Ing. Ivan Macháček - strana 9

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2018 si v článku uvedeme možnosti využití paušálních výdajů na dopravu k optimalizaci daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že v zákonu o daních z příjmů nedochází k žádné změně v této oblasti pro rok 2019, lze níže uvedené uplatnit i v rámci zdaňovacího období 2019 (pouze je nutno pro optimalizační úvahy vycházet z vyhlášky MPSV č. 333/2018 Sb. , stanovící pro rok 2019 výši sazby základní náhrady a náhrady za spotřebované PHM).

V následujícím příspěvku se zabýváme otázkou podpory získávání nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona o daních z příjmů . Jedná se o dvě varianty: a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem, aby se připravovali studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.

Darováním se zabývají ustanovení § 2055 až 2078 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), může své příjmy zdanit buď v rámci daňového přiznání, ve kterém uplatní skutečné nebo paušální výdaje ke zdanitelným příjmům, nebo může využít stanovení daně paušální částkou za podmínek uvedených v § 7a ZDP . Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění daně stanovené paušální částkou k určitým pozitivním změnám, které bylo možno ve smyslu bodu 14 přechodných ustanovení k tomuto zákonu použít již pro zdaňovací období roku 2017 za podmínky, že poplatník podal žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2017 nejpozději do 31. 5. 2017. Připomínáme, že k aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn D-33, jehož cílem je rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování správce daně o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V článku si uvedeme postup u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který by chtěl využít stanovení daně paušální částkou ve zdaňovacím období 2019.

V článku se budeme věnovat podmínkám pro osvobození příjmů z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku dle jednotlivých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “). Pozornost zaměříme i na oblast přijatého odstupného za uvolnění bytu nebo jednotky.

V následujícím příspěvku si ukážeme na příkladech, jaké má dopady ukončení nebo přerušení činnosti poplatníka s příjmy zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a u pronajímatele s příjmy zdaňovanými dle § 9 ZDP na daňové odpisování hmotného majetku, který poplatník daně z příjmů fyzických osob používá ke své podnikatelské činnosti nebo k pronájmu.

V následujícím příspěvku se zaměříme na daňové řešení přechodu poplatníka daně z příjmů fyzických osob na účtování v hospodářském roce. Budeme se zabývat vymezením subjektů, které mohou uplatnit hospodářský rok, závěry Koordinačních výborů zabývajících se touto problematikou a zásadami uplatnění hospodářského roku u poplatníků daně z příjmů fyzických osob

Pro účely odpisování hmotného majetku zatřídí poplatník v prvním roce odpisování hmotný majetek do odpisových skupin, uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Šestá odpisová skupina hmotného majetku vznikla v příloze č. 1 počínaje rokem 2004. Dle bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 669/2004 Sb. se šestá odpisová skupina uvedená v příloze č. 1 k ZDP ve znění zákona č. 438/2003 Sb. nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003. Jaký hmotný majetek je zatříděn do 6. odpisové skupiny s dobou odpisování 50 let a jak se tyto skutečnosti promítají do odpisování technického zhodnocení provedeného na tomto hmotném majetku v roce 2018? To si ukážeme v následujícím textu na příkladech z praxe.

V rámci rodinného podnikání dochází velmi často k situacím, kdy podnikatel (otec, matka) se snaží zapojit do rodinného podnikání i svého potomka – syna nebo dceru. V článku se zaměříme na dva způsoby tohoto zapojení v rámci rodinné firmy, a to jednak formou uzavření pracovněprávního vztahu s potomkem a dále jeho zapojení jako spolupracující osoby s podnikatelem.

V následujícím článku si vymezíme technické zhodnocení hmotného majetku a ukážeme si na příkladech jeho daňové odpisování v různých situacích.

Dle § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ “), je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců a toto účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. V následujícím článku si ukážeme rozdílné řešení daňového odpisování v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob uplatní hospodářský rok.

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

Zápůjčkou se zabývá § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zápůjčkou se rozumí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, pak zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. V příspěvku si s využitím příkladů ukážeme rozdíly v daňovém řešení zápůjčky poskytnuté podnikateli a zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci.

V čísle 9/2018 časopisu Daňová a hospodářská kartotéka jsme se zabývali stanovením vstupní ceny hmotného majetku pro různé způsoby pořízení tohoto majetku. Nyní si ukážeme řešení případů změny vstupní ceny hmotného majetku z následujících příčin: a) na základě uznané reklamace dodavatelem je snížena vstupní cena fakturovaného hmotného majetku; b) dodavatel dodatečně dofakturuje zvýšení vstupní ceny z titulu původně chybné fakturace nebo z důvodu opomenutí zahrnutí určitých položek souvisejících s prodejem hmotného majetku. V obou případech může dojít ke změně vstupní ceny pro daňové odpisování hmotného majetku buď v roce zahájení odpisování, anebo až v následujícím zdaňovacím období.

Článek se zaměřuje na daňové řešení spoluvlastnictví v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “). Především si na příkladech uvedeme, jak postupujeme při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků, a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “), v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

Pro daňové odpisování hmotného majetku je velmi důležité správné stanovení vstupní ceny majetku. Zásady určení vstupní ceny jsou obsaženy v § 29 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), přičemž postup stanovení vstupní ceny hmotného majetku závisí na tom, jakým způsobem byl odpisovaný hmotný majetek pořízen.

Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad, nebo na jméno. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír. V textu si rozebereme podmínky pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů u fyzické osoby a uvedeme si odlišné řešení zdanění příjmů z prodeje cenných papírů zahrnutých a nezahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby.

Odpisováním se dle § 26 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob jsou daňové odpisy součástí daňových výdajů (nákladů), pokud poplatník vykazuje příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP anebo příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP . V textu si uvedeme některé specifické případy uplatnění odpisů hmotného majetku – pořízení hmotného majetku na splátky, podnikání v rámci sdružení společníků ve společnosti, odpisování práva stavby a odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví.