COVID-19 - strana 5

V souvislosti s mimořádnými opatřeními kvůli prevenci zamezení šíření koronavirového onemocnění COVID-19 byly schváleny legislativní změny, které se dotkly i oblasti veřejného zdravotního pojištění. Nejvýznamnější změny přinesl zákon č. 134/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti 27. 3. 2020 a přináší úlevy všem typům plátců pojistného na zdravotní pojištění. Velký dopad na financování zdravotnictví pak přinesl zákon č. 231/2020 Sb. , kterým došlo ke zvýšení platby pojistného za státní pojištěnce. Největší množství změn se týká OSVČ, ale dotčeny byly i další skupiny. V tomto textu přinášíme vysvětlení dopadů pro každou skupinu plátců včetně případných souběhů skutečností při placení pojistného na zdravotní pojištění.

1) Úvod Od 12. 3. 2020 byl usnesením vlády č. 69/2020 Sb. ze dne 12. 3. 2020 č. 194 vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na dobu 30 dnů. Ten byl usnesením vlády České republiky č. 156/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020 prodloužen do 30. 4. 2020 a poté byl usnesením vlády č. 485 ze dne 30. 4. 2020 prodloužen až do 17. 5. 2020. V této souvislosti byla přijata celá řada opatření, která mají za cíl zmírnit pro podnikající subjekty ekonomické dopady související s vyhlášením nouzového stavu.

Poslanecká sněmovna dne 29. 5. 2020 ve zrychleném jednání schválila balíček daňových změn, které mají zmírnit nepříznivé ekonomické dopady pandemie na podnikatele i firmy.

Finanční správa na svých webových stránkách zveřejnila formulář žádosti Pomoc společníkům malých s. r. o. Zpřístupnila i možnost vyplnit tuto žádost ve webové aplikaci nebo interaktivním PDF.

V souvislosti s vývojem epidemiologické situace na území České republiky v důsledku výskytu a šíření onemocnění koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla dne 12. 3. 2020 vláda ČR o vyhlášení nouzového stavu. Postupně na základě usnesení vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví byla stanovena různá omezení a krizová opatření, zejména týkající se omezení pohybu a shromažďování, konání hromadných akcí, uzavření škol, zákazu vycestování do zahraničí nebo uzavření provozoven. Ke dni zpracování tohoto příspěvku se předpokládá ukončení nouzového stavu dnem 17. 5. 2020.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, byl schválen Poslaneckou sněmovnou a nyní je v Senátu. Návrh představuje pokračování tzv. programu Pětadvacítky a byl předložen 20. 4. Ministerstvem financí a v případě nabytí účinnosti znamená další podporu pro OSVČ ve výši 19 500 Kč.

Současná situace ve společnosti, zcela zásadním způsobem ovlivněná dopady pandemie koronaviru, se projevuje i v postavení pracovníků v oblasti neziskového sektoru. Například v situacích, kdy osoby jako zaměstnanci zároveň podnikají, v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání jsou zaměstnávány osoby evidované na Úřadě práce jako uchazeči o zaměstnání, pro zajištění aktuálních potřeb jsou sjednávány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr apod. Podívejme se blíže na postupy zaměstnavatelů i zaměstnanců v některých situacích.

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3. až 30. 4. 2020 o kompenzační bonus, měla v době podání žádosti snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, ve kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice, požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny, kdy už opět podnikala?

Pojištěnec si vyřídil na zdravotní pojišťovně dlouhodobý pobyt v cizině za podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. , nicméně byl v důsledku epidemie nucen se vrátit dříve, než uplynula zákonem daná doba šesti měsíců nepřetržitého pobytu v zahraničí. Musí si zaplatit pojistné nebo bude mít v takové situaci nějakou úlevu?

V nejnovějších článcích se věnujeme kompenzačnímu bonusu jako daňové podpoře pro OSVČ, opatřením, jež byla zavedena ke zmírnění dopadů současné krize v daňové oblasti, pravidlům pro stanovení sazeb daně při poskytnutí knih, novin a časopisů od 1. 5. 2020 a dovozu léků ze zahraničí z pohledu DPH.

MF přepracovalo původní verzi návrhu novely zákona o daních z příjmů. Ta má nově nyní umožnit podnikatelům zpětné uplatnění daňové ztráty. Pokud v krizovém roce 2020 dosáhnou ztráty, budou mít nově možnost ji uplatnit zpětně v letech 2018 či 2019 prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.

Jsou splněny podmínky pro žádost o příspěvek „Antivirus“ na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.

Koronavirová nákaza zásadním způsobem ovlivňuje ekonomiku. Zaměstnavatelé jsou nuceni reagovat na vzniklou situaci a důsledně jsou zvažována přijímaná opatření. Doposud v praxi minimálně používaný pojem karanténa nabyl zcela jiných rozměrů. S ohledem na současnou nepříznivou ekonomickou situaci však může docházet k tomu, že se příjem zaměstnance může snížit a může tak z různých důvodů poklesnout i pod úroveň minimální mzdy. V souvislosti se skončením zaměstnání se řeší nadbytečnost zaměstnance, nelze vyloučit ani hromadné propouštění, zaměstnanci končící zaměstnání mají za podmínek daných zákonem č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), nárok na odstupné. Skončení zaměstnání je rovněž důvodem pro řešení zdravotního pojištění v dalším období. A v centru pozornosti se najednou ocitli třeba i pendleři.

Ke zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 a s vyhlášením nouzového stavu na osoby samostatně výdělečně činné byl přijat zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon č. „159/2020 Sb. “). Jedná se o podporu OSVČ, jejichž činnost byla v důsledku výše uvedených událostí úplně či částečně utlumena, a tak došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 schválila pod číslem sněmovního tisku 830 vládní návrh novely zákona č. 159/2020 Sb. V dalším textu budeme vycházet již z novelizovaného zákona č. 159/2020 Sb.

V posledních dnech zveřejnilo ministerstvo financí informaci o tom, že dovoz ochranných pomůcek z důvodu koronavirové krize lze v některých případech osvobodit od daně z přidané hodnoty. Smysl osvobození od daně je zřejmý: jedná se o léky a zdravotní materiál, které zachraňuje lidské zdraví a životy. Zároveň přibývá případů, kdy u dovozu léků ze zahraničí stát nemilosrdně požaduje po rodičích nemocných dětí DPH, ačkoliv lék není hrazen ze zdravotního pojištění, ani se na jejich nákupu stát finančně nepodílel. Navýšení částky o DPH znamená výrazné prodloužení doby nutné pro získání peněz na nákup léku, jehož včasné nasazení u pacienta může doslova zachránit život. Stát, potažmo ministerstvo financí má v důsledku neudělení výjimky pro osvobození od DPH přímou vinu na zhoršení zdraví či úmrtnosti jedinců.

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme problematikou daňových úlev poplatníků daně z příjmů, změnami v oblasti DPH v souvislosti s koronavirem či tématem účetních a daňových dopadů mimořádných opatření.

V České republice bylo schváleno několik změn v důsledku mimořádné okolnosti pandemie koronaviru. Některé změny se týkají i oblasti daně z přidané hodnoty. Článek shrnuje právě tyto změny relevantní pro DPH a také některé právní instituty, které obsahuje dosavadní legislativa. V rámci témat článek též obsahuje několik praktických příkladů.

Stav ke dni 6. 5. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a následně byl dvojím prodloužením nouzový stav prodloužen až do 17. 5. 2020. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020, 137/2020 a 159/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

Úvodem chci čtenáře uklidnit. Předmětem článku není detailní rozbor „kompenzačních a ulevujících“ novinek všeho druhu. To jsme si již nastudovali, připojili své podpisy k prohlášením a s vědomím toho, co tento podpis znamená, jsme žádosti podali a možná jsme už dostali i peníze. Mým úkolem v tomto článku není zabývat se vznikem nároků a způsoby získání podpor a dotací, ale rozebrat následky, se kterými se budeme potýkat v oblasti účetnictví (či daňové evidence) a ve vztahu k jednotlivým daním. Opatření je mnoho, proto si i tento článek si žádá pokračování.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .