poplatník nacházet při vyživování více dětí.

V dubnovém čísle časopisu jsme se zabývali pořízením hmotného majetku na finanční leasing a jeho daňovým řešením. V dnešním čísle navážeme na tento článek a přiblížíme si daňové řešení technického zhodnocení, které provede uživatel na majetku pořízeném na finanční leasing, anebo nájemce na najatém hmotném majetku (v rámci operativního leasingu).