Lhůta pro podání daňového přiznání

Ručitelská výzva dle § 171 daňového řádu je sice vydávána v rámci řízení při placení daní u daňového subjektu – dlužníka, ukládá však platební povinnost ručiteli. Proto je potřeba vnímat hned několik lhůt, a to jak u daňového subjektu – dlužníka, tak také u ručitele. Dle soudobé správní judikatury je přitom v případě ručitelské výzvy vydané dle § 171 daňového řádu podstatné sledovat lhůty pro stanovení daně i lhůty pro placení daně a v některých případech též lhůtu rozhodnou pro zánik odpovědnosti za škodu.

Existuje několik zákonných možností, jak docílit prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Některé důvody jsou při splnění podmínek automatické, ale jsou i případy, kdy může být lhůta prodloužena na základě žádosti a rozhodnutí správce daně. Automatické prodloužení je možné například při elektronickém podání přiznání po uplynutí tří měsíců od zdaňovacího období, u účetních jednotek s povinným auditem, nebo pokud přiznání podává poradce. Na základě individuální žádosti lze lhůtu prodloužit také ze závažných důvodů, což může mít významné dopady na splatnost daně a další související povinnosti. Na lhůtu, případně prodlouženou lhůtu jsou navázány i další důležité situace, jako je splatnost daně, u osob samostatně výdělečně činných lhůta pro podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění nebo také případné podání oznámení o osvobozených příjmech. Významnou konsekvencí při nedodržení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů může být stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně, která ve vymezených případech vzniká automaticky ze zákona. Také se může stát, že pokud není řádné přiznání k dani z příjmů podáno, a to ani v náhradní lhůtě stanovené výzvou správce daně, může být daň stanovena podle pomůcek.

Pokud si občan, zaměstnanec, dobrovolně zřídil datovou schránku. Letos musí podat Přiznání k DPFO jelikož má příjmy z § 6 a § 10 ZDP. Musí podat DP přes DS nebo může v papírové podobě, když si ji zřídil dobrovolně? 2) jaký je termín pro podání DP, platí pro něj 1. 4. nebo 2. 5. 2025? 

Blíží se konec lhůt pro podání daňového přiznání k daním z příjmů za rok 2024 a Finanční správa ČR nabízí poplatníkům rozšířenou podporu, která jim usnadní vyplnění a odevzdání daňového přiznání. Od ledna 2024 je účinná řada změn, které se dotýkají jak zaměstnanců, tak podnikatelů a dalších poplatníků. Mezi klíčové novinky patří úpravy slev na dani, změny v osvobození výher z hazardních her či snížení hranice pro vyšší daňovou sazbu.

Rok 2025 přinese ve srovnání s předchozími roky pouze několik málo významnějších změn ve zdanění příjmů fyzických osob. V kontextu posledních let je třeba zmínit, že významné daňové změny byly zavedeny na přelomu minulého roku s přijetím konsolidačního balíčku. Tento balíček zahrnoval několik opatření týkajících se zdanění příjmů, jejichž cílem bylo stabilizovat veřejné finance, a to zejména po covidovém období, které nebylo pro veřejný rozpočet nikterak přívětivé. Mezi klíčové změny v oblasti zdanění příjmů, které konsolidační balíček přinesl, patřilo snížení limitu pro aplikaci progresivní sazby daně. Tento limit se dříve aplikoval na příjmy, které byly vyšší než 48násobek průměrné mzdy. V zájmu vyššího příjmu do státní kasy byla zavedena změna a aplikuje se toto progresivní zdanění na všechny poplatníky, jejichž příjem za dané zdaňovací období překročí již 36násobek průměrné mzdy. Toto usnesení se může zdát cílené pouze na vysokopříjmovou skupinu lidí, osobně se však domnívám, že se toto zdanění může týkat prakticky kohokoliv, protože se aplikuje na všechny dílčí základy daně v jejich součtu. Teoreticky tedy například každý vlastník nemovitosti, který nemá splněn časový test, je „ohrožen“ touto vyšší sazbou daně, která se někdy stále označuje jako solidární přirážka po vzoru již zrušeného solidárního zvýšení daně. Vzhledem ke zhruba posledním devíti letům vývoje cen nemovitostí je dosažení 36násobku limitu při prodeji nemovitosti i pouze o pár let ode dne pořízení poměrně snadné.

Na fyzickou osobu byl přepsán pozemek pouze se základovou deskou včetně stavebního povolení a byt darovací smlouvou. Vše v rámci rodiny (matka-syn). Ve smlouvě je podmínka, že se nemovitosti nemohou pronajímat ani prodávat, dokud bude původní majitelka naživu (věcné břemeno – zákaz zcizení). Odhadní cena pozemku je nyní 1,9 milionu, byt odhad zhotoven nemá. Má fyzická osoba povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí do 31. 1. 2024? Bude platit daň na pozemek se základovou deskou včetně stavebního povolení? 

Společnost X realizovala fúzi s dalšími 5 společnostmi s rozhodným dnem 1. 1. 2025, v obchodním rejstříku zapsáno 1. 1. 2025 (společnost X je nástupnickou společností). Všechny společnosti měly jako účetní období kalendářní rok. Zároveň tato nástupnická společnost vstoupila do likvidace, a to taktéž k 1. 1. 2025. K uvedené situaci máme tři dotazy: 1) Jaký je termín pro podání DPPO za rok 2024 u zanikajících společností? Standardní dle § 136 daňového řádu? 2) Jaký je termín pro podání DPPO za rok 2024 u nástupnické společnosti? Standardní dle § 136 daňového řádu? 3) Uplatní se na nějaké období lhůta dle § 240c odst. 2 daňového řádu? Nebo tím, že je vstup do likvidace k 1. 1. 2025, nevzniká žádná „část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího vstupu do likvidace“?

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů je obecně upravena v § 136 daňového řádu. A do kdy je tedy nutné podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2024? V případě, že zdaňovací období činí nejméně 12 měsíců (tj. zdaňovacím obdobím je kalendářní rok či hospodářský rok), pak je nutné daňové přiznání podat nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Daňový subjekt je dle § 141 odst. 2 daňového řádu oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší ve lhůtě pro stanovení daně. Subjektivní lhůta stanovená v § 141 odst. 1 větě první daňového řádu (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň) se pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nepoužije.

Generální finanční ředitelství přináší metodický pokyn ke lhůtě pro podání dodatečného daňového tvrzení na nižší daň. Reaguje tímto na judikaturu Nejvyššího správního soudu s výkladem ustanovení § 141 daňového řádu.

Kromě zákonných lhůt existuje celá řada lhůt, jejichž délku určuje svým rozhodnutím správce daně. Ne vždy se stanovené časové rozmezí shoduje s názorem daňového subjektu na to, do kdy je požadavkům správce daně schopen vyhovět. Zajímavým rozsudkům z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Na pravidelné i překotné změny daňových zákonů jsme si už v České republice útrpně zvykli. Ovšem ještě jsme si příliš nezvykli na záludnost, že se daňová pravidla mohou změnit i pouhým odlišným právním výkladem stejného textu zákona. Prakticky už 30 let je v zákoně stejně napsáno, že pro dodatečné přiznání na – nižší – daň platí dvě časové lhůty. První „objektivní“ říká, že jej lze platně podat do 3 let od původního termínu pro podání přiznání. Druhá „subjektivní“ uvádí, že se má podat do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu změny daně. A doposud je správci daně i soudy většinově vykládaly (čest výjimkám), že obě lhůty platí současně. Nyní ovšem vyšlo najevo, že to byla „dezinformace“ a že fakticky platí pouze jediné omezení – objektivní lhůta...

Je možné, aby daňový poradce podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob již v březnu, ale aby poplatník zaplatil daň až v červnu?

Finanční správa sleduje v médiích informace o vývoji situace ohledně společnosti Liberty Ostrava, která je nejen velkým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, ale i obchodním partnerem a často většinovým nebo jediným odběratelem služeb řady menších společností v regionu. Někteří dodavatelé a obchodní partneři této společnosti se již obrátili na finanční úřady s žádostmi o radu či pomoc v obavě z toho, že v důsledku druhotné platební neschopnosti nebudou schopní řádně a včas plnit své daňové povinnosti. Finanční správa proto předkládá následující praktickou informaci, jež shrnuje možnosti dodavatelů, které jim v tomto ohledu dávají daňové předpisy.

Daňový subjekt může v praxi z různých důvodů potřebovat více času pro podání daňového tvrzení. Pozdní podání daňového tvrzení totiž může vést k uložení pokuty a úroku z prodlení. Pokud tedy potřebuje daňový subjekt více času pro podání daňového tvrzení, tak může formou žádosti požádat o prodloužení této lhůty a to až o 3 měsíce případně i déle pokud má zahraniční příjmy.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s novinkami a zároveň i případnými problematickými oblastmi daně z nemovitých věcí, a to zejména s ohledem na plnění povinností daňových poplatníků na zdaňovací období roku 2024. Problematika daně z nemovitých věcí se dle mého názoru celkem neprávem držela dlouho na okraji zájmu daňových poplatníků a vlastně i daňových poradců. Tomu by však díky aktuálním legislativním změnám mohl být konec. Již jen pouhé zvýšení sazeb u jednotlivých pozemků a zdanitelných staveb o minimálně 1,8násobek může celkem zásadním způsobem ovlivnit rozpočty vlastníků těchto nemovitostí. V zásadě je pak jedno, zdali se jedná o developerskou společnost či výrobní závod, neboť správný hospodář se vždy bude snažit toto nové daňové zatížení promítnout do cen svých výrobků či poskytovaných služeb. Navýšení daňových sazeb nepotěší ani samotné občany, neboť tito budou vyšší daň muset strpět ke své tíži. Rád bych touto cestou své čtenáře seznámil jak s plánovanými novinkami, tak se základními pravidly této daně a v neposlední řadě se pokusím nastínit i nějaké prostory možné daňové optimalizace, samozřejmě v rámci zákonných mezí.

Máme v plánu provést dopřednou fúzi, kdy rozhodný den nastane 1. 1. 2024 (zdaňovací období je kalednářní rok). V člancích zabývajících se přeměnami je uvedeno, že u těchto fúzí s rozhodným dnem k 1. 1. je lhůta pro podání přiznání stanovena klasicky dle § 136 daňového řádu – tedy 3 až 6 měsíců. Nevím však proč neaplikovat § 240a potažmo § 245 daňového řádu i na daň z příjmu PO. Díky jakému ustanovení je případně možné neaplikovat tuto obecnou lhůtu pro daň z příjmu PO? Pokud by se ale aplikovalo toto ustanovení daňového řádu, bylo by nutné podat přiznání za zanikající společnost do 30. 1. 2024, což je docela šibeniční termín. 

Mezi základní povinnosti daňového subjektu patří podání daňového přiznání. U daní vyměřovaných za zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců se podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Tato lhůta se prodlužuje v několika situacích dle daňového řádu nebo ji může prodloužit správce daně na základě žádosti či z moci úřední. V případě daní se zdaňovacím obdobím kratším než jeden rok se daňové přiznání podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období a tuto lhůtu prodloužit nelze. Podá-li daňový subjekt daňové přiznání opožděně či vůbec, vystavuje se riziku finančních sankcí. Pokud daňový subjekt v zákonné lhůtě daňové přiznání nepodá, přestože jej tato povinnost tíží, správce daně ho k podání (řádného) daňového přiznání vyzve.

Může daňový poradce označit své přiznání k dani z příjmů jako podané daňovým poradcem (sám sebou) a tím si prodloužit termín podání?

Firmy zapomněla podat v termínu přiznání k dani z přidané hodnoty. Prodlení bylo 14 dní. V rámci přiznání vyšel nadměrný odpočet na DPH. Platí se pokuta za pozdní podání i z nadměrného odpočtu?