Ing. Ivan Macháček - strana 8

Za účelem přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se budeme v několika pokračováních zabývat výkladem těchto ustanovení se zaměřením na nejčastější chyby, které se v aplikaci těchto ustanovení vyskytují.

V článku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení (školkovné) v roce 2019. Ukážeme si rovněž souběh dvou slev u dítěte, které navštěvuje předškolní zařízení – a to sleva za umístění dítěte dle § 35bb zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c (§ 35d) ZDP .

V následujícím textu si uvedeme daňové řešení u poplatníka daně z příjmů fyzických osob následujících variant vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku: – vyřazení hmotného majetku pro osobní potřebu poplatníka, – vyřazení hmotného majetku v důsledku ukončení podnikání, – vyřazení hmotného majetku v důsledku škody, – vyřazení stavebního díla z obchodního majetku, – vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku z důvodu vkladu do společnosti s r. o., – přechod z daňové evidence na paušální výdaje.

V § 4 odst. 1 a v § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme ustanovení, která mají přímou vazbu na fond kulturních a sociálních potřeb. Jde o § 4 odst. 1 písm. k) bod 4 , § 6 odst. 9 písm. d) , g) a o) ZDP . Příklady nepeněžního plnění s vazbou na § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsme se podrobně zabývali v čísle 3/2019 na str. 28–33, takže pozornost více zaměříme na zbývající plnění a pro oživení si řešení dle písm. d) jen připomeneme.

Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob s možností využití záloh k daňové optimalizaci.

V následujícím textu si ukážeme, jaké výdaje (náklady) lze uplatnit při jednotlivých způsobech použití automobilu k pracovním cestám souvisejícím s podnikatelskou činností poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Řešení vychází ze znění § 24 odst. 2 písm. k) bodů 1 , 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a pokynu GFŘ č. D-22 bodů 20 až 26 k § 24 odst. 2 ZDP . Budeme předpokládat, že četnost jízd za účelem podnikání je vyšší, takže není pro podnikatele výhodné u vozidla uplatnit paušální výdaje na dopravu (paušálními výdaji na dopravu jsme se podrobně zabývali v časopisu DHK č. 4/2019 na s. 10).

V následujícím příspěvku si ukážeme daňové řešení různých situací souvisejících s obchodním majetkem u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je vymezen v § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů .

Z § 3 zákoníku práce vyplývá, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takzvané dohody uzavírá řada zaměstnanců s druhým zaměstnavatelem, přičemž u hlavního zaměstnavatele má zaměstnanec uzavřen hlavní pracovní poměr. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V neposlední řadě studenti uzavírají krátkodobé dohody převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku si odpovíme na otázky související se zdaněním takto získaných příjmů v případě, že zaměstnanec učiní nebo neučiní prohlášení k dani u příslušného zaměstnavatele.

V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Mezi nezdanitelné částky základu daně, které si může poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatnit jak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, tak v rámci daňového přiznání, patří i odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů. V následujícím textu si uvedeme základní principy uplatnění tohoto odpočtu vymezené v § 15 odst. 3 a 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a na řadě příkladů si uvedeme praktické uplatnění odpočtu úroků z těchto úvěrů.

Při současné nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. S využitím příkladů se v následujícím textu zaměříme na správnou aplikaci §6 odst. 9 písm. d) ZDP , obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku, a ukážeme si některé souvislosti s vyhláškou o FKSP.

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k určitým změnám v § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Současně se od 1. 1. 2019 na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. zvyšuje částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na 3 000 Kč. Proto se v následujícím textu zaměříme s využitím příkladů na tyto změny a rovněž si uvedeme uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP , u kterého nedošlo v roce 2019 k žádným daňovým změnám.

Vymezení hmotného majetku pro účely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme v § 26 odst. 2 ZDP . Zajímavou kategorii hmotného majetku nalezneme pod písmenem f) tohoto ustanovení. Jedná se o tzv. jiný majetek. V článku si přiblížíme tento jiný majetek, který je hmotným majetkem pro účely daně z příjmů.

Ke společnému podnikání lze vytvořit tzv. společnost, jejíž právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “). Jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ). V článku si blíže uvedeme právní řešení společnosti a zaměříme se na daňové řešení společnosti související se zdaněním dosažených příjmů ze společné činnosti, ukážeme si možnost daňového odpisování a možnost využití spolupráce osob.

V souvislosti se změnou limitní výše paušálních výdajů ve prospěch poplatníka daně z příjmů fyzických osob na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v „daňovém balíčku“ pod číslem 80/2019 Sb. bude řada poplatníků zvažovat v roce 2019 přechod z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. Půjde i o podnikatele, kteří v návaznosti na dopady zákona č. 170/2017 Sb. přešli v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci a kteří v důsledku novely ZDP se navrátí zpět k výhodnějšímu uplatnění paušálních výdajů. Proto se v článku zamyslíme nad důsledky tohoto rozhodnutí podnikatelů.

V příspěvku si ukážeme daňové řešení situací, kdy se poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nebo poplatník s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

Poskytování zaměstnaneckých benefitů, tedy různých peněžních nebo nepeněžních plnění zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nad rámec sjednané mzdy, přispívá k motivaci zaměstnanců, k jejich spokojenosti s pracovními podmínkami u zaměstnavatele a k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Při nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. Jaké je daňové řešení této oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se liší u zaměstnance i u zaměstnavatele v návaznosti na skutečnost, zda jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům poskytovány formou nepeněžního nebo peněžního plnění? Na to si s využitím praktických příkladů odpovíme v následujícím textu. Uvedeme si rovněž, k jakým změnám ve znění § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), došlo zákonem č. 170/2017 Sb.

Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP . Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit nejen u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku poplatníka, ale i u soukromého vozidla, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka a je zčásti využíváno k podnikatelským účelům – u tohoto vozidla lze uplatnit pouze krácený paušální výdaj na dopravu.

„Manažerským vozidlem“ rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Této možnosti mohou využít fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jsou považovány podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance. Daňové řešení tohoto benefitu na straně zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 ZDP a na straně zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP .

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 v příspěvku upozorníme na některé možnosti, jak dosáhnout úspor na dani. V úvodu si uvedeme přehled odpočtů a slev na dani, které při jejich neuplatnění v běžném zdaňovacím období „propadají“, a následně zaměříme pozornost (s využitím příkladů) na možnou optimalizaci daně při uplatnění daňové ztráty, při uplatnění daňových odpisů a při využití institutu spolupráce osob.