Registrace k DPH - strana 10

V dnešním příspěvku bych se rád věnoval obchodním modelům v podnikání, které v určitém stupni rozvoje „překročí“ hranici uplatňování tuzemské daně z přidané hodnoty a vtáhne podnikatele do registrace v jiném členském státu.

Náš dodavatel stavebních prací vystavoval v roce 2018 faktury jako neplátce DPH. Finanční úřad mu k 26. 1. 2019 přiznal registraci k DPH, a to zpětně od 1. 5. 2018. V březnu roku 2019 mi přinesl opravené faktury za minulý rok, a to v režimu přenesené povinnosti. Jakou povinnost mám teď já jako odběratel? Musím podat následná kontrolní hlášení a dodatečná přiznání k DPH, ve kterých doplním do pol. B1 a do ř. 10 a 43 tyto daňové doklady, nebo lze využít § 104 odst. 1 zákona o DPH a doplnit je v kontrolním hlášení a přiznání, které budu řádně podávat za březen 2019 (moje daňová povinnost se díky přenesené daňové povinnosti nezmění)? Datum zdanitelného plně­ní uvedu takové, jaké je na daňových dokladech.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 8 Afs 143/2017 , www.nssoud.cz

Jsem si vědoma skutečnosti, že přihlášku k registraci plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „plátce DPH“) podáváme výjimečně, obvykle jednou pro jednu společnost nebo fyzickou osobu. Judikát číslo 9 Afs 216/2018 ze dne 16. 8. 2018 mě zaujal argumentací Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“), proč má správce daně povinnost ověřovat pravdivost údajů uvedených v přihlášce k registraci DPH, a je irelevantní, jestli jde o dobrovolnou nebo povinnou registraci. Dokonce v případě povinné registrace zastává NSS názor, že správce daně může vyvíjet vyšší aktivitu při ověřovaní údajů uvedených v přihlášce. Při ověřování má správce daně uvedené údaje hodnotit nejenom na základě dokladů doložených daňovým subjektem, ale také získávat informace z veřejných rejstříků či seznamů, dotazovat se příslušných správných orgánů či kontaktovat jiné daňové subjekty s cílem potvrdit, že zákonná povinnost skutečně vznikla.

V dnešním příspěvku bych se chtěl věnovat poněkud specifické kategorii daňových subjektů v oblasti daně z přidané hodnoty, a to identifikovaným osobám. Těmito osobami jsou často neziskové subjekty, a právě tímto směrem bych chtěl příspěvek zaměřit. Na úvod uveďme, že identifikovanou osobou jsou při splnění stanovených podmínek osoby povinné k dani, které nejsou plátcem, nebo právnické osoby nepovinné k dani, je tedy zřejmé, že často se tato situace může týkat také neziskových subjektů.

Jako další důvod zamítnutí registrace k DPH žalovaný uvedl skutečnost, že nebyla splněna ani podmínka existence reálného sídla ve smyslu § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH . Uvedený závěr žalovaný učinil na základě zjištění, že stěžovatel nebyl v době konání místních šetření správcem daně zastižen, a to jak na adrese svého původního rejstříkového sídla v Týně nad Vltavou, tak i následně na adrese nového sídla v Abertamech, kde nebyl uveden ani na schránce či zvonku. Podle názoru Nejvyššího správního soudu nelze pouze na základě těchto zjištění učinit závěr, že stěžovatel neprokázal, že má sídlo v tuzemsku. Jako logické se jeví vysvětlení stěžovatele, že vedení podniku tvoří pouze jednatel, který je současně i jediným zaměstnancem stěžovatele. Jelikož tento vykonává faktickou činnost stěžovatele, pohybuje se po jednotlivých zakázkách po celé České republice, a proto není běžně fyzicky přítomen v sídle společnosti. Stěžovatel doložil nájemní smlouvu a sídlo na adrese v Abertamech je zapsáno v obchodním rejstříku. Nebylo proto možné dospět k dílčímu závěru, že stěžovatel neprokázal, že má sídlo v tuzemsku.

Ze skutkových okolností (v podrobnostech viz napadený rozsudek krajského soudu a rozhodnutí stěžovatele) je podle Nejvyššího správního soudu dostatečně zřejmé nejen to, že došlo k faktickému uskutečnění zdanitelného plnění (o čemž ostatně nebylo sporu), ale také to, že plnění uvedené v daňových dokladech, které sloužily k uplatnění nároku na odpočet DPH, poskytla žalobci společnost BENT Bohemia, s.r.o. Zrušení registrace společnosti BENT Bohemia, s.r.o. k DPH, které předcházelo uskutečnění zdanitelných plnění zakládajících nárok na odpočet DPH, mohlo zapříčinit maximálně vznik pochyb na straně správce daně o souladu mezi skutečným a deklarovaným dodavatelem. Samo o sobě však nemůže zrušení registrace k DPH vést k odepření nároku na odpočet. Je potřeba zkoumat z jakého důvodu byla registrace k DPH zrušena, zvláště pak, zda se rozhodnutí o zrušení registrace vyjádřilo k obratu podle § 6 zákona o DPH .

Dotaz ohledně přechodu z neplátce DPH na plátce DPH ve společnosti s ručením omezeným. V roce 2017 byla založena společnost a podána přihláška k dobrovolné registraci k DPH – této nebylo vyhověno, tudíž společnost podniká jako neplátce DPH. Koncem roku 2018 bude dosažen limit pro registraci k DPH. Pokud se stane plátcem od 1. 1. 2019, stačí vzít pouze zásoby na skladě, dle inventury, k těm dohledat faktury za nákup a uplatnit DPH – pouze na řádku 45 daňového přiznání? Na konci roku tuto částku dát zase v daňovém přiznání k dani přijmu právnických osob jako dodanění? Je možné si uplatnit DPH i u pokladny EET, regálů, kamer atd. sloužících výhradně v prodejně a zakoupených v srpnu 2017?

Označení identifikovaná osoba bylo do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), zavedeno již v roce 2013. Přináší s sebou práva a povinnosti pro subjekty, které obchodují se zahraničím a nejsou plátci DPH. Tento pojem vznikl jako reakce na nespokojenost malých a středních podnikatelů v EU, kteří se odmítali registrovat k DPH kvůli náhodným a nepravidelným obchodům s partnery z jiných členských států v případech, kdy nesplnili výši obratu pro povinnou registraci k dani. V následujícím textu bude popsáno, koho se tato problematika týká a jaké povinnosti těmto osobám plynou.

Podnikat prostřednictvím e-shopu bývá považováno za nejsnadnější vstup do oblasti obchodu. Samozřejmě nic není ideální a mnoho projektů e-commerce končí po pár měsících fungování. Nejsme tady od toho, abychom snad tipovali komoditní mezery na trhu apod. To necháme na podnikatelích. Následující řádky by měly oslovit ty z vás, kteří řeší fakturaci transakcí na e-shopu uzavřených do zahraničí. Fakturovat prodeje přes e-shop v tuzemsku je přeci jen o poznání jednodušší než za situace, kdy do hry vstupují zahraniční klienti nakupující přes v tuzemsku registrovaného plátce DPH.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2018, ve věci C-159/17 , Dobre, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Možná patříte k těm šťastlivcům, kteří často vstupují do třístranných obchodů nebo k těm šťastlivcům, kteří se nikdy této transakce nezúčastní, ale v každém případě je dobré vědět o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-580/2016 , ze dne 19. 4. 2018, ve věci „Firma Hans Bühler“. Jeho zvláštností je skutečnost, že dva ze tří účastníků byli usazeni v jediném členském státě. Tento judikát souvisí s českým ustanovením § 17 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Fyzické a právnické osoby, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti (dále jen „osoby povinné k dani“) a které dosud nejsou plátci podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), musí průběžně zjišťovat výši obratu podle uvedeného zákona, neboť při překročení stanovené výše obratu se stávají plátci podle ZDPH . U osob povinných k dani, které již plátci podle ZDPH jsou, je obrat kritériem pro účely změny zdaňovacího období a na výši obratu záleží i v případě zrušení registrace plátce na jeho žádost nebo z moci úřední.

Po půl roce přinášíme další souhrn informací Generálního finančního ředitelství, koordinačních výborů se stanovisky daňové správy k závěrům předloženým členy Komory daňových poradců a vybraných judikátů, které se týkají daně z přidané hodnoty.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty se v určitých případech z osoby povinné k dani stává identifikovaná osoba. Identifikované osoby jsou v zákonu č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), vymezeny v § 6g až 6l.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 15. listopadu 2017, ve věci C-507/16 , Entertainment Bulgaria System, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2017, čj. 10 Afs 329/2016-51

Každá osoba povinná k dani se může stát plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) buď dobrovolně, anebo ze zákona. V řadě případů se ale ze zákona nestává plnohodnotným plátcem DPH, ale jen tzv. identifikovanou osobou. Co je oním zákonným důvodem vzniku plátcovství? Kdy se podnikatel stane jen identifikovanou osobou? Na co má jako čerstvý plátce DPH nárok? A naopak, jaké jsou povinnosti plátce DPH při zrušení registrace? Nejen na tyto otázky vám odpoví následující příspěvek.

Neplátce DPH (s. r. o.) jako majitel nemovitosti uzavřel s plátcem DPH v lednu 2017 nájemní smlouvu na tuto nemovitost na 10 let v celkové hodnotě nájmu 1 200 000 Kč a tato částka je jednorázově splatná do konce února 2017. Od kterého data se majitel nemovitosti stane ze zákona plátcem DPH?

Lze zpětně uplatnit odpočet DPH u splátek finančního leasingu na automobil? Automobil byl pořízen formou finančního leasingu v lednu 2017, dobrovolná registrace k DPH proběhne od května 2017.