Články

Stejně jako všechny daňové zákony, i zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), ve znění pozdějších předpisů prochází s účinností k 1. 1. 2024 významnou změnou. Jeho novela provedená zákonem č. 349/2023 Sb. , není natolik systémová jako v případě daně z příjmů a je spíše jen reakcí na vývoj a trendy v oblasti nikotinových a obecně kuřáckých výrobků a jejich alternativ. Obsah této novely, který do systému spotřební daně České republiky zakotvuje několik nových spotřebních daní, je tématem tohoto článku. Zamyslím se zde nad samotným vymezením předmětu těchto daní a dále pak nad systémem administrace těchto nových spotřebních daní, zejména v kontextu toho, že se nejedná o vybrané výrobky, a tudíž na ně nelze aplikovat obecnou část zákona o spotřebních daních . Čtenáře ve svém článku nicméně seznámím i s ostatními změnami provedenými novelou, které se týkají ostatních předmětů spotřební daně.

V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Vzhledem k množství změn, které čekají na daňové poplatníky od Nového roku, je třeba se na tyto změny s předstihem připravit. Hlavní změnou je konsolidační balíček, který novelizoval především zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), vedle dalších zákonů, jako například zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), kde se měnily především sazby daně, nebo zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSD “), kde se také upravovala výše daně na jednotlivých výrobcích podléhajících této dani. Pro účely tohoto článku však budeme uvažovat pouze změny v oblasti daně z příjmů, a to konkrétně v oblasti týkající se zdanění fyzických osob. Dlouhé měsíce se řešily daňové změny, aniž by bylo jisté, že v dané podobě nabydou účinnosti, nyní však můžeme s jistotou říct, jaké změny nás čekají, protože novelizace již vešla v platnost, tj. byla publikována ve své konečné podobě ve Sbírce zákonů. Naprostá většina změn bude účinná od 1. 1. 2024 a jedna zásadní změna nás však čeká až od roku 2025, konkrétně se jedná o změnu týkající se omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a obchodních podílů.

Těžištěm daňového řešení zaměstnaneckých benefitů u zaměstnance je ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo také „ZDP “), obsahující podmínky pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných zaměstnavatelem v nepeněžní formě. Osvobození těchto benefitů poskytovaných v nepeněžní formě mělo být v původním vládním návrhu zákona ke konsolidaci veřejných rozpočtů s účinností od 1. 1. 2024 zcela zrušeno, a to zrušením ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP . Na základě následné Úpravy konsolidačního balíčku schválené stranami vládní koalice došlo k ponechání tohoto ustanovení v ZDP s omezením výše osvobození u zaměstnance. Následně došlo ke schválení zákon a ke konsolidaci veřejných rozpočtů obsahující novelu zákona o daních z příjmů , s účinností od 1. 1. 2024.

Plátce DPH má řadu povinností, hlavně přiznat daň ze svých prodejů (až na výjimky), odvést ji správci daně a předávat mu záplavu údajů v daňovém přiznání, kontrolním a souhrnném hlášení. Naopak jeho prakticky jedinou, ale zcela zásadní výhodou je možnost odpočtu – zjednodušeně řečeno „vrácení“ – DPH z jeho nákupů. Jde o nezbytnou podmínku neutrality DPH pro plátce, který je v nemilé roli výběrčího daně od zákazníků. Cesta za kýženým odpočtem daně se ovšem podobá legendární plavbě Odyssea mezi Charybdou a Skyllou. Nejde totiž o automatickou výsadu samotného plátcovství daně – její možný odpočet je mnohačetně podmíněn, hlavně účelem použití daného přijatého zdanitelného plnění, přičemž se v hektické podnikatelské praxi stává, že původní záměr není naplněn nebo se použití časem významně změní. A právě na tyto případy pamatují dva instituty z názvu tohoto článku.

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

Dne 3. 11. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 326/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb. , o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje několik desítek pozměňujících bodů a dle důvodové zprávy je jejím hlavním účelem zefektivnění celého výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, kdy se stále hledá optimální koncepce tohoto institutu.

Zákon o registru smluv1) není v našem právním řádu novinkou, přesto neustále vyvolává množství otázek, a to nejen ze strany subjektů, kterým je podle něj povinnost zveřejňování smluv určena. Tento příspěvek si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé primárně z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, nebo zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, všechny zákony ve znění pozdějších předpisů. Na které problémové oblasti zdravotního pojištění by se měli zaměstnavatelé na přelomu let 2023/2024 zaměřit?

Byť zákoník práce stanoví přesná pravidla pro ukončení pracovního poměru, resp. pracovněprávního vztahu, neobsahuje pravidla pro zpracování osobních údajů v této „popracovní“ fázi. Zaměstnavatelé proto často váhají, které dokumenty smí uchovávat a jak dlouho a jak naložit s dokumenty, které nadále součástí osobní složky být nemohou. Zorientovat se zejména ve lhůtách uložení jednotlivých druhů dokumentace není vždy snadné, protože tyto lhůty stanoví různé právní předpisy.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

Konsolidační balíček ve své části týkající se daně z příjmů nabízí novou možnost promítání v účetnictví vzniklých kurzových rozdílů do základu daně z příjmů. Využití této možnosti je vázáno na celou řadu podmínek, které se týkají jak samotných kurzových rozdílů, tak i jednotlivých poplatníků. Je to nabídka, „která se neodmítá“, nebo se budeme rozhodovat, zda ji přijmeme?