Ing. Ivan Macháček - strana 6

Zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 Ing. Ivan Macháček Jak tomu v naší republice v poslední době obvykle bývá, podstatné daňové zákony jsou po obtížném způsobu jejich projednávání publikovány...

Zákon o daních z příjmů uvádí tři varianty zdanění příjmů fyzické osoby dosažených z pronájmu hmotného majetku (movité a nemovité věci). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů (příjem z provozování volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí movitých“ a „Ubytovací služby“ dle přílohy č. 4 živnostenského zákona a dále příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů a jako ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů (pouze zdanění příjmů z příležitostného nájmu movitých věcí nezahrnutých v obchodním majetku). V článku se zaměříme na zdanění příjmů z nájmu nemovité věci u poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

Dne 31. 12. 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony – tzv. daňový balíček 2021 (dále jen „daňový balíček“ nebo „zákon č. 609/2020 Sb. “), který obsahuje i rozsáhlou novelu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “ nebo „zákon č. 586/1992 Sb. “). Účinnost změn je od 1. 1. 2021. V článku si uvedeme hlavní změny týkající se zdanění fyzických osob. Daňový balíček provázel neobvyklý proces jeho schvalování, kdy v Poslanecké sněmovně kromě schválení zrušení superhrubé mzdy došlo současně k odsouhlasení i poslaneckého variantního návrhu s podstatným zvýšením slevy na dani na poplatníka. Při projednávání v Senátu bylo předloženo několik návrhů korigujících enormní zatížení státního rozpočtu. Senátní verze daňového balíčku byla poté (po jeho vrácení Poslanecké sněmovně) sněmovnou odsouhlasena. Následovalo rozhodnutí prezidenta a vrácení nepodepsaného zákona Poslanecké sněmovně. Následně zákon vyšel ve Sbírce zákonů.

V článku si blíže přiblížíme vybrané rozhodující změny ve zdanění fyzických osob od ledna 2021, které vyplývají ze zákona č. 609/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 609/2020 Sb.“) – tzv. daňový balíček 2021. Půjde především o zrušení superhrubé mzdy s uvedením příkladů, kdo v důsledku této změny bude mít největší navýšení čisté mzdy oproti zdanění v roce 2020. S tím souvisí i navýšení základní slevy na dani na poplatníka a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob se souvisejícím zrušením solidárního zvýšení daně. Zmíníme se dále o zavedení stravenkového paušálu jako další varianty stravování zaměstnanců při zachování stávajícího poskytování nepeněžního příspěvku zaměstnavatelem (poskytování stravenek). Podnikatele a pronajímatele bude zajímat navýšení hranice pro vymezení hmotného majetku a jeho technického zhodnocení a znovuzavedení tzv. mimořádných odpisů hmotného majetku, a dále zrušení daňové kategorie nehmotného majetku.

Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákoně č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně dochází ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle dosavadního § 7a ZDP . V textu nejdříve seznámíme čtenáře se základními principy a postupy uplatnění paušální daně a následně si ukážeme na příkladech, kdy bude a kdy nebude pro OSVČ výhodný tento nový institut platby daně a pojistného.

Novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 540/2020 Sb. , dochází k nahrazení stávajícího institutu stanovení daně paušální částkou v § 7a ZDP novým zněním § 7a obsahující zavedení paušálního režimu pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021. Současně dochází v této souvislosti k doplnění a úpravě dalších ustanovení ZDP a dalších souvisejících zákonů.

V příspěvku se zaměříme na problematiku daňového zvýhodnění u studentů středních a vysokých škol, jehož podmínky vyplývají kromě zákona o daních z příjmů ze zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře “), ze zákona č. 561/2004 Sb. , školského zákona (dále jen „školský zákon “) ve znění zákona č. 284/2020 Sb. , změna školského zákona a ze zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách, ve znění zákona č. 495/2020 Sb. , změna zákona o vysokých školách .

Součástí zákona č. 386/2020 Sb. , který ruší daň z nabytí nemovitých věcí, je i novela zákona o daních z příjmů , přičemž změny tohoto zákona specifikované v článku III a IV zákona nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2021. Jedná se především o změny týkající se osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí a dále o změnu limitní výše odpočtu úroků ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru. A právě těmito změnami se v dalším textu budeme zabývat.

Připomeňme si, že v jarních měsících letošního roku byl v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu šíření pandemie COVID-19 vydán zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu, který byl novelizován zákony č. 234/2020 Sb. , č. 262/2020 Sb. a č. 331/2020 Sb. S ohledem na značné rozšíření epidemie na území ČR na podzim tohoto roku došlo k novému vyhlášení nouzového stavu a k omezení a zákazu určitých činností. Proto dochází k vydání zákona (sněmovní tisk č. 1055), který upravuje další daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Ke dni psaní příspěvku 9. 11. 2020 byl vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu schválen Poslaneckou sněmovnou, ale na základě jednání Senátu dne 29. 10. 2020 byl návrh zákona vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

V krátkém seznámení s novými vládními opatřeními týkajícími se daňové oblasti v důsledku přijatých mimořádných opatření k dalšímu šíření pandemie COVID-19 si uvedeme tři oblasti: – vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu – sněmovní tisk č. 1055, – vládní návrh zákona k EET – sněmovní tisk č. 1056, – rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události – Finanční zpravodaj č. 22/2020.

Zákonem č. 299/2020 Sb. dochází k rozšíření možnosti uplatnit stanovenou daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, a to i za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena (tzv. carry loss back). Ukážeme si, jaké možnosti a varianty má poplatník daně z příjmů v případě dosažení daňové ztráty v roce 2020.

V textu si ukážeme, kdy může u poplatníka daně z příjmů vzniknout daňová ztráta a jaký bude postup při jejím uplatnění, pokud tato daňová ztráta vznikne za zdaňovací období 2020. Zákonem č. 299/2020 Sb. došlo k rozšíření možnosti uplatnit stanovenou daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, a to i za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta stanovena (uplatnění tzv. carry loss back).

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7a ZDP , týkající se daně stanovené paušální částkou a § 7b ZDP , týkající se daňové evidence. Ke dni zpracování tohoto příspěvku (30.9.2020) je v projednávání vládní návrh zákona, týkající se paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021 – jedná se o sněmovní tisk č. 922. Po schválení tohoto zákona se budeme jeho obsahem zabývat v pokračování výkladu seriálu, kam zahrneme i změny v §4 ZDP , vyplývající ze zákona č. 386/2020 Sb.

Zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými na základě výskytu koronaviru SARS CoV-2 (dále zákon), byl již za dobu své krátké působnosti čtyřikrát novelizován. Jeho poslední novela provedená zákonem č. 331/2020 Sb. ze dne 22. 7. 2020 rozšiřuje v zákonu poskytování kompenzačního bonusu i pro OSVČ, společníky s. r. o. a zaměstnance s příjmy na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, zakládající účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance. Tato novela nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy od 7. 8. 2020. Vzhledem k tomu, že zákon č. 331/2020 Sb. upravuje ustanovení zákona a dotýká se jak poskytování kompenzačního bonusu OSVČ, tak společníků s. r. o. a nově i zaměstnanců, shrneme si v následujícím textu zásady všech tří druhů kompenzačních bonusů, přičemž příklady zaměříme výrazně na aplikaci „dohodového“ kompenzačního bonusu.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze samostatné činnosti.

Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu (dále jen zákon) byl již dvakrát v průběhu krátké doby novelizován. Poprvé to bylo zákonem č. 234/2020 Sb. , který rozšířil uplatnění kompenzačního bonusu osobám samostatně výdělečně činným o druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Druhá novela provedená zákonem č. 262/2020 Sb. především rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu i pro společníky malých s. r. o. (dále také „s. r. o.“), postižené šířením epidemie SARS-CoV-2, a to ve výši nároku společníka na kompenzační bonus 500 Kč denně za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč, pokud jde o společníka s. r. o., jejíž činnost je omezena v důsledku šíření epidemie SARS-CoV-2 a vládních opatření v souvislosti s koronavirem, a to po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020. Tato novela rovněž upravuje některé odstavce vlastního zákona o kompenzačním bonusu ve znění jeho první novelizace.

Nejen v důsledku probíhající epidemie koronaviru SARS CoV-2 velké množství firem přešlo na využívání práce svých zaměstnanců z domova (home office). Kromě možnosti práce na zkrácený úvazek se stává rovněž práce z domova významným zaměstnaneckým benefitem v současnosti a nutno podotknout, že v poskytování tohoto benefitu firmy v ČR výrazně zaostávají za některými státy Evropské unie. V článku si uvedeme výhody a nevýhody práce z domova, pracovněprávní řešení práce z domova v zákoníku práce a daňové řešení práce z domova u zaměstnance a u zaměstnavatele.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si dokončíme problematiku § 6 ZDP , jejíž první část jsme zveřejnili v dubnovém čísle časopisu DHK č. 5/2020 na s. 11.

V návaznosti na dosavadní informace týkající se daňových úlev v souvislosti s epidemií SARS CoV-2, které byly zveřejněny v čísle DHK č. 5/2020 na s. 3 (článek Ing. Zdeňka Morávka) a v čísle DHK č. 6/2020 na s. 3 (článek Ing. Ivana Macháčka) si uvedeme v dnešním čísle další informace ke dni 28. 5. 2020, týkající se daňových úlev především podnikatelských subjektů.

V návaznosti na probíhající epidemii virové nemoci Pandemie COVID-19 v České republice, způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, velké množství firem začalo nově využívat práce svých zaměstnanců z domova (home office). V článku se zaměříme na pracovněprávní a daňové podmínky práce z domova na straně zaměstnance i zaměstnavatele.