Registrace k DPH - strana 9

Rodina podniká ve sdružení fyzických osob. Maminka – zakladatel sdružení – danila roky příjmy z prodeje zboží a součástí obchodního majetku byly také nemovitosti. Teď je v důchodu a chce skončit s podnikáním, tak se rozhodla darovat dětem, které byly členy sdružení, nemovitosti na základě dědické smlouvy. 1. Jedna nemovitost zůstala mamince, na kterou bylo sdružení napsáno, nyní v důchodu v podstatě nepodniká, má jen tuhle nemovitost a chtěla by ji do budoucna danit dle § 9, ne podle § 7 ZDP . Může zrušit registraci k DPH? Nájmy z nemovitosti jsou pouze osvobozené, jedná se jen o byty, tj. pronajímá byty fyzickým osobám. 2. Situace u obdarované dcery: Dcera pronajímá byty v budově, která byla původně ve sdružení – osvobozeno od DPH, nemá ji v obchodním majetku a je neplátce. 3. Situace u obdarovaného syna: Budova – prodejna a byty – při stavbě uplatněna DPH, nájem bytů bude osvobozen od daně, pronajímá je fyzickým osobám dle § 9 ZDP ; prodejnu pronajímá právnické osobě, účtuje DPH 21 %. Může danit dle § 9 ZDP ? Syn je plátce DPH a má příjmy dle § 7 ZDP . Nemovitosti nemá zařazeny do obchodního majetku. Lze účtovat příjmy z nájmů dle § 9 ZDP (nejsou tam žádné služby, jen nájem) - nebo musí být dle § 7 ZDP ? Evidence DPH je vedená jen jednou, rozdělená na příjmy dle § 7 a 9?

S krajským soudem lze souhlasit i v tom, že povinnost správce daně ověřit údaje v přihlášce k registraci k DPH není pouhý bezúčelný formalismus. Prověřování údajů obsažených v přihlášce k DPH může napomoci i předcházení vzniku organizovaných podvodů na DPH.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. ledna 2021 ve věci C-655/19 AJFP Sibiu a DGRFP Brasov

Fotbalový trenér fakturuje své služby sportovnímu klubu. Jednou za rok mu klub vyčíslí nepeněžní příjem – letenky, ubytování apod., které za něho uhradil. Započítává se tento příjem do obratu? Pokud ano a trenér se stane plátcem, jak bude tento příjem vykazovat v přiznání k DPH?

Dnem 1. ledna 2021 nabývají účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH a daňového řádu, a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti) č.j.: 40950/19/7100-20118-203500).

U společnosti s. r. o., plátce DPH, došlo k poklesu zakázek a z tohoto důvodu chce pomalu ukončit činnost. V majetku má osobní vozidlo pořízené v roce 2016, u kterého uplatnila plný nárok na odpočet. Dále v majetku eviduje byt, který pronajímá (osvobozené plnění), u nákupu bytu nebyl uplatněn odpočet a nebyl uplatněn odpočet ani na vstupech při rekonstrukci v roce 2019. Je má domněnka správná, že pokud by v roce 2021 ukončila dobrovolně registraci k DPH, nemusela by již upravovat nárok na odpočet u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula), u bytu pak nebylo DPH uplatněno, není tedy také důvod provést úpravu odpočtu? Jiný majetek ani zásoby společnost neeviduje. Jak by pak proběhlo vyřazení, či prodej vozidla z evidenci jedinému společníkovi/jednateli z pohledu DPH či daně z příjmů?

V některých případech může být na místě požádat správce daně o zrušení registrace k DPH, ale plátce musí naplnit podmínky stanovené zákonem pro zrušení registrace. V některých případech vymezených legislativou může dokonce proces zrušení registrace iniciovat správce daně a zrušit registraci z moci úřední. Plátce by také měl myslet na související dopady ve smyslu povinnosti snížení původně uplatněného odpočtu DPH u vybraných plnění nakoupených v minulosti. Tento článek shrnuje pravidla pro zrušení registrace k DPH a je doprovázen praktickými příklady vysvětlujícími tuto problematiku.

Nově založená společnost (s. r. o., daňový rezident ČR) bude uzavírat smlouvy se svými obchodními partnery. Bude nakupovat zboží u společnosti se sídlem v Nizozemsku. Nakoupené zboží bude prodávat společnosti se sídlem v Rusku. Toto zboží bude přepravováno přímo z Nizozemska do Lotyšska, nepůjde přes území ČR. V Lotyšsku bude vyřízena veškerá administrativa spojená s vývozem. Společnost není registrována jako plátce DPH. Vznikne společnosti z těchto obchodních transakcí povinnost registrace k DPH v ČR, popřípadě v Nizozemsku, či Lotyšsku? V případě, že by registrační povinnost společnosti vznikla, přiznávala by společnost v ČR v přiznání k DPH hodnotu pořízeného zboží poníženou o hodnotu zboží přiznanou v Lotyšsku? V přiznání k DPH v ČR by se jednalo o pořízení zboží bez nároku na odpočet?

Česká s. r. o. nakoupí zboží (součástku stroje za 200 000 Kč) od Švýcarského (CH) dodavatele, který nemá UK VAT number. Toto zboží je CZ s. r. o. prodáno z UK skladu (zboží bylo již dříve propuštěno do volného oběhu v EU). Toto zboží je v tu samou chvíli prodáno podnikateli do Srbska, tzn. zboží prodávající posílá rovnou do Srbska (mimo EU). 1. je CZ s. r. o. (dosud neplátce DPH) povinna se kvůli této operaci registrovat v Česku nebo jiné zemi k DPH (nebo jako identifikovaná osoba)? 2. zaplatí CZ s. r. o. DPH z této operace v Česku nebo jiné zemi?

Firma požádala o dobrovolné přihlášení k dani z přidané hodnoty a stala se plátcem DPH, ale před tímto datem pořídila firma nákladní automobil na leasing. Od 1. 1. 2020 nově platí, že si firma odpočítává DPH u leasingu z celkové hodnoty leasovaného předmětu okamžitě při převzetí leasingu. Jak se nyní zachovat z hlediska DPH, má firma v současné době nárok na odpočet DPH z daňového dokladu (květen 2020) pořízení předmětu leasingu před datem registrace k DPH?

Firma se stala plátcem DPH v 11/2019. V srpnu 2020 dostane fakturu za elektřinu za období k 08/2019–08/2020. Může si uplatnit na vstupu celou daň z přidané hodnoty (nebo jen poměrnou část za dobu, ve které byla plátce)?

Zatímco v dřívějších dobách byla často registrace za plátce DPH pouhou rutinní formalitou, v posledních letech se tato zdánlivě jednoduchá operace stává častým střetem sporů mezi daňovými subjekty a finančními úřady. Jedním z důvodů je skutečnost, že se některé firmy nechávaly zaregistrovat za plátce DPH úmyslně, aby mohly realizovat daňový podvod v této oblasti. V návaznosti na zmíněnou skutečnost správci daně nepostupují vždy pružně a rychle a registrace se stává v praxi někdy noční můrou i pro subjekty, které po plátcovství DPH nijak netoužily, ale jen se snaží naplnit požadavky zákona. Sporům z oblasti registrací k DPH je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

1. Český plátce nakupuje zboží (řezané květiny) na burze v Nizozemí a zajišťuje jeho přepravu přímo do Polské republiky. V Polsku květiny následně prodává různým polským odběratelům, osobám registrovaným k DPH. Český plátce splňuje podmínky pro tzv. zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř EU formou třístranného obchodu podle § 17 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), a je prostřední osobou, tzn. v daňovém přiznání uvádí hodnotu nakoupeného zboží od nizozemského prodávajícího na ř. 30 a hodnotu prodaného zboží v řádku 31 a podává Souhrnné hlášení s kódem 2. Stává se, že část řezaných květin není po ukončení přepravy v Polsku prodejná a musí se vyhodit. Jakou hodnotu pořízení zboží (ř. 31) má český plátce v daňovém přiznání uvádět? Má uvádět pouze hodnotu zboží, které dále prodal polským odběratelům? Musel by potom přiznat hodnotu zvadlých, poničených atd. (neprodejných) květin jako pořízení zboží ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o DPH bez nároku na odpočet daně, pokud by se plátce neregistroval v Polsku a nepřiznal pořízení zlikvidovaného zboží z Nizozemského království tam? Nebo může být na ř. 31 vyšší hodnota pořízení zboží než hodnota fakticky prodaného zboží polským odběratelům? Nebo by se měla hodnota neprodejných květin zdanit v Polské republice? Zvadlé květiny byly českým plátcem zlikvidovány (tedy doprava byla ukončena) v Polské republice a český plátce by se musel v Polsku registrovat? 2. Polská fyzická osoba A se zaregistruje v tuzemsku jako plátce DPH s českým DIČ a zároveň má v Polské republice přiděleno polské VAT ID pro účely obchodování se státy EU. Tato osoba pořizuje zboží z Nizozemí, poskytla dodavateli české DIČ a přepravuje zboží přímo z Nizozemí do Polské republiky jiné osobě B registrované k dani v Polské republice. Může být polská osoba A s českým DIČ a zároveň polskou registrací prostřední osobou ve smyslu třístranného obchodu, pokud by byly jinak splněny podmínky § 17 zákona o DPH ? A pokud nemůže vystupovat v pozici prostřední osoby, je povinna přiznat daň z pořízení v České republice bez nároku na odpočet daně podle § 11 odst. 2 zákona o DPH ?

Osoba povinná k dani se ve smyslu § 94 odst. 2 písm. c) zákona o DPH stává ze zákona plátcem pouze za předpokladu, že na základě smlouvy o sdružení (jiné obdobné smlouvy) vykonává nebo bude s jiným plátcem daně vykonávat činnost podléhající dani (případně činnost od daně osvobozenou s nárokem na odpočet). Kasační soud v této souvislosti odkazuje na zcela vyčerpávající odůvodnění krajského soudu (viz zejména str. 13 a 14 rozsudku) a plně se s ním ztotožňuje. Sdružení po dobu své existence žádnou činnost nevyvíjelo a před samotnou registrací navíc už ani formálně neexistovalo.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 9 Afs 216/2018 , www.nssoud.cz

Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby postihující téměř všechen prodej zboží a služeb. Aby správci daně nemuseli stát s pokladničkou u každého obchodu, byli „poctěni“ povinnou spoluprací při výběru DPH podnikatelé, kteří se stali plátci této daně. Zvýšenou administrativu plátcům zčásti kompenzuje možností odpočtu („vrácení“) DPH z jejich nákupů. Problémem je ovšem změna z neplátce na plátce a naopak…

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace plátce, která vyplývají z § 79 až 79d zákona o DPH , provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích změn a doplnění. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně při registraci osoby povinné k dani jako plátce daně. V další části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů aktuálně platná pravidla pro snížení nároku na odpočet daně při zrušení registrace plátce, včetně vymezení situací, kdy tato povinnost nevzniká. V závěrečné části jsou vysvětlena pravidla pro vracení částky, o kterou byla povinna osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani snížit uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku při zrušení registrace plátce.

Z avizovaných informací k novele DPH účinné od 1. 4. 2019 se zatím podařilo Generálnímu finančnímu ředitelství (GFŘ) vydat pouze stručný přehled změn. Na informaci k poukazům a nedobytným pohledávkám nezbývá než čekat. Něco málo k poukazům v souvislosti se stravenkami lze vyčíst v koordinačních výborech uzavřených na květnovém zasedání. Nicméně o co chudší jsou tuzemské zdroje informací, o to bohatší je evropská judikatura. Případy společnosti Vega International, pana Vinše či české firmy A-PACK mají dopad do ustálené daňové praxe v ČR.

V dnešním příspěvku bych volně navázal na příspěvek uveřejněný v časopisu DHK č. 5/2019 na s. 29, ve kterém jsem se věnoval podnikatelským modelům v oblasti zboží, které vedou k registraci k DPH v jiném členském státu EU. Na řadu přichází tudíž další typ zdanitelného plnění, který se nabízí – poskytnutí služeb. I poskytovatelé služeb mohou být „postiženi“ registrací v jiném členském státu.

Česká firma dodává zboží do Maďarska. Z tohoto důvodu si pronajala sklad na Slovensku, do kterého si přiveze z ČR maďarskými zákazníky objednané zboží, a toto zboží se po přeložení ihned rozváží do Maďarska. Z tohoto skladu nejde žádné zboží zákazníkům na Slovensko. Objednávky z Maďarska i fakturace se zpracovávají v ČR. Bude nutná registrace k DPH na Slovensku? Jak by tomu bylo, kdyby slovenská firma měla obdobný sklad v ČR pouze za účelem zásobení německého trhu. Musela by se v ČR registrovat k DPH?