Články - strana 336

Odměna jednatele za období zpětně Ing. Martin Děrgel Jednateli spol. s r. o. byla přiznána valnou hromadou v roce 2010 odměna jednatele zpětně za období 2008-2009. Lze považovat celou...

Cílem tohoto článku je popsat situaci finančního leasingu z hlediska daně z příjmů v roce 2011, s jakými režimy finančního leasingu je možné se v roce 2011 setkat a jaké jsou nejvýznamnější novinky týkající se finančního leasingu.

V příspěvku se budeme zabývat uplatněním daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických a právnických osob za rok 2010. Zaměříme se rovněž na uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, na uplatnění daňové ztráty v případě úmrtí poplatníka, v případě spolupráce osob a v případě přeměn společností. Pozornost budeme věnovat i možnému uplatnění daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání podle znění zákona o daních z příjmů a podle ustanovení ZSDP a daňového řádu.

Základní částí každého přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou zdanitelné příjmy podle jednotlivých druhů (§ 6-10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů) a daňově uznatelné výdaje s nimi související. Přičemž u výdajů má poplatník možnost si sám způsob jejich uplatnění zvolit. V úvahu přicházejí buď výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů (§ 24 zákona o daních z příjmů), nebo výdaje v procentuální výši v rozmezí 30 až 80 %, v závislosti na tom, z jaké činnosti jsou příjmy dosahovány (§ 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Od zjištěného základu daně (§ 5 zákona o daních z příjmů) a vypočtené daně (§ 16 zákona o daních z příjmů) lze ještě dále odečítat následující úlevy.

Jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), mají nerezidenti fyzické osoby daňovou povinnost, jež se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky, které uvádí ustanovení § 22 ZDP. V daném případě jde o tzv. omezenou daňovou povinnost na území České republiky. Účelem tohoto příspěvku je uvedení druhů příjmů či situací, kdy zahraničnímu poplatníkovi nerezidentovi a fyzické osobě zároveň vzniká povinnost (či možnost) podat v České republice přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Ze zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu, který s účinností od 1. 1. 2011 nahradil dřívější zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá jako hlavní povinnost daňových subjektů při správě daní povinnost přiznat a ve stanovené lhůtě zaplatit příslušnou daň.

Místo plnění pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), určuje prakticky místo zdanění. Správné určení místa plnění je důležité zejména v případě intrakomunitárních dodávek zboží, při dovozu zboží a také při poskytování přeshraničních služeb, kdy z něj vlastně vyplývá určení státu, v němž má být vypořádána DPH.

V listopadu 2009 byla vydána novelizace IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran (Related Party Disclosures), která nabývá plné účinnosti 1. ledna 2011. Novelizace přináší tři zásadní změny standardu, kterým se budeme v následujícím příspěvku věnovat.

Ať už se českému podnikatelskému subjektu působícímu v České republice daří nebo ne, může být pro něj výhodné zkusit štěstí v zahraničí. Kromě ekonomických a právních problémů s tím spojených bude ale muset řešit také otázku zdanění těchto příjmů. A právě hlavně s tímto úkolem by měl pomoci předkládaný příspěvek. Naprostá většina států, kde lze reálně uvažovat o působení českých podnikatelů, patří mezi cca 80 tzv. smluvních států, s nimiž má Česká republika uzavřenu účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (dále také jen „Smlouva“). Proto si vcelku klidně můžeme dále omezit zahraničí pouze na tyto tzv. smluvní státy.

V tomto pokračování seriálu věnovanému nájmu a podnájmu, jehož předchozí díly jsme uveřejnili v časopisu Účetnictví v praxi č. 9/2010 na s. 18 a č. 10/2010 na s. 31, je upozorněno na aktuální problém vyplňování formuláře DPH u pronajímatelů již za prvé zdaňovací období roku 2011 (leden, prvé čtvrtletí), ačkoli novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), nabývá účinnosti až 1. 4. 2011. Zároveň je upozorněno na některé novinky, které v oblasti DPH přináší novela ZDPH účinná od 1. 4. 2011.

VRATNÉ OBALY Dagmar Masná Tuzemský plátce DPH XY nakupuje zboží spolu s vratnými obaly od osob registrovaných k dani v jiném členském státě. Vratné obaly nepodléhají DPH, a tudíž...

Vyhláška č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), je novelizována vyhláškou č. 419/2010 Sb. Nová ustanovení vyhlášky se poprvé použijí v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, účetní závěrka za účetní období započaté před účinností této vyhlášky se sestaví podle dosavadních právních předpisů, pokud z přechodných ustanovení nevyplývá jinak.

SOUDNÍ POPLATEK A JEHO ÚČTOVÁNÍ Ing. Jiří Vychopeň Společnost s r. o. zažalovala dlužníka u soudu. Na jaký účet se zaúčtuje „soudní poplatek za žalobu“? Je tento náklad daňově...

S účinností od 1. 4. 2011 jsou v rámci připravované novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“), navrhovány významné změny v oblasti DPH, se kterými by se plátci měli v dostatečném předstihu seznámit. Novela ZDPH byla schválena v prosinci Poslaneckou sněmovnou a byla předložena Senátu k projednání. Cílem tohoto příspěvku je zaměřit se zejména na změny, které se týkají pravidel při uplatnění nároku na odpočet daně zejména výše nároku na odpočet daně, a vyhodnocení období, za které je plátce daně oprávněn nárok na odpočet daně, uplatnit nejdříve. Vzhledem k tomu, že nová pravidla budou platit v průběhu roku, tj. až od 1. 4. 2011, budou plátci daně v roce 2011 v situaci, kdy v daňových přiznáních za zdaňovací období leden až březen 2011 budou uplatňovat a prokazovat nárok na odpočet daně podle současně platných pravidel a s účinností od 1. 4. 2011 budou povinni respektovat přísnější pravidla upravená novelizovaným zněním ZDPH.

Taky máte takové novoroční předsevzetí, že letos sestavíte účetní závěrku roku 2010 a vypočítáte daňovou povinnost úplně bez chyb a na první pokus do desátého ledna 2011? To beze zbytku zvládne jen ten, kdo umí dojet na konec kruhového objezdu. Dotyčný by jistě uměl i sestavit základ daně za rok 2010 už v listopadu 2010. Takové schopnosti ale my, běžní účetní a ekonomové, nemáme, nezbývá tedy, než se na „dobu daňovou“ řádně připravit. Novoroční předsevzetí pak nemusí být utopií.

V sérii článků o metodickém řízení účetnictví u podnikatelských subjektů se dnes zaměříme na časové rozlišování aktiv a pasiv. Uvedeme si, jaké jsou závazné postupy stanovené právními předpisy platnými v ČR, a jaké jsou možné postupy stanovené vnitřním předpisem.

V příspěvku si rozebereme daňové řešení u zemědělského podnikatele, který vede účetnictví a rozhodne se přejít z účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Zodpovíme si otázky týkající se zdaňovacího období, podání daňového přiznání, uplatnění daňových odpisů a uplatnění rezerv na opravy hmotného majetku.

Rok 2010 nepřinesl mnoho novinek v oblasti daně z příjmů fyzických osob, a tak ani daňové přiznání nedoznalo mnoha změn.

V současné ekonomické situaci se často vyskytuje u zaměstnavatele situace - byť dočasná - že nemá pro zaměstnance vhodnou práci. Účinné řešení nespočívá jen v propouštění zaměstnanců, ale v možném zapůjčení zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli. Jedná se o dočasné přidělení (pronájem) zaměstnance.

Pro placení pojistného (resp. záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými [dále jen „OSVČ“]) a stanovení maximálního vyměřovacího základu v roce 2011 je ve zdravotním pojištění důležité Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu (ze dne 29. 9. 2010). Z těchto údajů se následně vypočítává průměrná mzda pro rok 2011, bezprostředně ovlivňující placení pojistného zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými.