Rozpočet

Na začátku smluvního vztahu s dodavatelem (CCS) jsme v předchozích letech složili vratnou zálohu (depozit) ve výši 66 000 Kč. Tato částka byla zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314. Nyní smluvní vztah končí a dodavatel nám bude uvedenou zálohu vracet. Příjem bude zaúčtován na účet 221 se souvztažností na účet 314 jako zúčtování pohledávky. Potřebuji si ujasnit, zda se tato vratka poskytnuté zálohy posuzuje obdobně jako např. přeplatek minulých let, tedy zda si je jako OSS nesmíme ponechat, nezvýší nám rozpočet, nelze je použít jako zdroj výdajů a musíme je odvést jako příjem státního rozpočtu anebo zda jde o vlastní prostředky organizační složky státu, které byly dodavateli dočasně poskytnuty a po jejich vrácení zůstávají organizační složce. Podle principů vyplývajících z vyhlášky č. 410/2009 Sb. je zúčtování pohledávky pouze změnou struktury aktiv a nepředstavuje výdaj ani přeplatek minulých let. Domnívám se tedy, že vratka zálohy nepodléhá odvodu do státního rozpočtu. Nepodařilo se mi však dohledat metodické stanovisko či interpretaci MF ČR, která by tento závěr výslovně potvrzovala. Pokud existuje metodický výklad, stanovisko Ministerstva financí, případně jiný dokument, který tuto problematiku upravuje nebo potvrzuje, prosím o jeho uvedení. 

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Zemědělské dotace jsou rozděleny na evropské a národní programy a jsou financovány z veřejných zdrojů. Tento článek se věnuje právním aspektům poskytování a zúčtování dotací podle české legislativy. Hlavním cílem je poskytnout čtenářům přehled o tom, jak se dotace účtují a jak jsou regulovány daněmi s ohledem na specifika zemědělského sektoru. Zmiňuje také, že dotace mohou být osvobozeny od daně z příjmů, pokud jsou použity na určité účely, jako je pořízení majetku nebo odstranění následků živelních pohrom.

Článek shrnuje přehled změn ve vyhlášce k rozpočtové skladbě a v metodice Ministerstva financí k rozpočtům pro rok 2024 pro obce, kraje a svazky obcí. V článku také připomínáme, jaké změny by se měly zohlednit v rozpočtu na rok 2024, a najdete v něm i zmínky o nových kontrolních chodech výkazu FIN 2-12M.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Následující článek se věnuje aktuálnímu tématu zhodnocování volných peněžních prostředků formou termínových vkladů a spořicích účtů a s tím související problematikou schvalování a rozpočtování vkladů. Článek obsahuje úvahy o správném nastavení účtování a vykazování vkladů.

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku z časopisu UNES č. 2/2022, na dalších řádcích se budeme věnovat obecným zásadám vztahujícím se k třídění příjmů a výdajů, zejména se zaměříme na pravidla týkající se zařazení do položek.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2022 ze dne 14. března 2022, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-55 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně přílohy.

Novela č. 577/2020 Sb. vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), zmiňuje v důvodové zprávě vazbu na novelizovaný zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb. , proto se jím budeme v článku stručně zabývat. Naopak novela nereaguje na změnu v předpisech k odpadům, pro obce je to změna významná a bude mít dopady na třídění rozpočtovou skladbou do budoucna, tak je v článku rovněž zařazen bod i k této problematice.

Od 1. 1. 2020 je účinná novela č. 343/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“). V tomto článku pokračujeme v přehledu změn pro obce, kraje a DSO, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2020.

Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkových organizací Jaroslava Svobodová I. Příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších...

Od 1. 1. 2020 je účinná novela č. 343/2019 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“). V tomto článku uvádíme přehled změn pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na aktuální změny právních předpisů, které souvisejí zejména s daňovou, účetní a právní praxí neziskových subjektů a které byly přijaty na konci roku 2019 s účinností od počátku roku 2020. Jednotlivé právní předpisy budeme probírat chronologicky, jak byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

Dne 13. 6. 2019 předložila ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen „návrh zákona“). Návrh zákona obsahuje změny hned několika daňových zákonů, zejména zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních “ či „ZSD “). 1)

Dle § 30 odst. b) zákona č. 250/2000 Sb. lze rezervní fond použít k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady. Toho jsme v průběhu l. pololetí roku 2019 využili a finanční prostředky rezervního fondu jsme čerpali. Koncem roku 2019 již tyto finanční prostředky nebudeme potřebovat a chtěli bychom je opět do rezervního fondu vrátit. Lze to takto provést? Zákon o tom nic neříká.

Další měsíc uplynul a opět je namístě seznámit čtenáře s tím, co se děje ve světě účetnictví a daní. V úvodu si dovolím ještě dodatečně osobní pohled na zaokrouhlování faktur. K tomuto tématu toho bylo už napsáno a řečeno mnoho, ale nedá mně to a pokusím se o jakousi glosu. Navíc i Finanční správa ČR nám do toho tak trochu vstoupila. Ex post. V další části se ale již vrátíme k standardnímu obsahu našich příspěvků.

Korporátní řízení je v dnešním globalizovaném světě ekonomickou disciplínou poměrně běžnou a důležitou. Platí to minimálně v soukromém sektoru, který již dávno pochopil, že pro správné rozhodování je potřeba dostatek validních informací z jednotlivých částí celku, a to ve zpracovatelné podobě. V soukromém sektoru taktéž platí, že hlavním cílem většiny firem je maximalizovat zisk. Jedná se primárně o dlouhodobý cíl. V kratším období mohou mít firmy i jiné cíle, například ovládnout trh, maximalizovat příjmy, minimalizovat náklady apod. Nicméně platí, že firmy jsou zakládány za účelem tvorby zisku, takže hlavní cíl je zřejmý.

Zejména po zvýšení základního přídělu Fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) zpět na 2 % z ročního objemu příslušných nákladů vzrostl zájem o různé možnosti využití prostředků z tohoto fondu k co nejširšímu uspokojení různých potřeb zaměstnanců a dalších osob, kterým je určen. V praxi se opakovaně vyskytuje řada dotazů, zejména v souvislosti s tím, komu, jak a na co je z FKSP možné přispět. Těmto tématům a praktickým doporučením se věnuje následující text.